Daně

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.

V Budapešti vrcholí spor o městský rozpočet. Vedení tvrdí, že docházejí peníze a hrozí kolaps dopravy či veřejných služeb. Primátor Gergely Karácsony tvrdí, že na vině je vláda, která údajně nevrací dlužné částky. Kabinet to odmítá a obviňuje magistrát. Ve čtvrtek ale slíbil pomoc, pokud bude potřeba.

Britská labouristická ministryně financí Rachel Reevesová v parlamentu představila návrh rozpočtu, kde počítá s dalším zvýšením daní. To ostře kritizuje opozice. Dokument o necelou hodinu dříve unikl na veřejnost, což se dosud nikdy nestalo, incident proto vyvolal pozdvižení. Úřad pro rozpočtovou odpovědnost se omluvil a oznámil, že věc vyšetří.

Nastupující vládní koalice narazila s plánem zastavit růst odvodů živnostníků. S předloženou novelou nesouhlasí ministerstva financí a práce. Pro vznikající vládu jde ale o jednu z prvních priorit, kterou je připravena ve sněmovně prosadit. O současném systému odvodů a zdanění OSVČ v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem debatovali viceprezident Hospodářské komory ČR Roman Pommer a ekonom z CERGE-EI Filip Pertold.

Peníze vybrané na daních se mezi kraje dělí podle principů starých přes dvacet let. Část regionů si stěžuje, že je systém diskriminuje, a požaduje změnu. „Ten zákon je starý a rozpočtové určení daní odpovídá době, kdy vzniklo, určitě ne dnešním požadavkům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Změna je potřeba také podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která poukázala mimo jiné na dynamický vývoj v některých regionech, například co se počtu obyvatel týká. Debatou provázeli Jakub Musil a Vítězslav Komenda.

Strany končící vlády chtějí ve sněmovně znovu otevřít otázku dělení daňových výnosů mezi kraji. Lidovci už příslušnou novelu předložili, vychází z návrhu Asociace krajů. Plánují to i Starostové. Současným systémem se zabývá také Ústavní soud. Vzorec totiž napadla skupina senátorů, podle kterých některé regiony znevýhodňuje.

Majitel největší tuzemské internetové firmy Seznam.cz Ivo Lukačovič se bude bránit u soudu proti tvrzením poslance a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že on nebo jeho firma dluží na srážkové dani z dividend 900 milionů korun. Bude chtít omluvu a náhradu škody, kterou chce věnovat na dobročinné účely.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.

Plán vznikající koalice předestřený v programovém prohlášení je nevyrovnaný v otázce výdajů a příjmů, shodli se hosté pořadu Otázky Václava Moravce. „Rozpor mezi sliby a zdroji je obrovský,“ prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je příjmová stránka popsána velmi vágně a nejasně, a to v situaci, kdy by se veřejné finance měly konsolidovat. Tématem byly i konkrétní návrhy vznikající koalice; se zestátněním ČEZu nesouhlasí kromě Hampla a Kalouska ani poslanec Jan Skopeček (ODS) či šéf odborářů Josef Středula. Představitelé hnutí ANO pozvání nepřijali.

Programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů obsahuje mnoho nákladných opatření a jen velmi málo zdrojů k jejich pokrytí, tvrdí někteří analytici. Vznikne tak podle nich tlak na větší deficit státního rozpočtu krátkodobě o vyšší desítky, dlouhodobě o stovky miliard korun ročně. Program vlády je podle dalších hlasů bez překvapení, odráží hlavně priority hnutí ANO.

Vznikající koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů se v návrhu programového prohlášení zavázala k tomu, že nebude zvyšovat žádné daně. Budoucí vláda chce zároveň veřejné finance udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí tříprocentního deficitu, kterou požaduje Pakt stability a růstu. Strany se také zavázaly k tomu, že nepřijmou euro a že zestátní ČEZ.

Nižší daně pro část rodin s dětmi i pro firmy, zvýšení platů státních zaměstnanců, růst rodičovského příspěvku, štědřejší důchody a také zvyšování výdajů do zdravotnictví. To jsou důležité body z chystaného programu vznikající vlády, které z vyjádření lídrů hnutí ANO, SPD a Motoristů zjistila Česká televize. Strany zároveň ujišťují, že nezvýší deficit veřejných financí nad tři procenta HDP – hranici, jejíž dodržení požaduje EU. Pro letošek zatím ministerstvo financí očekává schodek ve výši 1,9 procenta HDP.

