Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.
Jednání ministrů kvůli návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) v Bavorsku vedla vicepremiérka Alena Schillerová (také ANO). Zrušení Národní ekonomické rady vlády, která dříve pomáhala například s důchodovou reformou nebo s reformou veřejných financí, zdůvodnila tím, že její předchůdci NERV zřídili kvůli svým potřebám. Babišův kabinet podle ní své poradce na vládní nebo ministerské úrovni má a využívá je ke konzultacím.
„Jaký bude vývoj k případnému vytvoření NERV naší vlády, necháváme otevřené. Musíme zvážit, k čemu bychom potřebovali ty odborníky, kteří by to měli být, aby to sloužilo účelu,“ sdělila.
Zrušení poradního orgánu zkritizovala řada zástupců opozice. Podle bývalého premiéra Petra Fialy (ODS) přicházel s doporučeními, která pomáhala udržet zdravé veřejné finance nebo zlepšit konkurenceschopnost ekonomiky. Současný šéf strany Martin Kupka má pocit, že vláda dává najevo, že nechce kritické hlasy.
Předseda lidovců Marek Výborný si myslí, že pro Babišovu vládu bude pohodlnější, když jí nebude nikdo rozmlouvat rozhazování peněz, rušení reforem a rapidní zadlužování země. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib zase krok označil za „rezignaci na odbornou práci s fakty a daty ve chvíli, kdy jsou veřejné finance pod největším tlakem za poslední roky“. Exministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09) míní, že si ministryně nenechá radit od lidí, kteří ekonomice na rozdíl od ní rozumí. Podle šéfa STAN Víta Rakušana vláda nechce slyšet odborníky, ale jen sama sebe.
Politický analytik Jan Tvrdoň z Deníku N si myslí, že kdyby vláda NERV nezrušila, její doporučení by nemusela brát v potaz, protože jde „pouze“ o poradce. „Ne každá z předchozích vlád měla svůj NERV a ne všechny dbaly doporučení,“ dodal.
Akademický ekonom z think-tanku IDEA a bývalý člen rady Daniel Münich se ve vysílání ČT24 podivil, že zrušení přišlo až nyní, protože se NERV sešel naposledy loni v létě. „Od té doby jsem to považoval za zrušené,“ poznamenal. Také podle něj jde o vůli kabinetu, zda orgán chce, ač důvod pro jeho fungování nyní vidí. „Ekonomických problémů a výzev je dlouhá řada,“ vysvětlil. „Bylo by užitečné mít nějaký poradní orgán, kde jsou odborníci sami za sebe, nejsou za to placení a upřímně vládě radí, co je dobře a špatně,“ dodal s tím, že skupina poradců oproti jednotlivým expertům přichází se „zajímavými věcmi“.
Schillerová na dotaz komentovala také existenci Národní rozpočtové rady, již zřizuje zákon. Tu dříve Babiš kritizoval jako zbytečnou. Podle Schillerové se ale její zrušení nechystá. Totéž v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce řekl náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD).
Rada vlády pro využití výnosu z ETS
Novými členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek jsou premiér Babiš, ministryně financí Schillerová, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), poslanec Radim Fiala (SPD) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy), oznámil na tiskové konferenci šéf resortů zahraničí a životního prostředí Petr Macinka (také Motoristé).
Jmenovaní v radě, jejíž činnost se řídí zákonem o podmínkách obchodování s povolenkami, nahradí bývalé ministry financí Zbyňka Stanjuru (ODS), průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN), životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a poslance Michala Kučeru (TOP 09). Současná vládní koalice v prosinci systém emisních povolenek ETS 2 odmítla.
Vláda v pondělí rovněž schválila mandát na Mnichovskou bezpečnostní konferenci ministrovi zahraničí i prezidentovi Petru Pavlovi. Podle Macinky to ale neznamená, že by na ni jeli společně. Ministr sdělil, že má na okraj fóra dohodnutá jednání a na rozhovor s prezidentem nejspíš čas nenajde.
Rozšíření trestného činu obchodování s lidmi
Možné rozšíření trestného činu obchodování s lidmi se týká zneužívání náhradního mateřství, nezákonného osvojení a nucených sňatků. Dílčí novela trestního zákoníku počítá i se zavedením nového trestného činu, který bude postihovat lidi vědomě využívající služeb obětí moderního otroctví. Dalším tématem, jímž se návrh zabývá, je problematika obecně prospěšných prací. Podporu oznámil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Návrh Tejcova resortu reaguje u obchodování s lidmi na mezinárodní požadavky. Tento trestný čin má napříště zahrnovat nejen využití oběti k sexuálnímu zneužívání, odběru tkání, buněk a orgánů, službě v ozbrojených silách, otroctví či nevolnictví nebo nuceným pracím, ale nově také k páchání trestné činnosti, k otěhotnění s následným odebráním či přenecháním dítěte, k osvojení nebo k uzavření manželství či partnerství za účelem vykořisťování.
Základní trestní sazba má zůstat na dvou až deseti letech odnětí svobody. Zpřísňuje se ale postih případů, kdy pachatel použil donucující prostředky – tedy násilí, lest, únos nebo třeba své postavení – vůči obchodovanému dítěti, a to na pět až dvanáct let vězení.
Podpora sdružování vlastníků lesů
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) po pondělním jednání vlády řekl, že kabinet nově finančně podpoří sdružování vlastníků lesů. „Důvod je ten, abychom zejména u malých hospodářů podporovali správnou praxi v hospodaření a posílili jejich obchodní politiku a možnost dobře surovinu zpeněžit.“
Podporu speciálních spolků drobných vlastníků lesů požadovalo už dříve Sdružení vlastníků soukromých, obecních a církevních lesů. Podle něj by to ulehčilo situaci mnoha majitelům s malými výměrami, kteří sami nezvládají správu svého lesa.
