Stát

Nemocní a handicapovaní, kterým stát nepřiznal příspěvky na péči, se brání u soudu a často i uspějí. Příkladem je i nevidomá a špatně slyšící Marie Zemanová, která s úřady bojuje přes dva roky. Stát jí nepřiznal posun z prvního stupně příspěvků na druhý. Opakovaně jí tak byly zamítnuty žádosti o vyšší příspěvek na péči, podle státu na tom není tak zle. Žena si tak ale nemůže dovolit zaplatit pečovatelku, která by jí v každodenním životě pomáhala, například s nástupem do autobusu. Soud, na který se obrátila jako na poslední instanci, však s postojem státu nesouhlasí. O případu natáčeli Reportéři ČT, kteří zjistili, že stát každoročně vynakládá nemalé částky na soudní spory s lidmi, kteří se proti nepřiznání dávek brání.

V Hůrách u Českých Budějovic ležících nedaleko města Rudolfov se zřítila část domu do silnice. Hrozí navíc i další problémy. Majitel totiž se stavebním úřadem nekomunikuje. Podobné potíže řešila nebo se s nimi stále potýká zhruba polovina měst a obcí v Česku. Radnice tak přicházejí o statisíce až miliony korun za zajištění či demolice, které platí samy.

Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy nabývá reálnějších obrysů. Lídři vládních stran totiž vážně zvažují, že změnu posunou ze září na leden, zjistila Česká televize. Důvodem jsou obavy některých starostů, hejtmanů i ředitelů škol, že krok není připravený. Kabinet ale ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.

Řadě lidí ze zaplavených domů na Jesenicku se zřejmě nedostane zásadní pomoci na obnovu jejich obydlí, kterou hodlá stát odstartovat od úterka v programu Živel 3. Přístup do programu, který má zajistit zvýhodněné financování obnovy obydlí, jim totiž podle podmínek blokují jejich exekuce. Počet lidí v exekuci je přitom v tomto okrese jedním z nejvyšších v České republice.

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.

Příští vláda bude muset po volbách připravit další úsporná opatření, aby zlepšila hospodaření státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nový úsporný balíček bude nutností, přičemž opatření by měla být připravena do konce roku 2026. Opozice doporučuje soustředit se zejména na výběr daní. Část politiků přitom varuje před příliš velkými škrty.

Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, který slouží k zajištění na stáří, si za první rok fungování založilo skoro 120 tisíc lidí. Číslo předčilo i očekávání expertů. Produkt má motivovat k investování – peníze je možné vložit do fondů nebo konkrétních akcií.

Sněmovna v úterý přerušila druhé čtení vládního návrhu zákona o digitální ekonomice. Návrh čelil kritice ze strany opozičního hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš řekl, že jde o pokus o omezení slova. Sněmovna nedokončila ani schvalování přísnějších pravidel pro financování volebních kampaní. ANO a SPD by chtěla ze zákona odstranit ustanovení o sankci až dvou milionů korun za zveřejnění nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi.

Volby vždycky vyhrává ekonomika, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Ekonomika bude zásadním tématem voleb také podle dalšího místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) i podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy a šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce podpořit obce ve vyhlašování architektonických soutěží. Zatím jich radnice ročně vypíšou jen několik desítek. Podle ředitelky Svazu měst a obcí České republiky Radky Vladykové je problémem zdlouhavost procesu. O dotaci resortu ale obce zájem mají. Pokaždé je vyčerpaná velmi rychle. S architektonickými soutěžemi mají zkušenosti třeba v Máslovicích nebo v Jeseníku.

Čeští ovocnáři mluví o letošním roce jako o nejhorším v historii. Přišli totiž až o tři čtvrtiny úrody. Největší škody mrazy napáchaly na jabloních, hrušních nebo třešních. Mezi ty, kterým úrodu poničil mráz, teď stát rozděluje přes 445 milionů korun. O mimořádnou podporu požádalo přes pět set sadařů. Většina by měla peníze dostat do konce roku.

Meziročně o dvě miliardy korun více budou mít příští rok na své hospodaření sociální služby. Ministerstvo práce pro ně celkem počítá s více než 28 miliardami. Finance na sociální služby získávají kraje od státu a následně je přerozdělují.

Firmy a živnostníci z povodní poničeného Bruntálska a okolí chtějí od vlády kompenzovat škody rychleji. Dosavadní státní pomoc hodnotí jako pomalou. Část z nich se sdružila do asociace Obnova 2024+. Věří, že společně bude o jejich potížích víc slyšet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nově odhaduje škody za zářijové záplavy v Česku na pětašedesát až sedmdesát miliard korun.

