Daně strana 3 z 5

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Členy dolní komory po desítkách hodin pří o korespondenční volbu čekaly ve čtvrtek odpoledne ještě dvě mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního ANO. Na té první měli projednávat návrh na vydání zákona o celostátním referendu, na druhé zase šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní obcím a krajům. V obou případech však sněmovna hlasy koaliční většiny neschválila program.

Šestice krajů žádá vládu o změnu způsobu, jakým se rozděluje výnos z daní. Současný vzorec, který je starý osmnáct let, je prý nastavený nespravedlivě a neodpovídá skutečným potřebám krajů. Nebrání se přitom tomu, že by navýšení rozpočtů bylo postupné. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i jeho kolega z Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Otázkách Václava Moravce řekli, že stojí o to, aby se diskuse o návrhu začala odvíjet i v Poslanecké sněmovně. „Že dělení peněz mezi kraje není spravedlivé, je jasné a je to vidět,“ prohlásil hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který byl také hostem pořadu.

Kvůli letošnímu zvýšení odvodů zaměstnancům či živnostníkům vzroste daňové zatížení na nejvyšší úroveň od roku 2020. ODS a TOP 09 přesto chtějí dodržet předvolební slib koalice SPOLU nezvýšit v tomto volebním období celkové daňové zatížení v poměru k HDP. Naopak pro Piráty, Starosty a lidovce to tak výrazná priorita není.

Více než 614 milionů korun letos získají rakouské dobročinné projekty od jediné rakouské filantropky. Jedenatřicetiletá aktivistka Marlene Engelhornová se rozhodla rozdat 25 milionů eur. Získala je dědictvím a její rodina tyto finance díky využití daňových rájů nedanila. Žena dlouhodobě upozorňuje na nerovnoměrné rozložení kapitálu ve společnosti, kdy podle ní jedno procento nejmajetnějších Rakušanů drží většinu bohatství v zemi. Několik let usilovala o to, aby její dědictví stát zdanil, a když se toho nedomohla, vymyslela netradiční řešení.

Státní rozpočet loni skončil v deficitu 288,5 miliardy. Podle místopředsedy poslanců ANO Patrika Nachera jde o dobrou zprávu v tom smyslu, že byl navrhovaný schodek dodržen – dokonce byl nižší o 6,5 miliardy. V Interview ČT24 ale současně státní účet označil za netransparentní a uvedl, že se v něm některé výdaje vůbec neobjevují.

Finanční úřady zadržovaly firmám celé nadměrné odpočty DPH včetně částí, které nepřišly úředníkům problematické, i poté, co Ústavní soud rozhodl, že se to nemá dít. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého trvala náprava téměř dva roky. Chybovaly podle něj konkrétní finanční úřady, ale i Generální finanční ředitelství. To se hájí tím, že tehdejší podoba daňového řádu nic jiného neumožňovala.

Obávám se nutné asistence Mezinárodního měnového fondu (MMF), nastínil černý scénář vývoje české ekonomiky v budoucnosti bývalý ministr financí a rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík. Další exšéf resortu financí a poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok ocenil vládní změny v důchodovém systému, ale kritizoval konsolidační balíček. Připojil se k němu i bývalý ministr financí Ivan Pilný, který soubor opatření označil za zklamání. Někdejší správci veřejných financí spolu diskutovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

Prodejci luxusních automobilů hlásí rekordní zájem o své vozy. Prodeje nových i ojetých aut oproti loňsku rostou o desítky procent. Pro Českou televizi to uvedly Svaz dovozců automobilů a oslovené autosalony. Důvodem jsou změny, které má od nového roku přinést konsolidační balíček. Kvůli němu bude nákup dražších vozů méně výhodný než dosud. Firmy a živnostníci to tak chtějí stihnout před zavedením nových pravidel.

Hlavní větev kauzy údajných daňových podvodů ve strojírenské společnosti ČKD Praha DIZ míří před soud. Státní zástupkyně podala obžalobu na jednadvacet lidí. Českou televizi o tom informovala dozorující státní zástupkyně Petra Ullrichová. Policisté vyčíslili škodu způsobenou státu na nejméně 850 milionů korun. Podle serveru Seznam Zprávy je hlavním aktérem případu miliardář Petr Speychal, kterému firma dříve patřila. Ve druhé větvi případu státní zastupitelství v lednu obžalovalo třicet lidí.

