Protilátky po očkování jsou lepší než ty po prodělání nemoci, naznačuje nová studie. Hlavně proti variantám

Pokud budou přicházet nové varianty covidu, pak je ideální odpovědí očkování – protilátky získané z něj jsou totiž podle nové studie velmi spolehlivé i proti nim. Na rozdíl od těch přirozených po prodělání nemoci, upozorňují vědci.

Podle nové studie jsou protilátky vyvolané mRNA vakcínami lepší v neutralizaci viru SARS-CoV-2 a jeho variant než přirozená imunita. Výsledky výzkumu, které vyšly v odborném časopisu Scientific Reports, naznačují, že vakcína je, co se týká protilátek, zřejmě nejlepším způsobem ochrany před opakovanou nákazou, zejména proti novým a infekčnějším variantám.

Spor mezi zastánci přirozené imunity a té získané očkováním trvá od doby, kdy se objevily vakcíny proti covidu, tedy asi od konce roku 2020. Zatím ale měli vědci jen omezené údaje, které by ho dokázaly rozhodnout. Aktuální data jsou většinou zkreslená mnoha faktory, takže se na ně nedá úplně spolehnout: patří mezi ně například rozdíl v rychlosti vyvanutí ochrany, epidemiologická situace v dané zemi, nebo procento proočkovaných – a zejména nejistota v tom, kolik lidí už nemoc prodělalo. Ve zjišťování úrovně ochrany tedy mohou být laboratorní studie smysluplnější než mnohdy protikladná data z reálného života.

V této nové studii použili vědci z National Cancer Institute v Bethesdě řadu testů in vitro (tedy na laboratorních kulturách), aby zjistili počet protilátek vytvořených vakcínou a přirozenou imunitou a pak hledali, jestli to nějak souvisí s tím, jak velká část viru je neutralizována.

Výzkumníci odebrali vzorky 33 lidem, kteří prošli prokazatelně covidem, a srovnávali je se 28 vzorky lidí, kteří se nenakazili, ale dostali dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech nebo Moderna. Takto získaný materiál pak analyzovali. U těch, kteří byli očkováni, našli ve srovnání se skupinou s přirozenou imunitou 16,8násobné zvýšení neutralizačních protilátek, a dokonce 30,1násobné zvýšení oproti další skupině, kterou tvořili čerstvě diagnostikovaní lidé s covidem.

V následném experimentu vědci zjistili, že toto zvýšení protilátek se promítlo do podobného zlepšení neutralizace viru. To podle nich naznačuje, že očkovaní lidé mají více protilátek, a jejich imunitní systém je tedy při neutralizaci viru SARS-CoV-2 účinnější.

Zásadní zjištění

Jako nejdůležitější se ukázalo zjištění, že při setkání s jinou variantou viru byly protilátky očkovaných ve srovnání s protilátkami vyvolanými přirozenou imunitou mnohem účinnější při její neutralizaci.

Vědci proto dospěli k závěru, že protilátky vyvolané mRNA vakcínou jsou pravděpodobně účinnější proti různým novým variantám než takzvaná přirozená imunita získaná proděláním nemoci.

Slabiny a neznámé

Studie sice obsahovala velice přesný test neutralizace, ale stále jsou to jen laboratorní výsledky – naznačují tedy sice možné chování viru a protilátek v reálném prostředí, ale nejsou pro to důkazem, zdůrazňují autoři. Mimo laboratoře se objevuje více vlivů, které nelze do modelu zahrnout.

Studie také neřešila jiné mechanismy imunity, zaměřila se jen na protilátky.

V některých ohledech se navíc zdá, že protilátky po překonání nemoci mají výhodu: zatímco u těch po očkování jejich efekt klesal už po šesti měsících, u těch přirozených nebyl pokles zaznamenán ani po devíti měsících. Problém ale podle autorů je, že existovala obrovská různost toho, kolik těchto protilátek jednotliví lidé po prodělání měli, zatímco u očkování byla hladina vždy velmi podobná a tedy i dobře předpověditelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 11 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 14 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 17 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 18 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 19 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.