Imunní systém

Přibývá důkazů, že astronauti jsou ve vesmíru náchylnější k infekcím. Například astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) běžně trpí kožními vyrážkami a také respiračními a nerespiračními onemocněními. Současně se ví, že astronauti vylučují více živých virových částic; například virus Epstein-Barrové, varicella-zoster způsobující pásový opar, herpes-simplex-1 způsobující vředy a cytomegalovirus. Výsledky těchto pozorování naznačují, že lidský imunitní systém cestováním ve vesmíru trpí. Ale jaký mechanismus za to může být zodpovědný, to věda nevěděla.

V posledních týdnech se začíná světem šířit nová varianta koronaviru, která podle řady odborníků může nad těmi ostatními převážit. Získala označení „arcturus“ a jedná se o subvariantu omikronu s vlastnostmi, jež jí umožňují o něco lépe unikat imunitě.

V únoru letošního roku zaznamenal Státní zdravotní ústav (SZÚ) rekordní čísla nákazy svrabem. Eviduje celkem 815 nakažených osob. V loňském únoru jich bylo jen 457, jedná se tedy o meziroční nárůst o více než 78 procent. Podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové patří mezi možné příčiny zvýšeného výskytu kožního onemocnění celkový pokles imunity populace kvůli vysokým hygienickým standardům a větší migrace a turismus.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) eviduje rychlý rozmach nového podtypu koronavirové varianty omikron, který podle expertů dokáže obcházet imunitu získanou očkováním nebo nákazou. Poznatky o něm jsou zatím omezené a podle CDC nic nenasvědčuje tomu, že by způsoboval vážnější onemocnění než jiné formy omikronu. USA nicméně podle dat listu The New York Times (NYT) hlásí nejvíce hospitalizací s koronavirem za posledních deset měsíců.

Přenos opičích neštovic mezi lidmi v neendemických zemích, tedy mimo oblasti původního výskytu, lze zastavit. Prohlásila to epidemioložka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria Van Kerkhoveová. Nebezpečí zasažení širší populace je „velmi slabé“, uvedlo v pondělí Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Během nejtěžších dob koronavirové pandemie se v mnoha zemích světa objevovaly názory, že chránit před virem by se vlastně měli jen ti zranitelní. Přestože tato myšlenka vlastně nikde na světě neprorazila, měla na diskuzi o řešení pandemické situace velký vliv. Nový model, který představili britští epidemiologové v odborném žurnálu PLOS Global Public Health, ukazuje, že by taková ochrana v případě důsledného zavedení selhala.

Pokud budou přicházet nové varianty covidu, pak je ideální odpovědí očkování – protilátky získané z něj jsou totiž podle nové studie velmi spolehlivé i proti nim. Na rozdíl od těch přirozených po prodělání nemoci, upozorňují vědci.

Vědci zveřejnili první údaje o tom, jak dobře chrání překonání nákazy covidovou variantou omikron před další infekcí. Zatím omezené výsledky naznačují, že oproti nákaze variantou delta není imunita příliš silná.

Koronavirová varianta omikron dokáže obejít imunitu očkovaných 2,7krát až 3,7krát snadněji než předchozí převažující varianta delta. Ukazuje to dánská studie, o níž informovala agentura Reuters. Podle ní zjištění částečně vysvětluje rychlejší šíření omikronu.

Nemoc covid-19 trápí svět už dva roky. Virus SARS-CoV-2 za tu dobu mnoho vědců překvapil tím, jak moc se mění, jak se vyvíjí a také spoustou vlastností, které během prvních výzkumů nebyly zřejmé. Jaký je jeho potenciál v roce 2022 a co od něj čekat? Na tuto otázku se pokusil odpovědět odborný časopis Nature.

Trend nových nákaz koronavirem v Česku na podzim znovu stoupá, počet dvakrát v tomto týdnu překonal tisícovku. Epidemiolog Petr Smejkal předpokládá, že zhoršení epidemické situace se nelze vyhnout. Nově nakažení jsou dle něj hlavně mladí, ale i starší skupiny obyvatel, kterým vyprchala imunita z očkování. V Interview ČT24 proto apeloval na pokračování ve vakcinaci.

Ordinace pediatrů jsou plné a děti naopak chybějí ve školkách i školách. Vlna podzimních respiračních onemocnění dorazila letos nezvykle rychle. Podle Státního zdravotního ústavu se zvedl počet nemocných dětí oproti minulému týdnu o 16 procent. Jednou z příčin je i to, že kvůli pandemii se děti musely dlouho vzdělávat doma.

