V Temelíně by mohl stát první malý modulární reaktor v Česku

3 minuty
Události: Malé modulární reaktory v Česku
Zdroj: ČT24

Malé modulární reaktory jako součást budoucnosti energetiky. Společnost ČEZ chce mít do konce tohoto roku jasno o firmě, která v Česku postaví vůbec první takové zařízení. Plánuje, že v Temelíně by měl menší reaktor stát v polovině třicátých let.

V areálu jaderné elektrárny Temelín by měl vzniknout první malý modulární reaktor v Česku. Svým výkonem přitom nemusí být zas až tak malý, některé zvažované se zhruba vyrovnají stávajícím blokům v Dukovanech. Vývoji menších zdrojů se věnují i v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.

„Vyvíjíme vlastně tři designy malých reaktorů, a to různých generací s různým zaměřením využití,“ vysvětlil specialista na malé reaktory Jiří Duspiva. Třeba konstrukce, která v experimentální hale vzniká, bude sloužit i pro testování jednotlivých komponentů právě pro malé modulární reaktory.

V menších reaktorech vidí odborníci řadu výhod. Proti nim ale stojí fakt, že žádný relevantní projekt zatím neexistuje. „Potřebujete dát dohromady menší obnos pro investici, výstavba bude podstatně kratší. Je snaha tu elektrárnu mít míň komplikovanou,“ popsal Duspiva.

V Česku by menší jaderné zdroje mohly postupně nahrazovat uhelné elektrárny. Společnost ČEZ by ráda do konce roku 2045 postavila malé reaktory o výkonu až 3000 megawattů. Vláda s jejich výstavbou počítá i ve Státní energetické koncepci. „Pracujeme na rozvoji malých modulárních reaktorů. Hledáme cesty, jak to všechno do budoucna financovat,“ sdělil premiér Petr Fiala (ODS).

Kolik to bude stát?

Na kolik vyjdou, ale zatím není známé. Společnost ČEZ dříve uzavřela memoranda o spolupráci na takových zdrojích celkem se sedmi společnostmi. „Teď jsme to zúžili na tři nejvýznamnější, u kterých máme pocit, že jsou ve vývoji nejdál, s těmi jednáme,“ řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Projekty firem se liší, a to jak ve výkonu, tak v technologii. Jasné je jedno, stihnout postavit reaktor do poloviny 30. let je ambiciózní plán.

„Rok 2032 je možný. Je to velmi ambiciózní. Myslím, že se na tom všichni v průmyslu shodnou, ale bude to vyžadovat spoustu spolupráce a určitě silné partnerství se všemi zúčastněnými stranami,“ konstatovala viceprezidentka pro malé modulární reaktory ze severoamerické společnosti Westinghouse Rita Baranwal.

Ředitel české pobočky francouzské firmy EDF Roman Zdebor řekl, že projekt pro společnost velmi důležitý. „Česká republika je náš dlouhodobý a řekl bych i klíčový partner v Evropě, nejen kvůli samotnému projektu, ale i kvůli spolupráci s českými firmami,“ uvedl.

Vedle prvního reaktoru v Temelíně by podle ČEZu mohly malé modulární bloky vzniknout ještě v Dětmarovicích a Tušimicích, kde jsou v současnosti uhelné elektrárny. Společnost zkoumá ale i další lokality.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...