TÉMA

Mirek Topolánek

Hosté Fokusu Václava Moravce řešili pracovní trh a podmínky mladých lidí

Říjnový díl Fokusu Václava Moravce se věnoval pracovnímu trhu. Kdo si dnes diktuje podmínky – majitelé, nebo zaměstnanci? Chtějí mladí pracovat, nebo se jen bavit? A jaké profese nahradí umělá inteligence? O tom i o dalších tématech debatovali mimo jiné bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla a expertka na pracovní trh Jaroslava Rezlerová, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková a manažer Tomáš Kolář a hospodářská historička Antonie Doležalová.
5. 10. 2024|

Za polarizaci mohou lidé, ne politici, míní Topolánek. Rusnok kritizuje tlak na okamžité výsledky

Příčiny rozdělení společnosti v Česku i na Slovensku nevidí bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek přímo v politicích, viní z toho lidi. Politici podle něj pouze reagují na poptávku ve společnosti, a pokud má část veřejnosti „proruský resentiment“, projeví se to i v parlamentu. O dopadu polarizace na ekonomiku i o rozdílu národních mentalit debatoval v Otázkách Václava Moravce s bývalým úřednickým premiérem Jiřím Rusnokem a exšéfem slovenské vlády Eduardem Hegerem.
26. 5. 2024|

Pro Česko neexistuje varianta k EU, shodl se Rakušan s expremiéry Špidlou a Topolánkem

Česko nemá žádnou alternativu k Evropské unii, shodli se v pondělních Událostech, komentářích expremiér Mirek Topolánek, bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (SOCDEM) a vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Země v Unii podle nich využila přístupu na vnitřní trh. Rakušan upozornil, že potíže způsobuje zarámování tuzemské debaty o členství, které lidi rozděluje na „euroskeptiky a eurohujery“.
29. 4. 2024|

Češi v Evropské unii zanechávají stopy. Rozhodují, navrhují zákony nebo soudí

Za dvě dekády členství se na předních pozicích Evropské unie vystřídala řada Čechů. Europoslanci navrhují a hlasují o zákonech, soudci unijních soudů hledají spravedlnost, eurokomisaři rozhodují. Pozornost celé Unie byla na Česko upřena také během dosavadních dvou předsednictví. Podle odborníků sice první skončilo „reputační katastrofou“, po druhém předsednictví však Praha získala pověst spolehlivého partnera.
24. 4. 2024|

Před 15 lety padla během předsednictví EU Topolánkova vláda. K jejímu konci přispěla rebelie v ODS

Od jediného úspěšného pokusu o odvolání české vlády uplynulo patnáct let. Kabinet premiéra Mirka Topolánka ztratil většinu v Poslanecké sněmovně uprostřed českého předsednictví Evropské unii. K opozici vedené šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem se tehdy přidal i poslanec ODS Vlastimil Tlustý.
24. 3. 2024|

Premiér Fiala se 15. dubna setká s americkým prezidentem Bidenem

Český premiér Petr Fiala (ODS) bude 15. dubna v Bílém domě jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem, oznámila mluvčí americké hlavy státu Karine Jean-Pierreová. Politici na schůzce, jejímž cílem je další posílení americko-českého partnerství, podle ní potvrdí trvající podporu bránící se Ukrajiny a proberou řadu společných priorit včetně bezpečnostních otázek, ekonomických příležitostí a demokratických hodnot.
11. 3. 2024Aktualizováno11. 3. 2024, 22:35|

Bill Clinton po třiceti letech znovu navštívil pražský klub Reduta

Bill Clinton, bývalý americký prezident, je v Praze. V úterý se zúčastní konference na Pražském hradě u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Do hlavního města přicestoval už v sobotu večer. V neděli navštívil jazzový klubu Reduta. Na místě s ním byl i český prezident Petr Pavel a zástupci politické reprezentace i bezpečnostní komunity.
10. 3. 2024|

Liberty se musí očistit od vlastníků, míní Topolánek. Podle Zaorálka majitel nikdy nemohl podnik zvládnout

