Praha zakáže sdílené elektrokoloběžky, fiakrům vypoví smlouvu

Nahrávám video

Praha od ledna zavede nový systém regulace sdílených dopravních prostředků, který počítá se zákazem poskytování elektrokoloběžek. V pondělí dopoledne to schválili radní města. Důvodem je dlouholetá kritika vozítek ze strany obyvatel a městských částí v centru Prahy, podle kterých parkující koloběžky překážejí v ulicích a jejich uživatelé především z řad turistů nebezpečnou jízdou po chodnících ohrožují chodce. Město rovněž vypoví nájem stanoviště pro turistické fiakry na Staroměstském náměstí.

Nový systém regulace připravuje město od loňska a bude založený na smlouvách mezi městskou Technickou správou komunikací (TSK) a provozovateli kol a elektrokol, která bude možné odkládat jenom na místech k tomu určených. Sdílené elektrokoloběžky tuto možnost mít nebudou, čímž se fakticky znemožní jejich poskytování. TSK je podle schváleného materiálu bude v případě neoprávněného parkování v ulicích odstraňovat.

Poskytovatelé povolených dopravních prostředků budou městu platit za využívání míst pro parkování poplatek 25 korun měsíčně za každé kolo či elektrokolo. Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) materiál radním předložil již letos v červnu, nepodpořili jej však jeho koaliční partneři ze SPOLU a STAN. V září pak zastupitelé radě uložili, aby zavedení systému schválila v říjnu s platností od ledna.

Nehodovost nebo porušování předpisů

Soukromoprávní postup, který město zvolilo, podle dřívějších Hřibových vyjádření ve společném stanovisku doporučila ministerstva dopravy, vnitra a průmyslu a obchodu. Sdílené elektrokoloběžky mají podle předloženého materiálu řadu negativních dopadů, jako je vysoká nehodovost, porušování dopravních předpisů či narušování veřejného pořádku.

Město chce podle dokumentu podporovat sdílenou mobilitu Pražanů, ale elektrokoloběžky často nejsou využívány jako dopravní prostředek, ale spíše jako zdroj zábavy na místech, která nejsou určena k provozu jakéhokoli dopravního prostředku, jako jsou parky či chodníky. Zvolený postup se nemá dotknout soukromě vlastněných koloběžek Pražanů.

Radní Michal Hroza (TOP 09) po jednání dodal, že k řešení elektrokoloběžek vedení města vyzvali i zástupci zdravotnické záchranné služby. „V určitou hodinu po zavření pražských hospod se pražská záchranná služba věnuje z velké míry nehodám a zraněním, která si přivodí lidé právě na těch koloběžkách,“ popsal.

Nahrávám video

Elektrokoloběžky dlouhodobě kritizuje radnice Prahy 1, která k tomuto a dalším tématům ohledně turistického ruchu souběžně s uplynulými sněmovními volbami uspořádala místní referendum. V tom obyvatelé první městské části podpořili snahy o omezení, ale zároveň i úplný zákaz elektrických koloběžek v centru. Praha 1 také v srpnu umístila značky zakazující vjezd elektrickým koloběžkám do Nerudovy ulice.

Poskytovatelé kroku litují

„Rozhodnutí nás nepřekvapilo, ale přesto nás mrzí – zvláště když vidíme, že v jiných světových metropolích, kde město s provozovateli bikesharingu umí vést konstruktivní dialog, mohou koloběžky velice dobře fungovat a sloužit občanům,“ uvedl ředitel poskytovatele koloběžek Lime pro Česko a Maďarsko Václav Petr.

Firma podle Petra v metropoli od roku 2021 provozuje kromě koloběžek i elektrokola. „Tento segment sdílené mikromobility se nám dlouhodobě osvědčuje i v dalších evropských městech a plánujeme do něj dále investovat i v Praze,“ řekl ředitel. Dodal, že firma se chce zaměřit na jednání s městem o nastavení pravidel pro bikesharing.

„S ohledem na dnešní rozhodnutí zvažujeme v sektoru mikromobility odchod z Prahy,“ oznámil manažer Boltu pro mikromobilitu Marek Pazderka. Dodal, že zákaz podle něj nic neřeší. „Bez odpovídající infrastruktury a důsledného vymáhání ze strany policie tak situace zůstane stejná – jen se přesune jinam. Stejní lidé jednoduše přesedlají na e-kola nebo běžná sdílená kola, která navíc nemají žádná technologická omezení. Výsledkem může být více nehod, více jízd po chodníku a větší zábor parkovacích míst,“ míní.

Fiakry na Staroměstském náměstí

Radní v pondělí také odhlasovali vypovězení nájemní smlouvu s Cechem fiakristů a povozníků Čech a Moravy na stanoviště fiakrů na Staroměstském náměstí. Město od roku 2023 vyřadilo fiakry z takzvaného tržního řádu, což je městské nařízení určující místa, kde je možné provozovat obchodní činnost. Povozy tak měly skončit, v ulicích centra však jezdí i nadále.

Smlouva na pronájem místa na Staroměstském náměstí byla uzavřena v roce 1994, magistrát ji nyní vypoví s okamžitou platností. Kromě nesouladu s tržním zájmem to podle radními schváleného dokumentu odůvodňuje také obecným zájmem na ochraně zdraví koní, kteří podle vedení města v ulicích trpí.

Fiakristé tvrdí, že koně netrpí, a kroky směřující k omezení povozů v minulosti kritizovali. Začátkem roku 2022 ještě před úpravou tržního řádu magistrát na pokyn zastupitelstva vytvořil pracovní skupinu, která měla otázku řešit. Podle schváleného dokumentu však nepřinesla nová zjištění, která by měla vést k zachování povozů.

„Pracovní skupina nepřijala žádné usnesení, které by vyjadřovalo souhlas s provozem fiakrové dopravy v Praze, či podpořilo její pokračovaní,“ stojí v materiálu.

Konec stoleté tradice, kritizuje ANO

Radní Adam Zábranský (Piráti) po pondělním jednání uvedl, že pro výpověď nájmu se hlasovalo těsnou většinou šesti proti pěti hlasům. Radní Zdeněk Kovářík (ODS) dodal, že tato většina se patrně změní poté, co Jiřího Pospíšila v prosinci vystřídá v radě města Tomáš Slabihoudek (oba TOP 09), který zachování fiakrů podporuje. Podle Kováříka již je podaná žádost o opětovné zařazení povozů do tržního řádu a dá se očekávat, že po obměně složení rady bude schválena.

Výpověď smlouvy v pondělí kritizoval opoziční zastupitel a šéf pražské buňky ANO Ondřej Prokop, podle kterého znamená faktický konec více než stoleté tradice fiakrů v Praze. „Fiakristé přitom opakovaně nabízeli městu dialog i ochotu ke kompromisům. Pražské fiakry jsou součástí identity města a zákaz této tradice není řešení. Je to rezignace na úctu k historii a k tomu, co dělá Prahu jedinečnou,“ komentoval.

Město z turistických atrakcí nabízených v centru dříve zakázalo mimo jiné vozítka segway, takzvaná pivní kola nebo vystupování v obřích kostýmech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 6 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 6 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 17 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
12. 9. 2026

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
12. 9. 2026

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
12. 9. 2026

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.