Mirek Topolánek strana 4 z 4

Bývalý místopředseda ODS a ministr vnitra Ivan Langer upustil od svého záměru ucházet se o místo ve vedení krajské organizace ODS v Olomouckém kraji. Langer to v pondělí oznámil na místním sněmu olomoucké Občanské demokratické strany, který měl původně projednat nominaci Langera do užšího vedení krajské ODS. Delegáti regionálního sněmu ODS na začátku března Langera zvolili do krajského vedení, avšak výkonná rada strany kvůli procedurálnímu pochybení toto rozhodnutí anulovala. Regionální sněm bude vedení strany v Olomouckém kraji znovu volit 10. června.

Sociální demokraté pokračují ve volebních neúspěších. A ten současný je zatím zřejmě nejbolestivější. Ve volbách do Evropského parlamentu získali jen 3,95 % hlasů, a přišli tak o své zastoupení v této přímo volené instituci. Strana, která v končícím funkčním období držela čtyři mandáty a byla třetí nejúspěšnější, z evropské scény mizí.

Policie pravděpodobně našla bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa, který se vyhýbá nástupu do vězení. Podle vyšetřovatelů by se měl skrývat v Paraguayi. Na případu teď spolupracují s tamní policií. Informaci ČT potvrdila mluvčí policejního prezidia Lenka Sikorová. Wolf je nezvěstný od roku 2013, kdy měl nastoupit do vězení na šest let za dotační podvod.

Český prezident Václav Klaus v souvislosti se vstupem země do Evropské unie opakovaně vyjadřoval obavy, aby se v ní jeho země nerozpustila jako kostka cukru v šálku čaje a tuzemští euroskeptici společenství rovnou připodobňovali k nadvládě Sovětského svazu. Kořeny české nedůvěry k integračnímu projektu ovšem sahají do minulosti ještě hlouběji – a mají německé a i rakouské akcenty.

Bez nadšení, ale jinak to nejde. S takovými pocity se stal Mirek Topolánek před patnácti lety občanem Evropské unie. Výhrady má vůči ní dodnes, ani teď ale nevidí jinou možnost. „Pořád se rozhoduje jenom na bázi velkých států, my můžeme jedině hledat spojence,“ tvrdí.

Česko i Evropská unie byly na rozšíření v roce 2004 solidně připraveny. Zaznělo to v pořadu 90', kde k výročí této události debatovali bývalí premiéři Mikuláš Dzurinda, Vladimír Špidla a Mirek Topolánek, bývalý eurokomisař Štefan Füle a bývalá pracovnice Světové banky Jana Matesová. Hovořili také o českém předsednictví Rady EU v roce 2009, evropské identitě, brexitu nebo dotacích.

Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) se znovu pokusí o zrušení takzvané superhrubé mzdy, návrh chce předložit koalici do konce června. Její návrh bude počítat i se snížením daně z příjmu z hrubé mzdy z dnešních asi 20 na 19 procent. Ministryně naopak definitivně opustila plán spojovat zrušení superhrubé mzdy se zvýšením zdravotního pojištění a s rušením plateb za státní pojištěnce.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zamířil na návštěvu USA, kde se ve čtvrtek v Bílém domě setká s prezidentem Donaldem Trumpem. Prezident Miloš Zeman nepovažuje za nejdůležitější téma návštěvy česko-americké bilaterální vztahy, ale spíše vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tyto bilaterální vztahy jsou podle něj důležité i proto, že začala obchodní válka týkající se vysokého cla na dovážené automobily.

Bývalého místopředsedu ODS a ministra vnitra Ivana Langera zvolil v pondělí večer regionální sněm ODS do vedení krajské organizace v Olomouckém kraji. Langer se ve vysoké politice přestal angažovat po neúspěchu ve sněmovních volbách v roce 2010 a nyní by měl olomoucké ODS jako člen regionální rady pomoci například s organizací předvolebních kampaní.

Marek Dalík si stěžuje, že soud neprovedl důkazy svědčící o jeho blízkém vztahu s někdejším premiérem Mirkem Topolánkem. Jde o součást jeho ústavní stížnosti, kterou se snaží zvrátit pětiletý trest za podvod v kauze transportérů Pandur. Podle rozsudku chtěl Dalík od zástupců rakouské zbrojovky Steyr půl miliardy korun, přestože na zakázku nákupu obrněných aut neměl vliv. Před šesti měsíci za to musel znovu nastoupit do vězení.

„Vítězem“ prezidentských voleb se stal lékař Marek Hilšer, v závěsu za ním se umístil hudebník Petr Hannig. Tak by vypadalo pomyslné finále, kdyby se získané hlasy kandidátů přepočítaly na peníze vydané v kampani. Hlas pro Hilšera vyšel na 3,3 koruny, pro Hanniga o korunu víc. Naopak manažer Vratislav Kulhánek získal hlas za částku blížící se třem stovkám, textař Michal Horáček pak za 70 korun.

