Protilátky po očkování jsou lepší než ty po prodělání nemoci, naznačuje nová studie. Hlavně proti variantám

Pokud budou přicházet nové varianty covidu, pak je ideální odpovědí očkování – protilátky získané z něj jsou totiž podle nové studie velmi spolehlivé i proti nim. Na rozdíl od těch přirozených po prodělání nemoci, upozorňují vědci.

Podle nové studie jsou protilátky vyvolané mRNA vakcínami lepší v neutralizaci viru SARS-CoV-2 a jeho variant než přirozená imunita. Výsledky výzkumu, které vyšly v odborném časopisu Scientific Reports, naznačují, že vakcína je, co se týká protilátek, zřejmě nejlepším způsobem ochrany před opakovanou nákazou, zejména proti novým a infekčnějším variantám.

Spor mezi zastánci přirozené imunity a té získané očkováním trvá od doby, kdy se objevily vakcíny proti covidu, tedy asi od konce roku 2020. Zatím ale měli vědci jen omezené údaje, které by ho dokázaly rozhodnout. Aktuální data jsou většinou zkreslená mnoha faktory, takže se na ně nedá úplně spolehnout: patří mezi ně například rozdíl v rychlosti vyvanutí ochrany, epidemiologická situace v dané zemi, nebo procento proočkovaných – a zejména nejistota v tom, kolik lidí už nemoc prodělalo. Ve zjišťování úrovně ochrany tedy mohou být laboratorní studie smysluplnější než mnohdy protikladná data z reálného života.

V této nové studii použili vědci z National Cancer Institute v Bethesdě řadu testů in vitro (tedy na laboratorních kulturách), aby zjistili počet protilátek vytvořených vakcínou a přirozenou imunitou a pak hledali, jestli to nějak souvisí s tím, jak velká část viru je neutralizována.

Výzkumníci odebrali vzorky 33 lidem, kteří prošli prokazatelně covidem, a srovnávali je se 28 vzorky lidí, kteří se nenakazili, ale dostali dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech nebo Moderna. Takto získaný materiál pak analyzovali. U těch, kteří byli očkováni, našli ve srovnání se skupinou s přirozenou imunitou 16,8násobné zvýšení neutralizačních protilátek, a dokonce 30,1násobné zvýšení oproti další skupině, kterou tvořili čerstvě diagnostikovaní lidé s covidem.

V následném experimentu vědci zjistili, že toto zvýšení protilátek se promítlo do podobného zlepšení neutralizace viru. To podle nich naznačuje, že očkovaní lidé mají více protilátek, a jejich imunitní systém je tedy při neutralizaci viru SARS-CoV-2 účinnější.

Zásadní zjištění

Jako nejdůležitější se ukázalo zjištění, že při setkání s jinou variantou viru byly protilátky očkovaných ve srovnání s protilátkami vyvolanými přirozenou imunitou mnohem účinnější při její neutralizaci.

Vědci proto dospěli k závěru, že protilátky vyvolané mRNA vakcínou jsou pravděpodobně účinnější proti různým novým variantám než takzvaná přirozená imunita získaná proděláním nemoci.

Slabiny a neznámé

Studie sice obsahovala velice přesný test neutralizace, ale stále jsou to jen laboratorní výsledky – naznačují tedy sice možné chování viru a protilátek v reálném prostředí, ale nejsou pro to důkazem, zdůrazňují autoři. Mimo laboratoře se objevuje více vlivů, které nelze do modelu zahrnout.

Studie také neřešila jiné mechanismy imunity, zaměřila se jen na protilátky.

V některých ohledech se navíc zdá, že protilátky po překonání nemoci mají výhodu: zatímco u těch po očkování jejich efekt klesal už po šesti měsících, u těch přirozených nebyl pokles zaznamenán ani po devíti měsících. Problém ale podle autorů je, že existovala obrovská různost toho, kolik těchto protilátek jednotliví lidé po prodělání měli, zatímco u očkování byla hladina vždy velmi podobná a tedy i dobře předpověditelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 52 mminutami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...