Marek Dalík si stěžuje, že soud neprovedl důkazy svědčící o jeho blízkém vztahu s někdejším premiérem Mirkem Topolánkem. Jde o součást jeho ústavní stížnosti, kterou se snaží zvrátit pětiletý trest za podvod v kauze transportérů Pandur. Podle rozsudku chtěl Dalík od zástupců rakouské zbrojovky Steyr půl miliardy korun, přestože na zakázku nákupu obrněných aut neměl vliv. Před šesti měsíci za to musel znovu nastoupit do vězení.
Dalík si stěžuje, že soud dostatečně neřešil jeho blízký vztah s Topolánkem
„V tomto konkrétním případě by rozhodnutí mohlo padnout v řádu několika měsíců,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Dalík se do hry snaží znovu vtáhnout Mirka Topolánka. Ve stížnosti tvrdí, že soud nepřipustil některé důkazy obhajoby, které by mohly ukázat, jaký vliv na někdejšího premiéra měl. Advokáti navrhovali třeba vyslechnout Topolánkovu bývalou manželku Pavlu.
„… odvolací soud zasáhl do práva stěžovatele na obhajobu (…), když neprovedl důkazy, které navrhla jeho obhajoba sledující ověření skutečnosti, že obviněný měl blízký vztah a důvěrný vztah s Mirkem Topolánkem jako předsedou vlády a měl na něj i vliv v exekutivních otázkách,“ píše se v Dalíkově ústavní stížnosti.
Topolánek: Jsem velmi těžko ovlivnitelný
Vztah s někdejším premiérem byl u soudu klíčovou otázkou. Na Topolánka proto mířily dotazy, jestli Dalíka na schůzku se zástupci zbrojovky poslal a zda lobbista mohl ovlivnit jeho rozhodování.
„Všichni, co se mnou dělali, tak ví, že jsem velmi těžko ovlivnitelný, přestože média psala opak. (…) Mohlo to vyvolat dojem, že Markův vliv je větší, než skutečně byl,“ prohlásil Topolánek v květnu 2016.
„Dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby sebe obohatil tím, že uvedl někoho v omyl,“ konstatoval loni v červenci předseda odvolacího trestního senátu Vrchního soudu v Praze Martin Zelenka, když Dalíka poslal na pět let do vězení.
„Podvod je podle našeho názoru asi nejvzdálenější kvalifikace, která by svědčila tomu jednání, které bylo zjištěno. Podle našeho soudu šlo buď o lobbing nebo maximálně, pokud překročíme hranici, tak mohlo jít o nějaký úplatkářský trestný čin,“ míní Dalíkův advokát Radek Šmerda.
Dalík se už dvakrát snažil rozsudek zvrátit u Nejvyššího soudu. Naposledy mu však nevyhověl. Stížnost k Ústavnímu soudu je tak poslední instancí.
Marek Dalík, někdejší poradce premiéra Mirka Topolánka, se v minulosti zapletl do několika kauz. Vlivný lobbista se v zákulisí české politiky pohybuje již od roku 1999, v té době se seznámil s Topolánkem.
V letech 2006 až 2009, kdy byl Topolánek premiérem, stál Dalík často po jeho boku, dokonce si koupil byt ve stejném domě. Podle médií měl výrazný podíl na Topolánkově politické strategii, zároveň však během jeho éry nebyl v ODS příliš populární. V době jeho angažmá v českém veřejném prostoru se novináři pozastavovali nad Dalíkovými vysokými příjmy.
Dalíkovo jméno se začalo v médiích více objevovat od srpna roku 2004 v souvislosti s kauzou údajného uplácení exposlance Unie svobody Zdeňka Kořistky. Ten tehdy obvinil Dalíka, že mu společně s Janem Večerkou nabízeli deset milionů korun, když nepodpoří vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie obvinila oba lobbisty z podplácení, obvinění se ale neprokázalo, případ byl odložen.
Na přelomu let 2006 a 2007 se Dalík podílel na vyjednávání podpory Topolánkově koaliční vládě, kterou nakonec podpořili dva sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Zapleten byl také v takzvané Toskánské kauze, která vznikla v létě 2009 po zveřejnění tajně pořízených fotografií z Topolánkovy dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů.
V roce 2009 se Dalík údajně pokoušel jménem premiéra přesvědčit redaktora České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa.
Odsouzen byl v souvislosti s nákupem Pandurů. Kontrakt v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v níž Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Dalík původně dostal čtyři roky vězení za to, že si při neformální schůzce ohledně nákupu Pandurů řekl v roce 2007 o úplatek pro někoho z české vlády. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, žádal podle trestního spisu půl miliardy korun. Tento rozsudek ale soud zrušil.
Po zásahu Nejvyššího soudu ovšem padl nový rozsudek, který Dalíkovi o rok přitížil. Soud dospěl k názoru, že podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral svůj vliv na ministry. Nejvyšší soud později odmítl Dalíkovo dovolání a Ústavní soud jeho ústavní stížnost.