Šéfem sněmovny je Okamura. Místopředsedové jsou zatím jen dva

Poslanci si v tajné volbě zvolili nové vedení sněmovny. Předsednické křeslo získal lídr SPD Tomio Okamura, hlas mu dalo 107 poslanců. O funkci se ucházel také někdejší místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který obdržel 81 hlasů. Zákonodárci také zvolili první dva místopředsedy – Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Další dva kandidáti Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) nyní neuspěli, na ustavující schůzi zvoleni nebyli.

  • Středa 5. listopadu 2025
  • 22:12

    On-line přenos z volby vedení sněmovny v tuto chvíli ukončujeme. Děkujeme za pozornost.

  • 21:57

    Zvolení Tomia Okamury (SPD) ukázalo soudržnost budoucí koalice, řekl politolog Daniel Šárovec z Univerzity J. E. Purkyně.

  • 21:44

    Zvolení šéfa hnutí SPD Tomia Okamury předsedou sněmovny bylo prvním testem nové koalice, který dopadl úspěšně. Uvedl to politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Možná budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů má ve sněmovně 108 z 200 hlasů. Ještě dopoledne si odhlasovali, že mohou jednat a hlasovat i po 21. hodině, kdy také jednání skončilo.

Okamura ke zvolení potřeboval nejméně 99 hlasů, upřesnil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Získal jich nakonec 107.

„Byl bych rád, aby Poslanecká sněmovna fungovala dobře, ať jsou to představitelé koalice, nebo opozice,“ uvedl po volbě nový šéf dolní komory Okamura. Rád by přispěl k „pozitivní atmosféře ve sněmovně“.

Vznikající vládní koalice podle šéfa sněmovny zásadním způsobem neotevřela diskuzi o změně jednacího řádu dolní komory. „Bylo to ‚pár vět‘,“ popsal. Debatu o možné změně pravidel pro debatu ve sněmovně prý bude vznikající vláda chtít otevřít, nedohodla se však na termínu.

Nahrávám video

„Tomio Okamura (SPD) si bude muset ujasnit, jakou roli chce hrát. Jestli chce hrát roli nadstranického předsedy sněmovny, (…) nebo jestli se bude snažit hrát roli stranického předsedy,“ shrnul politolog Jiří Pehe.

V úvodu debaty se proti Okamurově nominaci postavil premiér Petr Fiala (ODS) a ministři jeho vlády. Dosavadní vládní tábor poukazoval na jeho údajné extrémní postoje a nesnášenlivé výroky a také na jeho přerušené trestní stíhání pro podezření z podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskými předvolebními plakáty SPD. Politici dosluhující koalice zmiňovali rovněž Okamurova kritická stanoviska vůči EU, NATO a pomoci Ukrajině napadené Ruskem.

Okamura ve své krátké reakci na kritiku prohlásil, že chápe, že není kandidátem všech. Prohlásil také, že v případě svého zvolení bude nestranným předsedou všech. K výtkám na svou adresu uvedl, že volební boj skončil.

Bartošek podotkl, že v čele komory by měl stát člověk, který respektuje ústavu a zákony a ctí pravdu a lidskou důstojnost, což Okamura nesplňuje. Dále připomněl, že zástupci ANO a Motoristů se před volbami vymezovali vůči spolupráci s SPD a teď podporují jejího šéfa na předsedu dolní parlamentní komory. Ústavní hodnoty by podle Bartoška neměly být předmětem politického handlu.

Někteří poslanci kritizovali, že Okamura nereagoval na výtky, která během jednaní na jeho adresu zaznívaly, a že ve svém krátkém vystoupení, které nemělo ani dvě minuty, nepředstavil svou vizi pro funkci předsedy komory. Označili to za pohrdání sněmovnou.

Volba místopředsedů

Po volbě předsedy poslanci rozhodovali o počtu místopředsedů sněmovny. Měli by být čtyři, tedy o dva méně než v minulém volebním období. V tajné volbě byli zvoleni v prvním kole Nacher a Barták, konat se tak ještě bude kolo druhé. To se uskuteční z poslaneckého rozhodnutí na návrh předsedkyně klubu ANO Taťány Malé příští týden v pátek na druhé schůzi dolní komory.