Neúspěšní prezidentští kandidáti Pavel Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek vyjádřili pro druhé kolo prezidentské volby podporu soupeři současného prezidenta Miloše Zemana – někdejšímu šéfovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi. Hlavu státu podpořil Petr Hannig.

Poslední předvolební debata na obrazovkách ČT přivedla do studia osm kandidátů. Pozvání přijali všichni až na současnou hlavu státu Miloše Zemana, který zopakoval, že předvolební kampaň nevede. Přesto se velká část debaty o zahraniční politice týkala Zemanových, často kontroverzních výroků. Prezidentští kandidáti by se omlouvali třeba za Zemanova slova o anexi Krymu i za nelichotivý výrok na adresu Alexandera Dubčeka.

Přímé volby prezidenta se může zúčastnit všech devět kandidátů zaregistrovaných ministerstvem vnitra. Ústavní soud odmítl stížnost Terezie Holovské, která zpochybnila registraci pěti kandidátů – Marka Hilšera, Mirka Topolánka, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Petra Hanniga. Vadilo jí, že svou nominaci opírají o poslance či senátora, kteří se podepsali více kandidátům současně. Po volbách se chce na soud obrátit znovu.

Kandidát na prezidenta Mirek Topolánek nepovažuje své politické zkušenosti za svou hlavní přednost a rozhodně je proti zavedení eura v Česku. Podle něj mají lidé strach ze spousty věcí, a proto naslouchají jednoduchým a líbivým řešením. Je proto třeba jim věci více vysvětlovat.

Zahraniční politiku určuje vláda a prezident by neměl vystupovat v rozporu s ní. Při ohrožení demokracie nebo při zásadní změně směřování Česka, například snaze o vystoupení z EU nebo NATO, by se ale měl rázně ozvat a snažit se jí zabránit. V Událostech, komentářích se na tom shodli prezidentští kandidáti Pavel Fischer, Marek Hilšer a Mirek Topolánek.

Cestu k premiérskému postu by měl předseda ANO Andrej Babiš složitější, pokud by byl prezidentem Mirek Topolánek. Prezidentský kandidát označil v Interview ČT24 nynějšího prezidenta Miloše Zemana za slabého, když Babiše netlačí k tomu, aby sestavil většinovou vládu. Zároveň by nechtěl, aby šéf ANO stanul v čele takové vlády, dokud se nevyřeší jeho potíže s dotační kauzou.

Jedenašedesátiletý Mirek Topolánek se do prezidentských voleb zapojil na poslední chvíli, kandidaturu oznámil dva dny před uzávěrkou. Jako bývalý senátor, předseda ODS a premiér koaliční vlády má s politikou bohaté zkušenosti, zároveň byl ale spojen s několika kauzami a kontroverzními výroky. Poslední roky strávil mimo politiku, pracoval v energetice. „Jsem jiný a jsem připraven na roli důstojného prezidenta,“ říká. Do voleb jde s podporou deseti senátorů.

Jiří Pospíšil do politiky vstoupil v roce 1994. Nejprve do ODA, aby o čtyři roky později přešel k ODS, kde setrval až do roku 2014. Letos v říjnu se pak stal členem TOP 09. V neděli, dva dny po svých 42. narozeninách, dostal dárek – křeslo šéfa partaje.

Kandidát na prezidenta Mirek Topolánek pokutu za pozdní registraci volebního účtu nedostane. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí s ním správní řízení nezahájí, uvedl po jednání instituce její člen Tomáš Hudeček. Topolánkovi hrozila sankce až půl milionu korun za to, že nestihl u úřadu zaregistrovat svůj účet do 7. listopadu.

Zatím se zdá, že do prezidentských voleb nastoupí devět kandidátů. Jejich programy jsou různé, každý se chce soustředit na jinou oblast, ať už jde o školství, zdravotnictví nebo vztahy se zahraničím. Jedno téma však přesto mají všichni společné – slibují bezpečnou a také sebevědomou zemi. Česká televize připravila první přehled toho, s čím potenciální kandidáti do voleb jdou.

Bývalý premiér Mirek Topolánek získal na poslední chvíli potřebnou podporu od deseti senátorů, a může se tak ucházet o post prezidenta republiky. Lhůta pro podání registrací na ministerstvu vnitra vyprší v úterý odpoledne, o Hrad má zájem dvanáct osobností. Topolánek se prezentuje jako nestranický uchazeč a také ODS svému někdejšímu předsedovi přímou podporu nevyjádřila - považuje ho ale za silného kandidáta, který by rozbil spojenectví Miloše Zemana a Andreje Babiše.

S tebou stojím a padám – zazněla slova někdejšího šéfa ODS Mirka Topolánka v jednom z odposlechnutých rozhovorů směrem k Marku Dalíkovi. Symbolizovala, jak silné spojenectví to bylo.