Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) do konce roku předloží v koalici návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Zároveň by od roku 2021 plošně klesly daně víc než čtyřem milionům zaměstnanců. Pokud se ministryni podaří prosadit největší daňovou reformu od roku 2008, přinese to v rozpočtu výpadek desítek miliard korun. Koaliční sociální demokraté s ohledem na to, že kabinet na pokrytí takto velkého výpadku pravděpodobně nenajde dost peněz, už ovšem nevěří, že ke zrušení superhrubé mzdy dojde ještě v tomto volebním období.
Superhrubá mzda odolává, její zrušení se vládě zatím nedaří. Babiš na něm trvá, ČSSD je skeptická
Události: Zrušení superhrubé mzdy v ohrožení. Babiš na tom trvá, ČSSD a opozice jsou skeptické (zdroj: ČT24)
„Je to v programovém prohlášení vlády. To znamená, že to musíme stihnout do konce našeho období. Předpokládám, že to vyřešíme v rámci rozpočtu 2021,“ trvá na prosazení poklesu daně na 19 procent premiér Andrej Babiš (ANO).
Plánované změny daně z příjmu zaměstnanců
První místopředseda ČSSD a poslanec Roman Onderka si ale nedovede představit, že by koalice dokázala zrušení superhrubé mzdy a snížení daně v příštím roce zvládnout s výpadkem dalších 30 miliard korun. „V tomto případě jsem velký pesimista a myslím, že toto je jedna z věcí, kterou možná koaliční vláda v rámci svého koaličního dokumentu nezvládne,“ řekl Onderka.
Úsilí čtyř vlád
Zrušení superhrubé mzdy měly ve svém programu vláda Petra Nečase (ODS), po ní vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), poté první i druhá vláda Andreje Babiše. Přesto se tak dodnes nestalo. A je otázkou, zda to současná vláda prosadí.
„Rozhodně to musím vzít na koaliční radu a musíme se domluvit o prioritách s koaličním partnerem, protože je to důležité téma a má značné rozpočtové dopady,“ říká ministryně financí Schillerová (nestr. za ANO). Pokud by se koalice na zrušení superhrubé mzdy do konce roku přece jen shodla, mohli by poslanci začít návrh projednávat na jaře příštího roku.
Takzvaná superhrubá mzda funguje od roku 2008 a znamená, že základem daně z příjmů zaměstnanců je hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojistné.
Necelé 4 miliony 100 tisíc zaměstnanců v současnosti platí patnáctiprocentní daň ze superhrubé mzdy, což představuje 20,1 procenta ze mzdy hrubé. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že superhrubou mzdu zruší a sníží sazbu z hrubé mzdy. To by znamenalo plošné zvýšení výplat pro všechny zaměstnance.
Plánované změny zdanění příjmu
Plán na změnu počítá s tím, že by zaměstnanci po zrušení superhrubé mzdy platili 19 procent ze mzdy hrubé. Tak by to bylo ale jen do čtyřnásobku průměrné mzdy, tedy do měsíčního platu ve výši 136 420 korun. Po překročení této výše příjmu by byla sazba daně 23 procent, čímž by došlo k nahrazení současné sedmiprocentní takzvané solidární přirážky, kterou už dnes lidé s příjmem nad čtyřnásobek průměrné mzdy platí.
Plánované změny v dani z příjmů
Méně na daních by podle návrhu ministerstva financí zaplatili i živnostníci, kterým by sice stát zvýšil sazbu daně z 15 na 19 procent, zároveň by jim ale ulevil na pojistném. Třeba živnostník s měsíčním příjmem 50 tisíc korun, který využívá čtyřicetiprocentní výdajový paušál, by měsíčně zaplatil na daních o necelou pětistovku méně než nyní.
Ministerstvo financí nicméně už loni v únoru spočítalo, že by kvůli zrušení superhrubé mzdy a souvisejícímu snížení daní vypadlo jen v roce 2019 z veřejných rozpočtů přes 22 miliard korun. V roce 2021 by díky rostoucím platům byla tato částka ještě o několik miliard vyšší.
Možnosti rozpočtu a jiné priority
Premiér Babiš říká, že zvládnout pokrýt výpadek v rozpočtu je úkolem pro ministryni Schillerovou. „Ale určitě to musíme zvládnout,“ trvá na svém předseda kabinetu. Šéfka resortu financí ale říká, že prosazení je otázkou rozpočtových možností.
ČSSD upozorňuje, že kabinet má pro rok 2021 i jiné nákladné priority, které si vyžádají desítky miliard korun. Jde o další zvýšení důchodů, růst platů učitelů nebo zavedení zálohovaného výživného. „Snížení daňové zátěže zaměstnanců není tak adekvátní oproti těm dalším prioritním projektům,“ vysvětluje postoj ČSSD Roman Onderka.
Opozice krok podporuje, je ale skeptická
Spolu s koaliční ČSSD už ve zrušení superhrubé mzdy a snížení daně ze mzdy v tomto volebním období nevěří ani opoziční strany. Přitom takový krok jejich podporu má. „Tři vlády, ve kterých zasedal Andrej Babiš a hnutí ANO, to měly ve svém programovém prohlášení,“ říká předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura k tomu, proč ve změnu nevěří. Změnu by přitom ODS přivítala. Ze stejných důvodů je skeptický třeba i poslanec za lidovce Marian Jurečka.
„Já už prakticky z programového prohlášení vlády v oblasti daní nevěřím ničemu. Vláda slibovala, že sníží zdanění práce, nechystá se to udělat,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).