O sto miliard korun ročně přijdou města a obce podle svého svazu kvůli změnám zaváděným v rámci konsolidačního balíčku. Od vlády proto svaz chce, aby připravila změnu rozpočtového určení daní a řádově desítky miliard korun tak obcím vrátila. Ministerstvo financí se ale k ničemu takovému nechystá, nechce prohlubovat schodek státního rozpočtu.

Pokles cen energií, aby se tím vyrovnalo zdražení jejich regulované složky, vypadá zatím nadějně, prohlásil v pořadu Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Právě s podobným snížením počítá vláda. Bartuška si myslí, že Česko a Evropa navzdory obavám přečkají zimu bez větších problémů, pokud nedojde k vojenskému útoku na energetickou infrastrukturu.

Hnutí ANO neprotestuje proti snahám vlády snižovat deficit rozpočtu, ale proti způsobu, jakým to vládnoucí koalice dělá, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda hnutí Karel Havlíček. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Roberta Munzara (ODS) je rozpočet, který byl ve středu večer schválen poslanci, „ekonomické minimum a politické maximum“.

Britská konzervativní vláda oznámila, že bude snižovat daně. Kabinet tak učinil v reakci na nové odhady hospodářského vývoje, které slibují další růst ekonomiky. Ve Velké Británii navíc prudce klesla inflace. Její hodnota je 4,6 procenta, což je nejméně za poslední dva roky. Ministři to přičítají úspěchu tvrdých vládních opatření.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Vrchní soud v Praze znovu zrušil rozsudek v případu podnikatele v oblasti energií Martina Shenara. Případ se tak opět vrací k pražskému městskému soudu, který muže obžaloby z krácení daní už třikrát zprostil. Vyplývá to z justiční databáze. Bývalý předseda představenstva společnosti Amun.Re podle obžaloby neodvedl daň ve výši 76 milionů korun při prodeji tří společností firmě ČEZ. Shenar vinu odmítá.

Namátkové kontroly na hranici se Slovenskem budou pokračovat do 22. listopadu, oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Bez středečního rozhodnutí vlády by skončily ve čtvrtek. Kabinet tak na Rakušanův návrh souhlasil s dalšími dvaceti dny.

Pražští celníci odhalili skupinu lidí, kteří po Evropě nelegálně obchodovali s cigaretami, které vyráběli v České Lípě. Mezi dvacítkou zadržených byli Češi, Ukrajinci a další cizinci, škodu na dani celníci zatím vyčíslili na 120 milionů korun, sdělila mluvčí celníků Martina Kaňková. O případu rovněž informovala na webu Celní správy.

Konsolidační balíček by mohl – podobně jako například vládní důchodové novely – skončit před Ústavním soudem. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové to připadá v úvahu mimo jiné kvůli tomu, že koalice prosadila pevný čas hlasování ve sněmovně. Opozice se ale podle ní nepokusí dalšími obstrukcemi toto hlasování dál odkládat. I kdyby však následně u Ústavního soudu neuspělo, podstatnou část změn, které balíček zavádí, chce ANO zrušit, pokud se v budoucnu dostane do vlády, řekla Schillerová v Interview ČT24.

Způsob, kterým vláda Petra Fialy (ODS) přistoupila k podpoře občanů v rámci ekonomického, energetického či sociálního prostředí, byl nedostatečný, řekl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích. To podle něj vygradovalo ve značnou nespokojenost veřejnosti a její část se tak obrátila proti uprchlíkům z Ruskem napadené Ukrajiny. „To je ryzí pokrytectví,“ reagoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda se podle něj dokázala vypořádat s vážnými energetickými hrozbami a pomohla tak i domácnostem.

V Poslanecké sněmovně míří do finále jednání o vládním úsporném balíčku. Koalice je připravena si vynutit hlasování v pátek třináctého.

Rozpočtový i sociální výbor Poslanecké sněmovny doporučily schválit vládní konsolidační balíček včetně úprav, na kterých se shodla koalice. Úspěšně balíček prošel také ústavně-právním výborem. Nic se ale nemění na zásadním odporu opozice, jejíž zástupci hlasovali proti balíčku. Výhrady mají i samosprávy. Po projednání ve výborech čeká balíček druhé čtení na sněmovním plénu, koalice jej chce zařadit na program řádné zářijové schůze.

Rodičovský příspěvek se patrně zvýší od ledna o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun, novelu v úvodním kole podpořila sněmovna. Růst se bude týkat dětí narozených od začátku příštího roku. Opoziční ANO a SPD prosazují vzhledem k míře inflace razantnější růst dávky až na 400 tisíc korun. Prvním čtením prošla i novela, která zkracuje dobu pro oddlužení.

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.