Covid má novou variantu. Arcturus se rychle šíří v USA a v Indii

V posledních týdnech se začíná světem šířit nová varianta koronaviru, která podle řady odborníků může nad těmi ostatními převážit. Získala označení „arcturus“ a jedná se o subvariantu omikronu s vlastnostmi, jež jí umožňují o něco lépe unikat imunitě.

Onemocnění covid-19 už mezi lidmi nevzbuzuje přílišnou pozornost a v České republice ho na začátku dubna vláda vyřadila ze seznamu nemocí, jejichž šíření je trestným činem. Povinné izolace skončí v půlce dubna. Přesto tato nemoc nezmizela, podle Marie Van Kerkhové z WHO virus každý týden zabije pět až deset tisíc lidí.

„Jedná se převážně o osoby, které jsou staršího věku, nejsou očkované nebo nedostaly plný počet dávek, které jsou pro ně v jejich věku požadovány,“ uvedla na konci března expertka.

Hlavní problém podle ní je, že se zatím chování viru ještě nedá předpovídat – například oproti chřipce, o níž se už desítky let ví, v jakou dobu přichází, a vědci umí i předpovědět, jak má vypadat co nejúčinnější vakcína. Virus SARS-CoV-2 se oproti tomu chová nepředvídatelně. 

To je přesně případ  sledované varianty, která dostala označení XBB.1.16 a kterou vědci nazvali „arcturus“. Tento název pochází z řečtiny, podobně jako starší varianty kentaur nebo kraken – znamená „medvěd-strážce“. Modelování i analýzy naznačují, že se jedná o zatím nejpřenosnější variantu. Má podobné vlastnosti a profil jako její předchůdce XBB.1.5, nicméně je zřejmě infekčnější; předběžné údaje zejména z Indie ale nenaznačují, že by způsobovala závažnější onemocnění, když už se někdo nakazí. 

Čím se liší a v čem je probém

Experti sice neočekávají, že by varianta měla způsobit nějaké problémy srovnatelné s počátkem pandemie, přesto upozorňují, že není radno ji podcenit, zejména kvůli době, ve které přichází.

Arcturus má dvě mutace na spike proteinu, díky nimž se dokáže lépe vyhnout protilátkám – ať už těm získaným z překonání nemoci nebo z očkování. Stejné mutace mu také pomáhají rychleji se šířit v promořené a proočkované populaci.

Od chvíle, kdy se varianta XBB.1.6 objevila, rychle předstihla XBB.1.5 (kraken) a šíří se téměř dvakrát rychleji. Ve Spojených státech sice převažuje kraken, ale arcturus je už druhá nejvíc zastoupená varianta s podílem 7,2 procenta. Stačilo mu k tomu jen šest týdnů od doby, co byl v USA poprvé hlášený.

WHO tuto variantu zařadila do seznamu těch, které stojí za pozornost, 23. března. Arcturus už má také vlastního „potomka“, subvariantu, která se od něj oddělila a má své unikátní genetické vlastnosti. 

Problém je, že v řadě zemí končí opatření, která pomáhala vývoj nemoci monitorovat, takže experti nedostávají dostatek relevantních dat; případná reakce proto může být pomalejší.

Varianta, která pohání růst covidu v Indii

Vůbec nejvíc se růst této varianty dá pozorovat v Indii, kde na konci března zaznamenali nejvyšší počet nakažených za půlrok. V zemi se málo testuje, ale pozitivita překonala deset procent, což v Dillí donutilo úřady, aby opět doporučily nošení roušek těm, kdo mají nějaké příznaky respirační nemoci.

Podle webu Times of India je za tímto růstem právě arcturus. Ve středu 12. dubna zaznamenalo Dillí poprvé za sedm měsíců víc než tisíc případů za den, v neděli už bylo případů dokonce přes pět tisíc. Počet hospitalizací ale zatím nijak zásadně nevzrostl – stejně tak neroste počet úmrtí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 1 hhodinou

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 2 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 3 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 16 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 17 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 21 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 23 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
včera v 10:11

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.