České zemědělství ukrývá obrovský potenciál, jak snížit emise. Bude to zkoumat nový tým

České zemědělství a lesnictví má zatím nevyužitý potenciál snížit množství emisí, které Česko vyprodukuje, nejméně o deset procent, možná ale až 15 procent. V současné době je nyní čistým producentem emisí, tedy oxidu uhličitého, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů. A po rozsáhlém kácení kvůli kůrovcové kalamitě je jejich producentem i lesnictví.

Vědci pod vedením Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe teď proto zahájili práci na projektu s názvem AdAgriF, který to má změnit, řekl na tiskové konferenci vedoucí projektu bioklimatolog Miroslav Trnka. Nové přístupy a vázání uhlíku v půdě mohou pomoct zmírnit klimatickou změnu.

Vědci uvedli, že klíčové je, aby se dařilo uhlík do zemědělské půdy vázat dlouhodobě, což se při současných postupech nedaří. Nepřispívá k tomu ani poměrně intenzivní snaha zemědělců vracet do půdy organickou hmotu tradičními postupy. Současná úroveň vědomostí a zkušeností však není dostatečná na to, aby bylo možné navrhovat nové technologické postupy a strategie, takže první část výzkumu se zaměří na to, jak vlastně funguje princip dlouhodobého ukládání uhlíku v půdě. „Potřebujeme pochopit mechanismy, které nám ušetří práci a čas s opakováním experimentů,“ uvedl enviromentání mikrobiolog Petr Baldrián z AV ČR.

Jak se ukládá uhlík v půdě

Základním prvkem pro vázání uhlíku jsou kořeny rostlin a takzvané kořenové exudáty; to jsou komunikační kanály mezi kořeny a okolím. A nesmírně důležitou úlohu hrají i houby a mikroorganismy. „Potřebujeme pochopit úlohu kořenového exudátu,“ řekl Karel Klem, který se zabývá ekologickou fyziologií rostlin. Zmínil, že někteří farmáři už dnes začínají využívat předběžné výsledky. První výsledky z projektu by měly být vidět za tři až čtyři roky.

Stejně tak může z atmosféry odebírat uhlík a skleníkové plyny lesnictví. „V lesích máme obrovské pole působnosti, jak zmírnit změnu klimatu a v lesnictví ani není třeba vymýšlet nic moc nového. Jen je potřeba hospodařit výběrně, a ne holosečně, kdy zanikne kořenový systém,“ zmínil ředitel CzechGlobe Michal Marek moment, kdy se z lesa uvolní značné množství oxidu uhličitého. A trvá několik let, než nový uměle vysazený les dokáže znovu uhlík ukládat. „Nicméně o lesní půdě toho ještě hodně nevíme a spoustu věcí je potřeba prověřit,“ dodal Marek.

Kudy a jak tečou skleníkové plyny

V dalších fázích projektu je potřeba pochopit reálné toky skleníkových plynů a jejich časoprostorovou dynamiku. V některých případech jich totiž může při zemědělských činnostech unikat více, jindy méně, záleží na typu počasí. A plánováním zemědělských prací lze jejich dynamiku ovlivnit, předpokládají vědci. Poslední součástí projektu je navrhnout takové postupy, které budou pro společnost akceptovatelné a budou udržitelné a nezhorší kvalitu života. Mělo by tomu být naopak.

„Socioekonomická část projektu je nedílnou součástí,“ dodal Marek. Zdůraznil, že výsledky mohou být dobře využitelné jen tehdy, když jim společnost porozumí a bude ochotna je přijmout. Jde sice o základní výzkum, ale CzechGlobe je dlouhodobě propojený s koncovými uživateli výzkumů ústavu. Například zemědělci již léta participují na projektu Intersucho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
před 9 hhodinami

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
před 15 hhodinami

Léky na hubnutí mohou výjimečně způsobit slepotu, varují americké úřady

Americké úřady potvrdily podezření, že užívání moderních léků na hubnutí může vést ke vzácné poruše oka, která může skončit až úplným oslepnutím. Vědci zatím nedokázali popsat mechanismus, který toto způsobuje.
před 15 hhodinami

Česká studentka se stala vítězkou světové olympiády v astronomii a astrofyzice

Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr), která se konala v Thajsku. Přiváží domů jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Hlavním úspěchem ale je, že absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže.
9. 11. 2026‌‌

Polární vír opravdu slábne, ukazují data. Rozpad může nastat do 20. listopadu

Rozpad polárního víru letos zřejmě nastane dříve, než kdykoliv předtím v dějinách měření. Přineslo by to vpád studeného vzduchu, zatím ale není jasné, kam konkrétně.
9. 11. 2026‌‌

USA mají letos už dvakrát víc případů spalniček než za celý loňský rok

Spojené státy letos zaznamenaly nejvíce případů spalniček od roku 1991. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvedlo, že potvrzených případů je už 5182, přičemž pouze osmnáct připadá na zahraniční návštěvníky USA. Pro srovnání – za celý minulý rok bylo v zemi evidováno 2289 případů.
9. 11. 2026‌‌

Celoživotní léky na autoimunitní nemoci selhávají, vědci testují nové terapie

Vědci zkoušejí revoluční přístup k léčbě revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, lupusu a dalších závažných autoimunitních onemocnění, a to přeprogramováním narušeného imunitního systému pacientů, píše agentura AP.
9. 11. 2026‌‌

AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jádro, říká pro Bilanci analytik Brakel

Nejpokročilejší nástroje umělé inteligence nahrazují činnost člověka v řadě oblastí. Do vývoje generativní AI a cestě k superinteligenci jen letos míří rekordní bilion dolarů (přes 21,6 bilionu korun). Objevují se ale také první závažné incidenty, kdy agenti AI jednají mimo stanovené mantinely. Vývoji AI se věnuje nová epizoda pořadu ČT Bilance s podtitulem Na prahu AI apokalypsy. Tento díl odvysílá ČT1 od 22:15. AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jaderná energetika, říká v rozhovoru analytik Future of Life Institutu Mark Brakel.
9. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.