Protilátky po očkování jsou lepší než ty po prodělání nemoci, naznačuje nová studie. Hlavně proti variantám

Pokud budou přicházet nové varianty covidu, pak je ideální odpovědí očkování – protilátky získané z něj jsou totiž podle nové studie velmi spolehlivé i proti nim. Na rozdíl od těch přirozených po prodělání nemoci, upozorňují vědci.

Podle nové studie jsou protilátky vyvolané mRNA vakcínami lepší v neutralizaci viru SARS-CoV-2 a jeho variant než přirozená imunita. Výsledky výzkumu, které vyšly v odborném časopisu Scientific Reports, naznačují, že vakcína je, co se týká protilátek, zřejmě nejlepším způsobem ochrany před opakovanou nákazou, zejména proti novým a infekčnějším variantám.

Spor mezi zastánci přirozené imunity a té získané očkováním trvá od doby, kdy se objevily vakcíny proti covidu, tedy asi od konce roku 2020. Zatím ale měli vědci jen omezené údaje, které by ho dokázaly rozhodnout. Aktuální data jsou většinou zkreslená mnoha faktory, takže se na ně nedá úplně spolehnout: patří mezi ně například rozdíl v rychlosti vyvanutí ochrany, epidemiologická situace v dané zemi, nebo procento proočkovaných – a zejména nejistota v tom, kolik lidí už nemoc prodělalo. Ve zjišťování úrovně ochrany tedy mohou být laboratorní studie smysluplnější než mnohdy protikladná data z reálného života.

V této nové studii použili vědci z National Cancer Institute v Bethesdě řadu testů in vitro (tedy na laboratorních kulturách), aby zjistili počet protilátek vytvořených vakcínou a přirozenou imunitou a pak hledali, jestli to nějak souvisí s tím, jak velká část viru je neutralizována.

Výzkumníci odebrali vzorky 33 lidem, kteří prošli prokazatelně covidem, a srovnávali je se 28 vzorky lidí, kteří se nenakazili, ale dostali dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech nebo Moderna. Takto získaný materiál pak analyzovali. U těch, kteří byli očkováni, našli ve srovnání se skupinou s přirozenou imunitou 16,8násobné zvýšení neutralizačních protilátek, a dokonce 30,1násobné zvýšení oproti další skupině, kterou tvořili čerstvě diagnostikovaní lidé s covidem.

V následném experimentu vědci zjistili, že toto zvýšení protilátek se promítlo do podobného zlepšení neutralizace viru. To podle nich naznačuje, že očkovaní lidé mají více protilátek, a jejich imunitní systém je tedy při neutralizaci viru SARS-CoV-2 účinnější.

Zásadní zjištění

Jako nejdůležitější se ukázalo zjištění, že při setkání s jinou variantou viru byly protilátky očkovaných ve srovnání s protilátkami vyvolanými přirozenou imunitou mnohem účinnější při její neutralizaci.

Vědci proto dospěli k závěru, že protilátky vyvolané mRNA vakcínou jsou pravděpodobně účinnější proti různým novým variantám než takzvaná přirozená imunita získaná proděláním nemoci.

Slabiny a neznámé

Studie sice obsahovala velice přesný test neutralizace, ale stále jsou to jen laboratorní výsledky – naznačují tedy sice možné chování viru a protilátek v reálném prostředí, ale nejsou pro to důkazem, zdůrazňují autoři. Mimo laboratoře se objevuje více vlivů, které nelze do modelu zahrnout.

Studie také neřešila jiné mechanismy imunity, zaměřila se jen na protilátky.

V některých ohledech se navíc zdá, že protilátky po překonání nemoci mají výhodu: zatímco u těch po očkování jejich efekt klesal už po šesti měsících, u těch přirozených nebyl pokles zaznamenán ani po devíti měsících. Problém ale podle autorů je, že existovala obrovská různost toho, kolik těchto protilátek jednotliví lidé po prodělání měli, zatímco u očkování byla hladina vždy velmi podobná a tedy i dobře předpověditelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 11 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 14 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 16 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 17 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...