Vláda vyzve francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, které se ucházejí o stavbu jaderného bloku v Dukovanech, k předložení závazných nabídek k stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. V další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož propozice nesplnila podmínky. Na nové návrhy budou mít dva uchazeči čas do 15. dubna, oznámil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
Vláda chce až čtyři nové jaderné bloky, žádá uchazeče o závazné nabídky
Finální nabídku na stavbu jaderného bloku v Dukovanech podali na konci října všichni tři přihlášení zájemci, tedy americká společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné návrhy na další tři reaktory. Vyhodnocuje je společnost ČEZ, která má tendr na starosti.
Podle Fialy dosavadní nezávazné propozice uchazečů na stavbu více reaktorů vycházejí výhodněji než stavba pouze jednoho bloku, předkládané ceny neuvedl. „Dosavadní průběh tendru ukazuje, že dodávka více reaktorů současně by nám mohla zajistit nižší cenu až o jednu čtvrtinu u jednoho reaktoru. Proto jsme se rozhodli požádat uchazeče, aby nám předložili závazné nabídky na dodávku až čtyř. Na základě toho potom vybereme dodavatele a rozhodneme, zda si necháme postavit více reaktorů, nebo ne,“ řekl premiér.
Osloveni budou pouze EDF a KHNP, jejichž návrh podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) obsahoval požadované a pro hodnocení potřebné náležitosti. Naopak plán firmy Westinghouse podle něj předepsané podmínky nesplnil. Síkela řekl, že hlavním problémem bylo to, že nebyl závazný, a tudíž nemohl být při hodnocení srovnatelný.
V nabídce Westinghouse podle vlády dále nebyl jednoznačně určen subjekt, který by byl zodpovědný za kvalitu díla. Společnost zatím rozhodnutí nekomentovala. „Westinghouse v tuto chvíli vyhodnocuje odpověď české vlády,“ informoval zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal. „Na této příležitosti jsme pracovali po několik let, s českými dodavateli jsme se dohodli na mnoha dalších letech, abychom maximalizovali místní dodávky. Prosazujeme naše zájmy v regionu,“ řekl v úterý České televizi viceprezident společnosti.
Termín pro podání závazných nabídek byl stanoven na 15. dubna. ČEZ bude mít následně měsíc a půl čas na vyhodnocení nabídek, na konci května jejich pořadí předá vládě. Ta by poté měla rozhodnout o dalším průběhu. Podle kabinetu úprava tendru neovlivní termín pro předpokládané zprovoznění prvního reaktoru v Dukovanech do konce roku 2036.
V Dukovanech i v Temelíně
Podle Síkely potřeba výstavby více reaktorů vyplývá ze současného vývoje tuzemské energetiky. „V příštích desetiletích dojde k výraznému růstu spotřeby elektřiny, do roku 2050 až o dvě třetiny. Vedle obnovitelných zdrojů energie nám tento nárůst spotřeby umožní pokrýt právě jaderná energie jako spolehlivý nízkoemisní zdroj,“ podotkl ministr. Nezávazné nabídky také podle Síkely ukázaly, že má smysl uvažovat o více reaktorech. Fiala upozornil na to, že výzva ale zatím neznamená jistotu, že se budou stavět všechny čtyři bloky.
S výstavbou více bloků počítají i strategické dokumenty vlády k energetice. Dva nové bloky by podle nich mohly vzniknout v Dukovanech a dva v Temelíně.
Projekt nového reaktoru by měl být největší investicí Česka v novodobé historii, podle dřívějších prohlášení vlády i ČEZu má jeden nový reaktor stát asi 160 miliard korun v cenách z roku 2020. Nabízené ceny ve středu zástupci vlády odmítli komentovat.
Spolupráce s českými firmami
Výkonný ředitel firmy KHNP Jooho Whang ČT řekl, že bez ohledu na to, jestli jeho společnost v tendru vyhraje, nebo ne, je rozhodnutí pro Českou republiku životně důležité. „Na dlouhou dobu ovlivní otázku energetické bezpečnosti nebo životní úrovně obyvatel. Je to tedy opravdu velice důležité rozhodnutí a já doufám, že si Česko vybere správně, protože v případě, že by došlo k nějakému zdržení nebo překračování v rozpočtu, tak by to mohlo mít velmi negativní vliv na Českou republiku,“ upozornil.
