Infekce

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.

Od začátku letošního roku se nakazilo žloutenkou typu A už 307 lidí. V předchozím roce jich za první tři měsíce bylo pouze 24, o rok dříve to byli od ledna do konce března pouze čtyři lidé. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a krajských hygienických stanic (KHS). Za nárůstem podle nich stojí lokální ohniska nákazy. Ta největší evidují hygienici ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Podle SZÚ je za vzestupem i snížená odolnost v populaci.

Teplejší počasí táhne včely z úlů, a to o něco dříve než obvykle. Mají za sebou ale náročné období, kvůli poměrně mírné zimě se mezi nimi rozšířili paraziti a infekce – například hniloba včelího plodu nebo varoáza. V důsledku toho zahynuly tisíce včel. Hospodáři proto očekávají, že medu bude méně, což se odrazí v jeho ceně. Včelaření se v Česku aktuálně věnuje přes 65 tisíc lidí a ročně včely vyprodukují průměrně deset tisíc tun medu.

Papež František má začínající oboustranný zápal plic, uvedly s odvoláním na prohlášení Vatikánu tiskové agentury. Infekci dýchacích cest hlavy katolické církve charakterizoval papežský stát slovy o „komplexním zdravotním stavu“. Tvrdí však, že papež má prý stále dobrou náladu.

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.

Mouchy poletující po nemocničních pokojích mohou roznášet bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tvrdí to nový výzkum z Nigérie, o kterém informoval server The Guardian. Antibiotická rezistence bakterií, které mohou být odolné i vůči takzvaným antibiotikům poslední záchrany určeným k léčbě velmi závažných nemocí, představuje podle studie celosvětovou hrozbu. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.

Nemocných s infekcemi dýchacích cest dál přibývá. Proti minulému týdnu je jich o třicet procent víc, přičemž řada z nich se nakazila při cestování hromadnou dopravou. Aby pomohly epidemii zbrzdit, začaly některé dopravní podniky vozy důkladněji čistit a dezinfikovat. V Karlovarském kraji k dezinfekci vozů používají i ozonizéry, které hubí veškeré mikroorganismy a bakterie a viry. Odborníci přesto vyzývají, aby cestující nezapomínali na základy hygieny – umývali si ruce a případně si nasadili roušku.

Kožní infekce, jako jsou mykózy nohou, nehtů nebo vlasové pokožky by lékaři v budoucnosti mohli diagnostikovat pomocí pachu. Vědci z Akademie věd k tomu vyvíjejí metodu, diagnóza by se díky ní mohla stát rychlejší a přesnější než dnes. Cílem je podle vědců vytvořit pro diagnostiku kožních infekcí přístroj, který bude použitelný v klinické praxi.

Nemocných s infekcemi dýchacích cest za týden přibylo o třicet procent, minulý týden jich bylo 1940 na sto tisíc obyvatel. Ještě více stoupl počet dětských pacientů ve školním věku, za týden o polovinu. V tiskové zprávě o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Česku tak podle něj dál pokračuje celoplošná epidemie, přibývá hlavně nemocných s chřipkou. Podle údajů ministerstva zdravotnictví stoupl asi o pětinu také počet záchytů covidu-19, případů bylo asi 540 za týden. Výrazně ale zároveň přibylo testovaných.

Pacientů s akutními infekcemi dýchacích cest bylo minulý týden 1416 na sto tisíc obyvatel, nejčastější příčinou onemocnění je chřipka. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začíná celoplošná chřipková epidemie. Proti předchozím týdnům, kdy hlášení ovlivnily vánoční prázdniny, se nemocnost zvýšila o 70 procent. Počty případů covidu-19 jsou zatím podle dat ministerstva zdravotnictví nižší než před svátky.

Přemnožení holubi znamenají znečištěné domy či poničené památky. Odchytem a následnou likvidací řeší problém i v Trutnově, kde létá na šest set ptáků. Dobrovolnice tam ale prosazuje jiný postup – zraněné ptáky zachraňuje a jejich rozmnožování reguluje jinak.

Ptačí chřipka za letošní rok nakazila v USA asi šest desítek lidí. V prosinci úřady zaznamenaly první případ s těžkým průběhem. U pacienta se virus změnil tak, že je zřejmě nakažlivější, uvedli epidemiologové.

