Návrh ODS na zrušení takzvané superhrubé mzdy, kterou prosadila před jedenácti lety vláda Mirka Topolánka (ODS), a solidární daňové přirážky pro lidi s vyššími příjmy vláda nepodpořila. Kabinet ANO a ČSSD na dnešním zasedání schválil k návrhu negativní stanovisko. Bez ohledu na postoj vlády ale o předloze nakonec rozhodnou poslanci.
Superhrubou mzdu zatím vláda nezruší. Změny ve zdanění plánuje až na příští rok
Předběžné stanovisko uvedené ve vládních podkladech uvádělo, že zrušení superhrubé mzdy je pozitivní krok vedoucí ke zjednodušení zdaňování příjmů. Vláda se k tomu zavázala i v programovém prohlášení.
Stanovisko ale poukazuje na to, že předložený návrh zákona řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy.
„Samozřejmě jsme to neodsouhlasili. Připadá mi komické, že zrušení superhrubé mzdy navrhuje ODS, která ji sama zavedla,“ řekl po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO).
Občanští demokraté se vůči stanovisku vlády ohradili. „Vláda se zaměřuje pouze na státní zaměstnance, kterých je zhruba deset až 12 procent, na ostatní zaměstnance kašle. Náš návrh nabízí výrazné snížení daní úplně všem zaměstnancům,“ bránil návrh strany předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Stát by přišel o 75 miliard korun, varovala vláda
Vláda navíc odhadla, že po zrušení superhrubé mzdy by stát přišel o 75 miliard korun kvůli poklesu daně z příjmů. „Celkový očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů ministerstva financí byl cca 75 miliard korun, z toho dopad na státní rozpočet by byl cca 50 miliard korun a na rozpočty obcí a krajů pak cca 25 miliard korun,“ stojí v předběžném stanovisku, které dostala vláda ke schválení.
ODS, která zrušení navrhla, předpokládala dopad na rozpočet o 20 miliard korun nižší. Právě s ohledem na dopady na rozpočet ministerstvo financí nedoporučovalo zákon podpořit.
Zaměstnancům by se podle návrhu ODS zdaňovaly jen hrubé mzdy, tedy bez navýšení o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Sazba daně by měla zůstat jako nyní na 15 procentech.
Schillerová: Se zrušením superhrubé mzdy počítáme
Vláda v předběžném stanovisku také připomínala, že koalice se zrušením suberhrubé mzdy chce zavést zdanění hrubé mzdy sazbou 19 procent. Místo solidární přirážky hodlá zavést druhou sazbu 23 procent.
Stanjura označil zdůvodnění kabinetu za úsměvné. Pokud vláda vyčítá občanským demokratům, že nezvyšují daně a nenavrhují více sazeb, ODS se k tomu hrdě hlásí, uvedl. Pokud vláda očekává příští rok zvýšení rozpočtových příjmů asi o 115 miliard korun, je podle něho čas na snížení daní. Kabinet to ale nedělá a nemá ani ambici hospodařit s vyrovnaným státním rozpočtem, dodal Stanjura.
Vláda schválila miliardy navíc pro výuku mediků. Nezrušila ale superhrubou mzdu (zdroj: ČT24)
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla letos v dubnu, že příslušný návrh předloží až v příštím roce. Platit by měl od roku 2020. „Teď je otázka, zda to zařadíme do nového zákona o dani z příjmu, který jsem připravila. Anebo to bude novela roku 2020, kam dáme ty nejdůležitější věci jako zrychlené odepisování a zrušení superhrubé mzdy,“ řekla po jednání kabinetu Schillerová.
Stanjura ale upozornil, že opatřní bylo i v programu minulé vlády, kde vedl ministerstvo financí nynější premiér Babiš.
Zrušení superhrubé mzdy určitě prosazujeme, měli jsme to už v daňovém balíčku na rok 2019. To jsme ale neměli vládu s důvěrou a nebylo jisté, zda by opatření prošlo sněmovnou. Náš návrh je komplexní, řešíme i kompenzace lidem samostatně výdělečně činným a navrhujeme také snížení daňové zátěže o jeden procentní bod.
Superhrubou mzdu zavedl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v roce 2007 prosadila v parlamentu Topolánkova vláda. Základem daně pro zdanění příjmů ze závislé činnosti, tedy hlavně mezd zaměstnanců, je jejich hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatelů na zdravotní a sociální pojištění. Lidé s příjmem zhruba nad 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí z částky nad touto hranicí sedmiprocentní přirážku k dani z příjmů. Takzvané solidární zvýšení daně přinesla změna zákona z roku 2012, kdy ji prosadila vláda Petra Nečase (ODS).