Infekce strana 3 z 5

Podle čísel hygieniků si lidé vozí z dovolených dvakrát tolik nemocí ve srovnání s loňským rokem. Podle nich je to hlavně návratem k cestování po covidových letech. Nejčastěji se turisté nakazí střevními infekcemi. Vzrostl i počet pacientů s malárií nebo horečkou dengue.

Spojené arabské emiráty oznámily Světové zdravotnické organizaci (WHO), že v zemi onemocněl mladý muž nemocí MERS, kterou způsobuje koronavirus příbuzný SARSu a SARS-Cov-2. MERS má ale na rozdíl od nich mnohem větší smrtnost.

Vědci popsali klíčovou roli seniorek v ochraně dětí před epidemiemi. V minulosti byla podle nového výzkumu značně silná, v současné době se ale už v moderní společnosti vytrácí.

U amerických dětí se v poslední době objevuje neobvykle vysoký počet závažných mozkových problémů spojených s virovými a bakteriálními infekcemi. Podle epidemiologů to souvisí s opuštěním protipandemických opatření.

Na výzkum houbových nemocí se vynakládá příliš málo peněz, pro lidstvo přitom představují zásadní hrozbu. Vědci hledají cesty, jak toto riziko zvládnout, spolu se současnou podobou zemědělství jim to ale komplikují i projevy klimatické změny.

V posledních týdnech se začíná světem šířit nová varianta koronaviru, která podle řady odborníků může nad těmi ostatními převážit. Získala označení „arcturus“ a jedná se o subvariantu omikronu s vlastnostmi, jež jí umožňují o něco lépe unikat imunitě.

I u těch nejzranitelnějších seniorů chrání očkování proti covidu velmi účinně, ukázal výzkum, který sledoval reálné výsledky v domovech důchodců. Právě tato skupina osob měla během vrcholu pandemie největší úmrtnost.

Téměř dvě stovky let po smrti hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena získali vědci z pramene jeho vlasů DNA a snažili se zjistit, co stálo za zdravotními problémy a ztrátou sluchu, kterými trpěl. Příčinu hluchoty německého skladatele sice neodhalili, nicméně zjistili genetické riziko onemocnění jater a infekci žloutenky typu B poškozující játra, kterou trpěl v posledních měsících života.

Očkování proti chřipce bývá kvůli vysoké proměnlivosti viru často sázkou do loterie. Tuto chřipkovou sezonu se ale podle nových dat vakcína vyplatila.

Houbové infekce způsobují ročně přes třináct milionů vážných infekcí, před nimiž zatím neexistuje ochrana. Změna klimatu může jejich hrozbu ještě zvýšit, a tak vědci začali pracovat na první vakcíně. Její výsledky zatím vypadají velmi dobře.

Nových případů HIV bylo loni v Česku nejvíc od roku 1985, kdy se začala vést jejich statistika. Laboratoře jich zachytily 292, což je o šest víc než v dosud nejhorším roce 2016 a meziročně o devětapadesát víc. Více než polovinu případů odhalili lékaři u cizinců, velký nárůst byl také mezi Ukrajinci. V tiskové zprávě o tom informovala Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

V České republice nepatří sumec mezi typickou rybu, která končí na jídelním stole. Ve Spojených státech je to ale jinak. Právě sumci tam totiž tvoří víc než polovinu toho, co se v tamních vodách vypěstuje, ročně jde asi o 139 milionů kilogramů těchto ryb. Sumci ovšem trpí řadou nemocí, což jejich chov, vysazování do řek i případné dokrmování prodražuje. Genetičtí inženýři se proto pokusili problém vyřešit. Do genomu sumců vložili geny z aligátorů.

Případů akutních infekcí dýchacích cest v Česku dál ubývá, za týden o dvanáct procent na 1417 nemocných na sto tisíc obyvatel. Nemocnost klesá ve všech věkových skupinách a ve všech krajích, nejvyšší zůstává v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. V pondělí o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Odborníci očekávají další pokles nemocnosti, pomoci by mohlo i počasí.

