Očkování proti covidu chrání seniory v domovech důchodců velmi účinně. Výzkum sledoval 23 tisíc lidí

I u těch nejzranitelnějších seniorů chrání očkování proti covidu velmi účinně, ukázal výzkum, který sledoval reálné výsledky v domovech důchodců. Právě tato skupina osob měla během vrcholu pandemie největší úmrtnost.

Nová studie publikovaná v časopise Journal of American Medical Directors (JAMDA) prokázala, jak nízké je riziko závažného onemocnění covidem u obyvatel pečovatelských domů, kteří jsou plně očkovaní. Vědci v ní popsali, že senioři ve věku 85 let a starší s komorbiditami, jako jsou srdeční onemocnění a choroby ledvin, jsou sice vůči této nemoci zranitelnější než mladší a zdravější, ale že riziko průlomového onemocnění je u plně očkovaných menší než 10 procent.

Autoři výzkumu zkoumali údaje 23 172 plně očkovaných seniorů z 984 domovů pro seniory  v USA, a to v době od března do listopadu 2022. Zjistili, že pouze u 5 procent z nich došlo v daném časovém období k průlomové infekci covidu-19. Výsledky byly velmi podobné bez ohledu na to, jakou variantou viru se důchodci nakazili.

Studie také zjistila, že méně než 10 procent očkovaných obyvatel domovů důchodců s průlomovou infekcí vyžadovalo hospitalizaci nebo zemřelo do 30 dnů po nákaze (8,6 procenta). Obyvatelé s těžkým průběhem nemoci byli častěji ve věku 85 let a starší a měli některé komorbidity, jako například onemocnění srdce a ledvin.

Průlomové nákazy jsou výjimečné

„Cílem studie bylo zjistit, jak často dochází k průlomovým infekcím a závažným onemocněním u obyvatel domovů pro seniory, kteří obdrželi očkovací sérii proti covidu-19,“ uvedla spoluautorka studie Sarah D. Berryová.

„I když se virus způsobující nemoc covid-19 mění, je riziko závažné infekce u očkovaných starších osob v domovech pro seniory nízké. Vzhledem k tomu, že pandemie pokračuje a pravidla testování se uvolnila, poskytují údaje z tohoto výzkumu důležité informace pro domovy seniorů, které čelí pokračující epidemii,“ dodala Berryová.

Podle Berryové jsou výsledky studie významné, protože „míra výskytu závažných onemocnění se může u různých variant lišit, ale rizikové faktory pro závažná onemocnění jsou pravděpodobně podobné a mohou pomoci poskytovatelům předpovědět, kdo onemocní během budoucích epidemií.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.