Celosvětové emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách.
Energetické emise oxidu uhličitého byly loni rekordní, hlavně kvůli nedostatku vody
Celkově emise z energetiky stouply o 410 milionů tun, tedy 1,1 procenta, na 37,4 miliardy tun. Tempo růstu však zpomalilo z 1,3 procenta v předchozím roce. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Kromě nízké produkce vodních elektráren, kterou musely nahradit elektrárny na fosilní paliva, ke zvýšení emisí přispěly také oživení čínské ekonomiky a oživení v leteckém sektoru. „Emise CO2 jsou daleko od rychlého poklesu, jak to vyžaduje splnění globálních klimatických cílů stanovených v pařížské dohodě, ale dosáhly nového rekordního maxima,“ uvedla IEA.
Podle vědců bude v příštích letech nutné výrazně snížit emise oxidu uhličitého, které pocházejí především ze spalování fosilních paliv, pokud mají být splněny cíle, které mají omezit globální nárůst teplot a zabránit nekontrolovatelným změnám klimatu.
Chybí voda, chybí energie
Přibližně čtyřicet procent z loňského nárůstu, tedy asi 170 milionů tun, připadá na kroky, které byly nutné pro nahrazení ztracené výroby energie z vodních elektráren kvůli extrémnímu suchu, shrnula IEA. Bez tohoto vlivu by globální emise ze sektoru elektřiny loni klesly.
Ve Spojených státech emise související s energetikou klesly o 4,1 procenta. V Evropské unii se emise z energetiky snížily o téměř devět procent díky nárůstu výroby energie z obnovitelných zdrojů a poklesu výroby energie z uhlí a plynu.
V Číně emise z energetiky vzrostly o 5,2 procenta. Poptávka po energii rostla, protože země se zotavila z omezení souvisejících s pandemií nemoci covid-19, uvedla IEA. Čína ale také loni přispěla přibližně 60 procenty ke globálnímu přírůstku kapacity solární a větrné energie a elektromobilů.
