Stát

Spolek minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ podal žalobu na stát kvůli windfall tax. Mimořádná daň z neočekávaných zisků podle spolku menšinové akcionáře společnosti poškodila, uvedl ve čtvrtek server iRozhlas.cz.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

Vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn v pátek rezignoval na svůj post. Svůj úkol vzhledem k přiděleným zdrojům a podpoře považuje za splněný v nejlepší proveditelné míře, uvedl. Foltýn byl často terčem kritiky politiků z hnutí ANO, které vyhrálo sněmovní volby. Svůj konec v roli koordinátora však plánoval bez ohledu na výsledky voleb.

Stát letos zaplatí uskupením za hlasy voličů ve sněmovních volbách zhruba 545 milionů korun, vyplývá z propočtu agentury ČTK. Rozdělí si je sedm formací, které získaly nad 1,5 procenta hlasů. Částka bude vyšší než před čtyřmi lety, kdy činila asi 515 milionů korun. Příspěvek na činnost bude pobírat vedle šestice sněmovních hnutí, stran a koalic také hnutí Stačilo! Úspěšná hnutí ANO, koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), STAN, Piráti, SPD a Motoristé sobě dostanou také dotace za mandáty, na jeden je roční příspěvek 900 tisíc korun.

Daňové úniky firem napojených na alternativní taxislužby mapoval pořad Reportéři ČT. Jde o takzvané flotily, které vlastní stovky aut a najímají řidiče, pro které pak získávají zákazníky prostřednictvím nadnárodních aplikací Bolt a Uber. Když má flotila zaplatit daně, tak skončí a nahradí ji jiná firma. Jedná se o podvody až ve stovkách milionů korun. Tématu se věnoval reportér Dalibor Bártek.

Ukrajinští uprchlíci zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních patnáct miliard korun. Poskytnutá pomoc státu byla poloviční – činila 7,6 miliardy korun. Plyne to z údajů zveřejněných ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle nich tyto příjmy začaly převyšovat výdaje od předloňského třetího čtvrtletí. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve čtvrtek sdělil, že nyní v Česku pracuje 169 tisíc lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou.

Před pětatřiceti lety vrcholila příprava malé privatizace, která byla součástí ekonomických reforem po pádu totality. Umožnila lidem, kteří chtěli podnikat, od státu co nejrychleji získat – v dražbách, jež začaly v lednu 1991 – menší obchody, prodejny nebo restaurace. Rozhodovalo, kdo dá víc. Konečné ceny v aukcích byly v průměru čtyřnásobné než ceny vyvolávací, někdy ale překonaly i dvacetinásobek. Občas zůstávala pachuť, že si je koupili lidé, kteří za totality přišli k velkým penězům (veksláci). Zhruba třicet tisíc menších provozoven stát takto prodával až do roku 1994 a na malé privatizaci vydělal přes třicet miliard korun. Spojena byla hlavně se jménem tehdejšího ministra pro privatizaci Tomáše Ježka.

Stále víc samoživitelských domácností se propadá pod hranici chudoby. Většinou jde o matky. Zatímco v roce 2021 žilo pod touto hranicí 32 procent těchto rodin, loni už to – podle Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd – bylo přes 36 procent z nich. Jejich situaci odstartovala pandemie a dramaticky pak zhoršila inflace. Stát podle odborníků pomáhá pomalu a nedostatečně, jeho roli suplují neziskové organizace. Matky si často umí pomoc samy, stát by jim v tom ale podle socioložky Radky Dudové měl jít víc naproti, například dostupnými školkami a podporou zkrácených úvazků.

Nejméně dva další soudci uspěli s žalobou na stát kvůli pomalejšímu růstu platů, zjistila České televize. Podle rozhodnutí okresních soudů vláda výrazným zpomalením výdělků v justici porušila evropské právo. To je nadřazené českému. Žaloby podaly desítky mužů a žen v talárech. V mnoha případech ale soudy řízení přerušily a čekají na verdikt Ústavního soudu. Ten o jejich výdělcích rozhodne zřejmě na podzim.

Teroristické hnutí Hamás se nevzdá ozbrojeného odporu, dokud nebudou plně obnovena národní práva palestinského lidu a nevznikne nezávislý a suverénní palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem. Píše to agentura Reuters s odkazem na prohlášení skupiny.