Nahrávám video

Ke zvolení bylo nutné získat nejméně 98 poslaneckých hlasů. Někdejší předseda sněmovního mediálního výboru, jedenapadesátiletý Nacher jich obdržel 144 a místopředseda Motoristů, osmapadesátiletý Barták 113. Někdejšímu místopředsedovi dolní komory Skopečkovi dalo hlas 78 poslanců a Richterové 21 poslanců. Výsledky oznámil předseda volební komise Kolovratník. V prvním volebním kole odevzdalo hlasovací lístek 195 poslanců.

Nově zvolený předseda sněmovny Okamura po prvním kole volební bod přerušil. Po námitce šéfa poslanců ODS Marka Bendy, podle kterého by se druhé kolo mělo konat bezprostředně, Okamura jednání dolní komory přerušil na poradu předsedů klubů. Benda následně sdělil, že nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů nechtěla, aby se druhé kolo konalo ještě ve středu. „Proto budeme pokračovat příští týden na druhé schůzi,“ dodal. Sněmovna pak tento bod zařadila podle návrhu Malé do programu této schůze.

Nahrávám video

Plány nastupující koalice předpokládaly místopředsednické pozice pro ANO, Motoristy, ODS a hnutí STAN, které chce navrhnout svého předsedu Víta Rakušana. Ten je však stále vicepremiérem a ministrem vnitra v dosluhující vládě.

Poslanci ho kvůli neslučitelnosti funkcí zatím nemohou do sněmovního předsednictva zvolit. Jedno místopředsednické křeslo tak zřejmě zůstane po ustavující schůzi dolní komory prázdné. Poukázala na to i šéfka poslaneckého klubu Starostů Michaela Šebelová, podle níž bude Rakušan nominován až po odchodu z vládních funkcí.

S Piráty ve vedení sněmovny plány rodící se koalice nepočítají

Se zastoupením Pirátů ve sněmovním vedení plány ANO, SPD a Motoristů nepočítají. Nacher poukázal na to, že ani končící koalice v minulém funkčním období neumožnila, aby byl ve vedení dolní komory zástupce SPD. Richterová namítla, že SPD měla zastoupení ve vedení výborů, což ANO nyní Pirátům neumožnilo.

Nahrávám video

Za zvolení Richterové se přimlouval předseda pirátské strany Zdeněk Hřib. Poukazoval na to, že pirátský klub je čtvrtý nejsilnější v dolní komoře a reprezentuje více než půl milionu voličů. „A tito voliči by měli být zastoupeni ve vedení sněmovny,“ zdůraznil Hřib. Upozorňoval také na to, že Richterová by byla jedinou ženou ve sněmovním předsednictvu. Do budoucna by podle Hřiba mohl i při zvolení Richterové získat místopředsednickou pozici také Rakušan. „Určitě není problém počet místopředsedů zvýšit,“ podotkl.

Nacher ke své kandidatuře řekl, že je poslancem třetí volební období, věnoval se ochraně spotřebitele či exekucím. Slíbil, že v případě zvolení odliší role předsedajícího schůze a člena hnutí, což už prokázal jako předseda mediálního výboru. Chtěl by umožnit tlumočení tiskových konferencí poslaneckých frakcí do znakové řeči, což už realizoval Senát, a zasadit se o obnovení nočních vysílání záznamů z jednání sněmovny v České televizi.

Barták připomenul svou kariéru učitele a mluvčího celní správy. Slíbil, že bude při řízení schůzí tak přísný a objektivní, jako byla dosavadní předsedající Věra Kovářová (STAN). Podpořil Nacherovu myšlenku rozpohybovat poslance, od čehož se naopak distancoval Skopeček. „Nebudu vás nutit dělat dřepy a kliky,“ řekl v reakci na záměry svých předřečníků. Slíbil, že stejně jako v minulém funkčním období bude měřit všem poslancům stejným metrem. Richterová by se ráda zasadila o to, aby vedení sněmovny fungovalo jako tým. „Jednací řád je prostě jeden a je třeba ho vykládat co nejjednotněji,“ podotkla.

Mandátový a imunitní výbor

V úvodu jednacího dne poslanci naplnili členy mandátový a imunitní výbor a schůzi přerušili. V přestávce si výbor zvolil předsedkyni, stejně jako v minulém volebním období ho povede Helena Válková (ANO). Předtím dodatečně složil poslanecký slib ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který se z pondělního zahájení ustavující schůze omluvil ze zdravotních důvodů.

