Covid má novou variantu. Arcturus se rychle šíří v USA a v Indii

V posledních týdnech se začíná světem šířit nová varianta koronaviru, která podle řady odborníků může nad těmi ostatními převážit. Získala označení „arcturus“ a jedná se o subvariantu omikronu s vlastnostmi, jež jí umožňují o něco lépe unikat imunitě.

Onemocnění covid-19 už mezi lidmi nevzbuzuje přílišnou pozornost a v České republice ho na začátku dubna vláda vyřadila ze seznamu nemocí, jejichž šíření je trestným činem. Povinné izolace skončí v půlce dubna. Přesto tato nemoc nezmizela, podle Marie Van Kerkhové z WHO virus každý týden zabije pět až deset tisíc lidí.

„Jedná se převážně o osoby, které jsou staršího věku, nejsou očkované nebo nedostaly plný počet dávek, které jsou pro ně v jejich věku požadovány,“ uvedla na konci března expertka.

Hlavní problém podle ní je, že se zatím chování viru ještě nedá předpovídat – například oproti chřipce, o níž se už desítky let ví, v jakou dobu přichází, a vědci umí i předpovědět, jak má vypadat co nejúčinnější vakcína. Virus SARS-CoV-2 se oproti tomu chová nepředvídatelně. 

To je přesně případ  sledované varianty, která dostala označení XBB.1.16 a kterou vědci nazvali „arcturus“. Tento název pochází z řečtiny, podobně jako starší varianty kentaur nebo kraken – znamená „medvěd-strážce“. Modelování i analýzy naznačují, že se jedná o zatím nejpřenosnější variantu. Má podobné vlastnosti a profil jako její předchůdce XBB.1.5, nicméně je zřejmě infekčnější; předběžné údaje zejména z Indie ale nenaznačují, že by způsobovala závažnější onemocnění, když už se někdo nakazí. 

Čím se liší a v čem je probém

Experti sice neočekávají, že by varianta měla způsobit nějaké problémy srovnatelné s počátkem pandemie, přesto upozorňují, že není radno ji podcenit, zejména kvůli době, ve které přichází.

Arcturus má dvě mutace na spike proteinu, díky nimž se dokáže lépe vyhnout protilátkám – ať už těm získaným z překonání nemoci nebo z očkování. Stejné mutace mu také pomáhají rychleji se šířit v promořené a proočkované populaci.

Od chvíle, kdy se varianta XBB.1.6 objevila, rychle předstihla XBB.1.5 (kraken) a šíří se téměř dvakrát rychleji. Ve Spojených státech sice převažuje kraken, ale arcturus je už druhá nejvíc zastoupená varianta s podílem 7,2 procenta. Stačilo mu k tomu jen šest týdnů od doby, co byl v USA poprvé hlášený.

WHO tuto variantu zařadila do seznamu těch, které stojí za pozornost, 23. března. Arcturus už má také vlastního „potomka“, subvariantu, která se od něj oddělila a má své unikátní genetické vlastnosti. 

Problém je, že v řadě zemí končí opatření, která pomáhala vývoj nemoci monitorovat, takže experti nedostávají dostatek relevantních dat; případná reakce proto může být pomalejší.

Varianta, která pohání růst covidu v Indii

Vůbec nejvíc se růst této varianty dá pozorovat v Indii, kde na konci března zaznamenali nejvyšší počet nakažených za půlrok. V zemi se málo testuje, ale pozitivita překonala deset procent, což v Dillí donutilo úřady, aby opět doporučily nošení roušek těm, kdo mají nějaké příznaky respirační nemoci.

Podle webu Times of India je za tímto růstem právě arcturus. Ve středu 12. dubna zaznamenalo Dillí poprvé za sedm měsíců víc než tisíc případů za den, v neděli už bylo případů dokonce přes pět tisíc. Počet hospitalizací ale zatím nijak zásadně nevzrostl – stejně tak neroste počet úmrtí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...