Cesta budoucí jaderné energetiky je v modulárních reaktorech, tvrdí Míl

Nahrávám video

Rozšířením tendru na čtyři jaderné bloky Česko oddaluje výstavbu modulárních reaktorů, upozornil v Interview ČT24 bývalý generální ředitel společnosti ČEZ Jaroslav Míl. Modulární reaktory přitom označil za budoucnost jaderné energetiky. Někdejší zmocněnec pro jadernou energetiku také vyjádřil obavy o financování nových bloků.

Soutěž na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech ještě není u konce, zadání se naopak rozšiřuje. Vláda si nechá zpracovat závazné nabídky nejen na jeden, ale hned až na čtyři jaderné bloky. Až poté se kabinet rozhodne, kolik toho vlastně chce. Míl upozornil, že bude potřeba nahradit staré bloky po šedesáti letech provozu. Podle něj byl schválený proces na výstavbu pátého bloku v Dukovanech postaven v logice, že se notifikuje jeden blok, dělá se tendr na jeden blok s možností rozšíření na dva. Řekl, že notifikace měla proběhnout už před rokem a půl. „Naše soustava, naši spotřebitelé, by bez výstavby toho jednoho bloku neměli dodávku elektrické energie,“ upozornil.

Tím, že je nyní řeč o čtyřech blocích, je podle Míla do procesu vnášen nový prvek. „A komise může najít takovou tu cestu – budou volby, počkáme. A může dát i takové rozhodnutí, které nám ty čtyři bloky nebo tu další výstavbu mírně podváže,“ varoval. Další jaderné bloky podle něj nicméně budou potřeba. „O tom nikdy nebylo pochyb,“ poznamenal.

Podle Míla je nutné myslet i na to, že stavba bude dvacet let probíhat, ale dalších osmdesát let bude pokračovat provoz. „A bylo by dobré respektovat i ten technologický vývoj i možnosti změn. A například to, že ve stejný čas tato vláda řekla, že bude chtít mít v roce 2032 v provozu modulární reaktory,“ připomněl. Česko tak podle něj celý harmonogram modulárních reaktorů posunulo a přichází tím o možnost podílet se na výrobě a výstavbě modulárních reaktorů v Evropě.

Míl zopakoval, že výkon je nutné mít v jádře, jinak by Česko nesplnilo kritéria o emisích. „Ale v každém případě cesta budoucí jaderné energetiky je v modulárních reaktorech. Celý svět se tím vydal,“ prohlásil.

„Neumím postavit spojku z Říčan do Běchovic, ale udělám tendr na celou dálniční síť“

Realizace výstavby je podle Míla velmi specifický obor. „Všimněte si, že my máme problém s výstavbou dálnic, protože ta investiční příprava realizace není z těch ‚nej nej nej‘. A představa, že teď najednou řeknu, že budu mít čtyři bloky a že to všechno zvládnu zorganizovat – to je asi tak, jako když zjistím, že neumím postavit devět kilometrů z D1 na D11, spojku z Říčan do Běchovic, ale teď najednou udělám tendr na celou dálniční síť v České republice,“ přirovnal.

Podle něj má ČEZ vynikající provozní personál, ale na investici nemá téměř žádnou kvalifikovanou sílu. „Vy potřebujete lidi, kteří na těch stavbách v zahraničí nebo někde dlouhodobě působili,“ zdůraznil. Ačkoliv podle něj dodavatelé tyto lidi mají, zdůraznil, že je potřeba ve smlouvách zajistit, aby skutečně byli přítomni oni a ne jen jejich zástupci.

Na výstavbu malých modulárních reaktorů by přitom podle něj bylo potřeba výrazně méně odborníků. „Protože na té lokalitě nestavíte a neprojektujete, ale máte vyrobené technologie ve fabrice a na elektrárně kompletujete,“ popsal s tím, že i proto je stavba rychlejší, a tak i levnější.

Míl také tvrdí, že čtyři bloky vyjdou zhruba na dva tisíce miliard. „A ty stát nemá,“ upozornil. Podle něj si na to musí půjčit stát. „Toto nebude financovat ČEZ, to bude ze sta procent financovat stát, protože je to pro spotřebitele nejlevnější,“ myslí si. Dodal, že stát může věc realizovat, protože má uzavřenou smlouvu s ČEZem a může odkoupit společnost Dukovany II i Temelín. „S lidmi, s lokalitou, se vším majetkem, právy, uzavřenými smlouvami, povoleními a tak dále,“ vyčetl.

Vláda ve středu také sdělila, že v další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož propozice nesplnila podmínky. Podle Míla měl být tím, kdo firmě oznámil, že nesplnila podmínky tendru, investor, nikoliv kabinet. Vláda podle něj dle platné legislativy měla rozhodovat na základě výsledků výběrového řízení, které jí předloží ČEZ. „A to pouze a jedině z hledisek bezpečnostních,“ dodal. „Je-li od ČEZu vládě informace, že Westinghouse nesplnil a že ho chtějí vyřadit, tak to podle mě měla vláda nechat na investorovi, protože on dělá výběrové řízení,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...