Daně

V Keni nadále panuje vyhrocená atmosféra. Tamní demonstranty neodradil od dalších protestů ani víkendový slib prezidenta Williama Ruta, že stáhne kritizovaný plán na zvýšení daní. Nepokoje se místo toho rozšířily do několika měst. Při potírání předchozích protestů zemřely desítky lidí a množí se hlasy požadující demisi hlavy státu.

Britský konzervativní premiér Rishi Sunak a předseda opozičních labouristů Keir Starmer se utkali v poslední předvolební televizní debatě. Sunakovi konzervativci zaostávají v průzkumech za labouristy o zhruba dvacet procentních bodů. Premiér obvinil Starmera z toho, že se k zemi nevyjadřuje na rovinu v otázkách migrace, daní a práv žen, a vyzval voliče, aby se labouristům „nepoddávali“. Starmer prohlásil, že Sunak je příliš bohatý na to, aby chápal obavy většiny obyčejných Britů.

Keňský prezident William Ruto nepodepíše spornou daňovou reformu, která v zemi vyvolala násilné protesty. Vláda v úterý nasadila proti demonstrantům armádu poté, co se nepokoje vyhrotily kvůli tomu, že parlament postoupil zákon do třetího čtení. Nepokoje si podle tamních humanitárních organizací vyžádaly nejméně 23 obětí a dalších tři sta zraněných.

V Keni se rozhořely tisícihlavé protesty proti vládním plánům na zvýšení daní. Policie v ulicích hlavního města Nairobi i jinde zadržela stovky lidí, místní média informují i o úmrtích. Protesty z veliké části vedou mladí lidé z takzvané generace Z, podle kterých vyšší daně jen zmizí v kapsách politiků a nezlepší ekonomický stav země. Třetí a závěrečné čtení kontroverzního zákona se očekává v úterý 25. června.

Opozice vyzývá vládu, aby co nejdříve zveřejnila detaily podpory pro americkou firmu onsemi, která chce v Rožnově pod Radhoštěm rozšířit výrobu čipů. Má jít o největší zahraniční investici v historii České republiky. Státní pobídka má být v řádu miliard korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu věří, že se peníze do státního rozpočtu vrátí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Výběrem dvanácti porotců a čtyř náhradníků začal v pondělí ve Wilmingtonu první ze dvou procesů s Hunterem Bidenem. Syn amerického prezidenta Joea Bidena čelí obžalobě o třech bodech spojených s držením střelné zbraně. Jedná se o první trestní proces s potomkem úřadujícího amerického prezidenta v historii USA. Další proces čeká Huntera Bidena na podzim. V Los Angeles čelí obvinění z devíti federálních daňových deliktů. Kvůli kontroverzním podnikatelským i soukromým aktivitám svého syna je prezident Joe Biden dlouhodobě terčem kritiky Republikánské strany.

Sněmovní debata o penzijní reformě je zatím kultivovaná, shodli se v Událostech, komentářích předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jakub Michálek (Piráti) a místopředseda poslaneckého klubu ANO a člen výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka. Opoziční poslanec přesto vládní reformu penzí kritizuje. Juchelka řekl, že se řeší změny jen u výdajové stránky důchodů, je prý třeba najít nové způsoby, jak dostat do státní kasy více peněz na penze. Máme zvyšovat daně, ptal se Michálek. Podle něj to byla právě vláda ANO, která výrazně snížila daň z příjmů.

Necelé čtyři miliony lidí měly do pátku dostat údaje s vyměřenou částkou daně z nemovitosti – buď do datové schránky, e-mailem, nebo složenkou. Zaplatit ji musí do konce května. Stát letos daň zvýšil v průměru o osmdesát procent, konečná suma se ale v jednotlivých obcích liší. Záleží na tom, jestli místní samospráva využívá i takzvaný místní koeficient, který ovlivňuje výši daně i příjmu do obecní pokladny. Například v Hrádku nad Nisou proto letos podnikatelé zaplatí násobky loňské částky.

Po útoku na slovenského premiéra Roberta Fica čeští odboráři odvolali plánované protesty. Chtěli ukázat, že upřednostňují jednání před zvyšováním napětí ve společnosti. Už jsme udělali hodně kroků, které rozdělují, tak pojďme udělat kroky, které spojují, prohlásil odborový předák Josef Středula v Interview ČT24. Zrušení demonstrace nebylo podle něj jednoduché a vyvolalo i ostré reakce. Středula doufá, že u jednoho stolu s vládou najdou kompromisy.

Obce budou usilovat o změnu v plánované změně rozdělení peněz ze sdílených daní. Tvrdí, že novela, která má přinést více peněz krajům, naopak připraví o prostředky některé radnice. Sdružení místních samospráv se obrátilo s otevřeným dopisem na premiéra Petra Fialu (ODS), vážné výhrady má i Svaz měst a obcí. Většina krajů naopak novelu, která prošla vládou, podporuje. Ministr financí a někdejší primátor Opavy Zbyněk Stanjura (ODS) si od změny slibuje spravedlivější systém rozdělování daňových výnosů.

Podle novely zákona o rozpočtovém určení daní, kterou schválila vláda, má podíl krajů ze sdílených daní do tří let vzrůst o více než jedenáct miliard korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v úterních Událostech, komentářích řekl, že novela pomůže tomu, aby kraje měly větší možnost plnit své klíčové úkoly. Úpravu vítá také hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Nová kritéria jsou podle něj objektivní. S tím však nesouhlasí hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ODS), podle kterého je návrh na nové rozdělování peněz z daní pro jeho kraj nevýhodný. „V rámci politikaření došlo k dohodě pár hejtmanů,“ prohlásil.

