Mirek Topolánek strana 4 z 5

Zlínský kraj byl jedním z mála, které ve volbách v roce 2016 nezasáhla vlna vítězství ANO. Do vedení se postavila koalice vedená Jiřím Čunkem (KDU-ČSL), který se snaží prosadit kontroverzní plány na stavbu nové krajské nemocnice ve Zlíně. V končícím volebním období obyvatele kraje poznamenal zejména nepovedený start železniční revoluce nebo nedokončený systém integrované dopravy.

Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně. Na tiskové konferenci to v pátek uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Tento záměr se nyní bude snažit menšinová vláda prosadit ve sněmovně, aby začal platit od příštího roku. Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém programovém prohlášení. Důchodci dostanou jednorázový příspěvek ve výši pět tisíc korun, oznámil předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček.

Případ údajně předraženého nákupu armádních letounů CASA u soudu pokračoval posudkem firmy American Appraisal (AA), na kterém stojí obžaloba. Právníci někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) a jejího podřízeného Jiřího Staňka však odmítli způsob, jakým znalecký ústav stanovil obvyklou cenu strojů. Výslechem znalců vstoupilo hlavní líčení do další fáze, v předchozích třech letech soudkyně vyslýchala svědky, kterých bylo více než čtyřicet.

Superhrubá mzda je celoevropská anomálie a kabinet nadále počítá s jejím zrušením. V Událostech, komentářích to prohlásil poslanec za hnutí ANO Jan Volný, podle kterého je jen potřeba dojednat sanaci vzniklého finančního výpadku ve státním rozpočtu. Právě nejasnosti kolem ztráty pro státní kasu vedly vládní koalici v úterý k tomu, že debatu o zrušení superhrubé mzdy odložila.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by na nejrychlejší ze tří navrhovaných variant, které chystá takzvaná uhelná komise, kývnul pouze s vědomím, že se Česko nedostane do energetického deficitu. Řekl to v Událostech, komentářích. Bývalý premiér Mirek Topolánek je přesvědčen, že sázka na jádro je dobrá cesta. Jan Rovenský z hnutí Greenpeace a člen zmíněné uhelné komise zastává názor, že třetinu uhelných elektráren můžeme zavřít hned zítra a české domácnosti to nijak nepocítí.

Ministerstvo spravedlnosti zatím nezjistilo žádné nestandardní skutečnosti ohledně zaměstnávání odsouzených ve Věznici Znojmo. Uvedl to mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Ministerstvo zkontrolovalo situaci ve věznici poté, co média ve čtvrtek informovala o tom, že odsouzený lobbista Marek Dalík docházel pracovat do znojemského penzionu.

Podle dosavadního vyšetřování žalobců a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nedošlo k porušení zákona v případu lobbisty Marka Dalíka. Ten pracoval při výkonu trestu v jednom ze znojemských penzionů. Věznice ve Znojmě měla s podnikem uzavřenou smlouvu o zaměstnávání vězňů. Soud Dalíka v pondělí po uplynutí poloviny z pětiletého trestu podmíněně propustil na svobodu.

Okresní soud ve Znojmě vyhověl žádosti Marka Dalíka o podmíněné propuštění. Rozhodnutí je pravomocné, nikdo se neodvolal. Čtyřiačtyřicetiletý Dalík proto v doprovodu obhájce odjel po poledni ze znojemské věznice. V ní si odpykával pětiletý trest za podvod při nákupu obrněných vozidel Pandur pro českou armádu. Za sebou má někdejší lobbista polovinu trestu. Žádost o podmíněné propuštění podal Dalík v první polovině září.

Školství je podfinancované a učitelé mají právo stávkovat za lepší podmínky, důvody ohlášené školskými odbory jsou však zástupné, zaznělo v pořadech Devadesátka a Události, komentáře. Jádro současného sporu mezi ministerstvem a odbory spočívá v tom, jak velký bude růst tarifní části platů a kolik z navýšení půjde na odměny. Podle bývalých i současných politiků má však české školství větší, systémové problémy.

Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) do konce roku předloží v koalici návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Zároveň by od roku 2021 plošně klesly daně víc než čtyřem milionům zaměstnanců. Pokud se ministryni podaří prosadit největší daňovou reformu od roku 2008, přinese to v rozpočtu výpadek desítek miliard korun. Koaliční sociální demokraté s ohledem na to, že kabinet na pokrytí takto velkého výpadku pravděpodobně nenajde dost peněz, už ovšem nevěří, že ke zrušení superhrubé mzdy dojde ještě v tomto volebním období.

Bývalý místopředseda ODS a ministr vnitra Ivan Langer upustil od svého záměru ucházet se o místo ve vedení krajské organizace ODS v Olomouckém kraji. Langer to v pondělí oznámil na místním sněmu olomoucké Občanské demokratické strany, který měl původně projednat nominaci Langera do užšího vedení krajské ODS. Delegáti regionálního sněmu ODS na začátku března Langera zvolili do krajského vedení, avšak výkonná rada strany kvůli procedurálnímu pochybení toto rozhodnutí anulovala. Regionální sněm bude vedení strany v Olomouckém kraji znovu volit 10. června.

