Opravy silnic startují, jejich financování je ale nejisté

Nahrávám video

Po zimní přestávce začínají silničáři v Česku s opravami poškozených úseků silnic a dálnic. Hejtmani však stále nevědí, kolik peněz stát přidělí na krajské projekty. Státní fond dopravní infrastruktury rozděluje mezi regiony dvě miliardy korun, ale Asociace krajů požaduje dvojnásobek. S financováním podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) počítá novela silničního zákona, která však po deseti měsících ve sněmovně ještě neprošla úvodním čtením.

Část koaličních politiků připouští, že se novela nestihne na půdě Poslanecké sněmovny prosadit. Původně se však nepočítalo ani s dvěma miliardami, které byly ze Státního fondu dopravní infrastruktury uvolněny, jelikož novela nebyla stále schválena, dodal Kupka.

Asociace krajů požaduje dvojnásobek. „Kraje ty dvě miliardy chtějí, počítají s nimi v rozpočtech. Potřebujeme vědět, jestli minimálně v červnových zastupitelstvech s těmito penězi můžeme počítat, případně budeme zastavovat investice,“ sdělil předseda Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO).

Nejistota financí komplikuje i plánování oprav

Řidiči v tuzemsku jezdí po necelých šestapadesáti tisících kilometrech silnic a dálnic. Z nich tvoří silnice druhé a třetí třídy bezmála 49 tisíc kilometrů. Právě na jejich opravy kraje od státu každý rok inkasují peníze.

Oproti loňsku se však má suma snížit. Ve středních Čechách asi o 340 milionů korun, v Jihočeském kraji o 213 milionů, Plzeňsko a Vysočina mají získat přibližně o 180 milionů méně. I přesto ale plánuje většina krajů za opravy utratit více než loni. Středočeský kraj chce investovat přes čtyři miliardy, Pardubický kraj kolem tří miliard a Jihočeský kraj přes dvě miliardy. Všichni hejtmani tak po výpadku státních peněz hledají cesty, z čeho projekty ufinancují.

Středočeský kraj chce letos opravit alespoň pět set kilometrů silnic. Nového povrchu se má dočkat například silnice druhé třídy u Brandýsa nad Labem. Právě komunikace ve středních Čechách jsou kvůli dojíždění do hlavního města jedny z nejvíce vytížených.

„My musíme tu díru dofinancovat z rozpočtu Středočeského kraje, ale ty peníze budou chybět třeba na školy, na zdravotnictví, na sociální služby,“ uvedla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).

Finanční nejistota krajů navíc komplikuje i samotné plánování oprav, které mají v letošním roce začít. „U nás na radě jsme poprvé v životě schvalovali to, že vybíráme dodavatele na stavbu silnice, kterou nemáme ještě finančně krytou,“ přiblížil jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Naopak jinde už mají peníze na opravy připravené. V Pardubickém kraji opravují silničáři třeba výtluky na silnici u Přerova – kompletní rekonstrukce bude stát 64 milionů korun.

Kraje jsou v roli žebráků, míní pardubický hejtman

Novela, která má rozdělení financí krajů řešit, se nachází ve sněmovně deset měsíců, aniž by zákonodárci dokončili její úvodní čtení. K přijetí novely poslance vyzval i prezident. Ten kraje podpořil i v otázce financování oprav silnic.

Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (3PK+SOCDEM) je debata stejně jako v předchozích letech nedůstojná. „Kraje jsou v roli žebráků. Prosí, žadoní o to, aby byl vyslyšen jejich oprávněný požadavek,“ dodal. Podle Holiše bude financování silnic řešit zřejmě až nová vláda, která vyjde z podzimních sněmovních voleb.

Ministr dopravy Kupka i tak ale věří, že koalice změnu prosadit stihne a situaci chce s hejtmany řešit. Na úpravě se přitom loni v březnu tehdejší Asociace krajů po dlouhých debatách shodla. Teď se někteří hejtmani obávají, že se bude muset jednat zase od začátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 38 mminutami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 1 hhodinou

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 6 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 7 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 8 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 8 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...