Čtvrtek je posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmů za loňský rok v elektronické podobě. Lidé a firmy mohou svou povinnost splnit do půlnoci prostřednictvím datové schránky nebo portálu Moje daně. Zároveň je čtvrtek posledním termínem pro zaplacení daně. Kdo řeší přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, má čas na podání do 1. července. Termín u přiznání v papírové podobě uplynul před měsícem.

V lihové kauze celníků, kterou projednává zlínský krajský soud, navrhl státní zástupce Radku Březinovi uložit šestnáct let vězení. Případ je vedlejší větví lihové kauzy, v souvislosti s níž si organizátor rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem odpykává třináctiletý trest. Spolu s ním jsou nyní obžalovaní bývalí celníci Světlana Ťavodová, Zdeněk Minařík a František Podešva a také Ivan Kovářík, někdejší správce Březinových nemovitostí, jemuž soudy v minulosti uložily devět let a dva měsíce vězení. Pro čtveřici žádá žalobce nepodmíněné tresty od šesti a půl roku do dvanácti let.

V koalici se vede debata o zdanění zisků bank. Mimořádná daň známá jako windfall tax totiž vybrala výrazně míň, než se počítalo. Vládní hnutí STAN chce, aby koalice začala diskutovat o zavedení speciální sektorové daně pro banky. Bývalý premiér Vladimír Špidla (SOCDEM) míní, že by měla být zdaněna aktiva bank, s nimiž se prý dá velmi málo manipulovat. Někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) tvrdí, že bankovní daň zaplatí lidé a ekonomický růst.

Vládní hnutí STAN chce v koalici otevřít debatu o speciální sektorové dani pro banky. Jeho předseda Vít Rakušan to spojuje s vyhodnocením odvodu z mimořádných zisků, který od loňska platí kromě finančních domů taky energetické firmy a rafinerie. Právě banky zaplatily mnohem méně, než kabinet očekával. Loni padesát finančních domů vydělalo dohromady po zdanění přes 104 miliard korun. O návrhu Starostů jsou ochotni jednat i Piráti nebo lidovci. Naopak ODS a TOP 09 změny odmítají.

Prezident Petr Pavel a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí znovu probrali návrh důchodové reformy. Hnutí ANO účast na schůzce odmítlo, podle místopředsedy jeho poslaneckého klubu Aleše Juchelky ale poslalo prezidentovi dopis, kde mu vysvětlilo své argumenty. Odmítá ale dál dělat „stafáž“ vládní koalici. První místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek míní, že u hnutí ANO není jasné, jaké rozhodnutí bude platit. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Necelých čtrnáct dní mají lidé na odevzdání daňového přiznání elektronickou formou. On-line cesta je povinná například pro živnostníky, kterým stát otevřel datovou schránku. Termín končí 2. května a do té doby je potřeba i zaplatit. Kdo má daňového poradce, má i víc času, a to až do 1. července.

V Poslanecké sněmovně se rozhořel spor o základní daňovou slevu na poplatníka, která všem zvyšuje výplatu. Podle ministerstva financí ji nelze zvýšit kvůli stavu státního rozpočtu, vláda přitom valorizaci slevy slíbila v programovém prohlášení. Lidovci na splnění závazku trvají a chtějí o něm v koalici jednat.

Od začátku měsíce přibývá podvodů, jejichž strůjci se vydávají za finanční správu. Cílí na lidi, kteří si chtějí vyzvednout přeplatek na dani – ten přitom chodí automaticky – a kradou citlivé údaje k bankovním účtům.

Slovensko bude muset příští rok kvůli ozdravení veřejných financí ušetřit podle premiéra Roberta Fica (Smer–SD) zhruba 1,4 miliardy eur (35,4 miliardy korun). Na společné tiskové konferenci s ministrem financí Ladislavem Kamenickým (Smer–SD) ministerský předseda ohlásil zvýšení daně z cigaret a zdanění slazených nápojů, z obou opatření ovšem stát získá jen zlomek zmíněné částky. Fico se rovněž vyslovil pro propouštění ve státní správě a zároveň proti zvýšení sazby daně z přidané hodnot.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ještě do konce volebního období snížit daně rodinám se dvěma a více dětmi. Podle něj by mohly úlevy vzrůst až o čtvrtinu. Pro rodiny s minimálně třemi dětmi pak Jurečka hodlá do určité výše příjmů navrhnout takzvané daňové prázdniny. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je však k takovým plánům spíše skeptický a míní, že přicházejí pozdě.

Na přiznání k dani z příjmů v papírové podobě mají lidé čas už jen týden. Finanční správa k pondělí přijala milion sto padesát tisíc podání. Je to asi jednačtyřicet procent z očekávaného počtu. Většina lidí už ho odesílá elektronicky. To je potřeba udělat do 2. května. Pokud ho zpracovává daňový poradce, má čas do 1. července.

Jednotné inkasní místo, tedy systém, v němž by zaměstnavatel všechny odvody posílal prostřednictvím jedné instituce, v tomto volebním období fungovat nebude, i když to koalice slíbila v programovém prohlášení. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Toto opatření zároveň doporučuje i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní je současný systém administrativy nákladný a komplikovaný pro podavatele i pro stát.