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň se na pondělním brífinku vyjádřil k dostupnosti a nahraditelnosti léků. Míní, že je třeba, aby se jak lékaři, tak laická veřejnost naučili lépe orientovat v označování přípravků s omezenou dostupností. Ujistil, že na zimní sezonu je medikamentů, které loni v lékárnách chyběly, dostatek. Státní zdravotní ústav (SZÚ) hlásí, že počty nemocných s respiračními infekcemi se vrátily na úroveň před podzimními prázdninami.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že antibiotikum rifaximin běžně předepisované pacientům s onemocněním jater vedlo k celosvětovému výskytu téměř neléčitelné formy superbakterie. Označuje se jako vankomycin-rezistentní enterokok (VRE) a často způsobuje závažné infekce u hospitalizovaných pacientů.

Kvůli povodním muselo své domovy opustit už více než deset tisíc lidí. Po návratu do zničených obydlí mají být opatrní a nezačít s vysoušením dřív, než voda opadne, radí Pavel Danihelka z Ústavu epidemiologie a veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity, který působí i na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava. Vysoušení bude podle něj trvat řádově měsíce a lidé musejí počítat s tím, že stěny budou podmáčené.

Českem se šíří příušnice. Za prvních sedm měsíců roku hygienici zaznamenali 610 nakažených. To je v porovnání s celým loňským rokem víc než šestinásobek, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Příušnice se projevují bolestí svalů, nechutenstvím, nevolností, bolestí hlavy nebo příznaky zánětu horních cest dýchacích. Nejvíce případů v současnosti hlásí Plzeňský kraj. Nemoc se šíří navzdory faktu, že očkování proti nim je v Česku povinné.

Nemocí od klíšťat bylo letos do konce července zhruba o polovinu více než loni za stejné období, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o hlášených infekcích. SZÚ upozornil, že letošních více než devatenáct set případů boreliózy je nejvíc za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo zatím 362 případů. Obě onemocnění mohou mít i trvalé následky včetně brnění či obrny končetin nebo poruchy paměti či spánku, odborníci proto doporučují očkování.

Parazitologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zapojili do špičkového mezinárodního výzkumu, který chce vyvinout co nejlepší systém pro testování vakcín proti leishmanióze, zákeřnému parazitárnímu onemocnění.

Ve Spojených státech se nadále šíří mezi dobytkem i drůbeží virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, konkrétně jde o kmen H5N1. Až doposud se tam vždy nakazil jen jednotlivec, teď ale úřady odhalily poprvé celou skupinu infikovaných.

V motolské nemocnici se začal využívat nový typ katetru, který by měl pacienty mnohem lépe ochránit před nebezpečnými bakteriálními infekcemi. Jeho autoři věří, že je tak dobrý, aby se mohl začít využívat prakticky všude.

Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.

Už šest lidí se letos nakazilo meningokovou bakterií a skončilo v nemocnici. Devatenáctiměsíční neočkovaný chlapec zemřel. Po covidovém útlumu očekávají specialisté nárůst podobných případů. U rizikové skupiny adolescentů teď pojišťovny rozšířily úhradu vakcín.

O tom, jestli si budou těhotné ženy a další dospělí dál platit za vakcínu proti černému kašli, se rozhodne nejdřív v červnu. Národní imunizační komise (NIKO) způsob úhrady totiž projedná až na svém řádném, dlouho naplánovaném zasedání šestého června, potvrdil ČT mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Původně se podle resortu mělo mimořádné setkání NIKO, klíčového orgánu v oblasti očkování, konat kvůli zhoršující se epidemiologické situaci už v dubnu. Podle mluvčího Jakoba rozhodnutí nesvolat NIKO v tomto mimořádném termínu učinila hlavní hygienička a předsedkyně NIKO Pavla Svrčinová.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (FN HK) zemřelo dítě nakažené černým kašlem, jeho zdravotní stav komplikovaly další infekce. Zřejmě několikatýdenní pacient byl na Dětskou kliniku FN HK přeložen z jiné nemocnice v kritickém stavu, řekl mluvčí hradecké fakultní nemocnice Jakub Sochor. Úmrtí potvrdil i resort zdravotnictví. Už dříve s černým kašlem zemřeli dva senioři. Do konce dubna podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dorazí do Česka více než sto tisíc vakcín proti černému kašli.