Infekce strana 3 z 5

Bývalý americký prezident Bill Clinton je od úterý hospitalizován v kalifornské nemocnici. Na Twitteru to oznámil jeho mluvčí Angel Ureňa, podle kterého se stav někdejšího státníka zlepšuje. Stanice CNN informovala, že Clinton má infekci močových cest, která se rozšířila do krevního řečiště.

Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla za třicet let více než o pětinu. Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích, přičemž až polovina se podává nesprávně. Nadužívání antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentní, informovala vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na Státním zdravotním ústavu (SZÚ) Helena Žemličková.

S každou novou variantou SARS-CoV-2, která se objeví a způsobí nárůst počtu případů, vyvstává také znepokojivá otázka: Mohl by virus nakonec dospět k takovému souboru mutací, které by mu umožnily zcela se vyhnout naší imunitní reakci?

Nová studie lékařů z Yaleovy univerzity přinesla důležité informace o průlomových případech covidu-19. Jde o případy, kdy se virem SARS-CoV-2 nakazili plně očkovaní lidé. Vědci především popsali, kdo je obzvlášt náchylný k závažnému průběhu onemocnění.

Podle první studie, která se snažila zjistit, jestli SARS-CoV-2 nepronikl do volné přírody, se zdá, že virus způsobující covid-19 běžně napadá jelence běloocasé – severoamerické příbuzné našich jelenů.

Policie nezjistila žádné porušení zákona v případu květnového úhynu ryb v řece Bílině na Mostecku a Teplicku, jako příčinu stanovila infekci. Ryby v řece uhynuly 2. května. Vzorky, které odebral městský úřad v Bílině, ukázaly na bakteriální infekci, nic toxického nepotvrdil ani rozbor vzorků odebraných Povodím Ohře.

Odborníci varují před klíšťaty. Aktuálně je jejich aktivita na nejvyšším možném, tedy pátém stupni. Meteorologové doporučují nepodceňovat riziko napadení klíštětem. Tento roztoč je nejčastějším přenašečem lymské boreliózy. Letos dosáhl průměrný výskyt klíštat pozitivních na borelii deseti procent.

Vědci z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zjišťují, jak zastavit zvyšování odolnosti vůči antibiotikům, které způsobuje zinek preventivně podávaný selatům po odstavení od prasnic.

Pravidelné užívání probiotik by mohlo starší a obézní lidi chránit před respiračními infekcemi horních cest dýchacích. Ukazují to výsledky nového výzkumu, který vědci představili na setkání Digestive Disease Week (DDW) 2021.

Výzkumníci z izraelské Ben-Gurionovy univerzity společně s americkými a německými kolegy vyvinuli novou „molekulární pinzetu“ pro boj s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Ty představují jednu z největších hrozeb veřejnému zdraví.

Lékaři v Brazílii našli první dva případy, kdy se lidé současně nakazili dvěma různými variantami covidu-19. Podle vědců je to varovný signál, že by mohlo docházet k takzvané rekombinaci virů.

Virus, který způsobuje obyčejné nachlazení, může z lidského těla vypudit koronavirus, zjistili vědci. Některé viry jsou známé tím, že soutěží, aby to byly právě ony, kdo zavleče do organismu infekci. Vědci z univerzity v Glasgow zjistili, že rhinovirus způsobující nachlazení je v tomto ohledu silnější než koronavirus, píše BBC News. Přínosy mohou sice být krátkodobé, ale rhinovirus je tak rozšířený, že by podle vědců mohl v některých ročních obdobích pomoci při zpomalení covidu.

Nastávající matky reagují na očkování proti koronaviru velmi podobně jako jejich netěhotné vrstevnice. Naznačila to nová, zatím nerecenzovaná studie, kterou publikoval server medRxiv. Podle vědců jsou vakcíny typu mRNA i u této skupiny vysoce účinné.

Bakterie mají v kosmickém prostředí větší potenciál způsobovat lidským buňkám problémy, pokud je nakazí. Ukázal to experiment na oběžné dráze.

