Zesilují debaty o třetí dávce vakcíny proti covidu, dostat by ji měli například lidé s transplantovanými orgány, někteří onkologičtí pacienti anebo senioři. U těch má hladinu protilátek po očkování změřit i studie, kterou zadal premiér Andrej Babiš (ANO). Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka mají ale větší hodnotu komplexnější materiály, které zohledňují i buněčnou imunitu, tedy paměť buňky, jak s virem bojovat.
Posilující dávku by Chlíbek doporučil také u zdravotníků nebo pracovníků v sociálních službách. Resort zdravotnictví chce mít jasno do konce srpna.
Klienty v domovech pro seniory naočkovali hned poté, co se možnost otevřela. Marie Máchová teď vzpomíná, že díky vakcinaci zažívali volnější režim třeba u návštěv. Po půl roce zařízení otestovalo hladinu protilátek u většiny svých klientů a zjistilo, že na čtyřicet procent z nich ji má velmi nízkou, nebo dokonce nemá protilátky žádné.
„My se dlouhodobě snažíme o zodpovědný přístup, pro nás to znamená, že vlastně máme vytipovanou skupinu osob pro případnou třetí vakcinaci,“ říká ředitel Domova pro zrakově postižené Palata Jiří Procházka.
Výzkum množství protilátek
O poklesu protilátek u starších lidí mluví i studie společnosti Podané ruce. Na začátku léta otestovala na šest set naočkovaných seniorů. Dostatečnou ochranu podle ní nemá až šedesát procent testovaných. „U seniorů nad 65 let je imunitní systém slabší,“ hodnotí ředitel Podaných rukou Jindřich Vobořil.
„My pořád neznáme to magické číslo, které by stanovovalo hladinu protilátek, která chrání,“ připomíná vakcinolog Chlíbek. Vlastní studii na množství protilátek mezi nejstaršími lidmi chce i premiér Babiš. Provést se má v Ústeckem a Moravskoslezském kraji.
„Bude to i takové srovnání domovů důchodců a osob, které prodělaly onemocnění a jsou očkovány, a těch, kteřé jsou jenom očkovány,“ avizuje ředitel Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě Eduard Ježo.
Třetí dávka
Podle šéfa vakcinologů by ale bylo vhodnější sledovat zahraniční studie, které kromě protilátek zohledňují i buněčnou imunitu a další aspekty. „Studie, které provádí společnost Pfizer, jasně potvrdily efekt třetí dávky, kdy například u mladších lidí je to pětkrát více protilátek po třetí dávce než po druhé a u seniorů jedenáctkrát více,“ oponuje Chlíbek.
„Pokud bude třetí dávka doporučena, schválena, tak určitě budou mezi prvními vakcinováni ti nejslabší, čili senioři, pacienti s poruchou imunity, transplantovaní pacienti. O těchto skupinách uvažujeme už velmi vážně,“ říká náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Vašáková.
Přeočkování by na řadu mohlo přijít po šesti až dvanácti měsících od druhé dávky. A podle Chlíbka by mohlo vydržet, pokud nepřijde zásadnější varianta viru, delší dobu.
Pediatrička a místopředsedkyně České vakcionologické společnosti Hana Cabrnochová potvrdila, že tento týden zřejmě padne rozhodnutí mezinárodních autorit, zda je třetí dávka potřebná. Předpokládá, že během srpna bude mít jasno i Česká republika. „Já bych chtěla říct, že pouze snížená hladina protilátek ještě nic neříká o tom, že člověk je ohrožen závažnou formou onemocnění,“ dodala.
Cabrnochová zároveň upozornila, že po prázdninách skončí velkokapacitní očkovací centra a bude nutné také vyřešit, zda třetí dávkou budou očkovat praktici.
Přeočkování v jiných zemích
S přeočkováním třetí dávkou právě u lidí nad šedesát let už začal Izrael. Do víkendu ji zdravotníci aplikovali 420 tisícům lidí, tedy více než třetině této věkové skupiny v zemi. Dosavadní hlášení zatím mluví o tom, že očkovaní pociťovali stejné nebo mírnější vedlejší účinky než po druhé injekci. Krok má pomoci i v boji proti nakažlivější variantě delta.