Od července můžou pastevci žádat o dotace na budování obrany proti chráněným predátorům. Stát slibuje uhrazení nákladů až ze sta procent. Peníze mají jít například na vylepšení elektrických ohradníků na ochranu proti vlkům či zpevnění hrází kvůli norování bobrů. Za čtyři roky dosud ministerstvo obdrželo 146 žádostí o celkovou podporu devadesáti milionů korun. Pro porovnání – 130 milionů, tedy skoro o polovinu více, stály jen loni státní kasu kompenzace škod, které predátoři způsobili. „Prevence ve výsledku je nejenom levnější, ale pokud nedojde ke škodě, tak s tím nejsou spojené ty další konflikty,“ podotýká ředitel odboru druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jan Šíma.

Provozovatelé vozidel nad tři a půl tuny zaplatili na mýtném za první pololetí rekordní částku, devět a půl miliardy korun. To je meziročně o dvanáct procent víc. Většinu příjmů stát získal za používání dálnic, desetinu za zpoplatněné silnice první třídy. Od příštího roku pak poplatky vzrostou o 1,5 procenta, rozhodla před časem vláda. Stát tak získá 210 milionů navíc. Zástupci dopravců uvedli, že zvýšené náklady promítnou do cen svých služeb.

Vlaky po unikátním zvedacím mostě do Lužce nad Vltavou na Mělnicku jezdí jen výjimečně, jeho oprava přitom stála téměř čtvrt miliardy korun. Středočeský kraj nechce platit za železniční dopravu do obce kvůli malému zájmu cestujících. I proto je úsek na novém seznamu jedenácti tratí, které by se mohly zrušit.

Vláda ve středu schválila novou vizuální identitou státních organizací. Nový jednotný styl má sloučit dosavadní různorodou škálu log a grafik. Podle podkladů pro jednání kabinetu má umožnit také lépe čelit podvodníkům, kteří se vydávají za představitele některé státní organizace, a přinést rovněž úspory oproti dosavadnímu stavu při obměně grafického stylu. Charakteristickým rysem bude bílá silueta českého lva na červeném pozadí. Cena metodiky a návrhu stylu se podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) vešla do tří milionů korun.

Stát si vezme od Letiště Praha dvě miliardy korun jako dividendu z loňského zisku letiště. Jde zhruba o osmdesát procent, zbylých 471,4 milionu korun zůstane letišti. Rozhodlo o tom ministerstvo financí, které zastupuje stát jako hlavního akcionáře firmy.

„Chceme, aby se Ukrajinci vraceli, ale pouze na dobrovolné bázi. Nikdy nikdo nebude Ukrajince nutit, aby se vrátili,“ řekl ukrajinský vicepremiér Oleksij Černyšov v rozhovoru pro ČT. Dodal, že klíčová je prosperita, která vydláždí cestu návratu jeho krajanů. Překážkou pro některé z nich může být mobilizace. Té se však podle Černyšova lze vyhnout prací v průmyslovém obranném sektoru. Barbora Maxová vedla s politikem rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.

Premiér Petr Fiala (ODS) rozumí obavám, že stát mohl být zneužitý k legalizaci výnosů trestné činnosti v kauze sporného miliardového daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Záležitost je podle něj nutné vyšetřit a bezezbytku vyvrátit či objasnit tak, aby se situace nemohla opakovat. Kvůli případu Fiala svolá na nejbližší dny zasedání Bezpečnostní rady státu (BRS).

Podíl investic na celkových výdajích státu dlouhodobě stagnuje. Je nutné investice navýšit, Česká republika musí být konkurenceschopná. Na čtvrtečním 37. celostátním sněmu Hospodářské komory v Praze to uvedl její prezident Zdeněk Zajíček. Stejně jako se podnikatelé neustále přizpůsobují novým trendům, i stát by měl modernizovat a inovovat, míní Zajíček.

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.

O závislosti na digitálních technologiích, rizikovém chování dětí, ale i dospělých a vlivu technologií na mozek debatovali odborníci v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, který se konal pod záštitou poslanců z řad koalice i opozice. Odborníci hovořili o tom, že sociální sítě jsou problematickým fenoménem nejen z hlediska času, který děti na mobilech či sociálních sítích stráví, ale jsou s tím přidruženy další problémy – například bezpečnost či rizikový obsah.

Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.

Na energetickém trhu došlo k dalšímu veletoči. Zatímco poptávka po plynových a elektrických kotlech v době vysokých cen ochladla, nyní znovu sílí. Z analýz navíc vyplývá, že plynové kotle se momentálně mohou vyplatit. Opačným vývojem prošel zájem o tepelná čerpadla. Po nedávném boomu následoval pokles zájmu.