Ekologie

Pro majitele starších aut, ale také pro ty, kdo jezdí málo nebo třeba nechávají svůj stroj přes zimu stát – jako třeba motocyklisté – může představovat problém nové palivo, které se začne na čerpacích stanicích v Česku prodávat od ledna. Bude to benzin s označením E10 s vyšším podílem biosložky. Motory v moderních autech, která pravidelně jezdí, by se s ním měly vyrovnat bez nesnází. Když ale zůstane palivo v nádrži příliš dlouho, může nastat problém. U starých motorů zase hrozí poškození palivové soustavy.

Tři týdny před Vánocemi roku 1984 se indickým městem Bhópál začala šířit neviditelná smrt. A zůstala v něm dodnes – chemikálie, které se tehdy uvolnily, ještě do roku 2010 zabíjely každý den jednoho člověka. Děti přicházejí na svět nevyléčitelně nemocné. A to vše kvůli šetření nákladů na údržbu.

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se shodli na normě, podle které mají státy na pětině suchozemských a vodních ploch zavést do roku 2030 opatření pro obnovu ekosystémů. Návrh nebývale rozdělil europoslance a vyvolal velkou debatu kvůli údajným dopadům na zemědělství a dalším ekonomickým a sociálním důsledkům. Shodu dosaženou ve čtvrtek večer musí ještě oficiálně schválit plénum EP i členské státy.

Listí na stromech pomalu žloutne, ale sršně asijské vesele dál bzučí, komáři tygrovaní bodali ještě na začátku října a ploštice zaplavily zahrady i domácnosti, upozornila francouzská tisková agentura AFP. Mnoho druhů hmyzu je tak zmatených změnami klimatu, že se ještě uprostřed podzimu rozmnožuje.

Aralské jezero je podle OSN místem, kde se odehrála vůbec největší ekologická katastrofa 20. století. Slanovodní plocha, která leží v srdci Střední Asie, za posledního půl století ztratila 80 procent objemu, hlavně vinou divoké zemědělské politiky bývalého Sovětského svazu. Jenže ani rozpad komunistického bloku toto vnitrozemské moře nezachránil. Sotva se totiž začalo po roce 2000 znovu vzpamatovávat, přišla nová hrozba, tentokrát ze strany Uzbekistánu. První díl seriálu Past pokroku se věnuje osudu a budoucnosti Aralského moře.

Nejčastější motivací pro pořízení fotovoltaiky jsou nejen finanční důvody, ale i snaha o vlastní nezávislost nebo ochranu životního prostředí. Výzkumníci z ČVUT v Praze a Akademie věd to zjišťovali mezi těmi, kteří využili Novou zelenou úsporám. Česko v posledních měsících prožívá fotovoltaický boom. Jen v prvním pololetí letošního roku energetici zprovoznili 45 197 solárních elektráren.

Rostliny poskytují lidstvu téměř všechno, co potřebuje – potravu, oblečení, léky, čistý vzduch, stavební materiály či teplo. Nová zpráva britských Královských botanických zahrad v Kew Gardens teď ale upozorňuje, že téměř polovině známých kvetoucích rostlin hrozí vyhynutí. Vážně jsou ohroženy dokonce až tři čtvrtiny dosud nepopsaných druhů.

Jasná pravidla a rozdělení kompetencí pro případ havárií na řekách má přinést novela vodního zákona schválená vládou. Návrh reaguje na havárii, jež se stala na Bečvě, a na obtíže, které toto ekologické neštěstí provázely. Zavádí vyšší pokuty, monitoring velkých znečišťovatelů a poprvé také přehled, kudy vedou trubky, co jimi teče a komu patří.

Britský premiér Rishi Sunak ve středu oznámil, že Británie posouvá plánovaný termín zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory z roku 2030 na rok 2035. Uvolnění se má týkat také postupné výměny domácích plynových kotlů za tepelná čerpadla, dosud plánované do roku 2035. Cíl uhlíkové neutrality do roku 2050 nadále platí, ujistil Sunak podle agentury Reuters. Emise skleníkových plynů z dopravy a topení přispívají ke změně klimatu.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace v pondělí na rušných křižovatkách a dopravních tepnách v Berlíně vytvořili přes dvacet blokád. Policie po zhruba dvou hodinách místa zprůjezdnila. V pohotovosti zůstává na pět set policistů, kteří varovali řidiče, aby zachovali klid a nezasahovali sami proti demonstrantům. Už v neděli hnutí červenou a oranžovou barvou postříkalo pilíře slavné Braniborské brány. Policie kvůli tomu zadržela 14 lidí.

Poškozování planety člověkem, využívání přírodních zdrojů a znečištění učinily dohromady ze Země místo, které už není pro člověka bezpečné. Podle 29 vědců z osmi zemí bylo překročeno šest z devíti takzvaných planetárních limitů, v některých případech dokonce výrazně. „Země se teď nachází mimo pro lidstvo bezpečný operační prostor,“ uvedli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances.