Podle ekonomky Markéty Malé a sociologa Daniela Prokopa, kteří jsou spoluautory konceptu Chytřejší daně, je důležité vybírat daňové prostředky tam, kde to dává ekonomický smysl. Malá navrhuje ubrat ve zdanění ekonomické aktivity, naopak spotřeba nebo majetek by se podle ní mohly zdanit více. Prokop míní, že by firmy mohla motivovat možnost rychlejších odpisů. Oba se v Otázkách Václava Moravce shodli na tom, že z daňových slibů potenciální vládní koalice je nejnesmyslnější návrat slevy na manželku. Jednotné inkasní místo a EET podle nich přinesou férovější systém a při komplexní reformě daňového systému i více peněz do státního rozpočtu.

Končící vláda nebude znovu předkládat sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026 a nechá budoucí novou vládní koalici vypracovat si vlastní, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v první části Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Jana Švejnara, který byl hostem další části pořadu, bude výzvou pro novou vládu především to, jak nastartovat ekonomický růst. Za klíčové považuje také investice s vysokou návratností. Bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok by se zabýval i snahou o vyrovnání státního dluhu. Oba ekonomové se shodují na tom, že politici obecně málo řeší příjmovou stránku rozpočtu a hledí si zejména výdajů na spotřebu.

Potřebujeme, aby bylo vidět, že jsme se změnili, uvedla ve středu na výroční konferenci britské opoziční Konzervativní strany její šéfka Kemi Badenochová. Stranu podle ní čeká těžká práce, aby si získala zpět voliče. Badenochová také představila návrh na rozpočtové škrty a zrušení některých daní.

Podnikatelé, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, si od nového roku připlatí. Při hlavní činnosti jim odvody vzrostou o 1124 korun měsíčně. Pokud platí paušální daň v prvním pásmu, kdy jejich roční příjem nepřekročí milion korun, zaplatí navíc 1268 korun za měsíc. Částky se jako každý rok mění na základě nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu.

Zvolená poslankyně Taťána Malá (ANO) věří, že příští vláda bude funkční a stabilní. Poslanec Marek Benda (ODS) se ale domnívá, že ANO „to nebude mít lehké“ a obává se „bezbřehé dávky populismu“. Podle Malé má hnutí vymyšlený stabilní rozpočet. Dle ní je také potřeba, aby si Česko vybudovalo silnou pozici v rámci Evropy. Benda věří, že to se již díky premiérovi Petru Fialovi (ODS) podařilo. Oba byli hosty Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou.

Schodek státního rozpočtu v září klesl na 153,85 miliardy korun ze srpnových 165,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zářijový deficit je nejmenší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za tři čtvrtletí 181,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyjádřil přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.

Daňové úniky firem napojených na alternativní taxislužby mapoval pořad Reportéři ČT. Jde o takzvané flotily, které vlastní stovky aut a najímají řidiče, pro které pak získávají zákazníky prostřednictvím nadnárodních aplikací Bolt a Uber. Když má flotila zaplatit daně, tak skončí a nahradí ji jiná firma. Jedná se o podvody až ve stovkách milionů korun. Tématu se věnoval reportér Dalibor Bártek.

Slovenský parlament schválil další konsolidační balíček vlády premiéra Roberta Fica (Smer), který má příští rok zvýšit příjmy státu zhruba o 1,4 miliardy eur (34 miliard korun). Opatření na ozdravení státních financí zahrnují mimo jiné zvýšení odvodů či daní a podle odborníků zasáhnou především zaměstnance a živnostníky. Schválená předloha naopak neobsahuje většinu z původně ohlášených rozpočtových úspor za 1,3 miliardy eur (31,6 miliardy korun).

Velká většina politických stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny, slibuje, že nebude zvyšovat žádné přímé daně ani další přímé odvody. Vyplývá to z jejich odpovědí pro ČT. Výjimkou je hnutí STAN, které plánuje zvýšit daně bohatším lidem a zároveň je snížit těm chudším. Co se daně z přidané hodnoty týče, zvyšování neplánuje nikdo. Část uskupení ale připouští růst nebo zavedení některých spotřebních daní – třeba z tichého vína.

Česká televize před volbami nabízí předvolební duely představitelů osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem. Do třetího duelu moderovaného Martinem Řezníčkem pozvala zástupce subjektů, které v zářijovém průzkumu měly třetí a čtvrtý nejvyšší potenciál. Pozvání přijali Zdeněk Hřib (Piráti) a Vít Rakušan (STAN).

Britský premiér Keir Starmer hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o způsobech, jak zvýšit podporu Ukrajinu a vyvinout větší tlak na ruského vládce Vladimira Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou. „Putin mě zklamal,“ řekl Trump. Tématem jednání byla také válka v Pásmu Gazy a dohoda o technologické spolupráci obou zemí.