Cesta budoucí jaderné energetiky je v modulárních reaktorech, tvrdí Míl

27 minut
Jaroslav Míl byl hostem pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Rozšířením tendru na čtyři jaderné bloky Česko oddaluje výstavbu modulárních reaktorů, upozornil v Interview ČT24 bývalý generální ředitel společnosti ČEZ Jaroslav Míl. Modulární reaktory přitom označil za budoucnost jaderné energetiky. Někdejší zmocněnec pro jadernou energetiku také vyjádřil obavy o financování nových bloků.

Soutěž na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech ještě není u konce, zadání se naopak rozšiřuje. Vláda si nechá zpracovat závazné nabídky nejen na jeden, ale hned až na čtyři jaderné bloky. Až poté se kabinet rozhodne, kolik toho vlastně chce. Míl upozornil, že bude potřeba nahradit staré bloky po šedesáti letech provozu. Podle něj byl schválený proces na výstavbu pátého bloku v Dukovanech postaven v logice, že se notifikuje jeden blok, dělá se tendr na jeden blok s možností rozšíření na dva. Řekl, že notifikace měla proběhnout už před rokem a půl. „Naše soustava, naši spotřebitelé, by bez výstavby toho jednoho bloku neměli dodávku elektrické energie,“ upozornil.

Tím, že je nyní řeč o čtyřech blocích, je podle Míla do procesu vnášen nový prvek. „A komise může najít takovou tu cestu – budou volby, počkáme. A může dát i takové rozhodnutí, které nám ty čtyři bloky nebo tu další výstavbu mírně podváže,“ varoval. Další jaderné bloky podle něj nicméně budou potřeba. „O tom nikdy nebylo pochyb,“ poznamenal.

Podle Míla je nutné myslet i na to, že stavba bude dvacet let probíhat, ale dalších osmdesát let bude pokračovat provoz. „A bylo by dobré respektovat i ten technologický vývoj i možnosti změn. A například to, že ve stejný čas tato vláda řekla, že bude chtít mít v roce 2032 v provozu modulární reaktory,“ připomněl. Česko tak podle něj celý harmonogram modulárních reaktorů posunulo a přichází tím o možnost podílet se na výrobě a výstavbě modulárních reaktorů v Evropě.

Míl zopakoval, že výkon je nutné mít v jádře, jinak by Česko nesplnilo kritéria o emisích. „Ale v každém případě cesta budoucí jaderné energetiky je v modulárních reaktorech. Celý svět se tím vydal,“ prohlásil.

„Neumím postavit spojku z Říčan do Běchovic, ale udělám tendr na celou dálniční síť“

Realizace výstavby je podle Míla velmi specifický obor. „Všimněte si, že my máme problém s výstavbou dálnic, protože ta investiční příprava realizace není z těch ‚nej nej nej‘. A představa, že teď najednou řeknu, že budu mít čtyři bloky a že to všechno zvládnu zorganizovat – to je asi tak, jako když zjistím, že neumím postavit devět kilometrů z D1 na D11, spojku z Říčan do Běchovic, ale teď najednou udělám tendr na celou dálniční síť v České republice,“ přirovnal.

Podle něj má ČEZ vynikající provozní personál, ale na investici nemá téměř žádnou kvalifikovanou sílu. „Vy potřebujete lidi, kteří na těch stavbách v zahraničí nebo někde dlouhodobě působili,“ zdůraznil. Ačkoliv podle něj dodavatelé tyto lidi mají, zdůraznil, že je potřeba ve smlouvách zajistit, aby skutečně byli přítomni oni a ne jen jejich zástupci.

Na výstavbu malých modulárních reaktorů by přitom podle něj bylo potřeba výrazně méně odborníků. „Protože na té lokalitě nestavíte a neprojektujete, ale máte vyrobené technologie ve fabrice a na elektrárně kompletujete,“ popsal s tím, že i proto je stavba rychlejší, a tak i levnější.

Míl také tvrdí, že čtyři bloky vyjdou zhruba na dva tisíce miliard. „A ty stát nemá,“ upozornil. Podle něj si na to musí půjčit stát. „Toto nebude financovat ČEZ, to bude ze sta procent financovat stát, protože je to pro spotřebitele nejlevnější,“ myslí si. Dodal, že stát může věc realizovat, protože má uzavřenou smlouvu s ČEZem a může odkoupit společnost Dukovany II i Temelín. „S lidmi, s lokalitou, se vším majetkem, právy, uzavřenými smlouvami, povoleními a tak dále,“ vyčetl.

Vláda ve středu také sdělila, že v další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož propozice nesplnila podmínky. Podle Míla měl být tím, kdo firmě oznámil, že nesplnila podmínky tendru, investor, nikoliv kabinet. Vláda podle něj dle platné legislativy měla rozhodovat na základě výsledků výběrového řízení, které jí předloží ČEZ. „A to pouze a jedině z hledisek bezpečnostních,“ dodal. „Je-li od ČEZu vládě informace, že Westinghouse nesplnil a že ho chtějí vyřadit, tak to podle mě měla vláda nechat na investorovi, protože on dělá výběrové řízení,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...