Složením slibu se mandátu ujali i poslanci hnutí ANO Jana Demjanová, Jiří Penc a Vlastimil Hebr. V dolní komoře nahradili Richarda Brabce, Petra Kubise a Romana Zarzyckého, kteří rezignovali hned v pondělním úvodu první povolební schůze sněmovny.

Fialův kabinet si na čtvrteční dopoledne naplánoval zasedání, na kterém projedná podání své demise, informoval Úřad vlády.

Loading...
Loading...
Průběžné výsledky složení sněmovny
Voleno je 200 poslankyň a poslanců
Loading...Loading...Loading...Loading...
Loading...Loading...Loading...Loading...Loading...Loading...Loading...Loading...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představí informace pro občany cestující na fotbalové mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport Borisem Šťastným (Motoristé) představí praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Lidé by měli od úřadů dostat aktuální bezpečnostní a zdravotní doporučení i organizační pokyny. Turnaj se koná od 11. června do 19. července.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoReportéři ČT přibližují podnikání Fialy z SPD v zaměstnávání osob s postižením

Místopředseda SPD Radim Fiala roky podnikal v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které stát podporuje miliardami ročně. V roce 2018 své firmy převedl do svěřenského fondu a od té doby tvrdí, že už nejsou jeho. Reportérům ČT však nyní potvrdil, že je stále jedním ze skutečných majitelů. V nejbližší době se pak chystá převést firmy na svou rodinu, sdělil. Reportéry ČT zajímalo, jak Fialovo podnikání funguje – mluvili i s lidmi, kteří pro jeho firmu, která inkasuje příspěvky od státu, pracují.
před 1 hhodinou

Vláda schválila zákon týkající se pravidel odvádění DPH v přeshraničním obchodě

Pravidla pro odvádění daně z přidané hodnoty (DPH) v přeshraničním obchodě v Evropské unii by se měla zjednodušit. Vláda schválila příslušný zákon, informovala po jednání ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se také kabinet už nebude vracet k jednání o přesunu agendy lidských práv a závislostí z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva, rozhodnutí je podle něj definitivní. Experti navrhovali místo převodu vznik sekce lidských práv v Úřadu vlády a samostatné Národní agentury pro problematiku závislostí po vzoru Národní sportovní agentury.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV diskusi o podobě akceleračních zón rezonuje výška větrníků

Návrh akceleračních zón se kromě krajů a obcí nelíbí ani zástupcům sektoru, kterému měly pomoci. Kromě odstupu od obydlí se jedná také například o regulaci výšky větrných elektráren. Komora obnovitelných zdrojů chce podobu zón ještě přepracovat, anebo jejich vyhlášení odložit. Vládní koalice o podobě zón a možných úpravách dále jedná, podle opozice v tom dělá zmatek. V pondělí končí lhůta, ve které stát čeká připomínky veřejnosti.
před 12 hhodinami

Bouřky se suchem příliš nepomohly. Podívejte se, jak prošly Českem

Část Česka o víkendu zasáhly bouřky. Jihočeským krajem v neděli prošly spolu s mimořádně silným větrem. Objevila se také první letošní tornáda. Nejvíce srážek spadlo v oblasti Brd a Berounska – až 70 milimetrů za 24 hodin. Pouze do pěti milimetrů naopak napršelo na jižní Moravě. Prudký déšť navíc většinou zahrádkářům ani vodohospodářům příliš nepomůže. Zákazy napouštění bazénů a zalévání tak přibývají.
před 12 hhodinami

„Už nechci snášet výpady,“ řekla žalobkyně Lastovecká k rezignaci

Státní zástupkyně Petra Lastovecká, kterou nadřízení odvolali z vyšetřovacího týmu k bitcoinové kauze, rezignovala po 25 letech na funkci. Důvodem je podle ní ztráta důvěry ve vedení státního zastupitelství. Pro ČT mimo jiné zmínila, že důvodem byly snahy nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové a olomouckého vrchního žalobce Radima Dragouna znevěrohodnit ji. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že nálada v soustavě státního zastupitelství není dobrá. Šéf Unie státních zástupců Tomáš Foldyna v reakci odmítl, že by se státní zástupci báli říkat své názory.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 13 hhodinami
Načítání...