Superhrubá mzda znovu na zrušení. Lidé by dostávali víc peněz

Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) se znovu pokusí o zrušení takzvané superhrubé mzdy, návrh chce předložit koalici do konce června. Její návrh bude počítat i se snížením daně z příjmu z hrubé mzdy z dnešních asi 20 na 19 procent. Ministryně naopak definitivně opustila plán spojovat zrušení superhrubé mzdy se zvýšením zdravotního pojištění a s rušením plateb za státní pojištěnce.

Video Události
video

Události: Ministryně Schillerová znovu řeší zrušení superhrubé mzdy

Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů.

„Určitě bych se vracela k tomu, co máme ve vládním prohlášení, v koaliční smlouvě. To znamená ke snížení na 19 procent,“ řekla České televizi ministryně. Považuje za klíčové ujasnit si, zda to je priorita vlády, ale sama předpokládá na základě programového prohlášení, že ano.

Ještě na začátku března se zdálo, že ministryně financí snahu o zrušení superhrubé mzdy vzdává. Nepodařilo se jí totiž svázat snížení daní se zrušením plateb státu zdravotním pojišťovnám za děti nebo důchodce. Nyní se ale chystá přece jen největší daňovou reformu od roku 2008 předložit.

Rozpočet nižší o 22 miliard

V současnosti platí zaměstnanci daň z příjmu 15 procent ze supehrubé mzdy, což představuje přes 20 procent z té hrubé. Ministryně financí navrhne superhrubou mzdu zrušit a snížit sazbu daně z hrubé mzdy na 19 procent. Tím by lidé ze svých výplat dostávali více peněz. Například zaměstnanec, který bere 20 tisíc hrubého, by na reformě vydělal 220 korun měsíčně. Zaměstnanec s příjmem 40 tisíc pak dvojnásobek.

Ministryně Schillerová si však uvědomuje, že součástí debaty o zrušení superhrubé mzdy musí být i diskuse o tom, zda to unese státní rozpočet. Právě kondice státního rozpočtu nakonec může případné snížení daní pro víc než čtyři miliony zaměstnanců překazit.

Ministerstvo financí už loni v únoru vyčíslilo, že by kvůli zrušení supehrubé mzdy a souvisejícímu snížení daní přišly veřejné rozpočty o víc než 22 miliard ročně. A protože růst ekonomiky zpomaluje, výběr daní se podle ministerstva nebude zvyšovat tak rychle jako dřív. Vláda si přitom už teď naplánovala pro rok 2021 priority za další desítky miliard korun.

Už minulý týden oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) záměr opět zvýšit penze, a to v průměru o 800 korun měsíčně, což by vyšlo rozpočet na zhruba 28 miliard. Zároveň mají opět vzrůst platy učitelů, které mají v roce 2021 dosáhnout v průměru až 46 tisíc korun, což bude meziročně znamenat kolem deseti miliard korun navíc.

A zvýšit se mají i výdaje na obranu – v roce 2021 oproti roku 2020 o víc než devět miliard. A před měsícem se koalice shodla, že od roku 2021 nově zavede zálohované výživné. To vyjde státní kasu na více než miliardu.

Chladný postoj ČSSD 

Právě kvůli výpadku příjmů do státního rozpočtu se k návrhu zrušit superhrubou mzdu stavějí zdrženlivě sociální demokraté. Přesto, že slib nižších daní pro víc než čtyři miliony lidí podepsaly ČSSD a hnutí ANO v koaliční smlouvě.

„Máme zde jiné priority, opravdu. Důležité je, abychom docílili toho, aby rozpočet, tak jak byl plánován, měl deficit maximálně 40 miliard korun,“ komentuje postoj ČSSD první místopředseda Roman Onderka.

Původně zamýšlela vláda snížit daně už od letošního roku, loni v září datum posunula na rok 2020 a letos v lednu na rok 2021. Podle některých opozičních stran by měl kabinet předložit návrh na zrušení superhrubé mzdy co nejdříve.

Občanští demokraté avizují, že snížení daně podpoří. „Já si myslím, že to ale vláda nakonec nepředloží a že to je jen taková PR hra,“ soudí předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Také Piráti se ke snížení zdanění práce rádi přidají, říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. Podle ekonomického experta komunistů Jiřího Dolejše působí oddalování zrušení superhrubé mzdy „už poněkud trapně“.

Danění ze superhrubé mzdy zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka. Od té doby se o její definitivní zrušení pokoušely vlády Petra Nečase, Bohuslava Sobotky i Andreje Babiše. Ani jedné se to zatím nepodařilo.