Piráti strana 3 z 5

Americký prezident Joe Biden nebývale ostře zkritizoval pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy, při němž zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“, a vyzval Jeruzalém, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky. Šéf izraelské armády Herci Halevi přiznal, že se vojsko dopustilo vážné chyby. Izraelský prezident Jicchak Herzog se v pondělí zakladateli WCK omluvil.

Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, řekl ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentur navrhl vznik fondu pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur (některé jiné zprávy zmiňují sto miliard dolarů), ale na brífinku k tomu na přímou otázku odpověděl, že nemůže mluvit o podrobnostech. V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí Aliance. Setkání se koná 75 let poté, co byla založena. Ministři mají jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu, o situaci na Ukrajině i o možném nástupci Stoltenberga, kterému v říjnu končí mandát.

Vláda schválila snížení maximálního počtu hodin výuky hrazeného ze státního rozpočtu pro základní a střední školy o pět procent, uvedl na středeční tiskové konferenci ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V některých školách se tak od začátku nového školního roku sníží počet úvazků učitelů, které platí stát. Snížení maxima se podle ministerstva školství dotkne necelé třetiny základních škol a asi desetiny středních škol. Úprava se netýká dvoutřídních škol. Vláda také formálně ukončila veškeré práce na přípravě průmyslového parku v Líních u Plzně, kde automobilka Volkswagen (VW) zvažovala vytvoření továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory.

Digitální a informační agentura (DIA) plánuje v polovině dubna spustit mobilní verzi Portálu občana. Ten zastřešuje elektronické služby státu a jeho internetovou podobu nyní využívá přes 1,2 milionu lidí. Svou datovou schránku má k portálu připojenou 432 tisíc uživatelů. Do konce roku agentura slibuje také spuštění digitální plné moci. Na středeční tiskové konferenci to uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).

Ministerstvu vnitra letos předložilo kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu třicet uskupení. Je jich o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý odpoledne, úředníci ministerstva vnitra je ještě musí přezkoumat.

Německo v rámci české iniciativy na dříve slíbený nákup 180 tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu poskytne 576 milionů eur (14,6 miliardy korun). Agentuře Reuters to sdělilo německé ministerstvo obrany. Spolkový ministr obrany Boris Pistorius už v polovině března oznámil, že Berlín zaplatí 180 tisíc dělostřeleckých granátů, konkrétní finanční sumu ale tehdy neuvedl.

Koalici se stále nedaří shodnout se na pravidlech rychlejšího oddlužení. Novela, která to má umožnit, sice konečně může jít do druhého čtení – poté, co ji ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny šestkrát odložil – ale přesto si jednotlivé vládní strany představují detaily různě. A opozice odmítá urychlení procesu z pěti let na tři úplně.

Zhruba o šedesát korun by se mohly s příštím rokem zvednout platby za státní pojištěnce. České televizi to potvrdila ministerstva financí a zdravotnictví. Stát by tak za děti nebo důchodce platil 2148 korun měsíčně. Automatická valorizace zohledňuje růst reálných mezd i inflaci.

Poslanecká sněmovna by do prázdnin mohla zvolit členy Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb, potvrdil v rozhovoru pro Českou televizi premiér Petr Fiala (ODS). Zákon s touto institucí počítá přes šest let, doteď se ji ale nepovedlo personálně obsadit. Opozice nicméně s některými kandidáty navrženými vládou nesouhlasí a vyčítá kabinetu, že s ní v této věci dostatečně nekomunikoval. Vláda kritiku odmítá.

Hospodaření důchodového systému se zatím vyvíjí podobně jako loni, kdy skončilo v rekordním deficitu. Za letošní první dva měsíce se penzijní účet propadl skoro šestnáct miliard korun do minusu. Podle zástupců vlády to ukazuje na nutnost reformy. K některým jejím částem, jako je posouvání věku odchodu do penze, má výhrady opozice. Další společné jednání i s prezidentem je v plánu za necelý měsíc.

Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, stále chybí peníze, prohlásil estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku. Na druhou stranu se zřejmě podařilo najít skoro dvakrát víc granátů, než se původně plánovalo.

Vládní novela, kterou se nejspíš už v dubnu začne zabývat sněmovna, ukládá prezidentské kanceláři povinnost zajistit zázemí pro nově zvolenou hlavu státu. Mezi zvolením a složením prezidentského slibu by měl nastupující prezident automaticky k dispozici třeba jednací místnost nebo pracovnu.

