Dolní komora

Poslanci se ve čtvrtek v podvečer sešli kvůli možnému budoucímu střetu zájmů předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše. Svolání mimořádné schůze dolní komory podnítili zákonodárci sněmovní menšiny ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Na úvod schůze hovořil zhruba hodinu a půl sám Babiš. Jak vyřeší hrozící střet zájmů, však neobjasnil. Závěr v podobě usnesení jednání nepřineslo.

Poslanecká sněmovna si ve středu zvolila část svého nového vedení. Předsedou sněmovny byl zvolen lídr SPD Tomio Okamura, místopředsedy Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé). Druhé kolo volby místopředsedů by mělo být příští pátek. Hlasování předcházelo skoro devět hodin vyostřené debaty. Okamura slíbil, že bude nestranným šéfem komory. Zástupci budoucích opozičních stran ho kritizovali. O středečním zasedání sněmovny a jejích nově zvolených vedoucích představitelích v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem debatovali místopředseda ANO Radek Vondráček, Radek Koten (SPD), Igor Červený (Motoristé), Vojtěch Munzar (ODS), Barbora Urbanová (STAN) a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

Poslanci si v tajné volbě zvolili nové vedení sněmovny. Předsednické křeslo získal lídr SPD Tomio Okamura, hlas mu dalo 107 poslanců. O funkci se ucházel také někdejší místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který obdržel 81 hlasů. Zákonodárci také zvolili první dva místopředsedy – Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Další dva kandidáti Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) nyní neuspěli, na ustavující schůzi zvoleni nebyli.

Lidovci mířící do opozice navrhnou na předsedu Poslanecké sněmovny bývalého místopředsedu dolní komory Jana Bartoška. Po středečním jednání poslanců KDU-ČSL to sdělil stranický předseda Marek Výborný a šéf sněmovní frakce Tom Philipp. Lídr SPD Tomio Okamura, kterého by měla podle dosavadních spekulací nominovat do čela dolní komory parlamentu vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů, je pro poslance KDU-ČSL nepřijatelný.

Poslanci se připravují na poprázdninovou schůzi dolní komory. Organizační výbor naplánuje jednání končící Poslanecké sněmovny na druhý zářijový týden. Poslanci mají projednat hlavně zákony vrácené Senátem – například novelu o civilním letectví nebo doprovodnou úpravu k jednotnému měsíčnímu hlášení.

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.

Vláda výrazně omezí počet zákonů, které pošle do dolní parlamentní komory. Před středečním výjezdním zasedáním kabinetu v Kutné Hoře to uvedlo hned několik ministrů. Do konce volebního období zbývá zhruba čtyři a půl měsíce. Poslanci navíc chtějí standardní projednávání zákonů ukončit dřív – v červnu. Výjimku budou mít buď urgentní normy reagující na konkrétní situace, nebo naopak technické novely, na kterých se vláda dohodne s opozicí.

„Sněmovna nemá být divadlem,“ konstatovala místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix. Říká, že existuje „červená čára“, kterou by politici neměli překračovat, protože mají odpovědnost. Podle předsedy ústavně-právního výboru sněmovny Radka Vondráčka (ANO) nahrazuje verbální střet ten „skutečný“. Za slovní zásobu na půdě sněmovny je podle něj zodpovědný každý individuálně. Byl by rád za to, aby se k sobě poslanci chovali co nejlépe, obě strany však dle něj musí začít u sebe. Měl by prý být přijat etický kodex. Místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti) upozornila na to, že v parlamentu je spousta prostoru, kdy lze „uchvátit“ čas pro vlastní politické zájmy. O problematice výroků ve sněmovně debatovali v Událostech, komentářích.

Sněmovna podpořila vládní novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Poslanci také v prvním kole schválili novelu zákona o majetku České republiky, která by mohla zjednodušit převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem. Samosprávy by pak mohly převádět na stát nemovitosti, pro něž nemají využití.

Podle očekávání vyslovila dolní komora španělského parlamentu důvěru šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, který tak znovu bude premiérem a může sestavit vládu. Hlasovalo pro něj 179 zákonodárců, tedy těsná většina ve sněmovně o 350 členech. Proti bylo 171 poslanců, uvedly agentury.

Po sečtení více než 99 procent okrsků v nedělních volbách do polského Sejmu, dolní komory parlamentu, má vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) 35,7 procenta hlasů, opoziční Občanská koalice (KO) 30,43 procenta. Do dolní komory parlamentu se dostanou ještě tři uskupení. Sčítání hlasů postupuje pomalu, protože volby provázela mimořádná, až 74procentní účast, a zároveň s nimi se konalo i referendum.

