Imunita z očkování proti covidu po čase klesá, říkají britští experti. Řada zemí řeší třetí dávku

Ochrana, kterou vakcíny poskytují proti nákaze koronavirem či vážnému průběhu choroby, pravděpodobně postupem času slábne. V následujících letech je třeba počítat s přeočkováním, uvedla s odvoláním na dokument britské vládní zdravotnické komise SAGE agentura Reuters.

„Je velmi pravděpodobné, že imunita získaná očkováním proti nákaze SARS-CoV-2 a potenciálně těžkému průběhu onemocnění (ale pravděpodobně v menší míře) postupem času slábne,“ uvedla v dokumentu SAGE.

„Je tedy pravděpodobné, že očkovací kampaně proti SARS-CoV-2 budou pokračovat v mnoha následujících letech. V současné době ale nevíme, jaká bude optimální frekvence přeočkování k ochraně zranitelných osob před nemocí covid-19,“ uvedli v textu přední vědci z Královské univerzity v Londýně, Birminghamské univerzity a z úřadu pro veřejné zdraví Public Health England (PHE).

Británie očkuje vakcínami proti koronaviru od společností AstraZeneca, Pfizer/BioNTech a Moderna. Podle vědců se dá očekávat, že ochrana poskytovaná těmito vakcínami zůstane silná vůči vážnému průběhu choroby. Účinnost proti mírné nebo bezpříznakové formě onemocnění ale časem nejspíš klesne. Tuto teorii potvrzují neoficiální data z Británie a Izraele, dodali autoři dokumentu.

Izraelské ministerstvo zdravotnictví nedávno zveřejnilo data o snižující se účinnosti vakcíny proti nákaze koronavirem. Úřad uvedl, že ochrana proti nakažení je nyní po očkování devětatřicetiprocentní, proti vážnému průběhu choroby jednadevadesátiprocentní a proti hospitalizaci osmaosmdesátiprocentní. Firmy Pfizer a BioNTech původně udávaly vyšší než devadesátiprocentní účinnost svého přípravku proti nákaze.

Země chystají třetí dávku

Izrael už oznámil, že osobám starším 60 let nabídne přeočkovaní třetí dávkou vakcíny proti covidu od společností Pfizer a BioNTech. Jako první se nechal přeočkovat izraelský prezident Jicchak Herzog.

Poptávka po třetí posilovací dávce vakcíny byla v celé zemi vysoká, informovaly izraelské zdravotnické organizace v neděli, v první oficiální den zavádění vakcíny pro osoby starší 60 let. Přesto premiér Naftali Bennett vyzval poskytovatele zdravotní péče, aby očkování – dostupné všem osobám starším 60 let, které dostaly druhou dávku před více než pěti měsíci – aplikovali ještě rychleji. Pro zpravodajský portál Times of Israel uvedl, že by se zranitelné osoby měly tentokrát zvládnout přeočkovat do konce měsíce.

Německý ninistr zdravotnictví Jens Spahn chce izraelský plán napodobit a od září hodlá nabízet třetí dávky velmi starým lidem, lidem, kteří v současné době potřebují péči, a lidem s oslabeným imunitním systémem, uvedl bulvární deník Bild am Sonntag s odvoláním na návrh usnesení, které Spahn předložil svým kolegům na zemské úrovni. Lidem, kteří byli plně očkováni jednou z vakcín s virovým vektorem (Oxford/AstraZeneca nebo Johnson & Johnson), by měla být tentokrát jako posilovací dávka podána mRNA vakcína, říká návrh.

Podle Bildu Spahn také navrhne rozšíření nároku na dávky i na mladistvé ve věku 12 až 17 let. Pokud bude toto rozhodnutí přijato, půjde nad rámec současného doporučení německého Stálého výboru pro očkování očkovat pouze nezletilé s již existujícími onemocněními. V sobotu Spahn na Twitteru uvedl, že první dávku vakcíny obdržel každý pátý Němec v tomto věkovém rozmezí.

Třetí dávka je kontroverzní

Odborný časopis Nature ale upozornil, že epidemiologové před třetí dávkou spíše varují. Tato strategie by podle nich mohla v důsledku uškodit úsilí o ukončení pandemie; každá posilovací dávka totiž představuje dávku vakcíny, která by místo toho mohla být určena pro země s nízkými a středními příjmy, kde většina občanů nemá vůbec žádnou ochranu a kde by se mohly objevit nebezpečné varianty koronaviru.

Také statistické údaje zatím neprokazují, že by k záchraně životů bylo zapotřebí dalších dávek, říká Nature – snad s výjimkou lidí s oslabeným imunitním systémem, u nichž se nemusí vytvořit dostatečná protilátková reakce na první očkování. Jde například o pacienty po transplantaci.

Vakcíny proti covidu se do nejchudších zemí světa zřejmě dostanou ve větším množství až v roce 2023. Interní analýza Světové zdravotnické organizace (WHO) odhaduje, že pokud by 11 bohatých zemí, které buď zavádějí posilující vakcíny, nebo o tom letos uvažují, mělo očkovat všechny starší 50 let, spotřebovaly by zhruba 440 milionů dávek. Pokud by totéž udělaly všechny země s vysokými a vyššími středními příjmy, tento odhad se zdvojnásobí.

WHO tvrdí, že tato očkování by byla pro omezení pandemie užitečnější, kdyby odešla do zemí s nízkými a nižšími středními příjmy, kde více než pětaosmdesát procent lidí (přibližně 3,5 miliardy) nedostalo zatím ani jednu dávku. „Prioritou nyní musí být očkování těch, kteří žádnou dávku nedostali,“ řekl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na brífinku 12. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 5 mminutami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 1 hhodinou

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 3 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 5 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...