Studie, kterou zveřejnili němečtí vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, ukazuje, jak může vysoké množství pylu ve vzduchu zvyšovat riziko nákazy koronavirem. Rozsáhlá práce varuje před možným zhoršením pandemie s příchodem pylové sezony.

Mutace koronaviru by mohly být méně nebezpečné pro očkované a pro lidi, kteří se z covidu-19 zotavili. Vyplývá to z poznatků vědců, kteří zjistili, že lidské tělo vyvíjí na některé z nejvíce znepokojivých variant koronaviru silnou odezvu buněčné imunity. Napsal o tom list Financial Times.

Ve Spojených státech už se může očkovat třemi různými vakcínami proti covidu-19. Po látkách od výrobců Pfizer a Moderna povolil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nasazení vakcíny od farmaceutické firmy Johnson & Johnson (J&J), která se na rozdíl od dvou již používaných přípravků nemusí podávat ve dvou dávkách. Největší novozélandské město Auckland se probudilo do druhého únorového „lockdownu“, který vláda nařídila kvůli obavám ze šíření britské varianty koronaviru. Naopak Faerské ostrovy oznámily, že už nemají ani jeden aktivní případ nákazy.

Bavorské příhraniční okresy Tirschenreuth, Cham a Neustadt an der Waldnaab od čtvrtka zpřísňují podmínky pro pendlery z Česka. Okresy ve svém nařízení rozhodly, že pendleři mohou jet jen přímou cestou do práce a bez zastávky a poté se ihned vrátit do Česka. Slovensko zavede povinnou karanténu s následným testem na koronavirus pro lidi, kteří přijedou do země ze zahraničí. Lidé každodenně dojíždějící za prací mají mít výjimku. Německo nejméně do 7. března prodlouží uzávěru.

Vědci z Olomouce a Brna zmapovali v České republice výskyt čtyř méně známých klíšťových infekcí, které mohou u lidí s oslabenou imunitou ohrozit jejich zdraví nebo dokonce život. Výsledkem několikaletého výzkumu jsou mapy znázorňující intenzitu výskytu klíšťaty přenášených patogenů anaplasmy, rickettsie, neoehrlichie a babesie. Pomůže to při prevenci i diagnostice nákaz.

Nový výzkum několika vědeckých institucí pod vedením Mendelovy univerzity se zaměřuje na vše, co souvisí s netuberkulózními mykobakteriemi. Ty se vyskytují prakticky všude v přírodě a mohou lidem způsobit zásadní zdravotní problémy. Postihují plíce, krční mízní uzliny, kůži nebo některé další orgány. Přesto o jejich současném výskytu v prostředí mají vědci zatím jen málo informací.

S tím, jak rychle roste počet lidí, kteří už překonali covid-19, stává se stále důležitější odpověď na otázku: „Jak dlouho trvá imunita vůči novému koronaviru?“ Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature, nabízí optimistickou odpověď. Lidé jsou po překonání infekce proti viru většinou chráněni nejméně šest měsíců, ale pravděpodobně ještě mnohem déle.

Sekvenování (čtení genetické informace) může být klíčovou zbraní proti šíření nového koronaviru, říká mikrobiolog z univerzity v Cambridgi Ewan Harrison. Britská varianta, která se na podzim objevila v Anglii, podle něj obsahuje mutace, které jí pomáhají se šířit mnohem snáz. O vědeckém postupu proti nákaze Harrison mluvil v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi.

Laici tomu říkají promořenost, pro experty je lepší výraz „kumulativní incidence“, obojí ale značí totéž: Kolik lidí už v České republice mělo nebo právě má nemoc covid-19. Vyčíslit reálnou promořenost je ale podle expertů z mnoha důvodů složité, a přitom extrémně důležité.

Koronavirová pandemie není zdaleka tou největší zdravotní hrozbou, které lidstvo bude čelit. Hrozí mu i spousta dalších zvířecích koronavirů a stále je nejhorším virem chřipka, říká imunolog Zdeněk Hel, který byl hostem pořadu Země v nouzi.