Silnice

Delší vlaky a více autobusů. Dopravci před Vánocemi posilují své spoje. Reagují tak na zvýšenou poptávku po cestování v tomto období a doporučují kupovat jízdenky v předstihu. Mezi svátky budou spoje jezdit naopak omezeně podle prázdninových jízdních řádů. Další nápor pak přijde těsně po Novém roce.

Některé obce v Jihomoravském kraji ještě stále řeší následky zářijových povodní. Třeba v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku se teprve v pátek ráno řidičům otevřela silnice druhé třídy, která byla kvůli sesuvu svahu tři měsíce uzavřená. K opravě ještě zbývají koryta některých řek, naopak lesy už jsou volně přístupné.

Silničáři ve čtvrtek slavnostně otevřeli tři navazující úseky dálnice D55 propojující Babice na Uherskohradišťsku s Bzencem na Hodonínsku. Jejich dokončením vznikl ucelený úsek dálnice v délce přesahující 21 kilometrů. Silničáři ve čtvrtek otevřeli také první úsek dálnice D49 mezi Hulínem a Holešovem na Kroměřížsku dlouhý téměř deset kilometrů a rovněž další část dálnice D48.

Když se staví dálnice, odkryje se spousta půdy, kterou pak prozkoumají archeologové. A najdou tam mnohdy věci, které nečekají.

Letos se v Česku otevřelo nebo v nejbližších dnech otevře 110 kilometrů dálnic. To je nejvíce od roku 1997. V posledním čtvrtstoletí se přitom v průměru dařilo dokončit jen dvacet kilometrů ročně. Podívejte se, jak se postupem času dálniční síť na českém území rozšiřovala.

Revoluční změna čeká řidiče v Novém Městě na Moravě. Vedení města se rozhodlo sjednotit maximální povolenou rychlost na silnicích. Ta se tam mění téměř každých sto metrů, což ve městě tvoří les dopravních značek. Jejich množství také ovlivňuje plynulost provozu a soustředěnost řidičů. Ti by nově zavedenou čtyřicítkou mohli začít jezdit už na jaře příštího roku. Po silnici I/19, která tvoří hlavní průtah městem, budou moci jezdit řidiči i nadále padesátikilometrovou rychlostí.

Do konce roku mají silničáři zprovoznit sto kilometrů nových dálnic, většinu v průběhu příštího týdne. Celkem tak letos dají řidičům k dispozici 110 kilometrů, příští rok pak zhruba šedesát. Nejvíce nových úseků budou moci využít řidiči na Moravě nebo na jihu Čech. Někde ale oproti plánu silničáři zprovozní jen části tras. Vůbec poprvé se otevře dálnice, kterou postavily velké soukromé společnosti, a stát jim bude za užívání silnice platit.

Dvacet let čekali obyvatelé Hradce Králové na přímé silniční propojení obchodní zóny s městskou částí Březhrad na jižním okraji města. Řidiči tak už nemusejí komplikovaně přejíždět přes dva nájezdy a po čtyřproudové rychlostní silnici spojující Hradec Králové a Pardubice. Novou cestu uvítají hlavně obyvatelé Březhradu, pro které je bezpečnějším a rychlejším přejezdem do centra.

Obyvatelé Šumavy si stěžují na nájezdy řidičů, kteří se svými auty driftují ve sněhu po parkovištích i v zatáčkách na silnicích. Kromě obtěžování hlukem ohrožují účastníky silničního provozu. Podle starostů letos případů výrazně přibylo. A chtějí se obrátit přímo na krajská vedení policie. Sami řidiči se driftováním netají, videa pořízená z vozidel dávají na sociální sítě.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ve středu začalo se stavbou dálnice D7 mezi Knovízí a Slaným. Dohromady během letošního podzimu začalo budování tří navazujících středočeských úseků D7. Část Knovíz – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Slaný-západ postaví sdružení společností Swietelsky stavební a Herkul za 1,5 miliardy korun bez DPH. Zcela hotovo by mělo být v létě 2027, levý jízdní pás by měl být dokončený už v červnu 2026, řekli při oficiálním zahájení stavby ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a šéf ŘSD Radek Mátl.

Husté sněžení na mnoha místech působí problémy v dopravě. Ráno byla situace nejhorší na severu Čech a v Královéhradeckém kraji, postupně ale sněžilo i v dalších regionech. Na Bruntálsku sjel autobus ze zasněžené silnice a při havárii se lehce nebo středně těžce zranilo jedenáct lidí. Vážná nehoda zase uzavřela dálnici D8 na Ústecku směrem na Prahu.

Husté sněžení komplikovalo páteční dopravu, na silnicích tak museli zasahovat pracovníci odtahové služby. Vyjížděli například k nehodě, která ráno uzavřela dálnici D1 u Domašova ve směru na Brno. „V okamžiku, kdy padne zásah, většinou od pojišťovny nebo asistenční služby, tak skočíme do auta. Co nejdříve se snažíme vyjet k zákazníkovi,“ popsal majitel firmy Jerex SOS24 Milan Paseka. Zaměstnanci odtahové služby v pátek vyjeli k třikrát více případům, než je obvyklý průměr, a několik nehod museli dokonce odmítnout, jelikož se ke klientům nebylo možné dostat.