Vláda ve středu zařadila dvě osoby a jednu instituci na národní sankční seznam. „Dokázali jsme zasáhnout proti ruské propagandě, je to výsledek dobré práce našeho bezpečnostního aparátu a klíčové bylo i zapojení Bezpečnostní informační služby (BIS)," zhodnotil to v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO) s tímto krokem vlády souhlasil a rovněž vyzdvihl práci BIS.

Vláda schválila další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice z mimounijních zemí na podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo dvacet zemí. Řekl to po zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily.

Jednání o korespondenční volbě pro Čechy žijící v zahraničí se posunula. Opozice záměr sice dále odmítá, vládní strany jí ale nabídly některé ústupky – třeba větší dohled nad sčítáním hlasů či jednodušší prokazování bydliště v cizině. Díky snaze dosáhnout kompromisu někteří politici věří, že by zákon ve sněmovně nemusely blokovat další obstrukce.

Vláda ve středu rozšířila sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet také schválil další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí nebo novelu vysokoškolského zákona. Informaci, že ministři jednali o obsazení velvyslaneckého postu v Moskvě, Fiala s ohledem na režim utajení komentovat nechtěl.

Praha by mohla být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po sto letech opět místem pro působení běloruské exilové vlády. Uvedl to při pietním aktu, kdy spolu s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou na Olšanských hřbitovech uctili památku dvou běloruských exilových prezidentů, kteří v české metropoli působili v první polovině minulého století po obsazení své země bolševickým Ruskem. Cichanouská posléze s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) slavnostně otevřela Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze.

Vláda chce zmírnit negativní dopady chystané dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku na okolní obce a města, a naopak udělat z této strategické investice výhodu pro celý region. Na Vysočině, kde zástupci vlády jednali o socioekonomických dopadech v souvislosti se stavbou nových bloků v Dukovanech, to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Na dopravní stavby vyčlení skoro čtrnáct miliard korun. Kromě Fialy se jednání účastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr dopravy Martin Kupka ODS), ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS a STO), jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) a generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš.

Svou datovou schránku dosud nezačalo aktivně využívat přes 450 tisíc z více než dvou milionů živnostníků a dalších lidí, kterým ji stát loni povinně zřídil. V každé druhé schránce je přitom psaní od finančního úřadu nebo exekutora. Vyplývá to z aktuálních údajů České pošty a Digitální informační agentury.

Jan Krkoška (ANO) rezignoval na funkci moravskoslezského hejtmana a vzdal se i mandátu krajského zastupitele. Učinil to krátce poté, co jej soud uznal vinným z uplácením lékařů v době, kdy pracoval ve farmaceutické firmě. Krkoška, který se na začátku jednání k uplácení lékařů doznal, dostal dvousettisícový peněžitý trest. Jeho konec pak začali požadovat spolustraníci i strany, které v Moravskoslezském kraji vládnou spolu s ANO v koalici. Krkošku by v čele kraje mohl nahradit havířovský primátor Josef Bělica (ANO), který řekl, že má nominaci svého zastupitelského klubu.

Ministři zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, se na setkání v Praze shodli na tom, že ruská agrese na Ukrajině porušuje mezinárodní právo a ukrajinské území musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Slovensko a Maďarsko se ale nechtějí připojit k české muniční iniciativě pro Ukrajinu a představitelé těchto zemí zopakovali, že neposkytnou Kyjevu žádné zbraně. Skupina je do budoucna podle čtveřice ministrů důležitá pro spolupráci hlavně v oblastech, ve kterých se země shodují a mají podobné zájmy.

Dvacet minut navíc musí v průměru přičíst k obvyklé jízdní době řidiči, kteří projíždějí přes rozkopaný Barrandovský most v Praze. Most je nejvytíženějším dopravním bodem v Česku, pracuje se na něm třetím rokem, ale letos si ani po týdnu doprava ještě „nesedla“. Kolony z mostu ovlivňují provoz i v širokém okolí, například ve Strakonické ulici, kde si řidiči ve špičce rovněž postojí i desítky minut navíc.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Kabinet rovněž podpořil návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Vláda naopak přerušila projednávání novely o rozdělování výnosů z emisních povolenek. Kabinet nenašel shodu v tom, kdo bude příjemcem prostředků, zda ministerstvo průmyslu nebo resort životního prostředí.