Covid má novou variantu. Arcturus se rychle šíří v USA a v Indii

V posledních týdnech se začíná světem šířit nová varianta koronaviru, která podle řady odborníků může nad těmi ostatními převážit. Získala označení „arcturus“ a jedná se o subvariantu omikronu s vlastnostmi, jež jí umožňují o něco lépe unikat imunitě.

Onemocnění covid-19 už mezi lidmi nevzbuzuje přílišnou pozornost a v České republice ho na začátku dubna vláda vyřadila ze seznamu nemocí, jejichž šíření je trestným činem. Povinné izolace skončí v půlce dubna. Přesto tato nemoc nezmizela, podle Marie Van Kerkhové z WHO virus každý týden zabije pět až deset tisíc lidí.

„Jedná se převážně o osoby, které jsou staršího věku, nejsou očkované nebo nedostaly plný počet dávek, které jsou pro ně v jejich věku požadovány,“ uvedla na konci března expertka.

Hlavní problém podle ní je, že se zatím chování viru ještě nedá předpovídat – například oproti chřipce, o níž se už desítky let ví, v jakou dobu přichází, a vědci umí i předpovědět, jak má vypadat co nejúčinnější vakcína. Virus SARS-CoV-2 se oproti tomu chová nepředvídatelně. 

To je přesně případ  sledované varianty, která dostala označení XBB.1.16 a kterou vědci nazvali „arcturus“. Tento název pochází z řečtiny, podobně jako starší varianty kentaur nebo kraken – znamená „medvěd-strážce“. Modelování i analýzy naznačují, že se jedná o zatím nejpřenosnější variantu. Má podobné vlastnosti a profil jako její předchůdce XBB.1.5, nicméně je zřejmě infekčnější; předběžné údaje zejména z Indie ale nenaznačují, že by způsobovala závažnější onemocnění, když už se někdo nakazí. 

Čím se liší a v čem je probém

Experti sice neočekávají, že by varianta měla způsobit nějaké problémy srovnatelné s počátkem pandemie, přesto upozorňují, že není radno ji podcenit, zejména kvůli době, ve které přichází.

Arcturus má dvě mutace na spike proteinu, díky nimž se dokáže lépe vyhnout protilátkám – ať už těm získaným z překonání nemoci nebo z očkování. Stejné mutace mu také pomáhají rychleji se šířit v promořené a proočkované populaci.

Od chvíle, kdy se varianta XBB.1.6 objevila, rychle předstihla XBB.1.5 (kraken) a šíří se téměř dvakrát rychleji. Ve Spojených státech sice převažuje kraken, ale arcturus je už druhá nejvíc zastoupená varianta s podílem 7,2 procenta. Stačilo mu k tomu jen šest týdnů od doby, co byl v USA poprvé hlášený.

WHO tuto variantu zařadila do seznamu těch, které stojí za pozornost, 23. března. Arcturus už má také vlastního „potomka“, subvariantu, která se od něj oddělila a má své unikátní genetické vlastnosti. 

Problém je, že v řadě zemí končí opatření, která pomáhala vývoj nemoci monitorovat, takže experti nedostávají dostatek relevantních dat; případná reakce proto může být pomalejší.

Varianta, která pohání růst covidu v Indii

Vůbec nejvíc se růst této varianty dá pozorovat v Indii, kde na konci března zaznamenali nejvyšší počet nakažených za půlrok. V zemi se málo testuje, ale pozitivita překonala deset procent, což v Dillí donutilo úřady, aby opět doporučily nošení roušek těm, kdo mají nějaké příznaky respirační nemoci.

Podle webu Times of India je za tímto růstem právě arcturus. Ve středu 12. dubna zaznamenalo Dillí poprvé za sedm měsíců víc než tisíc případů za den, v neděli už bylo případů dokonce přes pět tisíc. Počet hospitalizací ale zatím nijak zásadně nevzrostl – stejně tak neroste počet úmrtí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
před 41 mminutami

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
před 1 hhodinou

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Polští archeologové odkryli hrob dvou žen pod katedrálou. Zvažují, co to znamená

Dvě ženská těla v jednom hrobě. Nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah. A leží v poloze, která naznačuje vztah velmi intimní. V polském Opolí našli archeologové středověký hrob, který je v této zemi zcela unikátní. A teď se ho pokoušejí interpretovat.
31. 5. 2026

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
31. 5. 2026

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
31. 5. 2026

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
30. 5. 2026

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
30. 5. 2026
Načítání...