Sněmovna podpořila vládní novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Poslanci také v prvním kole schválili novelu zákona o majetku České republiky, která by mohla zjednodušit převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem. Samosprávy by pak mohly převádět na stát nemovitosti, pro něž nemají využití.
V pořadí sedmou úpravu zákona nazývaného lex Ukrajina nyní po schválení poslanci v prvním čtení projednají sněmovní výbory bezpečnostní a pro sociální politiku.
ANO neuspělo s návrhem vrátit novelu vládě k přepracování mimo jiné kvůli připomínkám některých krajů. Podobně Radek Koten (SPD) neúspěšně navrhoval zamítnutí novely. Vyčítal kabinetu, že prodlužování dočasné ochrany chce svázat s rozhodováním EU, což podle něho z Česka dělá gubernii. EU se v úterý podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jednomyslně shodla na prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků do konce března 2026.
Zvláštní dlouhodobý pobyt je pak podle Rakušana určen pouze těm ukrajinským uprchlíkům, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je pak předpokladem plnění povinné školní docházky.
Zákon o majetku zjednoduší převádění nemovitostí státu na obce a kraje
Obce a kraje budou podle předlohy povinně dostávat informace o tom, že jsou v jejich katastru nemovitosti, které stát už nepotřebuje a chce se jich zbavit. Díky tomu budou samosprávy moci dát v předstihu najevo, zda o tento státní majetek stojí. Když to ve stanovené lhůtě neučiní, stát ho nabídne k prodeji jiným zájemcům.
Zákon, který poslanci podpořili v prvním čtení, rovněž přesně stanovuje, které pozemky bude stát na obce a kraje převádět zdarma. Patří mezi ně pozemky pod místními komunikacemi, pozemky určené ke zřízení nebo rozšíření hřbitovů, pozemky určené k veřejné zeleni v zástavbě nebo pozemky pod veřejně prospěšnými budovami, které jsou ve vlastnictví obce nebo kraje. I nadále bude možné převádět bezplatně také jiné druhy nemovitostí, pokud to bude řádně zdůvodněno a bude to ve veřejném zájmu.
Digitální a informační agentura bude správcem registrů
Poslanci také schválili novelu o základních registrech, podle níž bude správu základního registru obyvatel a základního registru osob, tedy podnikatelů, institucí a firem, mít na starosti Digitální a informační agentura (DIA). Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) úpravu zdůvodnil lepší efektivitou. Převod správy podle něj nebude znamenat změnu pro uživatele registrů. Převod je podle vlády logický a vhodný, protože agentura je ústředním orgánem pro digitalizaci státní správy a již nyní je správcem základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností. Opozice převod správy označovala jako zbytečné vytváření agendy pro agenturu.
DIA bude v případě schválení novely nově spravovat tři ze čtyř základních registrů. Ministerstvo vnitra tak chce „centralizovat nejen organizační a technické zázemí, ale též potřebné znalosti a know-how a zamezit rozdílným přístupům a duplicitám“. Mimo správu agentury zůstane pouze základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí, který bude nadále pod správou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Peníze z povolenek jen na kompenzace následků změn klimatu
Sněmovna také v úvodním kole podpořila novelu zákona, podle které bude možné využít peníze z prodeje emisních povolenek jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Návrh novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Část peněz bude možné využít například na administrativní náklady spojené s fungováním systému emisních povolenek nebo na příspěvky některým mezinárodním organizacím v souvislosti se závazky v ochraně klimatu.
Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, hlavně oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Vykazovat emise musejí i letecké společnosti. Od roku 2026 se budou všechny povolenky v letectví pouze dražit. Do roku 2030 dosáhnou podle současných odhadů výnosy z dražeb povolenek kolem 250 miliard korun. Záviset bude na jejich ceně.
Návrh zákona o Národní rozvojové bance
Poslanci také v úvodním kole podpořili návrh nového zákona o Národní rozvojové bance (NRB), který má do budoucna umožnit její integraci s Českou exportní bankou (ČEB). Rozvojová banka, která do roku 2021 působila pod názvem Českomoravská záruční a rozvojová banka, má mít podle zákona za úkol financování strategických projektů na podporu Česka. Záměr sloučit obě státní banky schválila vláda loni. ČEB by se měla stát dceřinou společností NRB. Rozvojová banka by také měla hrát roli při výstavbě infrastruktury, zelené tranzici či digitalizaci.
Bude moci vydávat střednědobé státní dluhopisy se státní zárukou. Pro veřejný sektor bude poskytovat poradenskou činnost týkající se financí. Nebude kromě jiného spadat pod regulaci EU pro úvěrové instituce, a to na základě evropské směrnice. Na NRB se tak nebudou vztahovat některé povinnosti pro banky, zároveň ale přijde o možnost přijímat vklady od občanů, což se však už nyní neděje.
NRB na základě zákona také bude moci získat státní záruku za některé dluhy, což jí umožní snáz a levněji emitovat dluhopisy pro financování svých projektů. Nebude smět poskytovat služby v jiných státech EU. Část peněz bude muset vést na účtech u České národní banky.
