Česká republika se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska, řekl na úterní konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). V případě dodávek plynu je podle něj téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to očekává rovněž u dodávek ruské ropy a čeká také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Podle Fialy se Česko v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií. Šéf ČEZu Daniel Beneš uvedl, že do energetiky bude v Česku nutné do roku 2050 investovat až čtyři biliony korun.
Česko se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska, prohlásil Fiala
Projev premiéra Petra Fialy na konferenci Efektivní energetika (zdroj: ČT24)
Podle Fialy byla závislost na surovinách z Ruska v Česku dlouhodobě podceňovaná, což se ukázalo zejména po zahájení ruské invaze na Ukrajině. Omezování dodávek z Ruska se podle premiéra i přesto daří velmi rychle.
„U plynu je fakticky téměř hotovo,“ řekl Fiala. V této souvislosti připomněl zajištění kapacity v terminálu v Eemshavenu a v budoucnu také kapacity dalšího terminálu v německém Stade a nákup provozovatele plynové přenosové soustavy Net4Gas a plynových zásobníků. „Máme zajištěn dostatek plynu a kontrolu nad plynovou infrastrukturou,“ ujistil předseda vlády. Plyn podle něj bude hrát v příštích letech v tuzemské energetice zásadní roli.
Události: Jádro by mělo podle premiéra Petra Fialy i ředitele ČEZu Daniela Beneše v budoucnu pokrýt až polovinu spotřeby elektřiny (zdroj: ČT24)
Stát podle Fialy pracuje na omezení dodávek dalších surovin z Ruska. Upozornil, že v příštím roce by měly být dokončeny práce na rozšíření italského ropovodu TAL. Postupně se také v českých jaderných elektrárnách nahrazuje ruské palivo novým zdrojem z USA a Francie.
Podle předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirka Topolánka si Česko v otázce energetické bezpečnosti dalo mnoho vlastních gólů. „A je třeba říci, že jsou daleko důležitější věci, než jsou klimatické změny. Je to zabezpečení základních lidských potřeb, kvůli tomu ti politici vlastně fungují – kromě jídla, pití a léků musí zabezpečit teplo, světlo, elektřinu. Pokud rezignujeme na tyto základní priority, které vlastně určují míru demokracie, míru svobody a míru nezávislosti kterékoliv země, tak jsme rezignovali na všechno,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT.
Topolánek zároveň kritizoval „umělé stažení primárních zdrojů energie“. To podle něj způsobilo na trhu nedostatek a následně i vyšší cenu, což ještě umocnila agrese Ruska na Ukrajině.
Bývalý předseda vlády Mirek Topolánek o konferenci Efektivní energetika (zdroj: ČT24)
Ruský plyn v minulosti tvořil téměř 97 procent dodávek do Česka. Stát je začal omezovat po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině, po většinu loňského roku tak z Ruska nečerpal žádný plyn. Od října však do země začal ruský plyn přes Slovensko opět proudit.
Podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu měl ruský plyn od ledna do konce listopadu podíl na tuzemských dodávkách 3,8 procenta. Výrazně vyšší podíl zatím stále mají dodávky ruské ropy. Podle statistik za loňské první pololetí činil podíl ropy dovezené prostřednictvím ruského ropovodu Družba kolem pětašedesáti procent.
Fiala: Česko se může stát centrem nových jaderných technologií
Fiala také věří, že se Česko v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií. Země by podle něj měla využít své dlouholeté zkušenosti a know-how s fungováním jaderné energie a nebýt jen zákazníkem dodavatelů ze zahraničí. Tuzemské instituce a firmy by se tak podle Fialy mohly v budoucnu podílet například na vývoji malých a středních modulárních reaktorů a dalších technologií.
Fiala zdůraznil, že jádro bude základem tuzemské energetiky. „Má podporu většiny expertů i veřejnosti, což není v zahraničí obvyklé,“ připomněl. Jaderná energetika bude mít podle vládních plánů v roce 2050 až poloviční podíl na tuzemské výrobě elektřiny.
Přístup k jaderné energetice se podle premiéra mění v celé Evropě. Upozornil na fungování takzvané Jaderné aliance, v níž je čtrnáct evropských států včetně Česka.
Poradce v oblasti energetiky Pavel Stehlík ke konferenci Efektivní energetika (zdroj: ČT24)
Význam jádra pro tuzemskou energetiku zdůraznil i generální ředitel energetické skupiny ČEZ Beneš. Upozornil, že spotřeba elektřiny bude v Česku i v Evropě postupně růst, a proto je nutné zajistit nové zdroje. Jejich výstavba navíc bude o to nutnější vzhledem k odklonu od uhlí. Podle šéfa ČEZu bude z dlouhodobého hlediska hlavním smysluplným zdrojem energie kombinace jádra a obnovitelných zdrojů. Kvůli tomu bude podle něj do roku 2050 v Česku nutné postavit až čtyři nové jaderné bloky, dalších sedm až deset modulárních reaktorů a navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie. Investice do tohoto roku budou podle Beneše dosahovat až čtyř bilionů korun.
Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček varoval, že rozvoj jaderné energetiky v Česku může narazit na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nyní je na trhu práce nemáme, protože celá generace odborníků odchází do důchodu a nemáme relevantní náhradu,“ upozornil. Zájem o energetické obory na vysokých školách podle něj není takový, aby z nich vyšlo dost odborníků schopných stavět a obsluhovat nové jaderné zdroje. Problém se podle Zajíčka týká nejen velkých jaderných elektráren, ale i malých modulárních reaktorů.
Havlíček: Česku hrozí dřívější vypnutí uhelných elektráren
Místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) vyjádřil obavy, že Česku hrozí, že uhelné elektrárny z ekonomických důvodů ukončí provoz výrazně dřív než v roce 2033, jak předpokládá stát. Podle Havlíčka výroba elektřiny z uhlí přestává být rentabilní kvůli rostoucím cenám emisních povolenek, provozovatelé uhelných elektráren by se tak mohli už v letech 2026 nebo 2027 rozhodnout, že ukončí výrobu. Náhrada za tyto zdroje přitom v té době ještě nebude.
„Než přejdeme na plyn, musíme udržet uhlí,“ prohlásil Havlíček. Podle něj je třeba hledat finanční nástroje, jak zajistit provoz uhelných elektráren, než za ně bude náhrada. Jako možnost zmínil státem garantované výkupní ceny nebo financování elektráren i v době, kdy elektřinu nevyrábějí, aby je bylo možné rychle zapojit v situaci, kdy bude nutné kompenzovat propad výroby z obnovitelných zdrojů. Havlíček přitom apeloval na vládu, aby začala o takovém způsobu financování rychle jednat s opozicí.
Česko podle Havlíčka potřebuje také rychle investovat do výstavby plynových elektráren, které budou zároveň vyrábět i teplo. Upozornil, že budování těchto zdrojů se může po roce 2030 zkomplikovat, protože evropská pravidla, která investice do plynových zdrojů zvýhodňují, jsou zatím schválena jen do tohoto roku.
Na rychlejší výstavbu plynových elektráren apeloval i Zajíček. Podle něj je třeba usnadnit výrobu těchto zdrojů, a to například stanovením výjimky pro stavbu v oblastech, kde už nyní stojí uhelné elektrárny. Lokality jsou podle něj výhodné, protože v nich už nyní existuje infrastruktura pro rozvod elektřiny i tepla. Plynové elektrárny přitom budou ekologičtější než uhelné.
Zajíček varoval, že pro budování infrastruktury není mnoho času. „Výstavba paroplynových elektráren trvá dva až tři roky. Možná v té době už bude cena emisní povolenky taková, že se nevyplatí vyrábět z uhlí elektřinu a teplo,“ řekl. Upozornil přitom, že tak rychle se nepodaří postavit ani nové jaderné bloky, ani dostatečně rozšířit kapacitu obnovitelných zdrojů.
„Minutu po dvanácté“
Česko v současné době připravuje stavbu jaderného bloku v Dukovanech. Podle Fialy pokračuje tendr, který pořádá energetická skupina ČEZ, úspěšně. Do soutěže se loni přihlásily společnosti EDF, Westinghouse a KHNP. Všichni uchazeči zároveň podali nezávazné nabídky na další tři reaktory. ČEZ nyní jednotlivé nabídky vyhodnocuje, vláda by je měla dostat na konci února. Nový blok by měl být dokončen v roce 2036.
Vedle klasických reaktorů stát zvažuje také využití nové technologie malých a středních modulárních reaktorů. První reaktor by měl vzniknout v první polovině třicátých let v širším areálu temelínské jaderné elektrárny. Kromě nových reaktorů stát také chystá stavbu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.
Výběrové řízení na Dukovany podle předsedy sněmovního hospodářského výboru Ivana Adamce (ODS) přišlo „minutu po dvanácté“. „Když se podíváme na to, kolik Česká republika potřebuje elektrické energie do budoucna, tak pokud budeme postupně zavírat hnědouhelní elektrárny, protože bohužel emisní povolenky a tlak na nízkoemisní energetiku z Evropy je dnes extrémně silný, tak budeme muset nahradit výpadek těchto stabilních zdrojů,“ upozornil v rozhovoru pro ČT.
Poznamenal, že obnovitelné zdroje jsou nestabilní a je potřeba je doplňovat zdrojem stabilním. „Vlastně nám nic jiného nezbývá, než do budoucna nahradit hnědouhelné elektrárny těmi jadernými – a do toho ještě přidám třeba modulární reaktory, o kterých se dnes hodně hovoří. A věřme tomu, že v těch třicátých letech se podaří je v České republice postavit, abychom dosanovali ten chybějící výkon,“ dodal Adamec.
Ivan Adamec hovořil o energetické bezpečnosti (zdroj: ČT24)