Covid má novou variantu. Arcturus se rychle šíří v USA a v Indii

V posledních týdnech se začíná světem šířit nová varianta koronaviru, která podle řady odborníků může nad těmi ostatními převážit. Získala označení „arcturus“ a jedná se o subvariantu omikronu s vlastnostmi, jež jí umožňují o něco lépe unikat imunitě.

Onemocnění covid-19 už mezi lidmi nevzbuzuje přílišnou pozornost a v České republice ho na začátku dubna vláda vyřadila ze seznamu nemocí, jejichž šíření je trestným činem. Povinné izolace skončí v půlce dubna. Přesto tato nemoc nezmizela, podle Marie Van Kerkhové z WHO virus každý týden zabije pět až deset tisíc lidí.

„Jedná se převážně o osoby, které jsou staršího věku, nejsou očkované nebo nedostaly plný počet dávek, které jsou pro ně v jejich věku požadovány,“ uvedla na konci března expertka.

Hlavní problém podle ní je, že se zatím chování viru ještě nedá předpovídat – například oproti chřipce, o níž se už desítky let ví, v jakou dobu přichází, a vědci umí i předpovědět, jak má vypadat co nejúčinnější vakcína. Virus SARS-CoV-2 se oproti tomu chová nepředvídatelně. 

To je přesně případ  sledované varianty, která dostala označení XBB.1.16 a kterou vědci nazvali „arcturus“. Tento název pochází z řečtiny, podobně jako starší varianty kentaur nebo kraken – znamená „medvěd-strážce“. Modelování i analýzy naznačují, že se jedná o zatím nejpřenosnější variantu. Má podobné vlastnosti a profil jako její předchůdce XBB.1.5, nicméně je zřejmě infekčnější; předběžné údaje zejména z Indie ale nenaznačují, že by způsobovala závažnější onemocnění, když už se někdo nakazí. 

Čím se liší a v čem je probém

Experti sice neočekávají, že by varianta měla způsobit nějaké problémy srovnatelné s počátkem pandemie, přesto upozorňují, že není radno ji podcenit, zejména kvůli době, ve které přichází.

Arcturus má dvě mutace na spike proteinu, díky nimž se dokáže lépe vyhnout protilátkám – ať už těm získaným z překonání nemoci nebo z očkování. Stejné mutace mu také pomáhají rychleji se šířit v promořené a proočkované populaci.

Od chvíle, kdy se varianta XBB.1.6 objevila, rychle předstihla XBB.1.5 (kraken) a šíří se téměř dvakrát rychleji. Ve Spojených státech sice převažuje kraken, ale arcturus je už druhá nejvíc zastoupená varianta s podílem 7,2 procenta. Stačilo mu k tomu jen šest týdnů od doby, co byl v USA poprvé hlášený.

WHO tuto variantu zařadila do seznamu těch, které stojí za pozornost, 23. března. Arcturus už má také vlastního „potomka“, subvariantu, která se od něj oddělila a má své unikátní genetické vlastnosti. 

Problém je, že v řadě zemí končí opatření, která pomáhala vývoj nemoci monitorovat, takže experti nedostávají dostatek relevantních dat; případná reakce proto může být pomalejší.

Varianta, která pohání růst covidu v Indii

Vůbec nejvíc se růst této varianty dá pozorovat v Indii, kde na konci března zaznamenali nejvyšší počet nakažených za půlrok. V zemi se málo testuje, ale pozitivita překonala deset procent, což v Dillí donutilo úřady, aby opět doporučily nošení roušek těm, kdo mají nějaké příznaky respirační nemoci.

Podle webu Times of India je za tímto růstem právě arcturus. Ve středu 12. dubna zaznamenalo Dillí poprvé za sedm měsíců víc než tisíc případů za den, v neděli už bylo případů dokonce přes pět tisíc. Počet hospitalizací ale zatím nijak zásadně nevzrostl – stejně tak neroste počet úmrtí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 2 hhodinami

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 18 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 21 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 23 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026
Načítání...