Česká televize ve čtvrtek večer vysílala debatu hlavních kandidátů na primátora Brna. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Marcelou Augustovou přijali Jakub Hruška (Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem), Jana Tichá Janulíková (Za Lužánky), Jiří Kment (SPD a nezávislí), Václav Trojan (ANO), Natálie Vencovská (Zelené Brno), Petr Vokřál (Přísaha), Adam Zemek (Piráti a Fakt Brno TU!) a Kamila Zlatušková (ODS, TOP 09 a nezávislí).
Volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách do zastupitelstva města, pokud by se k ní či k jejím kandidátům přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů není sto procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu stran X a Y, je potenciálním voličem obou z nich. Ukazatel aktuálního volebního potenciálu je nutno chápat pro každou stranu odděleně.
Zdroj: Kantar
Automobilová doprava
První část debaty se zaměřila na automobilovou dopravu. Diskutující rozebírali kolony, opravy silnic či navrhovali, jak zvýšit bezpečnost a plynulost provozu.
„My chceme, aby se stalo naprostou součástí Brna, že bude první volbou jít pěšky, nebo jet městskou hromadnou dopravou (MHD),“ zdůraznil Hruška (Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem), podle něhož má být auto volbou až v momentě, kdy MHD či pěší chůze nestačí. Připustil ale, že z hlediska dopravních uzavírek je situace špatná a někdy i „objížďky mají své objížďky“. „My v Brně máme koordinátorku dopravy a přiznám se, že někdy mám pocit, že by možná bylo lepší, kdyby nebyla, nebo kdyby fungovala jinak,“ dodal.
Hruška se vyjádřil i k radarům. „My radary neodmítáme, považujeme bezpečnost chodců i motoristů za prvořadou. A obzvlášť v místech, kde jsou děti a školy, tak chceme nejen hlídat rychlost a dopravní přestupky, ale zavést školní ulice. To znamená, že první půlhodinu ráno se tam, kde to jde, celá ulice zavře,“ sdělil.
„Myslím si, že město nemá lidem přikazovat, čím mají jezdit,“ domnívá se Janulíková (Za Lužánky), která je ale zároveň přesvědčena o tom, že když je MHD na vysoké úrovni a je konkurenceschopná v rychlosti, tak může automobilové dopravě ulevit. Podotkla také, že aut přibývá, zatímco kapacita silnic je daná, dokud se nedostaví velký městský okruh. „Myslím si, že řešením je inteligentní systém, který dokáže s prostorem, který je, pracovat efektivněji, a zabraňovat tomu, aby se křižovatky blokovaly. Aby se z toho plynulost dokázala vytěžit co nejvíce,“ uvedla.
Janulíková rovněž sdělila, že uskupení Za Lužánky není příznivcem radarů. „Myslím si, že bezpečnosti se dá dosahovat jinými způsoby. Celkově jsme příznivci snižování rychlosti dopravy a v místech města, kde je potřeba razantně zvýšit bezpečnost, jako třeba v případě škol, se to dá řešit úplně jinými způsoby. Například zpomalovači,“ míní.
„Proč se tvoří kolony? Protože neexistuje tranzitní trasa, která by auta odvedla z centra. Nemáme dokončený velký městský okruh. Ale je to i tím, že ve městě končí více aut, než by tam končit muselo, protože nemáme na okrajích P+R kapacity,“ je přesvědčen Kment (SPD a nezávislí). Plánem uskupení, za které kandiduje, je podle něj nejen postavit parkoviště P+R, ale také zajistit, aby ti, kdo si koupí jízdenku do MHD, měli místo v těchto parkovacích domech zdarma. Tím se podle něho podaří do městské hromadné dopravy dostat všechny, kdo v současnosti pokračují autem do středu města.
I Kment se vyjádřil k bezpečnosti na silnicích. Podotkl, že nehody většinou nejsou z důvodu vysoké rychlosti, ale že jsou způsobeny faktory, jako je třeba nepozornost. „Já jsem opravdu proti tomu, aby se radary v Brně staly nějakou další formou šikanování řidičů,“ zdůraznil s tím, že pokud už se někam dávat mají, tak například ke školám.
