Daně

Ti, kteří podávají daňové přiznání na papírovém formuláři, mají na jeho odevzdání už jen necelé dva týdny. Finanční správa dosud přijala přes 800 tisíc přiznání, tedy asi čtvrtinu očekávaného počtu. Lidé musí správně započítat příjmy a uplatnit daňové slevy podle nových pravidel, která zrušila například slevu na studenta. V místech, kde již nefungují pracoviště finančního úřadu, vyjíždějí po celý březen jeho pracovníci, aby pomohli s vyplněním formulářů. Finanční správa očekává, že letos vybere kolem tří milionů přiznání k daním z příjmů. Elektronicky lze přiznání podat až do 2. května, papírovou verzi je nutné doručit nejpozději 1. dubna.

Část států USA protestuje proti škrtům, které zavádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Úřad pro zefektivnění vlády, kterým pověřil podnikatele Elona Muska, už navrhnul například úspory na úkor Agentury pro mezinárodní rozvoj, kterou miliardář nechal zrušit. O problematice škrtů v Trumpově administrativě debatovali v 90‘ ČT24 ekonom a prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, ekonom BeePartner a člen Národní ekonomická rady vlády Petr Zahradník a místopředseda Republicans Overseas Czech Republic Marek Koten.

Na dani z neočekávaných zisků od energetických firem, bank nebo rafinérií chce stát letos – podle rozpočtu – vybrat téměř 34 miliard. Drtivou většinu znovu zaplatí jím ovládaný ČEZ. Jeho ředitel Daniel Beneš ČT řekl, že skupina by měla odvést skoro třicet miliard. Daň má tak vládě znovu pomoci ve snaze snižovat rozpočtový schodek, jenž má podle plánu klesnout z loňských 271 na 241 miliard.

V Poslanecké sněmovně se přiblížilo schvalování novely, která má od července převést část exekucí pod Celní správu. Ta by vymáhala i vybírala mimo jiné nezaplacené pokuty od státních institucí. Podle Exekutorské komory hrozí státu miliardové ztráty. Ministerstvo financí argumentuje tím, že bude proces pro dlužníky přehlednější a levnější.

Britsko-americký influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan přiletěli ve čtvrtek z Rumunska soukromým letadlem do USA na Floridu. Informovala o tom rumunská média. Tamní úřady dříve bratry obvinily mimo jiné z obchodování s lidmi a ze znásilňování žen.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.

Na osm let poslal v pátek Krajský soud v Ostravě do vězení Martina Pribolu, který podle obžaloby prostřednictvím svých firem připravil stát a zdravotní pojišťovny na daních a dalších poplatcích o téměř tři sta milionů korun. Podle rozsudku podnikatel zajišťoval externí pracovníky pro těžební společnost OKD. Jejich výplaty ale vykazoval jako služební cesty či stravné. Neodváděl za ně sociální a zdravotní pojištění, neplatil ani daň z příjmu, popsal mluvčí krajského soudu Igor Krajdl.

Část vládních politiků připouští, že do konce volebního období nestihnou prosadit úpravu rozdělení výnosů z daní. Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dál odmítá hnutí ANO. Některé regiony stávající systém rozpočtového určení daní (RUD) dlouhodobě označují za diskriminační. Na jeho úpravě se v březnu 2024 shodla Asociace krajů České republiky – pro bylo jedenáct členů.

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.

Příští vláda bude muset po volbách připravit další úsporná opatření, aby zlepšila hospodaření státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nový úsporný balíček bude nutností, přičemž opatření by měla být připravena do konce roku 2026. Opozice doporučuje soustředit se zejména na výběr daní. Část politiků přitom varuje před příliš velkými škrty.

Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Do podání přiznání k dani z nemovitosti zbývají dva týdny. Jako jediná se přiznává na daný rok, nikoliv zpětně. Daňové přiznání mohou lidé předvyplnit na internetu na portálu Moje daně a poté ho i elektronicky odeslat. Případně vytisknout a doručit osobně nebo poštou. Oznámení o výši daně poplatníkům přijde složenkou nebo e-mailem, do datové schránky anebo prostřednictvím SIPO. Daň z nemovitosti se týká zhruba čtyř milionů lidí.