Některé výroby v Liberty Ostrava zachovat půjde, pokud se podnik „očistí“ od vlastníků, řekl ve středečních Událostech, komentářích předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a expremiér Mirek Topolánek. Bývalý ministr zahraničí a kultury a místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek upozornil, že už od začátku bylo zjevné, že současný vlastník není vybaven na to, aby podnik finančně zvládl. Podle Topolánka i Zaorálka ocelářství patří budoucnost a ocel by měla být strategickou surovinou.
22. 2. 2024|

Česko potřebuje konvenční zdroje, míní Topolánek. Plyn neřeší bezpečnost, kontruje Ehler z ministerstva

Kapacitu jaderných elektráren bude po roce 2050 třeba doplnit malými modulárními reaktory, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích expremiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Zástupce vrchního ředitele Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler zmínil, že vláda už podmínky pro malé a střední reaktory chystá. Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic upozornil, že v debatě o výstavbě nových jaderných bloků je třeba řešit i otázku, jak dlouho bude možné využívat jiné typy energetických zdrojů.
2. 2. 2024|

Česko se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska, prohlásil Fiala

Česká republika se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska, řekl na úterní konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). V případě dodávek plynu je podle něj téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to očekává rovněž u dodávek ruské ropy a čeká také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Podle Fialy se Česko v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií. Šéf ČEZu Daniel Beneš uvedl, že do energetiky bude v Česku nutné do roku 2050 investovat až čtyři biliony korun.
23. 1. 2024Aktualizováno23. 1. 2024, 15:20|

Značka V4 je toxická, říká ministr Dvořák. Expremiér Topolánek naopak vyzdvihl komunikaci ve skupině

Visegrádská skupina, V4, se stala v Evropě toxickou značkou a zkazila si pověst, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Bývalý premiér Mirek Topolánek s ním nesouhlasí, skupina má podle něj stále smysl, hlavně v komunikaci. S odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dodal, že nechce, aby zahraniční politiku za naší část střední Evropy dělal „nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu“. Poslanec za ANO Jaroslav Bžoch vyzdvihl význam Visegrádského fondu.
23. 11. 2023|

Ve věku 85 let zemřel Karel Schwarzenberg

Ve věku 85 let zemřel Karel Schwarzenberg. Poslední dny byl hospitalizován ve Vídni. Mnoho let patřil k nejvýraznějším osobnostem české politické scény, mimo jiné byl ministrem zahraničí, předsedou TOP 09 a senátorem.
12. 11. 2023Aktualizováno12. 11. 2023, 21:55|

Noblesa, služba, humor a nadhled, vzpomínají politici na Schwarzenberga

Jako na jednoho z nejdůležitějších porevolučních politiků, symbol návratu svobody a demokracie do Česka či morální vzor a moudrého rádce, který pro Česko vykonal mnoho. Tak vzpomínají čeští politici na bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který zemřel v neděli ve věku 85 let.
12. 11. 2023Aktualizováno12. 11. 2023, 21:48|

Obvodní soud se musí znovu zabývat nárokem na odškodnění pro Parkanovou za stíhání v kauze CASA

Bývala ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL, později TOP 09) má další šanci získat milionové odškodnění za nezákonné dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. Městský soud v Praze zrušil část původního rozsudku, který zamítl nárok bývalé političky na 8,5 milionu korun. České televizi to sdělil mluvčí soudu Adam Wenig. Případ se tak vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
19. 10. 2023|

Sněmovna jednala o vyslovení nedůvěry vládě. K hlasování se ani v noci nedostala

Poslanci v úterý a noci na středu jednali zhruba šestnáct hodin o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS). Svolání schůze podnítilo opoziční ANO, které považuje za nepřijatelné, aby ministrem vnitra zůstal předseda STAN Vít Rakušan. V debatě zpočátku převládali členové kabinetu s prezentací svých kroků, zástupci opozice se dostali ke slovu zejména večer. Poslanci si na základě dohody frakcí odhlasovali, že budou jednat do druhé hodiny ranní. Poté bylo jednání sněmovny přerušeno, debata bude pokračovat ve středu v devět hodin. Kdy dojde k hlasování, je nejasné. Opozice ke svržení kabinetu dostatečný počet hlasů nemá.
17. 10. 2023Aktualizováno18. 10. 2023, 02:02|

Slováci si zvolili a my to musíme respektovat, míní Havlíček. Vystrčilovi dělají starosti předvolební dezinformace