Podle Trojana (ANO) jsou důležití všichni, bez ohledu na to, jakým způsobem se po Brně přepravují. „Každý z občanů má právo na to, aby byl na ulici v bezpečí a mohl se dostat z místa A do místa B,“ zdůraznil a dodal, že podle něj chybí ohleduplnost mezi jednotlivými skupinami. Za problém označil zácpy, přičemž jedním z jejich důvodů jsou dle jeho názoru opravy silnic. ANO podle Trojana kvituje, že k opravám dochází, avšak problém vidí v nekoordinovanosti uzavírek. „Takže naším řešením je koordinátor dopravních uzavírek,“ sdělil.
Radary jsou podle Trojana součástí komplexního řešení na silnicích ve městě. Podle jeho názoru by ale vůbec nebyly potřeba, pokud by se v Brně podařilo nastavit plynulou dopravu. „Odpověď jsou chytrá řešení na jednotlivých křižovatkách – umělá inteligence, telematické prvky, které již ve vyspělých městech fungují,“ domnívá se.
Podle Vencovské (Zelené Brno) je potřeba zvýšit atraktivitu alternativních způsobů přepravy. Zmínila například, že ve městě je podle jejího názoru málo vymezených pruhů pro cyklisty. Domnívá se též, že v Brně chybí koncepce města, která by určovala, kdo v něm má prioritu. „Myslím si, že třeba pěší a cyklisté jsou teď upozaďováni,“ doplnila s tím, že by podle ní bylo dobré, kdyby byl konsensus na tom, že nejzranitelnější osoba má být nejvíce chráněna. Vyjádřila se ale i k dopravním zácpám. „Když si nezvolíte auto, tak nebudete v koloně,“ míní.
Radary Vencovská označila za prvek bezpečnosti, který by měl do infrastruktury patřit. „Ať už je to i skrze to, že pokud někdo překračuje rychlost, tak pokuty zase mohou jít do další investice na rozvoj bezpečnosti,“ podotkla a dodala, že radar by ale neměl být hlavní motivací řidiče, proč se pohybovat obezřetně.
Podle Vokřála (Přísaha) je důležité pracovat v daleko širším kontextu, než je jen Brno. „Protože, když už řidič sedí v autě, jede z Tišnova a přijede na hranici Brna, tak je poměrně naivní si představovat, že po půl hodině cesty z auta vystoupí a další půl hodinu pojede tramvají,“ uvedl s tím, že je potřeba pracovat v rámci metropolitní oblasti. Vyjádřil se i k velkému městskému okruhu. U jeho financování je sice zásadní role státu, avšak Vokřál se domnívá, že město může udělat řadu věcí v rámci přípravy. Kritizoval, že v tomto ohledu se podle jeho názoru za poslední roky nic nestalo.
Podobně jako další řečníci se i Vokřál vyjádřil k radarům. Podle něj do nejrizikovějších míst úsekové měření patří, ale nesmí jít o šikanu řidičů. Zmínil i důležitost časově omezených opatření. Například taková, kdy je u školy rychlost omezena na třicet kilometrů v hodině pouze v době, kdy děti do zařízení přichází, nebo naopak odchází.
„My bychom chtěli budovat stovky parkovacích míst, zejména P+R, ale i dalších parkovišť,“ řekl Zemek (Piráti a Fakt Brno TU!), podle kterého je cílem jeho uskupení zejména to, aby město bylo průjezdné a lidé si mohli vybrat, jak pojedou. „Aby dojeli v pořádku tramvají, aby dojeli v pořádku na kole a aby dojeli v pořádku autem,“ zdůraznil. Sdělil též, že podle něj v Brně správně nefungují semafory. „Často vidíme, zejména třeba v noci, nebo v okrajových hodinách, že je prázdná křižovatka a stojí tam tramvaj, která veze dvě stě lidí a čeká zbytečně třeba dvě minuty,“ poznamenal.
Radary Zemek označil za legitimní způsob, jak řešit nebezpečná místa. „Byli bychom pro, abychom se podívali na analýzu nehod, která už je nějakým způsobem zpracovaná, zaměřili se na nejnebezpečnější místa a tam přijali nějaká funkční opatření pro zvýšení bezpečnosti,“ uvedl.