Dvacet kilometrů od keňské metropole Nairobi vzniká zbrusu nové město. Jde přitom o soukromý developerský projekt s vlastními přísnými pravidly. Tatu City má zatím pět tisíc obyvatel, pobočku si v něm dosud zřídilo na 88 firem s patnácti tisíci zaměstnanci. Podle plánů by v něm mělo jednou žít až 250 tisíc lidí. Kritici ovšem poukazují na to, že nemovitost si tam budou moct dovolit jen bohatí.

Daňově nejvýhodnější stravenka má letos hodnotu 225 korun. Proti loňsku je to o čtrnáct korun více. Většina zaměstnavatelů ale poskytuje na oběd nižší příspěvek, zpravidla kolem 140 korun. Polední menu přitom v loňském roce mírně zdražila na 194 korun.

Olomoucký vrchní soud znovu zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny v kauze ovlivňování svědků. Rozhodl o tom poté, co mu případ vrátil Nejvyšší soud. Brněnský krajský soud Březinovi kvůli ovlivňování svědků původní třináctiletý trest uložený za obchodování s nelegálním lihem zpřísnil na čtrnáct let a devět měsíců. Vrchní soud poprvé Březinovo trestní stíhání za ovlivňování svědků zastavil s tím, že o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto. S tím ale nesouhlasili žalobci ani Nejvyšší soud, vrchní soud tak nyní stíhání opět zastavil pro neúčelnost.

Drobným podnikatelům, kuřákům nebo konzumentům tvrdého alkoholu od 1. ledna stouply odvody. Téměř 400 tisíc živnostníků s minimálním sociálním pojištěním zaplatí měsíčně na povinných zálohách o 907 korun více než dosud. Stát díky zvýšení vyměřovacího základu plánuje letos vybrat o čtyři a půl miliardy více.

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.

Uvalení cel na dovoz zboží, které avizoval zvolený americký prezident Donald Trump, Evropu podle člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy Martina Wichterleho nezničí. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Podle ekonoma z Kolumbijské univerzity Jana Švejnara bude Trump chtít vyrovnanou obchodní bilanci s Evropskou unií.

Slovenská sněmovna v úterý schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá snížení schodku veřejných financí v přepočtu na 4,72 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letos původně plánovaných téměř šesti procent výkonu ekonomiky.

Francouzský premiér Michel Barnier je v problémech. V zemi bobtná ekonomická krize a krajně pravicové Národní sdružení (RN) dává čím dál více najevo, že by mohlo podpořit levici ve vyslovení nedůvěry kabinetu kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. I proto Barnier oznámil, že v něm upustí od zvýšení daně z elektřiny, ale tento krok velmi pravděpodobně situaci neuklidní. Úroky pro financování státního dluhu už totiž dosahují řecké úrovně.

Vláda má před sebou rok do konce funkčního období a při této příležitosti na tiskové konferenci zhodnotila plnění programového prohlášení. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda plní 93 procent cílů, které si před třemi lety vytyčila. Z osobních cílů, které vláda nestihne, jmenoval premiér zavedení legislativní daňové brzdy, k čemuž by koalice potřebovala ve sněmovně ústavní většinu, kterou nemá. Tisková konference se konala přesně tři roky poté, co byl Fiala jmenován premiérem.

V kauze společnosti Městská realitní agentura Havířov, která má na starosti správu a údržbu bytového a nebytového fondu města, policie obvinila další osobu a tři firmy. Loni v dubnu si obvinění vyslechlo šest lidí, těm kriminalisté nyní trestní stíhání rozšířili o další zločiny. Vše se týká machinací při zadávání veřejných zakázek či přijímání úplatku, uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle dřívějších informací se případ týká i přidělování městských bytů.

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.