Novou předsedkyní dolní komory španělského parlamentu zvolili poslanci kandidátku vládních socialistů Francinu Armengolovou, která vyhrála už v prvním kole. Dostala hlasy 178 z 350 členů Kongresu poslanců, podpořily ji tedy i obě strany katalánských separatistů, informují místní média. Podle nich to udělaly mimo jiné poté, co šéf španělské diplomacie poslal do Bruselu oficiální žádost, aby se katalánština, baskičtina a galicijština staly úředními jazyky Evropské unie. Odborníci se domnívají, že hlasování představuje vítězství šéfa socialistů Pedra Sáncheze, který chce pokračovat ve funkci premiéra.

Část členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě bude volit Senát. Zpřísní se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Změny ale budou účinné až od letošního října, a neměly by tak zasáhnout do nynějšího výběru nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Vládní novelu s odkladem účinnosti ve středu schválila sněmovna. Na odkladu se dohodla koalice s opozičním ANO. Opozice přijetí předlohy v dolní komoře měsíce blokovala, její zamítnutí neprosadila. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.

Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který jí umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců. Neuspěl ani druhý opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN, ten podpořilo jen 94 poslanců). Neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.

Poslanci měli v úterý projednat vládní návrh na zrušení nadbytečných právních předpisů, dolní komora se však k jednání nedostala, opozice téměř tři hodiny načítala další návrhy změn programu. Opoziční poslanci však opět debatu o rozpočtu, změnách v DPH či o řešení energetické krize neprosadili. Schůze byla přerušena do středečních 9:00.

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva v pátek sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi šestici členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů nebo ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Prezident už sedmkrát odmítl Koudelku jmenovat na návrh vlád do hodnosti generála. V seznamu adeptů na nejvyšší ocenění figuruje také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zeman už začátkem března oznámil, že se tomuto návrhu rozhodl vyhovět.

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Spory v Poslanecké sněmovně pokračují, vládní a opoziční zákonodárci se navzájem obviňují z toho, kdo úmyslně brzdí jednání dolní komory. Zejména poslanci hnutí SPD využívají možnosti prodlužovat svá vystoupení a přerušovat jednání. Zaznívají i hlasy, že je třeba změnit jednací řád sněmovny, a zamezit tak obstrukcím. Ústavní právník Robert Zbíral ale v Devadesátce ČT24 vysvětlil, že koaliční strany už mají k dispozici nástroje k tomu, aby obstrukcím opozice zamezily.

Poslanci se zatím nedokázali shodnout na úpravách jednacího řádu sněmovny. Debata o zákonu, podle kterého komora funguje, se vede už řadu let bezvýsledně. Proto se nové složení kloní spíše k tomu, aby se zatím změnily jen interpelace. A víc se jich potom účastnili nejen ministři, ale i sami poslanci.

Kabinet Andreje Babiše má před sebou zřejmě poslední měsíc svého vládnutí a jedenáct ze čtrnácti ministrů má už taky jasno, co budou po odchodu z funkcí dělat. Většina členů vlády za hnutí ANO přesídlí ze Strakovy akademie do sněmovny a budou poslanci. Třeba ministr školství Robert Plaga chce zůstat ve svém resortu jako náměstek. Většina poslanců z ČSSD naopak zatím neřekla, co bude po odchodu své strany z vlády i ze sněmovny dělat.

Ani v nové sněmovně nebude chybět občanský demokrat Marek Benda. Zasedal už v porevoluční České národní radě, od té doby je s výjimkou dvou let poslancem nepřetržitě. Je tak nejdéle sloužícím členem dolní parlamentní komory. Za sebou má už deset volebních období.

Koalice PirátiSTAN bude mít ve sněmovně dva samostatné poslanecké kluby. Lídři obou stran, Ivan Bartoš a Vít Rakušan, se na tom dohodli na jednání koaliční rady. Očekávají také, že ve vládě s koalicí SPOLU, o které chtějí obě formace vyjednávat, dostanou Piráti více než jedno ministerstvo.

Voliči rozhodli o novém složení Poslanecké sněmovny a v následujících dnech a týdnech Česko čeká nová dělba moci. Nejpozději do třiceti dní se sejde nová dolní komora, která také zvolí své orgány, prezident republiky pak vybere politika, kterého pověří jednáním o sestavení vlády. Většinu po volbách sice mají dosud opoziční koalice, první, kdo míří za Zemanem, je ale dosavadní premiér Andrej Babiš.