Daně

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.

Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zadrželi členy gangu, který páchal masivní podvody na daních. Skupina cizinců z postsovětských zemí, která do Česka dovážela nezdaněnou elektroniku, podle obvinění stát připravila téměř o pět miliard korun. Pro NCOZ je to historicky vůbec nejvyšší škoda a je možné, že ještě naroste. Kriminalisté případ rozplétali tři roky pomocí odposlechů i sledování podezřelých, kvůli dodávkám z USA jim pomáhala i FBI. Miliardové podvody probíhaly od roku 2017 nejméně do poloviny roku 2024. Pachatelům hrozí až deset let vězení. Podrobnosti případu v pořadu Reportéři ČT rozkryl Dalibor Bártek.

Od ledna se zvednou limity pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů. Týká se to příspěvků na stravu, volný čas i zdraví. Benefity ale mají určitou platnost a ta může ke konci roku vypršet. Zvyšuje se tedy například poptávka po poukazech na zájezdy, které lze využít dva roky. Nejrozšířenějším benefitem zůstává příspěvek na stravování. I na to budou moci zaměstnavatelé bez daňového zatížení přispět více. Stravenky pobírá zhruba 1,2 milionu lidí. Stále oblíbenější je stravenkový paušál vyplácený ke mzdě.

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.

Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.

Bulharský premiér Rosen Željazkov oznámil, že jeho vláda podala demisi. Stalo se tak den po další ze série masových demonstrací, jedněch z největších protestů v historii moderního Bulharska. Začaly jako protesty proti návrhu rozpočtu, postupně ale přerostly ve vyjádření nespokojenosti s hospodářskou politikou obecně a s korupcí.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.

V Budapešti vrcholí spor o městský rozpočet. Vedení tvrdí, že docházejí peníze a hrozí kolaps dopravy či veřejných služeb. Primátor Gergely Karácsony tvrdí, že na vině je vláda, která údajně nevrací dlužné částky. Kabinet to odmítá a obviňuje magistrát. Ve čtvrtek ale slíbil pomoc, pokud bude potřeba.

Britská labouristická ministryně financí Rachel Reevesová v parlamentu představila návrh rozpočtu, kde počítá s dalším zvýšením daní. To ostře kritizuje opozice. Dokument o necelou hodinu dříve unikl na veřejnost, což se dosud nikdy nestalo, incident proto vyvolal pozdvižení. Úřad pro rozpočtovou odpovědnost se omluvil a oznámil, že věc vyšetří.

Nastupující vládní koalice narazila s plánem zastavit růst odvodů živnostníků. S předloženou novelou nesouhlasí ministerstva financí a práce. Pro vznikající vládu jde ale o jednu z prvních priorit, kterou je připravena ve sněmovně prosadit. O současném systému odvodů a zdanění OSVČ v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem debatovali viceprezident Hospodářské komory ČR Roman Pommer a ekonom z CERGE-EI Filip Pertold.

Peníze vybrané na daních se mezi kraje dělí podle principů starých přes dvacet let. Část regionů si stěžuje, že je systém diskriminuje, a požaduje změnu. „Ten zákon je starý a rozpočtové určení daní odpovídá době, kdy vzniklo, určitě ne dnešním požadavkům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Změna je potřeba také podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která poukázala mimo jiné na dynamický vývoj v některých regionech, například co se počtu obyvatel týká. Debatou provázeli Jakub Musil a Vítězslav Komenda.

Strany končící vlády chtějí ve sněmovně znovu otevřít otázku dělení daňových výnosů mezi kraji. Lidovci už příslušnou novelu předložili, vychází z návrhu Asociace krajů. Plánují to i Starostové. Současným systémem se zabývá také Ústavní soud. Vzorec totiž napadla skupina senátorů, podle kterých některé regiony znevýhodňuje.

Majitel největší tuzemské internetové firmy Seznam.cz Ivo Lukačovič se bude bránit u soudu proti tvrzením poslance a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že on nebo jeho firma dluží na srážkové dani z dividend 900 milionů korun. Bude chtít omluvu a náhradu škody, kterou chce věnovat na dobročinné účely.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.

Plán vznikající koalice předestřený v programovém prohlášení je nevyrovnaný v otázce výdajů a příjmů, shodli se hosté pořadu Otázky Václava Moravce. „Rozpor mezi sliby a zdroji je obrovský,“ prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je příjmová stránka popsána velmi vágně a nejasně, a to v situaci, kdy by se veřejné finance měly konsolidovat. Tématem byly i konkrétní návrhy vznikající koalice; se zestátněním ČEZu nesouhlasí kromě Hampla a Kalouska ani poslanec Jan Skopeček (ODS) či šéf odborářů Josef Středula. Představitelé hnutí ANO pozvání nepřijali.