Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
Kunratický les je jednou z dvanácti lokalit v Praze, které odborníci ze Státního zdravotního ústavu dlouhodobě sledují kvůli výskytu klíšťat přenášejících encefalitidu nebo boreliózu. Za jediný den tam v pondělí nasbírali tisícovku klíšťat. Celkově je v Česku monitorováno dvě stě lokalit.
Vědci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava sledují klíšťata například v ostravských Komenského sadech a Bělském lese, tam se letos v dubnu vyskytovalo přibližně jedno klíště na metr čtvereční.
Od loňského roku s monitoringem pomáhá také veřejnost prostřednictvím webu Klíšťata ve městě nebo aplikace Klíšťapka. Lidé do nich zapisují, kdy a jaké klíště našli. „Vybíráme, na jaké části lidského těla bylo, stádium klíštěte. Aplikace je celkem návodná,“ popsal její spoluautor Pavel Švec z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Celkově lidé prostřednictvím aplikace loni nahlásili devět set klíšťat, letos už tisíc. „Občanská věda je dobrým způsobem, jak zapojit veřejnost do vědeckých projektů napříč obory, a spojit tak edukaci veřejnosti se sběrem dat, která by jinak byla nedostupná,“ dodal Švec. Aplikace může sloužit i jako deník pro zaznamenání přisátého klíštěte pro případ budoucích zdravotních potíží.
Vědci upozorňují i na méně známé infekce
Více než čtyřicet procent zkoumaných klíšťat přenášelo některou z bakterií nebezpečných pro člověka. Čtvrtina byla infikována boreliózou.
Vedle boreliózy vědci u klíšťat prokázali i přítomnost dalších patogenů. Například bakterie Anaplasma phagocytophilum napadá bílé krvinky a oslabuje imunitní systém, zatímco bakterie rodu Rickettsia způsobují horečnatá onemocnění, často doprovázená vyrážkou nebo tmavým strupem v místě přisátí klíštěte. Zatímco lymeská borelióza je veřejnosti dobře známá, další infekce podle vědců mohou zůstávat nerozpoznané, přestože způsobují zdravotní komplikace.
Loni se podle statistik Státního zdravotního ústavu v Česku nakazilo lymeskou boreliózou více než jedenáct tisíc lidí a přes sedm set lidí klíšťovou encefalitidou. Odborníci doporučují očkování proti klíšťové encefalitidě.
„Nejvhodnější je očkovat před nástupem teplých měsíců, ale očkuje se i na jaře a v létě. Očkování je třídávkové a zhruba po třech až pěti letech se doporučuje přeočkování,“ vysvětlil Aleš Kotrla. Vakcína proti lymské borelióze zatím schválená ani dostupná není.
Boření mýtů
Vědci upozorňují na rostoucí riziko výskytu klíšťat ve městech a na soukromých zahradách. „Boříme takové ty mýty, že klíšťata jsou spojena jen s lesními biotopy a tradičně si je vozíme z lesa. Zhruba třicet procent klíšťat uživatelé hlásí ze zahrad,“ uvedl Švec.
„Riziko snížíme tím, že budeme trávník udržovat krátký a čistý. Je dobré mezi zahradou a navazujícím lesem nebo loukou vytvořit suchý přechodový pás z mulčovací kůry či kamínků,“ doporučil mluvčí Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje Aleš Kotrla.
Aktivita klíšťat dál poroste
Český hydrometeorologický ústav varuje před extrémní aktivitou klíšťat. Vysoká vlhkost a teploty kolem pětadvaceti stupňů vytvářejí ideální podmínky pro jejich výskyt. „Květen nebývá suchý, často zaprší a teploty jsou příznivé,“ vysvětlila vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu Státního zdravotního ústavu Kateřina Kybicová.
Mimořádně aktivní jsou klíšťata v těchto dnech v Praze a středních Čechách. V příštích dnech se jejich aktivita zvýší také na jihu Moravy. V následujících týdnech by lidé měli při pobytu v přírodě volit dlouhé nohavice a rukávy a používat repelent. Sezona klíšťat se v Česku kvůli mírným zimám prodlužuje a parazité jsou aktivní už od února.