Francouzská i korejská společnost na stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech slíbily minimálně 65procentní účast tuzemských firem. Viceprezident EDF Vakis Ramany v rozhovoru pro ČT označil spolupráci s tuzemskými společnostmi za absolutní prioritu. Podle něj je potřeba při takovéto zakázce plně chápat místní prostředí, a to od kulturních, až po regulační stanoviska. „To se může stát jen tehdy, když se jasně zapojí místní průmysl,“ řekl. Středeční rozhodnutí vlády EDF uvítala. „Rozhodnutí ukazuje, že české orgány jsou si vědomy průmyslových a ekonomických výhod flotilového přístupu,“ uvedla.
Česko jádro potřebuje, shodují se vládní i opoziční poslanci
Místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) považuje plán vlády požádat uchazeče o závazné rozšíření nabídky na další bloky za správný krok. „Ke kterému jsme vládu vyzývali už více než dva roky, a to čistě proto, že když jsme připravili pátý dukovanský blok, tak jsme v zadávací dokumentaci měli naprosto zásadní věc, a to je možnost rozšíření, takzvanou opci, o právě další bloky,“ reagoval. „Rozhodně podporujeme to, že se budou připravovat čtyři bloky naráz,“ dodal.
Také člen sněmovního podvýboru pro energetiku Josef Flek (STAN) s postojem vlády souhlasí. Dostavbu energetických bloků označil za velmi důležitou i s ohledem na rostoucí spotřebu energie v české společnosti. „Nárůst bude značný, a proto je nutné se tomu i přizpůsobit – a samozřejmě čím dřív, tím líp,“ komentoval.
„Musíme si uvědomit, že ten původní tendr na pouze jeden blok Dukovan, ten jeden blok, by nahradil končící stávající bloky Dukovan a vlastně by to bylo nula od nuly, co se týká výroby elektrické energie. Naopak budeme potřebovat daleko více elektrické energie, protože nejenže roste spotřeba, ale budou postupně končit klasické uhelné elektrárny z důvodu růstu například ceny emisních povolenek. A my skutečně potřebujeme do budoucna zajistit energetickou bezpečnost České republiky – a to znamená mít stabilní výrobu elektrické energie,“ upozornil člen sněmovního hospodářského výboru Vojtěch Munzar (ODS).
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že je naprosto jasné, že Českou republiku nemohou zachránit obnovitelné zdroje. „Že prostě jsme tak zeměpisně umístěni, že se neobejdeme bez jádra. A my říkáme dlouhodobě, že jádro má pro nás budoucnost a že už to mělo být dávno vypsané, už se mělo stavět. Už teď máme zpoždění několik let,“ prohlásil.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně tisíc megawattů, jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 megawattů stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.
Analytici: Konec Westinghouse je logický
Analytik XTB Tomáš Cverna reagoval na vládní zdůvodnění rozhodnutí neoslovit Westinghouse v další fázi jaderného tendru tím, že společnost podala pouze nezávaznou nabídku, takže nemohla být při hodnocení srovnatelná. „Americká firma si tak zřejmě nechávala otevřená zadní vrátka, což by mělo negativní dopad na průběh projektu, a je dobře, že byla z tendru vyřazena,“ míní. „Zároveň je pro mě překvapením, že se Westinghouse k tendru postavil tímto způsobem. Dříve to totiž vypadalo, že všechny tři společnosti jeví o nabídku seriózní zájem,“ dodal.
Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor považuje středeční oznámení vlády za důsledek rozhodnutí Westinghouse. „Pokud odmítnul, na rozdíl od svých konkurentů, předložit závaznou nabídku na čtyři bloky, tak je jeho vyřazení z tendru logickým důsledkem. Je to škoda, protože Westinghouse má jako jediný z uchazečů již funkční blok o požadovaném výkonu,“ podotkl.
Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal předpokládá, že snížení počtu účastníků tendru na dva sníží konkurenční prostředí mezi nimi. Podle Gavora to ale neovlivní výslednou cenu nových bloků. „Nedomnívám se ale, že by to vedlo ke zvýšení ceny ze strany zbývajících uchazečů, základní cenové parametry již ostatně byly podány,“ uvedl Gavor.
Dohnal se také s ohledem na stav veřejných financí pozastavil nad rozhodnutím vlády soutěžit stavbu čtyř nových jaderných bloků. „Opce vlády na až čtyři reaktory vypadá sice z pohledu velikosti ekonomiky České republiky a hlavně státního dluhu jako naprosté sci-fi, ale v době silné jaderné renesance je zřejmě nutností pro lepší cenu objednat více reaktorů,“ okomentoval.