Daně

V koalici se vede debata o zdanění zisků bank. Mimořádná daň známá jako windfall tax totiž vybrala výrazně míň, než se počítalo. Vládní hnutí STAN chce, aby koalice začala diskutovat o zavedení speciální sektorové daně pro banky. Bývalý premiér Vladimír Špidla (SOCDEM) míní, že by měla být zdaněna aktiva bank, s nimiž se prý dá velmi málo manipulovat. Někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) tvrdí, že bankovní daň zaplatí lidé a ekonomický růst.

Vládní hnutí STAN chce v koalici otevřít debatu o speciální sektorové dani pro banky. Jeho předseda Vít Rakušan to spojuje s vyhodnocením odvodu z mimořádných zisků, který od loňska platí kromě finančních domů taky energetické firmy a rafinerie. Právě banky zaplatily mnohem méně, než kabinet očekával. Loni padesát finančních domů vydělalo dohromady po zdanění přes 104 miliard korun. O návrhu Starostů jsou ochotni jednat i Piráti nebo lidovci. Naopak ODS a TOP 09 změny odmítají.

Prezident Petr Pavel a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí znovu probrali návrh důchodové reformy. Hnutí ANO účast na schůzce odmítlo, podle místopředsedy jeho poslaneckého klubu Aleše Juchelky ale poslalo prezidentovi dopis, kde mu vysvětlilo své argumenty. Odmítá ale dál dělat „stafáž“ vládní koalici. První místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek míní, že u hnutí ANO není jasné, jaké rozhodnutí bude platit. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Necelých čtrnáct dní mají lidé na odevzdání daňového přiznání elektronickou formou. On-line cesta je povinná například pro živnostníky, kterým stát otevřel datovou schránku. Termín končí 2. května a do té doby je potřeba i zaplatit. Kdo má daňového poradce, má i víc času, a to až do 1. července.

V Poslanecké sněmovně se rozhořel spor o základní daňovou slevu na poplatníka, která všem zvyšuje výplatu. Podle ministerstva financí ji nelze zvýšit kvůli stavu státního rozpočtu, vláda přitom valorizaci slevy slíbila v programovém prohlášení. Lidovci na splnění závazku trvají a chtějí o něm v koalici jednat.

Od začátku měsíce přibývá podvodů, jejichž strůjci se vydávají za finanční správu. Cílí na lidi, kteří si chtějí vyzvednout přeplatek na dani – ten přitom chodí automaticky – a kradou citlivé údaje k bankovním účtům.

Slovensko bude muset příští rok kvůli ozdravení veřejných financí ušetřit podle premiéra Roberta Fica (Smer–SD) zhruba 1,4 miliardy eur (35,4 miliardy korun). Na společné tiskové konferenci s ministrem financí Ladislavem Kamenickým (Smer–SD) ministerský předseda ohlásil zvýšení daně z cigaret a zdanění slazených nápojů, z obou opatření ovšem stát získá jen zlomek zmíněné částky. Fico se rovněž vyslovil pro propouštění ve státní správě a zároveň proti zvýšení sazby daně z přidané hodnot.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ještě do konce volebního období snížit daně rodinám se dvěma a více dětmi. Podle něj by mohly úlevy vzrůst až o čtvrtinu. Pro rodiny s minimálně třemi dětmi pak Jurečka hodlá do určité výše příjmů navrhnout takzvané daňové prázdniny. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je však k takovým plánům spíše skeptický a míní, že přicházejí pozdě.

Na přiznání k dani z příjmů v papírové podobě mají lidé čas už jen týden. Finanční správa k pondělí přijala milion sto padesát tisíc podání. Je to asi jednačtyřicet procent z očekávaného počtu. Většina lidí už ho odesílá elektronicky. To je potřeba udělat do 2. května. Pokud ho zpracovává daňový poradce, má čas do 1. července.

Jednotné inkasní místo, tedy systém, v němž by zaměstnavatel všechny odvody posílal prostřednictvím jedné instituce, v tomto volebním období fungovat nebude, i když to koalice slíbila v programovém prohlášení. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Toto opatření zároveň doporučuje i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní je současný systém administrativy nákladný a komplikovaný pro podavatele i pro stát.

Asociace krajů předloží vládě návrh na změnu výpočtu, kterým se mezi regiony dělí peníze z daní. Zohlednit má nově počet obyvatel nebo studentů středních škol, ale například i délku silnic, které kraje spravují. I když návrh schválili hejtmani výraznou většinou, nezvedli pro něj ruku všichni. O jeho přínosu nejsou přesvědčeni dva hejtmani ze severu republiky ani pražský primátor, jehož město by navržená úprava připravila o část peněz. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že se návrh krajů podaří rychle přepsat do podoby zákona. Pro to, aby se rozpočtové určení daní pozměnilo, je i opozice.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že mezi vládou a vinaři zatím nepanuje shoda na případné spotřební dani na tichá vína. To je nyní jediný alkohol bez spotřební daně. Pracovní skupina, se kterou Výborný jednal, předloží pětikoalici a ministerstvu financí k posouzení několik návrhů na jeho zdanění.