Sociální demokraté pokračují ve volebních neúspěších. A ten současný je zatím zřejmě nejbolestivější. Ve volbách do Evropského parlamentu získali jen 3,95 % hlasů, a přišli tak o své zastoupení v této přímo volené instituci. Strana, která v končícím funkčním období držela čtyři mandáty a byla třetí nejúspěšnější, z evropské scény mizí.

Policie pravděpodobně našla bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa, který se vyhýbá nástupu do vězení. Podle vyšetřovatelů by se měl skrývat v Paraguayi. Na případu teď spolupracují s tamní policií. Informaci ČT potvrdila mluvčí policejního prezidia Lenka Sikorová. Wolf je nezvěstný od roku 2013, kdy měl nastoupit do vězení na šest let za dotační podvod.

Český prezident Václav Klaus v souvislosti se vstupem země do Evropské unie opakovaně vyjadřoval obavy, aby se v ní jeho země nerozpustila jako kostka cukru v šálku čaje a tuzemští euroskeptici společenství rovnou připodobňovali k nadvládě Sovětského svazu. Kořeny české nedůvěry k integračnímu projektu ovšem sahají do minulosti ještě hlouběji – a mají německé a i rakouské akcenty.

Bez nadšení, ale jinak to nejde. S takovými pocity se stal Mirek Topolánek před patnácti lety občanem Evropské unie. Výhrady má vůči ní dodnes, ani teď ale nevidí jinou možnost. „Pořád se rozhoduje jenom na bázi velkých států, my můžeme jedině hledat spojence,“ tvrdí.

Česko i Evropská unie byly na rozšíření v roce 2004 solidně připraveny. Zaznělo to v pořadu 90', kde k výročí této události debatovali bývalí premiéři Mikuláš Dzurinda, Vladimír Špidla a Mirek Topolánek, bývalý eurokomisař Štefan Füle a bývalá pracovnice Světové banky Jana Matesová. Hovořili také o českém předsednictví Rady EU v roce 2009, evropské identitě, brexitu nebo dotacích.

Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) se znovu pokusí o zrušení takzvané superhrubé mzdy, návrh chce předložit koalici do konce června. Její návrh bude počítat i se snížením daně z příjmu z hrubé mzdy z dnešních asi 20 na 19 procent. Ministryně naopak definitivně opustila plán spojovat zrušení superhrubé mzdy se zvýšením zdravotního pojištění a s rušením plateb za státní pojištěnce.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zamířil na návštěvu USA, kde se ve čtvrtek v Bílém domě setká s prezidentem Donaldem Trumpem. Prezident Miloš Zeman nepovažuje za nejdůležitější téma návštěvy česko-americké bilaterální vztahy, ale spíše vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tyto bilaterální vztahy jsou podle něj důležité i proto, že začala obchodní válka týkající se vysokého cla na dovážené automobily.

Bývalého místopředsedu ODS a ministra vnitra Ivana Langera zvolil v pondělí večer regionální sněm ODS do vedení krajské organizace v Olomouckém kraji. Langer se ve vysoké politice přestal angažovat po neúspěchu ve sněmovních volbách v roce 2010 a nyní by měl olomoucké ODS jako člen regionální rady pomoci například s organizací předvolebních kampaní.

Marek Dalík si stěžuje, že soud neprovedl důkazy svědčící o jeho blízkém vztahu s někdejším premiérem Mirkem Topolánkem. Jde o součást jeho ústavní stížnosti, kterou se snaží zvrátit pětiletý trest za podvod v kauze transportérů Pandur. Podle rozsudku chtěl Dalík od zástupců rakouské zbrojovky Steyr půl miliardy korun, přestože na zakázku nákupu obrněných aut neměl vliv. Před šesti měsíci za to musel znovu nastoupit do vězení.

„Vítězem“ prezidentských voleb se stal lékař Marek Hilšer, v závěsu za ním se umístil hudebník Petr Hannig. Tak by vypadalo pomyslné finále, kdyby se získané hlasy kandidátů přepočítaly na peníze vydané v kampani. Hlas pro Hilšera vyšel na 3,3 koruny, pro Hanniga o korunu víc. Naopak manažer Vratislav Kulhánek získal hlas za částku blížící se třem stovkám, textař Michal Horáček pak za 70 korun.

Neúspěšní prezidentští kandidáti Pavel Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek vyjádřili pro druhé kolo prezidentské volby podporu soupeři současného prezidenta Miloše Zemana – někdejšímu šéfovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi. Hlavu státu podpořil Petr Hannig.

Poslední předvolební debata na obrazovkách ČT přivedla do studia osm kandidátů. Pozvání přijali všichni až na současnou hlavu státu Miloše Zemana, který zopakoval, že předvolební kampaň nevede. Přesto se velká část debaty o zahraniční politice týkala Zemanových, často kontroverzních výroků. Prezidentští kandidáti by se omlouvali třeba za Zemanova slova o anexi Krymu i za nelichotivý výrok na adresu Alexandera Dubčeka.

Přímé volby prezidenta se může zúčastnit všech devět kandidátů zaregistrovaných ministerstvem vnitra. Ústavní soud odmítl stížnost Terezie Holovské, která zpochybnila registraci pěti kandidátů – Marka Hilšera, Mirka Topolánka, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Petra Hanniga. Vadilo jí, že svou nominaci opírají o poslance či senátora, kteří se podepsali více kandidátům současně. Po volbách se chce na soud obrátit znovu.