Dva roky po lesním požáru v Českém Švýcarsku, největším v historii Česka, mají podnikatelé ve Hřensku stále potíže. Stěžují si, že nedostali od státu žádnou pomoc. Evakuované hotely nebo restaurace měly skoro dva měsíce zavřeno a někteří dodnes splácejí dluh na pojistném za zaměstnance.

Firmy na Krnovsku postižené zářijovou povodní potřebují pomoc státu. Chybí jim peníze na opravy, investice, kvalitní pojistky i dopravní napojení. První z nich už přistoupily k propouštění. Šedesát firem se spojilo v asociaci. Už poněkolikáté přijel do Krnova situaci řešit ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Mimořádnou vládní pomoc by podle předpokladů mělo získat 960 povodní poškozených ostravských domácností. Město mezi ně rozdělí přes 38 milionů korun. Poskytnutí finanční výpomoci postiženým domácnostem schválili městští zastupitelé. Žadatelé dostanou čtyřicet tisíc korun. Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) zároveň požádal o prodloužení stavu nebezpečí po povodních, čemuž vláda ve středu odpoledne vyhověla.

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odhadl škody po povodních na majetku státu na 25 až 30 miliard korun. Pojišťovny vyplatí osmnáct miliard na pojistných událostech, částka pokryje přibližně polovinu škod na soukromém majetku. Do 5. prosince musí česká vláda předložit žádost o peníze z evropského fondu solidarity, zdůraznil Stanjura. Kabinet plánuje ve středu schválit finanční programy na podporu zasažených obcí a domácností. V pátek z nich bude možné získat první peníze.

Česká veřejná správa má velkou mezeru v prozákaznickém přístupu, uvedla v pořadu Události, komentáře spoluzakladatelka expertní komunity dobrovolníků Česko.Digital a Byro Eva Pavlíková, která před pár dny obdržela od předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) stříbrnou medaili za odhodlání překonávat setrvačnost. Digitalizace se v tuzemsku dlouho relativně podceňovala, ale současná vláda jí dává prioritu, míní Pavlíková. To, že se nepovedla digitalizace stavebního řízení, neznamená, že by Česko mělo proces ukončit, zdůraznila odbornice.

Téměř sedmdesát miliard plánuje stát vybrat na dani z mimořádných zisků (takzvané windfall tax) v tomto a příštím roce. A to i přesto, že podle zjištění ČT předpokládají některé firmy, na které se daň vztahuje, že už neodvedou nic. Suverénně nejvíc tak i nadále bude platit polostátní společnost ČEZ. Právě daní z neočekávaných zisků se tento týden zabývali i poslanci rozpočtového výboru.

Přibývá samospráv, které půjčují volné peníze státu. Dál vykazují rekordní přebytky, které v pololetí přesáhly 82 miliard korun. Některé ze samospráv si u státu zatím uložily celkem skoro devět miliard. Ministerstvo financí to vítá, vládě peníze pomohou s financováním rozpočtových schodků. Podle Národní rozpočtové rady ale systém přerozdělování peněz z daňových výnosů nedává smysl. Politikům doporučuje ho změnit, samosprávy to ale odmítají.

Pyrotechnici plánují řízený odstřel nevybuchlé letecké pumy v chemičce u Litvínova nejdříve v pátek odpoledne. Termín přizpůsobí meteorologickým podmínkám, řekla mluvčí policie Irena Pilařová. Šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr ve středu oznámil, že stát půjčí společnosti Orlen Unipetrol část zásob pohonných hmot z hmotných rezerv státu. Půjde o maximálně 135 tisíc metrů krychlových v hodnotě 1,9 miliardy korun. Unipetrol tím pokryje výpadek ve výrobě své litvínovské rafinerie. Půjčku schválila vláda.

Je dobře, že se stát snaží digitalizaci dohánět, míní ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal. Vrchní ředitel IT sekce ministerstva práce a sociálních věcí Karel Trpkoš prohlásil, že obrovské problémy s digitalizací zažil i v soukromém sektoru, současné potíže systémů stavebního řízení ho tak úplně nezaskočily. Digitalizace potřebuje pevné vedení a kvalitní lidi, kterých se často nedostává, zaznělo také v pořadu Události, komentáře.

Vlastníci pozemků v Česku musí podle zákona cíleně likvidovat bolševník. Tato invazivní rostlina může způsobit vážné popáleniny. K likvidaci musí dojít i několikrát za rok, v opačném případě za to majitelům pozemků hrozí pokuta, právnickým osobám až do milionu korun. Se zneškodněním mohou pomoci i kraje, náklady však mohou vymáhat po majitelích pozemků.