Koaliční rada

Sněmovní rozpočtový výbor v pondělí hlasy vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů doporučil, aby dolní komora vrátila návrh státního rozpočtu k přepracování končící vládě. Kabinet by v něm měl mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda v demisi poradí, jak bude v případě vrácení rozpočtu postupovat. Řešení je podle něj více.

Koaliční strany ANO, SPD a Motoristé už mají téměř hotové seznamy kandidátů na budoucí ministry. V úterý by jména měla potvrdit koaliční rada, poté je předseda ANO Andrej Babiš, pověřený sestavením vlády, předá prezidentu Petru Pavlovi. Zda a kdy zároveň veřejně vysvětlí řešení svého střetu zájmů, však zůstává nejasné. Téma bude ve čtvrtek také předmětem mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, podle představitelů ANO na ní ale odpověď od lídra hnutí nezazní.

Ministerské nominace schválí koaliční rada vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v úterý, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda ANO Karel Havlíček. Pokud jde o nominaci Filipa Turka (Motoristé) do křesla šéfdiplomata, je rozhodnutí na Motoristech, shodli se Havlíček a šéf poslanců SPD Radim Fiala. Podle europoslance Jana Farského (STAN) se debatou o nominacích přeskakuje první krok, a to vyřešení možného střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Hosté řešili také záměr vznikající koalice zmrazit platy politiků od 1. ledna 2026.

Zástupci vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů se shodli, že podpoří zmrazení platů politiků na letošní úrovni, uvedl předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) po jednání koaliční rady. Do sněmovny bude návrh podán ve čtvrtek. Koaliční rada řešila také harmonogram vzniku nové vlády. Nominace na ministry by měl prezident Petr Pavel dostat do konce listopadu. Znovu se koaliční rada sejde v úterý.

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka dvě miliardy korun. Nesoulad je v položce spjaté s kosmickými aktivitami, která nemá nic do činění s výzkumem a převede se zpět do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, řekl Havlíček po koaličním jednání zástupců stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.

Nižší daně pro část rodin s dětmi i pro firmy, zvýšení platů státních zaměstnanců, růst rodičovského příspěvku, štědřejší důchody a také zvyšování výdajů do zdravotnictví. To jsou důležité body z chystaného programu vznikající vlády, které z vyjádření lídrů hnutí ANO, SPD a Motoristů zjistila Česká televize. Strany zároveň ujišťují, že nezvýší deficit veřejných financí nad tři procenta HDP – hranici, jejíž dodržení požaduje EU. Pro letošek zatím ministerstvo financí očekává schodek ve výši 1,9 procenta HDP.

Kritika ministra školství Mikuláše Beka (STAN) uvnitř vládní koalice sílí. K lidovcům, kteří ho už minulý týden vyzvali, aby podstatně lépe vysvětloval převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, se nově přidala i TOP 09. Ta tvrdí, že kvůli Bekově nedostatečné komunikaci s řediteli panuje v mnoha školách velká nejistota. Ministr kritiku odmítá. Nový systém financování přinese některým obcím extrémní propad financí. Podle resortu školství je takových samospráv několik desítek. V průměru by si ale měly zhruba o šest procent polepšit.

Snížit už letos počet státních zaměstnanců o tisíce a spolu s tím seškrtat výdaje na platy ve veřejné sféře o miliardy korun. To je nový plán vládní koalice, který má přispět ke snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Kabinet už zmrazil platy úředníků, hasiči a policisti dostanou přidáno méně. Jednotliví ministři mají za úkol na platech státních zaměstnanců šetřit i dál.

Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, informoval ve středu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dosud resort v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítal se zastropováním dotací velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před Úřadem vlády protestovali lidé. Akci organizovala Agrární komora. Ta spolu se Zemědělským svazem ve středu uvedla, že úpravu dotací považují za výsměch. Naopak Asociace soukromých zemědělců dohodu uvítala jako kompromis a krok k potřebným změnám.

Oficiální program druhé schůze nové vlády je docela strohý, figurují na něm tři položky, kterými se kabinet před koncem roku nutně musí zabývat. Mnohem větší zájem ale vzbuzují jiná témata, která na programu nejsou, ale ministři by se jimi i tak měli zabývat – situace s cenami energií a platy státních zaměstnanců. V úterý o nich jednala koaliční rada, na čem se dohodla, není jasné.

Téměř čtyři hodiny jednali zástupci ANO a ČSSD na koaliční radě, zabývali se mimo jiné důchodovou reformou. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) i premiéra Andreje Babiše (ANO) panuje shoda na kompenzaci pro ženy, které pečovaly o děti a nyní mají nízký důchod. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se také začíná formovat konkrétní podoba paušální daně. V jejím rámci by měla jít vyšší částka do sociálního pojištění.

Zástupci ANO a ČSSD se dohodli, že personální nominace ve sněmovně a volby do sněmovních i jiných orgánů spolu budou předem řešit předsedové poslaneckých klubů Jaroslav Faltýnek a Jan Chvojka. Po večerní koaliční radě to uvedli předseda ČSSD Jan Hamáček a Faltýnek, který označil krizi v koalici za konstrukci novinářů.

Sociální demokraté předali ministryni financí návrhy, jak příjmy rozpočtu na příští rok posílit o 30 miliard korun. V rozhovoru pro ČT to řekl šéf ČSSD Jan Hamáček. Skoro polovinu mají tvořit peníze z bankovní daně, ke které se však koaliční ANO staví zdrženlivě. Sociální demokraté chtějí projednat i další změny, třeba v zákoníku práce.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jednat se sociálními demokraty o zdanění bank. Po jednání vlády řekl, že o návrhu státního rozpočtu na příští rok má předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček debatovat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). ČSSD navrhuje zvýšit daň pro banky z 19 na 25 procent, odvody z bankovních aktiv by podle strany vynesly až 14 miliard korun ročně.