„Je zjevné, že lidé chtěli určitou míru stability, možná lepší ekonomické podmínky, že chtěli někoho čitelného a někoho, kdo hájí zájmy slovenských občanů,“ okomentoval v Událostech, komentářích místopředseda poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) vítězství strany Smer–⁠SD ve víkendových volbách na Slovensku. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že Robertu Ficovi k vítězství neblahopřál, protože nesouhlasí s jeho názory.
3. 10. 2023|

Česko rotuje diplomaty, poprvé bude mít velvyslance v Kosovu

Česko bude mít poprvé velvyslance v Kosovu. Stane se jím Bohumil Mazánek, bývalý velvyslanec v Litvě, generální konzul v Šanghaji a Katovicích a chargé d'affaires v Thajsku. Ministerstvo zahraničí to uvedlo v tiskové zprávě. Celkem vláda schválila a prezident Petr Pavel pověřil 26 diplomatů a diplomatek vedením českých zastupitelských úřadů v zahraničí.
25. 7. 2023|

Zadlužení Česka v prvním čtvrtletí dál rostlo, v EU naopak kleslo na 83,7 procenta HDP

Zadlužení Česka se dál zvyšuje, informoval ve své páteční zprávě unijní statistický úřad Eurostat. V prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což zemi stále řadí k těm méně zadluženým v rámci Evropské unie. Zadlužení EU se naopak v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni.
21. 7. 2023Aktualizováno21. 7. 2023, 12:27|

Úsporná opatření navržená vládou jsou měkká. Sáhl bych po šokové terapii, říká Topolánek

Vládní koalice podle Mirka Topolánka přistoupila v rámci úspor k postupným krokům, nikoliv razantním. Bývalý premiér je přesvědčený o tom, že většina opatření musí přijít už letos. Kabinet Petra Fialy (ODS) má na balíčku trvat a nenechat se vydírat odbory nebo politickými stranami, řekl expremiér a současný předseda výkonné rady Teplárenského sdružení v Interview ČT24.
25. 5. 2023|

Stanjura odmítá výrazné změny úsporného balíčku. Najít shodu pěti stran by se už nemuselo povést

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doufá, že už nebude nutné přistupovat na různé kompromisy v souvislosti s návrhem konsolidačního balíčku. Myslí si, že na větším množství změn by se už ministři nemuseli shodnout. Řekl to v Interview ČT24. S obstrukcemi opozice počítá, podle něj mají opoziční strany právo říct, jaký mají názor na konkrétní zákon.
18. 5. 2023|

Novým prezidentem Svazu průmyslu a dopravy je Jan Rafaj

Valná hromada Svazu průmyslu a dopravy ČR v úterý zvolila novým prezidentem na období 2023 až 2027 dosavadního viceprezidenta Jana Rafaje. Ve funkci vystřídá Jaroslava Hanáka, který v čele svazu skončí po dvanácti letech. Nový prezident Rafaj byl zvolen ve druhém kole 60 procenty hlasů. Porazil bývalého premiéra Mirka Topolánka.
16. 5. 2023Aktualizováno16. 5. 2023, 16:55|

Vláda musí úsporný balík protlačit za každou cenu, míní Topolánek. Je to spirála smrti, obává se Středula

Podle expremiéra Mirka Topolánka by koalice měla využít toho, že má ve sněmovně 108 hlasů, a protlačit plánovaný úsporný balíček „za každou cenu“. Zároveň ale v úterních Událostech, komentářích připustil, že sumu 70 miliard, kterou chce kabinet ušetřit, považuje za nízkou. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vládě vytkl, že nic nedělá s vysokou inflací, která by dle něj mohla výhledově vystoupat až na 40 procent.
3. 5. 2023|

Modernizace tuzemských tepláren bude do roku 2030 stát 180 miliard, tvrdí jejich sdružení

Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na ve středu zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky to v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.
26. 4. 2023|

V Česku se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšilo zadlužení meziročně nejvíce v EU

V Česku se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své předběžné zprávě o dluhu vládních institucí to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii se naopak zadlužení o čtyři procentní body snížilo a dosáhlo 84 procent HDP.
21. 4. 2023Aktualizováno21. 4. 2023, 16:59|