Infekce

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.

Člověk je jediný druh v přírodě, který pravidelně zažívá popáleniny. Podle nové analýzy statisíce let, co člověk s ohněm žije, ovlivnily i jeho geny.

Zhruba každému třetímu případu rakoviny se dá zabránit, pokud se lidé budou vyhýbat rizikovým faktorům, jako je kouření, pití alkoholu, znečištění ovzduší a některé infekce, uvedla ve své analýze Světová zdravotnická organizace (WHO).

Vědci ze Stanfordu zjistili, že dokážou upravit desítky milionů let starý proces hojení ran. Díky němu mohou – zatím na zvířatech – dosáhnout hojení ran po úrazu nebo operaci tak, že nevznikají jizvy. Pokud výsledky studie provedené na myších dokážou přenést na člověka, bude možné zabránit tvorbě jizev kdekoli na těle nebo v těle, nebo dokonce odstranit ty staré. Vědci využili trik, který je zodpovědný za přirozeně důkladnější hojení jizev v obličeji.

Viry mají několik triků, jak se dostat hluboko do lidského těla. Obyčejně to dělají tak, že se chrání před imunitním systémem jakousi čepičkou. Jenže jeden virus ji nepotřebuje, popsala teď nová česká studie.

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.

Lékaři letos evidují už 2880 případů žloutenky typu A, což je 4,5krát více než loni a nejvíc od roku 1984. Zemřelo 31 lidí, loni dva, vyplývá z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V listopadu přibylo 505 nově diagnostikovaných, o 86 méně než v říjnu. Nejvíce nakažených, více než čtyřicet procent z celkového počtu, je v Praze. Za poslední týden jich v metropoli přibylo téměř padesát. Následují Středočeský a Moravskoslezský kraj.

Ptačí chřipka pokračuje v šíření po světě. V Evropě, včetně Česka, likviduje chovy hospodářských zvířat, ale v zahraničí proniká mezi další a další druhy. Naposledy se přenesla na upíry.

Vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba, infekční zmetání skotu. Čtyři názvy – jedna nemoc. Choroba, která se oficiálně jmenuje brucelóza, se v Česku objevila po devíti letech. Napadá nejrůznější druhy divokých i hospodářských zvířat, ale může se přenést i na lidi, kteří se v jejich blízkosti pohybují.

Zájem o tetování pih na obličej se v Česku stále zvyšuje. Oslovené tetovací salony i salony pro permanentní make-up se shodují, že zájem roste především u žen ve věku mezi osmnácti a pětatřiceti lety. Dermatologové ale upozorňují, že tetované pihy mohou ztížit diagnostiku pigmentových znamének.

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

Pozoruhodný exemplář osminohého členovce popsali biologové v Thajsku. Nově objevený druh, pod který spadá, má přitom celou řadu zajímavých a netypických vlastností.

Kmen viru, z něhož vznikly velké epidemie a pandemie chřipky, se teď intenzivně šíří v Indii. Podle informací z místa prochází tamní populací velmi rychle.

Hygienici od začátku roku evidují skoro čtrnáct set nakažených žloutenkou typu A. Nejvíc v Praze, kde podle nich už lze mluvit o lokální epidemii. Nemocných ale přibývá i v ostatních regionech. Navíc se očekává, že situace se zhorší v souvislosti s návratem dětí do škol. Ty teď tvoří asi šestinu nakažených. Prevencí je očkování a důsledné mytí rukou.

S návraty z letních dovolených podle lékařů každoročně v Česku přibývá pacientů s infekčním onemocněním. Podle hygieniků si lidé ze zahraničí nejčastěji přivážejí průjmové infekce. V Moravskoslezském kraji se objevila třeba salmonelóza, a to po návratu z Egypta, Řecka či Turecka. V laboratořích odhalují také tropické nemoci. Ty se testují podobně jako covid-19, tedy pomocí PCR testu. Výsledky má pacient do hodiny. Výraznou část případů ovšem tvoří onemocnění spojená s pobytem v Česku. Podle dat Státního zdravotního ústavu je letos počet nákaz klíšťovou encefalitidou a borreliózou nejvyšší za posledních deset let.

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.

Meningitida nebyla prokázaná u žádného z 97 lidí, které záchranáři v pondělí v noci vyšetřili v ubytovacím zařízení v Roztokách u Prahy. Šlo o preventivní opatření kvůli potvrzené meningitidě u jednoho z ubytovaných zahraničních studentů, který je nyní v péči lékařů. Podle informací ČT lékaři ošetřili čtyři další osoby, které přišly s nakaženým do styku. Preventivně jim nasadili antibiotika. Tři propustili okamžitě, čtvrtého hospitalizovali a propustili v úterý brzy ráno.

V teplých dnech se může zkažené jídlo snadno stát zdraví ohrožujícím. Mikroorganismy, které mohou způsobovat zdravotní problémy, se mohou v optimálních teplotách mezi třiceti a třiceti sedmi stupni rozmnožit na zdravotně rizikové množství již po několika málo hodinách, říká mikrobioložka z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze Kateřina Demnerová. Nejnáchylnější jsou potraviny s vysokým obsahem vody. Mikrobioložka zejména doporučuje vyhnout se v extrémně horkých dnech jídlům jako tatarský biftek nebo tepelně neupraveným mořským plodům, například suši. V případě problémů doporučuje zejména dostatečný příjem tekutin. Demnerová hovořila také o nutnosti správné tepelné úpravy masa a dalších tématech.

Hygienici vyjíždějí na první kontroly letních táborů, kterých je každoročně nejvíce v Jihočeském kraji – téměř 380. Z celého Česka tamní tábory navštíví skoro čtyřicet tisíc dětí. Inspektoři se nyní kvůli vysokým teplotám a obavám z infekcí nebo střevních potíží zaměřují především na ukládání a zpracování jídla. To je složitější pro tábory s polními kuchyněmi.

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.

V prvním čtvrtletí v tuzemsku meziročně přibylo některých infekcí, například svrabu, legionelózy a zejména žloutenky typu A. Jejích letošních 332 případů je více než desetinásobek počtu případů proti prvním třem měsícům loňského roku, vyplývá z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Naopak se zpomalilo šíření černého kašle, spalniček či příušnic.