Cesta budoucí jaderné energetiky je v modulárních reaktorech, tvrdí Míl

27 minut
Jaroslav Míl byl hostem pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Rozšířením tendru na čtyři jaderné bloky Česko oddaluje výstavbu modulárních reaktorů, upozornil v Interview ČT24 bývalý generální ředitel společnosti ČEZ Jaroslav Míl. Modulární reaktory přitom označil za budoucnost jaderné energetiky. Někdejší zmocněnec pro jadernou energetiku také vyjádřil obavy o financování nových bloků.

Soutěž na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech ještě není u konce, zadání se naopak rozšiřuje. Vláda si nechá zpracovat závazné nabídky nejen na jeden, ale hned až na čtyři jaderné bloky. Až poté se kabinet rozhodne, kolik toho vlastně chce. Míl upozornil, že bude potřeba nahradit staré bloky po šedesáti letech provozu. Podle něj byl schválený proces na výstavbu pátého bloku v Dukovanech postaven v logice, že se notifikuje jeden blok, dělá se tendr na jeden blok s možností rozšíření na dva. Řekl, že notifikace měla proběhnout už před rokem a půl. „Naše soustava, naši spotřebitelé, by bez výstavby toho jednoho bloku neměli dodávku elektrické energie,“ upozornil.

Tím, že je nyní řeč o čtyřech blocích, je podle Míla do procesu vnášen nový prvek. „A komise může najít takovou tu cestu – budou volby, počkáme. A může dát i takové rozhodnutí, které nám ty čtyři bloky nebo tu další výstavbu mírně podváže,“ varoval. Další jaderné bloky podle něj nicméně budou potřeba. „O tom nikdy nebylo pochyb,“ poznamenal.

Podle Míla je nutné myslet i na to, že stavba bude dvacet let probíhat, ale dalších osmdesát let bude pokračovat provoz. „A bylo by dobré respektovat i ten technologický vývoj i možnosti změn. A například to, že ve stejný čas tato vláda řekla, že bude chtít mít v roce 2032 v provozu modulární reaktory,“ připomněl. Česko tak podle něj celý harmonogram modulárních reaktorů posunulo a přichází tím o možnost podílet se na výrobě a výstavbě modulárních reaktorů v Evropě.

Míl zopakoval, že výkon je nutné mít v jádře, jinak by Česko nesplnilo kritéria o emisích. „Ale v každém případě cesta budoucí jaderné energetiky je v modulárních reaktorech. Celý svět se tím vydal,“ prohlásil.

„Neumím postavit spojku z Říčan do Běchovic, ale udělám tendr na celou dálniční síť“

Realizace výstavby je podle Míla velmi specifický obor. „Všimněte si, že my máme problém s výstavbou dálnic, protože ta investiční příprava realizace není z těch ‚nej nej nej‘. A představa, že teď najednou řeknu, že budu mít čtyři bloky a že to všechno zvládnu zorganizovat – to je asi tak, jako když zjistím, že neumím postavit devět kilometrů z D1 na D11, spojku z Říčan do Běchovic, ale teď najednou udělám tendr na celou dálniční síť v České republice,“ přirovnal.

Podle něj má ČEZ vynikající provozní personál, ale na investici nemá téměř žádnou kvalifikovanou sílu. „Vy potřebujete lidi, kteří na těch stavbách v zahraničí nebo někde dlouhodobě působili,“ zdůraznil. Ačkoliv podle něj dodavatelé tyto lidi mají, zdůraznil, že je potřeba ve smlouvách zajistit, aby skutečně byli přítomni oni a ne jen jejich zástupci.

Na výstavbu malých modulárních reaktorů by přitom podle něj bylo potřeba výrazně méně odborníků. „Protože na té lokalitě nestavíte a neprojektujete, ale máte vyrobené technologie ve fabrice a na elektrárně kompletujete,“ popsal s tím, že i proto je stavba rychlejší, a tak i levnější.

Míl také tvrdí, že čtyři bloky vyjdou zhruba na dva tisíce miliard. „A ty stát nemá,“ upozornil. Podle něj si na to musí půjčit stát. „Toto nebude financovat ČEZ, to bude ze sta procent financovat stát, protože je to pro spotřebitele nejlevnější,“ myslí si. Dodal, že stát může věc realizovat, protože má uzavřenou smlouvu s ČEZem a může odkoupit společnost Dukovany II i Temelín. „S lidmi, s lokalitou, se vším majetkem, právy, uzavřenými smlouvami, povoleními a tak dále,“ vyčetl.

Vláda ve středu také sdělila, že v další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož propozice nesplnila podmínky. Podle Míla měl být tím, kdo firmě oznámil, že nesplnila podmínky tendru, investor, nikoliv kabinet. Vláda podle něj dle platné legislativy měla rozhodovat na základě výsledků výběrového řízení, které jí předloží ČEZ. „A to pouze a jedině z hledisek bezpečnostních,“ dodal. „Je-li od ČEZu vládě informace, že Westinghouse nesplnil a že ho chtějí vyřadit, tak to podle mě měla vláda nechat na investorovi, protože on dělá výběrové řízení,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 9 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 21 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
25. 12. 2025

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025
Načítání...