Infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.

Lékaři letos evidují už 2880 případů žloutenky typu A, což je dvacetkrát více než loni a nejvíc od roku 1984. Zemřelo 31 lidí, loni dva, vyplývá z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V listopadu přibylo 505 nově diagnostikovaných, o 86 méně než v říjnu. Nejvíce nakažených, více než čtyřicet procent z celkového počtu, je v Praze. Za poslední týden jich v metropoli přibylo téměř padesát. Následují Středočeský a Moravskoslezský kraj.

Ptačí chřipka pokračuje v šíření po světě. V Evropě, včetně Česka, likviduje chovy hospodářských zvířat, ale v zahraničí proniká mezi další a další druhy. Naposledy se přenesla na upíry.

Vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba, infekční zmetání skotu. Čtyři názvy – jedna nemoc. Choroba, která se oficiálně jmenuje brucelóza, se v Česku objevila po devíti letech. Napadá nejrůznější druhy divokých i hospodářských zvířat, ale může se přenést i na lidi, kteří se v jejich blízkosti pohybují.

Zájem o tetování pih na obličej se v Česku stále zvyšuje. Oslovené tetovací salony i salony pro permanentní make-up se shodují, že zájem roste především u žen ve věku mezi osmnácti a pětatřiceti lety. Dermatologové ale upozorňují, že tetované pihy mohou ztížit diagnostiku pigmentových znamének.

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

Pozoruhodný exemplář osminohého členovce popsali biologové v Thajsku. Nově objevený druh, pod který spadá, má přitom celou řadu zajímavých a netypických vlastností.

Kmen viru, z něhož vznikly velké epidemie a pandemie chřipky, se teď intenzivně šíří v Indii. Podle informací z místa prochází tamní populací velmi rychle.

Hygienici od začátku roku evidují skoro čtrnáct set nakažených žloutenkou typu A. Nejvíc v Praze, kde podle nich už lze mluvit o lokální epidemii. Nemocných ale přibývá i v ostatních regionech. Navíc se očekává, že situace se zhorší v souvislosti s návratem dětí do škol. Ty teď tvoří asi šestinu nakažených. Prevencí je očkování a důsledné mytí rukou.

S návraty z letních dovolených podle lékařů každoročně v Česku přibývá pacientů s infekčním onemocněním. Podle hygieniků si lidé ze zahraničí nejčastěji přivážejí průjmové infekce. V Moravskoslezském kraji se objevila třeba salmonelóza, a to po návratu z Egypta, Řecka či Turecka. V laboratořích odhalují také tropické nemoci. Ty se testují podobně jako covid-19, tedy pomocí PCR testu. Výsledky má pacient do hodiny. Výraznou část případů ovšem tvoří onemocnění spojená s pobytem v Česku. Podle dat Státního zdravotního ústavu je letos počet nákaz klíšťovou encefalitidou a borreliózou nejvyšší za posledních deset let.

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.

Meningitida nebyla prokázaná u žádného z 97 lidí, které záchranáři v pondělí v noci vyšetřili v ubytovacím zařízení v Roztokách u Prahy. Šlo o preventivní opatření kvůli potvrzené meningitidě u jednoho z ubytovaných zahraničních studentů, který je nyní v péči lékařů. Podle informací ČT lékaři ošetřili čtyři další osoby, které přišly s nakaženým do styku. Preventivně jim nasadili antibiotika. Tři propustili okamžitě, čtvrtého hospitalizovali a propustili v úterý brzy ráno.

V teplých dnech se může zkažené jídlo snadno stát zdraví ohrožujícím. Mikroorganismy, které mohou způsobovat zdravotní problémy, se mohou v optimálních teplotách mezi třiceti a třiceti sedmi stupni rozmnožit na zdravotně rizikové množství již po několika málo hodinách, říká mikrobioložka z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze Kateřina Demnerová. Nejnáchylnější jsou potraviny s vysokým obsahem vody. Mikrobioložka zejména doporučuje vyhnout se v extrémně horkých dnech jídlům jako tatarský biftek nebo tepelně neupraveným mořským plodům, například suši. V případě problémů doporučuje zejména dostatečný příjem tekutin. Demnerová hovořila také o nutnosti správné tepelné úpravy masa a dalších tématech.

Hygienici vyjíždějí na první kontroly letních táborů, kterých je každoročně nejvíce v Jihočeském kraji – téměř 380. Z celého Česka tamní tábory navštíví skoro čtyřicet tisíc dětí. Inspektoři se nyní kvůli vysokým teplotám a obavám z infekcí nebo střevních potíží zaměřují především na ukládání a zpracování jídla. To je složitější pro tábory s polními kuchyněmi.

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.

V prvním čtvrtletí v tuzemsku meziročně přibylo některých infekcí, například svrabu, legionelózy a zejména žloutenky typu A. Jejích letošních 332 případů je více než desetinásobek počtu případů proti prvním třem měsícům loňského roku, vyplývá z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Naopak se zpomalilo šíření černého kašle, spalniček či příušnic.

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.

Od začátku letošního roku se nakazilo žloutenkou typu A už 307 lidí. V předchozím roce jich za první tři měsíce bylo pouze 24, o rok dříve to byli od ledna do konce března pouze čtyři lidé. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a krajských hygienických stanic (KHS). Za nárůstem podle nich stojí lokální ohniska nákazy. Ta největší evidují hygienici ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Podle SZÚ je za vzestupem i snížená odolnost v populaci.

Teplejší počasí táhne včely z úlů, a to o něco dříve než obvykle. Mají za sebou ale náročné období, kvůli poměrně mírné zimě se mezi nimi rozšířili paraziti a infekce – například hniloba včelího plodu nebo varoáza. V důsledku toho zahynuly tisíce včel. Hospodáři proto očekávají, že medu bude méně, což se odrazí v jeho ceně. Včelaření se v Česku aktuálně věnuje přes 65 tisíc lidí a ročně včely vyprodukují průměrně deset tisíc tun medu.

Papež František má začínající oboustranný zápal plic, uvedly s odvoláním na prohlášení Vatikánu tiskové agentury. Infekci dýchacích cest hlavy katolické církve charakterizoval papežský stát slovy o „komplexním zdravotním stavu“. Tvrdí však, že papež má prý stále dobrou náladu.

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.

Mouchy poletující po nemocničních pokojích mohou roznášet bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tvrdí to nový výzkum z Nigérie, o kterém informoval server The Guardian. Antibiotická rezistence bakterií, které mohou být odolné i vůči takzvaným antibiotikům poslední záchrany určeným k léčbě velmi závažných nemocí, představuje podle studie celosvětovou hrozbu. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.