Stát dal v letech 2018 až 2023 na opravy a údržbu silnic první třídy 62,5 miliardy korun, přesto byla téměř třetina z nich v nevyhovujícím a havarijním stavu, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Zjistil i neúčelné vynakládání peněz na opravy. Třeba výtluk v Bílině na Teplicku nechalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) před trvalou opravou sedmkrát vyplnit provizorně. ŘSD tvrzení kontrolorů odmítá s tím, že opravovat krátce před koncem životnosti je hospodárné. Stejně tak i ministerstvo dopravy odmítlo výtky NKÚ vůči postupu vytváření evidence silnic.

Sjízdnost silnic v některých krajích komplikuje sníh a ledovka. Klouzala dálnice D6 mezi Karlovými Vary a Chebem, na které se ráno stalo několik nehod. Vozovka byla kluzká i na D1 kolem Jihlavy. Na namrzajících silnicích v Plzeňském kraji v noci a ráno uvázly kamiony.

V Česku ubývá stromů podél silnic. Za každé tři pokácené nepřibydou ani dva nové. Vyplývá to z analýzy společnosti Arnika, která monitorovala kácení i sázení alejí ve všech krajích za posledních dvacet let. Nejhůř z průzkumu vyšel Královéhradecký kraj a jihozápad Čech.

Poslanci se ve středu zabývají návrhem státního rozpočtu na rok 2025. Generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř v té souvislosti usuzuje, že vláda bere dopravu jako prioritu. Upozornil však, že v Česku stále chybí například napojení dálniční sítě na okolní země. V oblasti školství zase podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého poslední dva roky prostředky neodpovídaly vládnímu prohlášení. Ředitel Národního divadla Jan Burian mluvil o výzvách pro svou instituci.

Serpentiny v Bečově nad Teplou na hlavním tahu z Karlových Varů do Plzně jsou po víc než půlroční uzavírce od soboty znovu průjezdné. Úpravy a částečné narovnání zatáček na osm set metrů dlouhém úseku měly být hotové na konci července. Termín dokončení stavby se ale několikrát odkládal. Firmám za to hrozí sankce.

Ani v prodlouženém termínu neskončila rekonstrukce serpentin u Bečova na Karlovarsku. Navíc v noci na pátek skončila platnost povolení k uzavírce opravovaného silničního úseku mezi Karlovými Vary a Plzní. Za to zhotovitelům, sdružení firem Eurovia a Berger Bohemia, hrozí podle krajských úředníků sankce. Firmu penalizovat zvažuje i zadavatel rekonstrukce, tedy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

První problém k řešení mají nově zvolení radní Královéhradeckého kraje. Stavbaři totiž narazili pod ornicí na trase nové silnice z Velkého Poříčí do Náchoda na dvě skládky odpadu staré desítky let. Sdružení firem bude žádat o doplatek až desítek milionů k vysoutěžené ceně 445 milionů korun.

Už v noci budou moci řidiči začít využívat první část jihovýchodního silničního obchvatu Jihlavy. Nová silnice, která měří skoro 2,5 kilometru, propojuje výpadové trasy na Znojmo a na Třebíč.

Na českých železnicích zemřelo od začátku roku 155 lidí. Data ukazují, že příčinou tragédií bývá nepozornost řidičů i pěších či nebezpečné přecházení přes koleje, často však i dobrovolné ukončení života. Správa železnic (SŽ) proto na všechny situace cílila svou kampaň.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek zprovoznilo frekventovanou silnici I/20 před Nepomukem, hlavní tah z Plzně přes Písek do Českých Budějovic. Rozšířilo křižovatku se silnicí třetí třídy, vybudovalo pozvolnější oblouk a ve směru od Plzně levý odbočovací pruh na obec Klášter. Odstranilo tak místo častých vážných nehod, řekl ředitel plzeňské ŘSD Miroslav Blabol. Úprava více než půlkilometrového úseku stála 33 milionů, do první opravy má vydržet deset let.

Padesát tisíc korun. Tolik činí dar pro každou rodinu, které povodně zničily obytnou část domova. Takových rodin je přes 3800 a humanitární organizace mezi ně rozdělují na dvě stě milionů. Shromáždily je z darů zaslaných po zářijové pohromě, která poničila města a vesnice například na Jesenicku. Měsíc po povodních zasažené oblasti stále trápí řada problémů. Ať už se jedná o přetíženost techniků a kominíků, nebo o vážně poškozenou infrastrukturu.

Severokorejská ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un. Napětí mezi oběma státy se v poslední době vyostřuje. KLDR v úterý vyhodila do povětří většinu železničních a silničních spojů se svým jižním sousedem a mimo to také tvrdí, že do její armády vstoupil více než milion lidí, kteří jsou připraveni bojovat s nepřátelským jihem a „vymazat ho z mapy“. Podle koreanisty Petra Bláhy však v minulosti docházelo k ještě vyhrocenějším eskalacím a označení Jižní Koreje jako nepřítele je ze strany KLDR spíše konstatováním faktu.