Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
Držitelé dočasné ochrany, tedy většinou uprchlíci z Ukrajiny, žádající o humanitární dávku, budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také muset zdržovat na území Česka alespoň 16 dnů v měsíci, na který dávka náleží. Podmínky se nebudou týkat dětí a studujících či seniorů s dočasnou ochranou. Stanovení minimální doby pobytu v Česku má podle ministerstva vnitra zabránit zneužívání dávky.
Ministři se budou zabývat i návrhem na rozšíření seznamu lokalit zvýhodněných průmyslových zón podle zákona o strategický podnikatelský park Cheb. Kabinet projedná i návrh na jmenování meziresortních komisí k řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných společností v Ústeckém kraji a Karlovarském kraji.
Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích
K návrhu zákona o veřejnoprávních médiích ministerstva kultury přišlo přes 300 připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i ministerstva financí, vnitra a dalších resortů. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních firem.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden slíbil v řádu dnů předložení analýzy dopadů zákona, takzvanou zprávu RIA. Dosud ji ale nezveřejnil.
Podle předlohy by ČT a ČRo měly místo poplatků od domácností a firem dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. ČT by tak příští rok podle záměru měla hospodařit s 5,74 miliardy korun, letos má 8,5 miliardy korun. ČRo by měl od státu získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než letos z poplatků.
Záměr kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i dalším zadlužování státu. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.
Jedním z nejslabších míst předlohy je podle ČT i ČRo vymezení veřejné služby. Ministerstvo financí upozornilo, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat peníze a také termíny jejich výplaty. Zásadní připomínky k návrhu vzneslo dříve i ministerstvo vnitra. Upozornilo, že zrušení koncesionářských poplatků způsobí výpadek příjmů České pošty v objemu 275 milionů korun ročně. Česká pošta výběr poplatků zajišťuje.
Opozice se podle premiéra bude moci k návrhu vyjádřit při projednávání ve sněmovně.
