Praha dokončila rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. Stavební práce trvaly více než čtyři a půl roku a stály zhruba tři miliardy korun. Část paláce vyhořela 16. října 2008, rekonstrukce začala na začátku roku 2022.
Stavebníci kompletně zrekonstruovali pravé křídlo a střední část budovy. Vyhořelé levé křídlo znovu dostavěli. Jeho nová ocelová konstrukce vychází z historické konstrukce pravého křídla, obě části tak mají stejné proporce i vzhled.
„Celé levé křídlo je kompletně podsklepené, což je obrovský rozdíl oproti původnímu stavu. Máme tam zásobovací trasy, sklady, gastro zařízení, zásobovací výtahy a samozřejmě obrovské množství technologie. Protože palác tím, že se přesunul kvalitativně do jednadvacátého století, vyžaduje obrovské zázemí pro současnou technologii,“ popsal předseda představenstva Výstaviště Praha Tomáš Hübl. Správcem paláce se stane městská firma Výstaviště Praha.
Levé křídlo je také podle Hübla opatřeno velkým množstvím prvků požárního zabezpečení. „Jsou to čidla, zařízení na tlakovou mlhu, různé rolety a tak dál. Celé to křídlo je koncipováno jako samostatný požární prostor. (...) V podlaze je podlahové topení a na fasádách pod okny požární únikové východy, které také neexistovaly,“ řekl.
K nejnáročnějším restaurátorským pracím patřila oprava střední haly, především obnova malovaného dřevěného stropu. Ten má plochu 2737 metrů čtverečních a tvoří ho 1232 prken uspořádaných do 77 polí. Každé prkno bylo při demontáži označeno, aby ho restaurátoři mohli vrátit na původní místo. Na obnově stropu se podíleli restaurátoři, malíři a truhláři.
Návrat historických prvků
Do haly město vrátilo také historické prvky, které byly v minulosti odstraněny. Jde například o atiky, hrotnice, erby nebo svatováclavskou korunu na vrcholu hodinové věže.
V průběhu stavby bylo obnoveno přes dva tisíce tři sta metrů čtverečních vitráží, včetně malované oválné vitráže na bočním průčelí levého křídla. Původní dílo s motivem Orba a lov, vytvořené podle předlohy Mikoláše Alše, zničil požár. Jeho přesná podoba nebyla známá. Rekonstruovat ji pomohla až fotografie, kterou město získalo na základě veřejné výzvy.
„Střední hala, která byla po požáru zachována, samozřejmě utrpěla škody. Na její západní straně byly vitráže kompletně zničené, na pravé straně se nahrazovaly v plném rozsahu. Na východní zase utrpěly po větrné smršti v roce 2017, kdy se utrhla střecha střední haly a narazila do vitráží,“ vysvětlil Hübl.
Palác už nemá žlutou barvu fasády, jakou míval před rekonstrukcí, ale světle béžovou. Jiné je i levé křídlo, kde je nyní odhalena nosná ocelová konstrukce. V obou křídlech vznikla v padesátých letech dřevěná, takzvaná Smetanova vestavba. V pravém křídle vestavba zůstala, je kompletně opravená.
Komentované prohlídky
Opravený palác si mohou lidé prohlédnout při komentovaných prohlídkách od pátku do 11. října. Všechny termíny jsou už vyprodané, město ale plánuje vypsat během října další. Budova nebude běžně přístupná, sloužit bude především k pořádání výstav, veletrhů a dalších akcí.
„Průmyslový palác se určitě vrátí k organizování velkých společenských akcí, ať už pro veřejnost, nebo soukromých, ale hlavním cílem jsou kongresy, velké konference. A samozřejmě společenské akce, protože v pravém křídle je parketová podlaha. Od plesů přes galavečery, firemní večírky až k různým výstavním a festivalovým akcím,“ řekl Hübl. První plánovanou akcí po jeho znovuotevření bude festival Designblok na začátku října.
Rekonstrukce se protáhla
Dne 16. října 2008 zasáhl palác požár, při kterém vyhořelo jeho levé křídlo. Oheň podle vyšetřovatelů vznikl poté, co nedbalostí vzplály zapomenuté věci na zapnutém elektrickém vařiči. Viníka se nepodařilo vypátrat.
Rekonstrukce začala na začátku roku 2022 a podle původních plánů měla skončit už loni. Po odkrytí základů, podlah a podhledů pravého křídla se však ukázalo, že stav památky je horší, než se předpokládalo. „Při odhalování konstrukcí před začátkem rekonstrukce se přišlo na řadu do té doby neznámých okolností typu špatný stav stropů nad pravým křídlem nebo nedostatečná síla konstrukce střední haly. Bylo potřeba doplňovat řadu prvků i v těchto prostorách,“ vysvětlil Hübl. Práce se proto rozšířily a dokončení stavby se zpozdilo.
Výsledné práce stály zhruba tři miliardy korun. „Původní rozpočet opravdu plánoval s výrazně nižší částkou, ale je potřeba říct, že byl zpracován před snad deseti lety a ta doba se změnila. Výsledný stav potřeboval obrovské množství specializovaných odborných činností. Protože je to historická budova, tak se na ní podílely desítky řemeslníků, sklářů, truhlářů, tesařů, malířů, tedy lidí se velmi úzkou specializací a jejich práce samozřejmě stojí hodně peněz,“ vysvětlil Hübl.
Palác vznikl při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Je mimořádnou uměleckou i technickou památkou. Poprvé v českých zemích se zde uplatnila architektura využívající železnou montovanou konstrukci. Podle dobových záznamů ho 450 dělníků postavilo za deset měsíců, přestože výstaviště v té době zasáhly povodeň i silné mrazy.
Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, přestože měl být původně pouze dočasnou stavbou. V letech 1952 až 1954 komunistická vláda rozhodla o změně jeho využití a hlavní halu nechala přestavět na společenský a taneční sál. Palác zároveň dostal nový název Sjezdový palác a stal se součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.
