Největšími znečišťovateli jsou Spolana a elektrárna Počerady

Nahrávám video
Události: Největší znečišťovatelé
Zdroj: ČT24

Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologické organizace Arnika středočeská chemička Spolana Neratovice a uhelná elektrárna Počerady na Lounsku. Vyplývá to z žebříčku, který Arnika každoročně sestavuje z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Zástupci firem ze žebříčku uvádějí, že jejich provozy splňují limity dané zákonem nebo povoleními pro jejich fungování.

Emise nebezpečných látek v Česku podle organizace ale převážně klesají. Jde o emise skleníkových plynů, rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, reprotoxických látek, plynů způsobujících kyselé srážky, rtuti a dalších těžkých kovů. Výjimkou z celkového poklesu jsou emise rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu a látek nebezpečných pro vodní organismy.

Podle Nikoly Jelínek z ekologické organizace se nedá jednoznačně říct, co má vliv na pokles emisí. „Vliv mají ale určitě také zákony, které stanovují pro provozovatele a firmy emisní limity, které se mohou v průběhu let zpřísňovat,“ sdělila.

„Domníváme se, že k trvalému snižování emisí škodlivých látek z průmyslových provozů přispěly i naše žebříčky, které jim poskytují srovnání s ostatními znečišťovateli a přispívají k informovanosti občanů o míře vypouštěných škodlivých látek z konkrétních provozů,“ uvedl Jindřich Petrlík z organizace Arnika.

Za znepokojivé organizace označila nárůsty emisí formaldehydu ze dvou dřevozpracujících podniků v Lukavci na Vysočině a nárůst emisí dioxinů z teplárny Veolia v Přerově.

Nejvíce potenciálně rakovinotvorných látek vypustila Spolana

Nejvíce rakovinotvorných či potenciálně rakovinotvorných emisí loni do ovzduší podle ekologické organizace vypustila Spolana Neratovice, za emise mutagenních látek jí patří také první místo v žebříčku znečišťovatelů.

První tři příčky znečišťovatelů emisemi oxidu uhličitého obsadily uhelné elektrárny Tušimice, Počerady a Prunéřov. Všechny se nachází v Ústeckém kraji. Také se umístily v žebříčku kvůli emisím rtuti a emisím prachu. Devět z deseti největších zdrojů emisí rtuti do ovzduší tvoří uhelné elektrárny a teplárny.

Zpracovatel dehtu a benzolu DEZA Valašské Meziříčí vypustila nejvíce emisí reprotoxických látek bez oxidu uhelnatého. Látek, které jsou nebezpečné pro vodní organismy, vypustila nejvíce Ústřední čistírna odpadních vod v Praze.

Firmy se hájí, že škodlivé emise snižují

Největší znečišťovatelé ze žebříčku ekologické organizace uvádějí, že jejich provozy splňují limity dané zákonem nebo povoleními pro jejich fungování. Zástupci firem také poukazovali na to, že podniky pokračují ve snižování emisí škodlivých látek.

Výrobní procesy v neratovické Spolaně podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity, zdůraznil Pavel Kaidl, mluvčí skupiny Orlen Unipetrol, do níž Spolana patří. „Spolaně se také daří dopady své výrobní činnosti na životní prostředí dlouhodobě snižovat. V Česku je ale jediným výrobcem důležité chemické látky zvané kaprolaktam, což se vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek logicky odráží na jejím postavení v daném žebříčku,“ uvedl mluvčí.

Také mluvčí skupiny Sev.en Česká energie Eva Maříková uvedla, že firma elektrárnu Počerady provozuje na základě platných povolení a ve všech ohledech postupuje podle českých zákonů i unijních pravidel. „Jakkoli krátká může být životnost jednotlivých uhelných zdrojů, tak po dobu, co ještě zůstanou v provozu, musí plnit legislativní požadavky. Elektrárna Počerady aktuálně splňuje 23 ze 24 přísných emisních limitů EU,“ zdůraznila Maříková. Objem emisních látek z počeradské elektrárny, která je jedním z největších výrobců energie z uhlí, logicky patří k největším, dodala.

Arnika žebříčky největších znečišťovatelů na základě dat z IRZ připravila letos podvacáté. V loňském roce dominovaly ve znečištění provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje a Vysočiny. K hlavním zdrojům znečištění patřily chemičky, výrobci plastů, uhelné elektrárny a dřevozpracující provozy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 5 hhodinami

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 6 hhodinami

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 15 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 17 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 23 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
včera v 11:08

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:30

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
včera v 09:00
Načítání...