S nedostatkem léků se bude Česko, potažmo Evropa potýkat až do jara, očekává ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V Otázkách Václava Moravce však ujistil, že se snaží potíže co nejvíce zmírnit a objednal přípravky z mimoevropských zemí. Problém je však i v tom, že se poptávka po lécích zvýšila, za tři týdny se podle něj vykoupily zásoby Nurofenu, které by jindy vystačily na čtvrt roku. Místopředsedkyně sněmovního zdravotního výboru Karla Maříková (SPD) se obává, že se situace může ještě zhoršit kvůli německému rozhodnutí odstranit stanovené maximální ceny pro některé léky.

Opar se zatím nedá léčit, jen se potlačují jeho příznaky, které se nakaženému vracejí po celý život. Teď ale první stovka lidí na vlastní kůži zkouší, jestli by nemohlo pomoci očkování.

Některé kraje už evidují epidemii respiračních onemocnění a nemocnice začínají omezovat návštěvy. Nakažených lidí rychle přibývá, podle hygieniků se v některých regionech šíří viry rychleji než před pandemií covidu-19, při níž platila různá opatření, díky kterým se chřipka a respirační infekce příliš nerozšířily.

Výzkumníci objevili dosud neznámou imunitní reakci uvnitř nosu, která bojuje proti virům způsobujícím infekce horních cest dýchacích. Další testy odhalily, že tato ochranná reakce je při nižších teplotách výrazně slabší – a to zvyšuje pravděpodobnost nákazy.

Až devadesát procent infekcí, které ve svých ordinacích řeší praktičtí lékaři, je podle lékařky Ludmily Bezdíčkové virových a antibiotika na ně nezabírají. Přesto stále někteří pacienti jejich předepsání vyžadují. Lékaři by měli preferovat ta úzkospektrální jako penicilin, na který není alergie tak častá, jak se lidé domnívají. Často jim je navíc diagnostikovaná nesprávně. Informovali o tom zástupci Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Na Georgijské státní univerzitě v USA vznikla nová očkovací látka proti chřipce. Má jít o univerzální vakcínu proti chřikovým virům typu B, která podle analýzy velmi dobře chrání proti mnoha kmenům této nemoci. Od možného schválení pro praxi je ale ještě daleko.

Evropští vědci oznámili, že objevili nový kmen kapavky extrémně rezistentní vůči lékům – teprve druhý takový kmen, který byl v posledních letech nalezen na celém světě. Bakterii našli v dubnu u muže z Rakouska, který se jí pravděpodobně nakazil při cestování v Kambodži.

Spojené státy ve středu potvrdily první případ opičích neštovic, vzácné nemoci, která se vyskytuje zejména v Africe. Nakaženým je muž, který byl nedávno v Kanadě. Američtí zdravotníci teď zkoumají, jestli má tato infekce souvislost s malým ohniskem choroby v Evropě.

Podle nové studie mají pacienti, kterým jsou v nemocnici předepisována antibiotika, vyšší pravděpodobnost, že dostanou plísňové infekce, protože dochází k narušení imunitního systému ve střevech. Zdravotní rizika by dle autorů výzkumu mohlo snížit používání léků na posílení imunity spolu s antibiotiky.

Pandemie covidu-19 způsobila celému světu bezprecedentní škody. Podle nových kvalifikovaných odhadů připravila o život asi 15 milionů lidí. Od počátku lékaři ale pozorovali, že dopady této nemoci jsou mnohem závažnější u mužů než u žen. Americký výzkum se pokusil tento jev vysvětlit.

V pondělí přibylo v Česku 8812 potvrzených nových případů nákazy koronavirem, což bylo o patnáct procent méně než před týdnem. Laboratoře také odhalily 1670 podezření na opakovanou nákazu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Dále se snižuje i množství hospitalizovaných. V nemocnicích bylo k pondělku 1857 lidí s nemocí covid-19, takže za uplynulý týden klesl jejich počet o pětinu. Ve vážném stavu bylo 93 lidí.