Další země se k podobnému opatření chystají. Francie a Německo už oznámily, že od září začnou nabízet posilovací dávku nejstarším a nejzranitelnějším skupinám. Spojené státy chtějí co nejdříve zahájit přeočkování u osob s poruchou imunitního systému.
Odborníci uvažovali i o tom, zda nebude vzhledem k mutacím potřeba vakcínu upravit. Společnost BioNTech teď uvedla, že současná očkovací látka proti variantě funguje a uzpůsobovat ji není třeba. Přeočkování třetí dávkou před zimou doporučuje i společnost Moderna.
Kde se bude očkovat
Otázka ale je, kam by si lidé pro třetí dávku měli chodit. Většina velkých očkovacích center plánuje do konce srpna ukončit provoz. Často jde totiž o společenské nebo koncertní sály, jejichž majitelé počítají s tím, že se od podzimu vrátí ke svému původnímu účelu.
Teď v Národním očkovacím centru v O2 Universu denně zdravotníci z Ústřední vojenské nemocnice aplikují zhruba tři a půl tisíce dávek, na začátku očkování to byl skoro dvojnásobek. Zájem začal klesat v průběhu srpna.
Na začátku září proto centrum ukončí provoz. Lidé, kteří tady dostali první dávku, si pro tu druhou budou muset dojít do nemocnice. „Máme také očkovací centrum, ta jeho kapacita je zhruba šest set lidí denně, v současnosti není plně využita. Nicméně připravujeme se tak, abychom dokázali v případě, že bude potřeba, významně navýšit kapacitu,“ říká mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Jitka Zinke.
Uzavírání center v krajích
Podobně jsou na tom i další centra mimo zdravotnická zařízení. Teď jich v Česku funguje víc než padesát. Většina z nich skončí v srpnu. O provozu těchto míst zatím není rozhodnuto v Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském kraji.
Po uzavření všech center mimo nemocnice klesne denní kapacita až o padesát tisíc dávek. Podle ministerstva to problém není. A to i přesto, že resort očekává, že zájem o vakcíny se začne na rozdíl od posledních týdnů zvyšovat. Alespoň jednu dávku teď má víc než šedesát procent lidí.
„Doufejme, že do září budeme na osmdesáti procentech a bude to taková mez, která očkování zpomalí, takže teoreticky by měla stačit kapacita nemocničních center a ambulancí, pokud nenastane situace, že se třeba schválí třetí dávka pro některé věkové skupiny,“ říká náměstkyně ministra pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková.
Právě proto chce resort rozhodnout o přeočkování do konce srpna, aby případně uzavření některých vakcinačních center stihl zabránit.
Česko pod evropským průměrem
Klesající zájem hlásí i další očkovací centra. Třeba lékaři z Fakultní nemocnice Ostrava očkovali během června a července každý den v průměru přes tři tisíce lidí. Teď je to méně než polovina.
V tuto chvíli má u nás dokončené očkování přes pět milionů lidí. Tedy zhruba 56 procent dospělých. V evropských zemích je to celkově přes šedesát procent. Nejlépe jsou na tom Malta a Island, kde je naočkováno přes 85 procent obyvatel, nejhůř pak Bulharsko, kde má ukončené očkování 18 procent lidí. Podle odborníků je třeba proočkovanost v Česku ještě zvýšit.
„Kdybychom měli jenom očkování, tak musíme proočkovat osmdesát pět až devadesát procent lidí, ale protože jsme už promoření, tak to třeba takhle vysoké číslo už být nemusí. Měli bychom dosáhnout maxima. Maxima těch, které můžeme proočkovat. To je jedno, jestli to bude devadesát procent, můžeme jít ještě nad,“ uzavírá hlavní epidemiolog IKEM a člen rady vlády pro zdravotní rizika Petr Smejkal.