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Členy dolní komory po desítkách hodin pří o korespondenční volbu čekaly ve čtvrtek odpoledne ještě dvě mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního ANO. Na té první měli projednávat návrh na vydání zákona o celostátním referendu, na druhé zase šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní obcím a krajům. V obou případech však sněmovna hlasy koaliční většiny neschválila program.

Šestice krajů žádá vládu o změnu způsobu, jakým se rozděluje výnos z daní. Současný vzorec, který je starý osmnáct let, je prý nastavený nespravedlivě a neodpovídá skutečným potřebám krajů. Nebrání se přitom tomu, že by navýšení rozpočtů bylo postupné. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i jeho kolega z Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Otázkách Václava Moravce řekli, že stojí o to, aby se diskuse o návrhu začala odvíjet i v Poslanecké sněmovně. „Že dělení peněz mezi kraje není spravedlivé, je jasné a je to vidět,“ prohlásil hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který byl také hostem pořadu.

Kvůli letošnímu zvýšení odvodů zaměstnancům či živnostníkům vzroste daňové zatížení na nejvyšší úroveň od roku 2020. ODS a TOP 09 přesto chtějí dodržet předvolební slib koalice SPOLU nezvýšit v tomto volebním období celkové daňové zatížení v poměru k HDP. Naopak pro Piráty, Starosty a lidovce to tak výrazná priorita není.

Více než 614 milionů korun letos získají rakouské dobročinné projekty od jediné rakouské filantropky. Jedenatřicetiletá aktivistka Marlene Engelhornová se rozhodla rozdat 25 milionů eur. Získala je dědictvím a její rodina tyto finance díky využití daňových rájů nedanila. Žena dlouhodobě upozorňuje na nerovnoměrné rozložení kapitálu ve společnosti, kdy podle ní jedno procento nejmajetnějších Rakušanů drží většinu bohatství v zemi. Několik let usilovala o to, aby její dědictví stát zdanil, a když se toho nedomohla, vymyslela netradiční řešení.

Státní rozpočet loni skončil v deficitu 288,5 miliardy. Podle místopředsedy poslanců ANO Patrika Nachera jde o dobrou zprávu v tom smyslu, že byl navrhovaný schodek dodržen – dokonce byl nižší o 6,5 miliardy. V Interview ČT24 ale současně státní účet označil za netransparentní a uvedl, že se v něm některé výdaje vůbec neobjevují.

Finanční úřady zadržovaly firmám celé nadměrné odpočty DPH včetně částí, které nepřišly úředníkům problematické, i poté, co Ústavní soud rozhodl, že se to nemá dít. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého trvala náprava téměř dva roky. Chybovaly podle něj konkrétní finanční úřady, ale i Generální finanční ředitelství. To se hájí tím, že tehdejší podoba daňového řádu nic jiného neumožňovala.

Obávám se nutné asistence Mezinárodního měnového fondu (MMF), nastínil černý scénář vývoje české ekonomiky v budoucnosti bývalý ministr financí a rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík. Další exšéf resortu financí a poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok ocenil vládní změny v důchodovém systému, ale kritizoval konsolidační balíček. Připojil se k němu i bývalý ministr financí Ivan Pilný, který soubor opatření označil za zklamání. Někdejší správci veřejných financí spolu diskutovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

Prodejci luxusních automobilů hlásí rekordní zájem o své vozy. Prodeje nových i ojetých aut oproti loňsku rostou o desítky procent. Pro Českou televizi to uvedly Svaz dovozců automobilů a oslovené autosalony. Důvodem jsou změny, které má od nového roku přinést konsolidační balíček. Kvůli němu bude nákup dražších vozů méně výhodný než dosud. Firmy a živnostníci to tak chtějí stihnout před zavedením nových pravidel.

Hlavní větev kauzy údajných daňových podvodů ve strojírenské společnosti ČKD Praha DIZ míří před soud. Státní zástupkyně podala obžalobu na jednadvacet lidí. Českou televizi o tom informovala dozorující státní zástupkyně Petra Ullrichová. Policisté vyčíslili škodu způsobenou státu na nejméně 850 milionů korun. Podle serveru Seznam Zprávy je hlavním aktérem případu miliardář Petr Speychal, kterému firma dříve patřila. Ve druhé větvi případu státní zastupitelství v lednu obžalovalo třicet lidí.

O sto miliard korun ročně přijdou města a obce podle svého svazu kvůli změnám zaváděným v rámci konsolidačního balíčku. Od vlády proto svaz chce, aby připravila změnu rozpočtového určení daní a řádově desítky miliard korun tak obcím vrátila. Ministerstvo financí se ale k ničemu takovému nechystá, nechce prohlubovat schodek státního rozpočtu.

Pokles cen energií, aby se tím vyrovnalo zdražení jejich regulované složky, vypadá zatím nadějně, prohlásil v pořadu Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Právě s podobným snížením počítá vláda. Bartuška si myslí, že Česko a Evropa navzdory obavám přečkají zimu bez větších problémů, pokud nedojde k vojenskému útoku na energetickou infrastrukturu.