Piráti

Poslanci ve třetím čtení zákona schválili předlohu o obchodování s emisními povolenkami. Ta počítá s tím, že peníze z prodeje povolenek bude možné využít jen na boj s následky klimatické změny. Předseda ANO Andrej Babiš dopoledne více než dvě hodiny blokoval svým projevem páteční jednání sněmovny. V jeho úvodu jí neúspěšně navrhl projednat psychický stav předsedy vlády a ODS Petra Fialy, mimo jiné kvůli jeho příslibu srovnat české platy s německými. Jednací sál v reakci opakovaně opustili představitelé vlády. Jednání bylo odpoledne přerušeno, pokračovat bude až 3. prosince.

V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Tímto způsobem reagoval mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake na fakt, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí soudu za nešťastné, podle něj oslabuje autoritu v jiných případech.

Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu milion korun za chybné zadání digitalizace stavebního řízení mimo tendr. Vyměřil mu ji antimonopolní úřad a jeho předseda Petr Mlsna ji potvrdil. Rozhodnutí je pravomocné. Pokuta souvisí s dřívějším rozhodnutím ÚOHS, kterým úřad ministerstvu letos v květnu zakázal plnění smlouvy, uvedl mluvčí resortu Petr Waleczko.

Poslanci navrhli ve druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.

Více než dva roky trvající rekonstrukce pražského Barrandovského mostu skončí v neděli. Dokončení prací budou o víkendu předcházet zatěžovací zkoušky, při kterých budou nákladní vozy testovat kvalitu práce odvedené na letos opravované části mostu. Z pátku na sobotu a ze soboty v noci to bude znamenat výluku severního mostu, a to vždy od 20:00 do 04:35. Most ale zůstane i v době zkoušky průjezdný.

Všechny služby státu nebudou elektronicky dostupné. U těch málo využívaných se to podle vlády nevyplatí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto předloží sněmovně pozměňovací návrh. A také o dva roky posune účinnost digitální ústavy, tedy práva občanů komunikovat s úřady on-line.

Sněmovna podpořila v úvodním kole novelu, podle níž by platy vrcholných politiků vzrostly příští rok téměř o sedm procent. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly už v nynějším prvním čtení možnost zrychleného schvalování předlohy, jak o to žádala vláda. K vetu se přidali i opoziční Piráti. Novela nyní zamíří k projednání do rozpočtového výboru. Přichází v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který s platností od začátku roku 2025 zrušil zákonný koeficient pro výpočet těchto platů.

Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna má mimořádné politické konexe a vymezil se vůči plánovaným změnám fungování své instituce. Reportéři ČT zjistili, že Mlsna přes WhatsApp neoficiálně oslovil některé instituce, které se za něj pak postavily. Mnohdy doslovně zkopírovaly stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Natáčel Michael Fiala.

Události 17. listopadu 1989 si na Národní třídě v Praze připomínali pamětníci, studenti i rodiny s dětmi. Vpodvečer přítomní zhlédli film Svoboda nás spojuje a v 17:11 vyslechli píseň Modlitba pro Martu. Většina zúčastněných se shodla, že připomínat si události z roku 1989 chodí pravidelně. Na Národní třídu přišla během dne i řada politiků, například prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) nebo šéf ANO Andrej Babiš. Program v metropoli večer vyvrcholil velkým koncertem na Václavském náměstí.

Prezident Petr Pavel se během příštího týdne rozhodne, jestli podepíše návrh státního rozpočtu na rok 2025. Nejprve ho chce ale probrat s vládou, a to především jeho transparentnost. Podle hlavního ekonomického poradce prezidenta Davida Marka jsou totiž v rozpočtu sporné položky zhruba za čtyřicet miliard korun. Pokud je kabinet nevysvětlí, Marek doporučí Pavlovi návrh vetovat. Vláda kritiku odmítá.

„Vždycky jsem si vnitřně říkal, že jestli má přijít změna, kterou bych chtěl, aby se ve společnosti stala, tak společnost musí také akceptovat, že ji může přinášet třeba někdo, kdo nemá standardní účes,“ řekl v pořadu Interview Speciál bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle jeho názoru je lepší, když má politik dredy, než když krade. V rozhovoru mluvil také o novém předsedovi Pirátů Zdeňku Hřibovi nebo o svém postoji k válce na Ukrajině.