Broumovská diakonie vymyslela způsob, jak využít staré poničené oblečení. Z nevyužitého textilu, který charita dostává od lidí pro potřebné, chce po rozdrcení vyrábět stavební desky. Ty by potom mohly stavební firmy využívat například pro stavbu domů. Diakonie už na to má patent a shání peníze na nákup výrobní linky.

Královéhradecký kraj se zabývá návrhem ekologů na prohlášení lokality Březhradské písčiny v Hradci Králové zvlášť chráněným územím, nebo-li přírodní památkou. Ještě nedávno tam přitom německý investor chtěl postavit sklad oceli. Aktuální územní plán to stále povoluje. Březhradské písčiny jsou mimo jiné domovem vzácného hmyzu.

Aktivita šesti druhů netopýrů se výrazně snížila v místech, kde stojí solární farmy. Výsledky nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Applied Ecology, by podle autorů měly mít dopad na zákony i plánování, aby pozitiva solární energie nerušil dopad na volně žijící živočichy.

V Havířově začne v září modernizace železniční stanice. Správa železnic (SŽ) tak naváže na opravu havířovské nádražní haly a za 3,4 miliardy korun nechá kompletně zrekonstruovat celou staniční část včetně nástupišť. Informoval mluvčí SŽ Jan Nevola. Generální ředitel SŽ Jiří Svoboda na sociální síti X napsal, že už byla podepsána i smlouva se zhotovitelem.

Britská vláda udělí nejméně sto nových povolení na těžbu ropy a zemního plynu. Oznámil to premiér Rishi Sunak před návštěvou Skotska. Jde o další náznak toho, že vládní konzervativci začínají přehodnocovat odvážné ekologické plány. Strach z bezprostředního zdražování totiž mezi Brity možná začíná převládat nad strachem ze vzdálenějšího oteplování.

Patnáct zástupců ukrajinských samospráv, neziskového sektoru nebo univerzit se účastnilo stáže, na které mohli najít inspiraci, jak ekologicky obnovit válkou zničenou zemi. Následky ruské agrese lze využít k tomu, aby země přešla k nezávislosti na fosilních zdrojích a využívala inovativní ekologické technologie, řekl ředitel Nadace Partnerství Petr Kazda. Nadace připravila spolu s Jihomoravským krajem stáž, na které si lidé z Česka a Ukrajiny vyměňovali své zkušenosti, a navštívili firmy, které mohou moderní technologie na Ukrajinu dodávat.

Africké kukačky jsou velmi úspěšný parazit. Když snesou své vejce do hnízda jiného ptačího druhu, umí zařídit, aby se k nerozeznání podobala originálům. Jenže podle nové studie narazily na nepřítele, který se jejich parazitickým útokům dokáže ubránit. Je to nenápadný drongo africký.

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Výzkumníci z University of the West of England dokázali, že hudební festivaly mají negativní dopad na aktivitu netopýrů. S přibývajícím množstvím produkcí vyzývají organizátory k větší koordinaci míst konání, aby se zamezilo trvalému narušení životů létajících savců.

Zdá se, že v místech, kde firmy provádějí hlubokomořskou těžbu, vede tato činnost k poklesu populací živočichů. Dopad tohoto kontroverzního odvětví na mořské ekosystémy tak může být horší, než se dosud předpokládalo. Vědci varují, že může trvat desítky let, než budou plně známy důsledky této metody získávání surovin ze dna oceánů.

Nejlepším místem pro život v Česku je i letos Praha. Následují Královéhradecký kraj a Vysočina. Naopak nejhůře dopadl kraj Karlovarský. Ukázal to třináctý ročník srovnávacího průzkumu Místo pro život. Zajišťuje ho společnost Communa, která vítězným krajům udělila ocenění. Výzkum hodnotil sociální a environmentální parametry a spokojenost obyvatel. Provedla ho analytická agentura Datank.

V průměru 24 tisíc PET lahví a plechovek týdně vrátí zákazníci do prodejen, které testují jejich zpětný odběr. Od února, kdy s tím začaly, jich shromáždily přes 260 tisíc. Podle řetězců je to ale pořád jen asi desetina množství, které by se vybralo při zálohování. To teď chystá ministerstvo životního prostředí.

Roku 2009 určila skupina vědců osm milníků, které by lidstvo nemělo ve vlastním zájmu překročit, pokud chce, aby Země zůstala obyvatelná. Patřila mezi ně mimo jiné dostupnost pitné vody, ochrana přírodních oblastí, úroveň znečištění, funkční ozonová vrstva nebo změna klimatu. Nová zpráva v Nature tvrdí, že sedm z nich už bylo na celé planetě nebo ve velkých částech Země překročeno. Výrazné překonání limitů, které jsou nutné pro udržitelnost a bezpečnost globálního ekosystému, hrozí řadou katastrofických změn.