Tušimice

Rozšířením přehrady Nechranice na Chomutovsku by mělo vzniknout druhé nejobjemnější vodní dílo v Česku. Vodohospodáři chtějí po ukončení těžby zatopit nedaleký hnědouhelný důl Tušimice a obě nádrže pak propojit.

Společnost ČEZ zúžila výběr subjektů, které by mohly stavět první modulární reaktor v Česku. Původně spolupracovala se sedmi firmami, nyní okruh omezila na čtyři. Vítěznou firmu chce vybrat do konce letošního roku. Polostátní společnost plánuje první z reaktorů postavit v polovině třicátých let v Temelíně. Další by pak mohly vyrůst v bývalých uhelných lokalitách. Do roku 2050 chce vláda v Česku postavit mezi šesti a deseti zařízeními o celkovém výkonu tři gigawatty.

Malé modulární reaktory jako součást budoucnosti energetiky. Společnost ČEZ chce mít do konce tohoto roku jasno o firmě, která v Česku postaví vůbec první takové zařízení. Plánuje, že v Temelíně by měl menší reaktor stát v polovině třicátých let.

Malé modulární reaktory by podle ČEZu mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor by měl stát už v roce 2032 v Temelíně, řekla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.

Čtvrteční počasí přepsalo teplotní rekordy na několika místech Česka a vysoko nad tropickou třicítkou se budou hodnoty pohybovat i v pátek. Meteorologové ale už na pátek předpovídají i bouřky. Během pátečního odpoledne se mohou začít tvořit první přeháňky a bouřky na západě Čech a na Šumavě. Bouřky přinesou začátkem víkendu až desetistupňové ochlazení, letní hodnoty si ale počasí zachová i dál.

Kriticky ohroženého motýla zachraňuje na bývalém odkališti pastva ovcí a koz. Pomoci k dalším populacím okáče metlicového má na zrekultivované ploše tušimické elektrárny hlavně pohyb tamních stád.

Odsiřovací zařízení, které Československo před listopadem 1989 zakoupilo od Sovětského svazu pro uhelnou elektrárnu Tušimice II, se i po letech pokusů o zprovoznění ukázalo jako zcela nefunkční. Z reportáže se dozvíte mimo jiné i to, kolik prostředků komunistický režim na bezvýsledný projekt vynaložil, nebo jak se k celému případu v rámci protokolu o ukončení spolupráce z října 1990 stavěla sovětská strana.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila v roce 2018 do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého z českých zdrojů, přes 5,5 milionu tun. Na druhém místě skončila další elektrárna společnosti ČEZ Tušimice II s více než 4,4 milionu tun CO2, třetím největším znečišťovatelem byla elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.