Ministerstvo musí zároveň vyřešit nevyplacení příspěvků na hospodaření za druhé pololetí 2024 a celý loňský rok. Šebestyán uvedl, že součástí nařízení je provést revizi a naplánovat, jakým způsobem bude dluh dofinancován. Celková částka na příspěvky se v nově přijatém nařízení podle Šebestyána nenavyšuje. Jakmile bude vyřešena obnova lesů z pohledu kůrovcové kalamity, zvolí úřad sazby podpor na příští období.
Vláda má také ambici upravit rozsah půdy, kde platí protierozní opatření, řekl Šebestyán.
Babišův kabinet v pondělí také potvrdil, že paralympionici dostanou odměny za medaile z Milána a Cortiny d'Ampezzo stejné jako olympionici. Původně plánoval paralympionikům vyplácet plnou odměnu jen za první medaili, pokud by byla zlatá, činila by 2,4 milionu korun. Za další medaile pak měli paralympionici v porovnání s olympioniky obdržet jen poloviční odměny.
Opoziční novelu o řešení ekologických škod vláda odmítla
Pro nadbytečnost kabinet odmítl novelu o předcházení ekologické újmě. Předloha skupiny poslanců z klubů lidovců, Pirátů a TOP 09 v čele s někdejším ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) měla dle autorů přispět ke snazšímu a rychlejšímu řešení nejzávažnějších škod na životním prostředí. Zpřesnit měla zákonné vymezení ekologické újmy a umožnila by státu financování nápravných opatření a následné vymáhaní nákladů po původci újmy.
„Vláda považuje předložený návrh zákona za nadbytečnou a byrokracii navyšující úpravu,“ napsali vládní právníci v předběžném záporném stanovisku pro zákonodárce. Nynější znění zákona je podle nich v souladu s příslušnou evropskou směrnicí, což uznávají i předkladatelé.
Přijetí novely by vedlo podle vládních legislativců jen ke zvýšení nákladů státu kvůli nutnosti vzniku nových úřednických míst, kterých by byly podle ministerstva životního prostředí potřeba tři desítky. Významně by podle předběžného stanoviska vzrostly administrativní náklady firem.
Novelu ale kromě vlády odmítá také opoziční ODS, podle poslance občanských demokratů Jana Bureše by výrazně ztížila život prakticky všem. Poukázal například na posílení aktivistických spolků, přenos nákladů ze znečišťovatelů na stát a na zvýšení byrokracie. „Místo rychlé nápravy přichází nově papíry, nová razítka, nové čekání a účet často zaplatí občané, a ne znečišťovatelé,“ vysvětlil v pondělí svůj postoj.
Znovuzavedení EET
Vládní koalice se na koaliční radě v pondělí ráno shodla na opětovném zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Podle předsedy SPD Tomia Okamury si drobní podnikatelé budou moct vybrat, zda budou platit paušální daň, nebo budou podléhat EET.
Ministerstvo financí v pondělí v tiskovém prohlášení upřesnilo, že EET bude plošné opatření s minimem výjimek. Návrh zákona o EET plánuje zpracovat do poloviny února, následovat bude vnitřní a vnější připomínkové řízení. Vláda by ho měla schválit v první polovině letošního roku a nejpozději do léta by mělo následovat první čtení ve sněmovně, sdělila už dříve Schillerová. Obnovená povinnost evidovat tržby má platit od ledna 2027, bude se týkat obchodníků, restauratérů či řemeslníků.
Zástupci drobných podnikatelů v pondělí vzkázali, že jsou proti výjimkám ve využívání EET. Smysl elektronické evidence tržeb je podle nich v platnosti pro všechny.
Koaliční partneři se taky shodli na přípravě zákona, který omezí používání mobilních telefonů na základních školách. Platit by to mělo zejména při výuce. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) při příchodu na jednání vlády řekl, že začíná novelu omezující používání mobilů na základních školách připravovat. Do měsíce chce rozeslat školám metodický materiál.
Dokument má být podle něj podporou pro ředitele, bude obsahovat téma prevence, využívání technologií ve výuce i příklady dobré praxe alternativního programu o přestávkách. Metodický materiál je podle něj prvním krokem, legislativa může následovat.
Koalice chce zpřísnit zákon o týrání zvířat
Podle Okamury koalice ve sněmovně navrhne usnesení, ve kterém odsoudí týrání zvířat. Šebestyán také urychlí práce na zpřísnění trestů za týrání zvířat, s čímž počítá programové prohlášení vlády. Podle Okamury jde o reakci na případ týrání kočky umístěním do sušičky, kterým se zabývají litoměřičtí policisté.
Poslankyně SPD Lucie Šafránková podle předsedy strany ve sněmovně předloží pětibodové usnesení jménem celé vládní koalice. „Kde nejenom odsoudíme týrání zvířat, ale hlavně vyzveme orgány, aby samozřejmě se tomu více věnovaly,“ uvedl. Trestní zákoník nyní v základní sazbě počítá za týrání zvířat s trestem od šesti měsíců do tří let. Podle Okamury je hlavně spodní hranice příliš nízká.
Koalice se v pondělí měla zabývat také Šebestyánovým plánem na zlevnění potravin. Nakonec však vládní strany debatu odložily o týden. „Bude to zásadní téma příští koaliční rady. Já už mám kompletní pracovní materiál, ve čtvrtek mám s ministrem schůzku, probereme to,“ řekl Okamura. Plán podle něj zahrnuje řadu odborných kroků.
