Cesta budoucí jaderné energetiky je v modulárních reaktorech, tvrdí Míl

Nahrávám video

Rozšířením tendru na čtyři jaderné bloky Česko oddaluje výstavbu modulárních reaktorů, upozornil v Interview ČT24 bývalý generální ředitel společnosti ČEZ Jaroslav Míl. Modulární reaktory přitom označil za budoucnost jaderné energetiky. Někdejší zmocněnec pro jadernou energetiku také vyjádřil obavy o financování nových bloků.

Soutěž na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech ještě není u konce, zadání se naopak rozšiřuje. Vláda si nechá zpracovat závazné nabídky nejen na jeden, ale hned až na čtyři jaderné bloky. Až poté se kabinet rozhodne, kolik toho vlastně chce. Míl upozornil, že bude potřeba nahradit staré bloky po šedesáti letech provozu. Podle něj byl schválený proces na výstavbu pátého bloku v Dukovanech postaven v logice, že se notifikuje jeden blok, dělá se tendr na jeden blok s možností rozšíření na dva. Řekl, že notifikace měla proběhnout už před rokem a půl. „Naše soustava, naši spotřebitelé, by bez výstavby toho jednoho bloku neměli dodávku elektrické energie,“ upozornil.

Tím, že je nyní řeč o čtyřech blocích, je podle Míla do procesu vnášen nový prvek. „A komise může najít takovou tu cestu – budou volby, počkáme. A může dát i takové rozhodnutí, které nám ty čtyři bloky nebo tu další výstavbu mírně podváže,“ varoval. Další jaderné bloky podle něj nicméně budou potřeba. „O tom nikdy nebylo pochyb,“ poznamenal.

Podle Míla je nutné myslet i na to, že stavba bude dvacet let probíhat, ale dalších osmdesát let bude pokračovat provoz. „A bylo by dobré respektovat i ten technologický vývoj i možnosti změn. A například to, že ve stejný čas tato vláda řekla, že bude chtít mít v roce 2032 v provozu modulární reaktory,“ připomněl. Česko tak podle něj celý harmonogram modulárních reaktorů posunulo a přichází tím o možnost podílet se na výrobě a výstavbě modulárních reaktorů v Evropě.

Míl zopakoval, že výkon je nutné mít v jádře, jinak by Česko nesplnilo kritéria o emisích. „Ale v každém případě cesta budoucí jaderné energetiky je v modulárních reaktorech. Celý svět se tím vydal,“ prohlásil.

„Neumím postavit spojku z Říčan do Běchovic, ale udělám tendr na celou dálniční síť“

Realizace výstavby je podle Míla velmi specifický obor. „Všimněte si, že my máme problém s výstavbou dálnic, protože ta investiční příprava realizace není z těch ‚nej nej nej‘. A představa, že teď najednou řeknu, že budu mít čtyři bloky a že to všechno zvládnu zorganizovat – to je asi tak, jako když zjistím, že neumím postavit devět kilometrů z D1 na D11, spojku z Říčan do Běchovic, ale teď najednou udělám tendr na celou dálniční síť v České republice,“ přirovnal.

Podle něj má ČEZ vynikající provozní personál, ale na investici nemá téměř žádnou kvalifikovanou sílu. „Vy potřebujete lidi, kteří na těch stavbách v zahraničí nebo někde dlouhodobě působili,“ zdůraznil. Ačkoliv podle něj dodavatelé tyto lidi mají, zdůraznil, že je potřeba ve smlouvách zajistit, aby skutečně byli přítomni oni a ne jen jejich zástupci.

Na výstavbu malých modulárních reaktorů by přitom podle něj bylo potřeba výrazně méně odborníků. „Protože na té lokalitě nestavíte a neprojektujete, ale máte vyrobené technologie ve fabrice a na elektrárně kompletujete,“ popsal s tím, že i proto je stavba rychlejší, a tak i levnější.

Míl také tvrdí, že čtyři bloky vyjdou zhruba na dva tisíce miliard. „A ty stát nemá,“ upozornil. Podle něj si na to musí půjčit stát. „Toto nebude financovat ČEZ, to bude ze sta procent financovat stát, protože je to pro spotřebitele nejlevnější,“ myslí si. Dodal, že stát může věc realizovat, protože má uzavřenou smlouvu s ČEZem a může odkoupit společnost Dukovany II i Temelín. „S lidmi, s lokalitou, se vším majetkem, právy, uzavřenými smlouvami, povoleními a tak dále,“ vyčetl.

Vláda ve středu také sdělila, že v další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož propozice nesplnila podmínky. Podle Míla měl být tím, kdo firmě oznámil, že nesplnila podmínky tendru, investor, nikoliv kabinet. Vláda podle něj dle platné legislativy měla rozhodovat na základě výsledků výběrového řízení, které jí předloží ČEZ. „A to pouze a jedině z hledisek bezpečnostních,“ dodal. „Je-li od ČEZu vládě informace, že Westinghouse nesplnil a že ho chtějí vyřadit, tak to podle mě měla vláda nechat na investorovi, protože on dělá výběrové řízení,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 6 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...