Vláda schválila novelu zákona o předcházení ekologické újmě, který zpřesňuje její definici a umožňuje financování nápravných opatření. Dosavadní zákon se podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ukázal jako nefunkční, a to například při řešení ekologické havárie na řece Bečvě. Pokud normu stihne do skončení svého mandátu v příštím roce schválit i sněmovna, měl by dostat stát možnost financovat nápravná opatření a peníze později vymáhat po původci újmy.
Návrh podle resortu životního prostředí posiluje kompetence veřejných institucí při řešení krizí a reaguje na rostoucí počty kontaminovaných míst. Zavádí mimo jiné nový systém hodnocení rizik, který má umožnit rychlejší zásah při ekologických haváriích, včetně využití prostředků ze Státního fondu životního prostředí, pokud není znám původce incidentu.
Novela reaguje na evropskou směrnici. Ministerstvo eviduje přes deset tisíc kontaminovaných míst, přičemž na třech stovkách z nich jsou nutná neodkladná opatření. Náklady na sanaci těchto lokalit se odhadují na stovky milionů korun. Jen na řekách dochází každoročně k desítkám větších i menších havárií.
Mezi nimi je například ta v Klatovech z roku 2019, která se projevila také v Plzni a Praze. Příčinou bylo to, že jedné z tamních firem přetekla nádrž s chemikálií na impregnaci dřeva. Asi dvě stě litrů jí uniklo do kanalizace a pak do potoka. „Drobné uhynulé rybičky plavaly na povrchu a pod jezem byla souvislá vrstva bílé pěny,“ vzpomíná vedoucí klatovského odboru životního prostředí Libor Hošek. Podle ředitele firmy Petra Kohela se jednalo o lidskou chybu obsluhy impregnační vany a zabránit havárii se dalo včasným zavřením uzávěru.
Kontaminace zasáhla postupně Úhlavu, ze které pije Plzeň, Berounku a část Vltavy. Hasiči několik dnů převáděli vodu do úpravny z Radbuzy a vodohospodáři upouštěli přehrady, aby látku naředili. „Zásah byl specifický v tom, že jsme nasadili poprvé snad v historii Česka čtyři velkokapacitní čerpadla, abychom byli schopni zásobovat vodárnu a aby lidé v Plzni v podstatě nic nepoznali,“ podotýká mluvčí hasičů Petr Poncar. Firma nakonec dostala pokutu čtyřicet tisíc, vodárně i městu zaplatila náklady a změnila postupy. Policie případ odložila.
Těžko vymahatelný zákon
Česko má sice už řadu let speciální zákon o předcházení ekologické újmě, v praxi ho ale nepoužívá. Podle ministerstva životního prostředí proto, že je jen těžko vymahatelný. A nedošlo na něj ani v případě velkých havárií, jako byly ty na Drnovém potoce nebo na už zmíněné Bečvě. Novela zákona zpřesňuje, co to ekologická újma je, a také má umožnit haváriím předcházet.
„Aby veřejná správa, když tuší nebo ví informace, že by mohlo dojít k nějaké havárii, ekologické újmě, ke škodě, tak aby třeba té firmě nějakou činnost zakázala,“ vysvětlil Hladík.
„Zkoušeli jsme to v případě řeky Bečvy a potíž se ukázala už v samotné definici ekologické újmy a také proto, že nebylo možné zjistit měřitelnou změnu pro nedostatek údajů,“ podotýká advokátka Lenka Hlaváčová.
Právě havárie na řece Bečvě i podle ministerstva ukázala, jak nedostatečná současná legislativa byla – ani takto rozsáhlý případ nebylo možné podle stávajících pravidel kvalifikovat jako ekologickou újmu. Nový zákon má také motivovat firmy, aby více investovaly do prevence a řešení ekologických škod. Resort očekává, že změny zpočátku zvýší administrativní zátěž, ale dlouhodobě uleví státnímu rozpočtu, protože větší část nákladů na nápravu ponesou přímo ti, kdo škody způsobí. Pokud návrh zákona získá podporu parlamentu, mohl by začít platit od poloviny příštího roku.