Hnutí ANO potvrdilo i v listopadovém volebním modelu agentury Kantar CZ velký náskok, jeho podpora ještě vzrostla. Podle modelu si polepšila i koalice SPOLU či Piráti, naopak hnutí STAN kleslo. Do sněmovny by se dostala ještě SPD. Pouze pět uskupení by pětiprocentní hranici překonalo i v modelu, kdy by kandidovaly ODS, KDU-ČSL a TOP 09 samostatně. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Kabinet chce sjednotit měsíční hlášení firem úřadům. Odpadlo by tak samostatné posílání potvrzení o zdanitelných příjmech, přehledu výše pojistného nebo informací a statistik o průměrném výdělku. Místo toho zaměstnavatelé pošlou jen jeden formulář, který si pak jednotlivé úřady převezmou. „Pilotní projekt spouštíme od července 2025, počítáme pak s plným náběhem od začátku roku 2026,“ informoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Hlavní město chce umístit v Praze-Troji, kde se především ráno tvoří dlouhé kolony, takzvaný chytrý semafor, který by reguloval počet aut. Proti záměru jsou ale radní Prahy 8. Bojí se, že to každodenní dopravní zácpy jen přesune na území této městské části.

Vláda ve středu schválila rozsáhlou reformu trestního práva, která klade důraz na alternativní tresty včetně peněžitého a částečně dekriminalizuje některé činy. Součástí schválených změn je i částečné uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Vláda také schválila návrh dvaceti staveb pro zlepšení dopravy v okolí dostavby Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1 za 1,3 miliardy.

Brněnští zastupitelé dali v úterý zelenou směně města s brněnským biskupstvím. Za budovu bývalé školy v Jánské ulici město získá Chleborádovu vilu. Biskupství také městu doplatí přibližně třiapadesát milionů korun. Ve vile sídlila varhanní škola, kde učil skladatel Leoš Janáček. Nyní využívá prostory ZUŠ varhanická Brno a je tam uložený skladatelův archiv. Město chce vilu získat kvůli snaze o vybudování Muzea Leoše Janáčka. Biskupství naopak plánuje v Jánské ulici zřídit církevní základní školu.

Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by dostala dvanáct a STAN jedenáct procent. Klesla podpora Pirátů a SPD, do dolní komory by se spolu s nimi dostali také Motoristé a KSČM. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do sněmovny zůstali lidovci a TOP 09, jejichž předsedové nedávno podepsali s ODS memorandum o společné kandidatuře v koalici SPOLU. Vzrostl zájem lidí jít k volbám.

„Piráti mají přechodné kolísání preferencí, ale to je záležitost, přes kterou se rychle dostaneme, novému vedení se podaří stranu připravit na volby 2025,“ věří nový šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Budoucnost Pirátů vidí jako siné liberální středové strany, která chce řešit problémy „běžných lidí“ a nebojí se nepříjemných změn. Do sněmovních voleb ale Hřib stranu jako lídr nepovede. Chce dokončit projekty ve vedení Prahy. Vidí se spíše jako manažer, který zúročí zkušenosti z volebních kampaní, ty dosavadní podle něj nedovedly dostatečně oslovit voliče.

Předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi znovu hrozí ve sněmovně disciplinární řízení. Podnět podal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, kterého Babiš koncem října několikrát slovně napadl. Mandátový a imunitní výbor se tím bude zabývat za dva týdny. V září rozhodl o pokutě pro předsedu hnutí SPD Tomia Okamuru. Ten se odvolal, a věc tak bude řešit celá sněmovna.

Od ledna se znovu zvedne spotřební daň z lihu, a to o deset procent. S nárůstem počítá loni schválený úsporný balíček. Desetinové zvýšení přinesl už letošní rok, vláda očekávala půl miliardy navíc do rozpočtu. V meziročním srovnání ke konci října se ale naopak vybralo méně než loni – o tři sta milionů. Ministerstvo financí čeká vyšší výnos až před koncem roku. Podle výrobců lihovin spotřeba klesá, proto žádají, aby odvody už nerostly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původní plán měnit nehodlá.

Piráti si za nového předsedu strany zvolili náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba, který ve druhém kole porazil bývalého senátora Lukáše Wagenknechta. Celostátní fórum pokračovalo volbou místopředsedů. V druhém kole byla zvolena Hana Hajnová, Martin Šmíd a Michal Bláha. O čtvrtém místopředsedovi rozhodnou Piráti později on-line. Těsně prošla také změna pirátských stanov, kterou nový předseda prosazoval.

Nového předsedu i celé vedení si letos už podruhé vyberou opoziční Piráti. Celé předsednictvo strany rezignovalo po neúspěchu v zářijových krajských volbách. Hlavními favority při volbě předsedy jsou náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib a bývalý senátor Lukáš Wagenknecht. Podle končícího předsedy Ivana Bartoše by měl jeho nástupce dodat straně nový impulz.

Poslanecká sněmovna v pátek schválila ve třetím čtení důchodovou reformu, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku penzijního systému. Představitelé koaličního tábora už ráno potvrdili, že na ní mají shodu včetně omezení původně plánovaného okruhu pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze asi na desetinu. Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, schválené změny zruší. Novelu teď dostane k projednání Senát.