Cesta budoucí jaderné energetiky je v modulárních reaktorech, tvrdí Míl

27 minut
Jaroslav Míl byl hostem pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Rozšířením tendru na čtyři jaderné bloky Česko oddaluje výstavbu modulárních reaktorů, upozornil v Interview ČT24 bývalý generální ředitel společnosti ČEZ Jaroslav Míl. Modulární reaktory přitom označil za budoucnost jaderné energetiky. Někdejší zmocněnec pro jadernou energetiku také vyjádřil obavy o financování nových bloků.

Soutěž na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech ještě není u konce, zadání se naopak rozšiřuje. Vláda si nechá zpracovat závazné nabídky nejen na jeden, ale hned až na čtyři jaderné bloky. Až poté se kabinet rozhodne, kolik toho vlastně chce. Míl upozornil, že bude potřeba nahradit staré bloky po šedesáti letech provozu. Podle něj byl schválený proces na výstavbu pátého bloku v Dukovanech postaven v logice, že se notifikuje jeden blok, dělá se tendr na jeden blok s možností rozšíření na dva. Řekl, že notifikace měla proběhnout už před rokem a půl. „Naše soustava, naši spotřebitelé, by bez výstavby toho jednoho bloku neměli dodávku elektrické energie,“ upozornil.

Tím, že je nyní řeč o čtyřech blocích, je podle Míla do procesu vnášen nový prvek. „A komise může najít takovou tu cestu – budou volby, počkáme. A může dát i takové rozhodnutí, které nám ty čtyři bloky nebo tu další výstavbu mírně podváže,“ varoval. Další jaderné bloky podle něj nicméně budou potřeba. „O tom nikdy nebylo pochyb,“ poznamenal.

Podle Míla je nutné myslet i na to, že stavba bude dvacet let probíhat, ale dalších osmdesát let bude pokračovat provoz. „A bylo by dobré respektovat i ten technologický vývoj i možnosti změn. A například to, že ve stejný čas tato vláda řekla, že bude chtít mít v roce 2032 v provozu modulární reaktory,“ připomněl. Česko tak podle něj celý harmonogram modulárních reaktorů posunulo a přichází tím o možnost podílet se na výrobě a výstavbě modulárních reaktorů v Evropě.

Míl zopakoval, že výkon je nutné mít v jádře, jinak by Česko nesplnilo kritéria o emisích. „Ale v každém případě cesta budoucí jaderné energetiky je v modulárních reaktorech. Celý svět se tím vydal,“ prohlásil.

„Neumím postavit spojku z Říčan do Běchovic, ale udělám tendr na celou dálniční síť“

Realizace výstavby je podle Míla velmi specifický obor. „Všimněte si, že my máme problém s výstavbou dálnic, protože ta investiční příprava realizace není z těch ‚nej nej nej‘. A představa, že teď najednou řeknu, že budu mít čtyři bloky a že to všechno zvládnu zorganizovat – to je asi tak, jako když zjistím, že neumím postavit devět kilometrů z D1 na D11, spojku z Říčan do Běchovic, ale teď najednou udělám tendr na celou dálniční síť v České republice,“ přirovnal.

Podle něj má ČEZ vynikající provozní personál, ale na investici nemá téměř žádnou kvalifikovanou sílu. „Vy potřebujete lidi, kteří na těch stavbách v zahraničí nebo někde dlouhodobě působili,“ zdůraznil. Ačkoliv podle něj dodavatelé tyto lidi mají, zdůraznil, že je potřeba ve smlouvách zajistit, aby skutečně byli přítomni oni a ne jen jejich zástupci.

Na výstavbu malých modulárních reaktorů by přitom podle něj bylo potřeba výrazně méně odborníků. „Protože na té lokalitě nestavíte a neprojektujete, ale máte vyrobené technologie ve fabrice a na elektrárně kompletujete,“ popsal s tím, že i proto je stavba rychlejší, a tak i levnější.

Míl také tvrdí, že čtyři bloky vyjdou zhruba na dva tisíce miliard. „A ty stát nemá,“ upozornil. Podle něj si na to musí půjčit stát. „Toto nebude financovat ČEZ, to bude ze sta procent financovat stát, protože je to pro spotřebitele nejlevnější,“ myslí si. Dodal, že stát může věc realizovat, protože má uzavřenou smlouvu s ČEZem a může odkoupit společnost Dukovany II i Temelín. „S lidmi, s lokalitou, se vším majetkem, právy, uzavřenými smlouvami, povoleními a tak dále,“ vyčetl.

Vláda ve středu také sdělila, že v další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož propozice nesplnila podmínky. Podle Míla měl být tím, kdo firmě oznámil, že nesplnila podmínky tendru, investor, nikoliv kabinet. Vláda podle něj dle platné legislativy měla rozhodovat na základě výsledků výběrového řízení, které jí předloží ČEZ. „A to pouze a jedině z hledisek bezpečnostních,“ dodal. „Je-li od ČEZu vládě informace, že Westinghouse nesplnil a že ho chtějí vyřadit, tak to podle mě měla vláda nechat na investorovi, protože on dělá výběrové řízení,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...