Koronavirus v Česku dál nabírá na síle, při pohledu na uplynulé týdny je vidět, jak se zvedá podzimní vlna nákazy. Od předchozí neděle do sobotního dne přibylo skoro tři tisíce pozitivních. Pomoci zamezit šíření má tak podle úřadů hlavně postupující očkování – už v pondělí se první lidé budou moct zaregistrovat ke třetí, posilující dávce. A na řadě míst ji hned také dostanou. Podmínkou je minimálně osmiměsíční odstup od druhé dávky.

Protilátky po prodělání nemoci a očkování se liší mírou i délkou imunity. Riziko nemoci je neporovnatelně vyšší a je lepší se nechat očkovat, konstatoval biochemik Jan Trnka. V Interview ČT24 vysvětlil, proč vakcíny nemění lidskou DNA a nezpůsobují neplodnost. Varoval před koncem pravidelného testování a připustil, že ještě nějakou dobu je třeba s covidem počítat.

Studie, do které se budou moci zapojit tisíce dobrovolníků, by měla ukázat skutečné promoření populace covidem-19. Ministerstvo zdravotnictví chce na podzim ve velkém testovat lidi na protilátky a buněčnou imunitu proti koronaviru, upozornil na to Český rozhlas Radiožurnál. Na studii by se měly podílet pražské nemocnice IKEM a Fakultní Thomayerova nemocnice a také Fakultní nemocnice Olomouc. Další podzimní studie by také měla ukázat, nakolik protilátky chrání před nákazou.

Ministerstvo zdravotnictví by mělo příští týden rozhodovat o tom, jak to v Česku bude s třetí dávkou očkování proti covidu-19. Definitivně jasno má být do konce srpna. Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) už proto požádal Klinickou skupinu, Českou vakcinologickou společnost a Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby mu sdělily svůj odborný názor. Třetí dávku by měli dostat například lidé s transplantovanými orgány, někteří onkologičtí pacienti nebo senioři. Ukazuje se, že by v těle už totiž nemuseli mít dostatek protilátek.

V České republice je proti koronaviru plně naočkována polovina obyvatel. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že proti variantě delta to nemusí stačit – řada epidemiologů dokonce mluví o tom, že proti covidu v této podobě nejde ani vysněné kolektivní imunity dosáhnout. Očkování to podle nich ale nečiní méně důležitým, naopak.

Zesilují debaty o třetí dávce vakcíny proti covidu, dostat by ji měli například lidé s transplantovanými orgány, někteří onkologičtí pacienti anebo senioři. U těch má hladinu protilátek po očkování změřit i studie, kterou zadal premiér Andrej Babiš (ANO). Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka mají ale větší hodnotu komplexnější materiály, které zohledňují i buněčnou imunitu, tedy paměť buňky, jak s virem bojovat.

Lidem po transplantaci orgánů hrozí vysoké riziko při nákaze covidem, a to i přes plně dokončené očkování. Je to tím, že mají potlačenou imunitu a jejich přirozený obranný systém proti virům a bakteriím se s touto hrozbou nedokáže vypořádat – neumí si vytvořit ani protilátky ani buněčnou imunitu. Řada těchto osob dokonce ani vakcínu dostat nesmí.

Odborná skupina ministerstva zdravotnictví ve čtvrtek dál jednala o plánech na přeočkování třetí dávkou. Cílit by mělo hlavně na rizikové skupiny a to třeba lidi po transplantaci nebo s poruchou imunity. Přesný interval má padnout na základě klinických studií, jejichž výsledky čeká resort na konci léta. Jasněji pak bude i o plošném přeočkování.

Lidská společnost není stádo hospodářského dobytka, a skupinová imunita proto nemůže fungovat. V rozhovoru pro švýcarský web Republik to prohlásil uznávaný německý virolog Christian Drosten, podle něhož tak covid-19 dostanou všichni, kdo ho ještě neměli nebo nejsou očkovaní.

Malé městečko obklopené poli cukrové třtiny v jihovýchodní Brazílii se stalo vzorovým příkladem, který ukazuje, že i málo účinná vakcína dokáže pandemii covidu výrazně potlačit.

Potvrzení o negativním testu, prodělané nemoci covid-19 nebo očkování je jednou z podmínek pro vstup do provozoven nebo cestování do zahraničí. Lidé si potvrzení mohou stáhnout na internetu z Očkovacího portálu občana na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V papírové podobě ho lze získat v očkovacím centru nebo doklad o prodělané nákaze může vystavit praktický lékař. V červnu mají lidé nárok na dva PCR testy zdarma a čtyři antigenní testy. Děti do šesti let se nemusí prokazovat nikde žádným testem.

V kostní dřeni lidí, kteří prodělali covid-19 nebo proti němu byli očkovaní, přežívají důležité imunitní buňky – a to naznačuje, že by imunita proti této nemoci mohla být velmi dlouhodobá, možná dokonce prakticky celoživotní.