Podle Zlatuškové (ODS, TOP 09 a nezávislí) se doprava ve městě za posledních několik let posunula. Vyjádřila se i ke kritice koordinace dopravních staveb. „Koordinační tým na uzávěrky je složený ze zástupců mnoha institucí (…), čili je hrozně složité zkoordinovat činnost všech těchto subjektů. Navíc všechny opravy podléhají režimu vysoutěžení a můžete to opravovat mezi březnem a listopadem. Takže určitě je na místě řešit ještě intenzivnější koordinaci, ale v tuto chvíli slibovat, že zbavíme Brno kolon, by byl planý volební slib,“ zdůraznila.
Navrhla také, aby se gesce dopravy rozdělila na dvě části. „Jeden člověk by měl na starosti tu takzvanou každodenní dopravu a druhý člověk by posouval velké infrastrukturní stavby,“ přiblížila. Úsekové měření označila za funkční řešení. Jde podle ní o jeden z nástrojů, který by mohl bezpečnost posílit.
Severojižní diametr a nové nádraží
Město chce část hromadné dopravy dostat pod zem. Takzvaný severojižní kolejový diametr má spojit opačné konce Brna a odlehčit přetíženým tramvajovým tratím. Ale stále není rozhodnuté, jestli po něm bude jezdit vlak, tramvaj nebo metro.
Podle Hrušky (Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem) existuje varianta, že by na severojižním diametru jezdil vlak i tramvaj. „Je to ta nejlepší varianta, protože by se obslužnost města rozšířila jak uvnitř, tak i mimo něj,“ dodal. Město se podle něj musí zaměřit na dostavbu nového nádraží i renovaci přednádražního prostoru současné budovy.
„Existuje varianta tramvajovlaků. Brno má velkou výhodu, že rozchod tramvaje je stejný jako vlaku,“ zmínil Vokřál (Přísaha). Za vzor dal například španělské hlavní město Madrid. „Řada španělských měst má podzemky a jsou menší než Brno. Brno si to prostě zaslouží,“ dodal.
Pro Janulíkovou (Za Lužánky) je severojižní diametr prioritou, kterou považuje za zcela zásadní. „Je to velká stavba, která v příštím období možná nevznikne, ale je na ní potřeba pracovat,“ sdělila. Dodala, že variantu mezi vlakem nebo tramvají by měli rozhodnout odborníci.
Kment (SPD a nezávislí) sdělil, že Brno určitě potřebuje způsob mimoúrovňové dopravy, ale je nezbytné pro ni sehnat peníze. Zmínil systém takzvaného lehkého metra typu Skytrain, který je v centru města zahloubený pod zem a mimo něj vede nad zemí. „Dokázali bychom první linku postavit za cenu kolejového diametru,“ dodal.
Trojan (ANO) souhlasil, že financování severojižního diametru nebude snadné. „Prioritou má být přesun a dostavba hlavního vlakového nádraží, protože bez něj diametr nemá smysl. To je jako bychom postavili schodiště bez domu,“ prohlásil politik. Zdůraznil, že udělá maximum, aby městská doprava fungovala.
Zemek (Piráti a Fakt Brno TU!) prohlásil, že spor o financování diametru mezi státem a Brnem je podle něj o tom, jestli na něm bude jezdit tramvaj, kterou bude platit město, nebo vlak, který bude platit stát. Dodal, že je klíčové, aby v době, kdy bude postavené nové nádraží, už byly připravené trati hromadné dopravy.
„Odsun nádraží byl podmíněn tím, že se diametr vystaví,“ prohlásila Vencovská (Zelené Brno). Upozornila, že podle jejích informací v roce 2023 vznikla studie proveditelnosti, ale pak nedošlo k žádným dalším krokům. „Minimálně je potřeba dedikovat částku a konkrétní kroky, které by se měly stát,“ dodala.
„Jsou definovaná variantní řešení a vedení Brna určilo, že pro něj je aktuální varianta příměstského vlaku,“ reagovala Zlatušková (ODS, TOP 09 a nezávislí). Dodala, že Státní fond dopravní infrastruktury schválil klíčovou investici v souvislosti s novým brněnským nádražím. „Zase se objevuje možnost, že se přípravy zrychlí,“ dodala.
