Imunita z očkování proti covidu po čase klesá, říkají britští experti. Řada zemí řeší třetí dávku

Ochrana, kterou vakcíny poskytují proti nákaze koronavirem či vážnému průběhu choroby, pravděpodobně postupem času slábne. V následujících letech je třeba počítat s přeočkováním, uvedla s odvoláním na dokument britské vládní zdravotnické komise SAGE agentura Reuters.

„Je velmi pravděpodobné, že imunita získaná očkováním proti nákaze SARS-CoV-2 a potenciálně těžkému průběhu onemocnění (ale pravděpodobně v menší míře) postupem času slábne,“ uvedla v dokumentu SAGE.

„Je tedy pravděpodobné, že očkovací kampaně proti SARS-CoV-2 budou pokračovat v mnoha následujících letech. V současné době ale nevíme, jaká bude optimální frekvence přeočkování k ochraně zranitelných osob před nemocí covid-19,“ uvedli v textu přední vědci z Královské univerzity v Londýně, Birminghamské univerzity a z úřadu pro veřejné zdraví Public Health England (PHE).

Británie očkuje vakcínami proti koronaviru od společností AstraZeneca, Pfizer/BioNTech a Moderna. Podle vědců se dá očekávat, že ochrana poskytovaná těmito vakcínami zůstane silná vůči vážnému průběhu choroby. Účinnost proti mírné nebo bezpříznakové formě onemocnění ale časem nejspíš klesne. Tuto teorii potvrzují neoficiální data z Británie a Izraele, dodali autoři dokumentu.

Izraelské ministerstvo zdravotnictví nedávno zveřejnilo data o snižující se účinnosti vakcíny proti nákaze koronavirem. Úřad uvedl, že ochrana proti nakažení je nyní po očkování devětatřicetiprocentní, proti vážnému průběhu choroby jednadevadesátiprocentní a proti hospitalizaci osmaosmdesátiprocentní. Firmy Pfizer a BioNTech původně udávaly vyšší než devadesátiprocentní účinnost svého přípravku proti nákaze.

Země chystají třetí dávku

Izrael už oznámil, že osobám starším 60 let nabídne přeočkovaní třetí dávkou vakcíny proti covidu od společností Pfizer a BioNTech. Jako první se nechal přeočkovat izraelský prezident Jicchak Herzog.

Poptávka po třetí posilovací dávce vakcíny byla v celé zemi vysoká, informovaly izraelské zdravotnické organizace v neděli, v první oficiální den zavádění vakcíny pro osoby starší 60 let. Přesto premiér Naftali Bennett vyzval poskytovatele zdravotní péče, aby očkování – dostupné všem osobám starším 60 let, které dostaly druhou dávku před více než pěti měsíci – aplikovali ještě rychleji. Pro zpravodajský portál Times of Israel uvedl, že by se zranitelné osoby měly tentokrát zvládnout přeočkovat do konce měsíce.

Německý ninistr zdravotnictví Jens Spahn chce izraelský plán napodobit a od září hodlá nabízet třetí dávky velmi starým lidem, lidem, kteří v současné době potřebují péči, a lidem s oslabeným imunitním systémem, uvedl bulvární deník Bild am Sonntag s odvoláním na návrh usnesení, které Spahn předložil svým kolegům na zemské úrovni. Lidem, kteří byli plně očkováni jednou z vakcín s virovým vektorem (Oxford/AstraZeneca nebo Johnson & Johnson), by měla být tentokrát jako posilovací dávka podána mRNA vakcína, říká návrh.

Podle Bildu Spahn také navrhne rozšíření nároku na dávky i na mladistvé ve věku 12 až 17 let. Pokud bude toto rozhodnutí přijato, půjde nad rámec současného doporučení německého Stálého výboru pro očkování očkovat pouze nezletilé s již existujícími onemocněními. V sobotu Spahn na Twitteru uvedl, že první dávku vakcíny obdržel každý pátý Němec v tomto věkovém rozmezí.

Třetí dávka je kontroverzní

Odborný časopis Nature ale upozornil, že epidemiologové před třetí dávkou spíše varují. Tato strategie by podle nich mohla v důsledku uškodit úsilí o ukončení pandemie; každá posilovací dávka totiž představuje dávku vakcíny, která by místo toho mohla být určena pro země s nízkými a středními příjmy, kde většina občanů nemá vůbec žádnou ochranu a kde by se mohly objevit nebezpečné varianty koronaviru.

Také statistické údaje zatím neprokazují, že by k záchraně životů bylo zapotřebí dalších dávek, říká Nature – snad s výjimkou lidí s oslabeným imunitním systémem, u nichž se nemusí vytvořit dostatečná protilátková reakce na první očkování. Jde například o pacienty po transplantaci.

Vakcíny proti covidu se do nejchudších zemí světa zřejmě dostanou ve větším množství až v roce 2023. Interní analýza Světové zdravotnické organizace (WHO) odhaduje, že pokud by 11 bohatých zemí, které buď zavádějí posilující vakcíny, nebo o tom letos uvažují, mělo očkovat všechny starší 50 let, spotřebovaly by zhruba 440 milionů dávek. Pokud by totéž udělaly všechny země s vysokými a vyššími středními příjmy, tento odhad se zdvojnásobí.

WHO tvrdí, že tato očkování by byla pro omezení pandemie užitečnější, kdyby odešla do zemí s nízkými a nižšími středními příjmy, kde více než pětaosmdesát procent lidí (přibližně 3,5 miliardy) nedostalo zatím ani jednu dávku. „Prioritou nyní musí být očkování těch, kteří žádnou dávku nedostali,“ řekl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na brífinku 12. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 11 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 17 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 18 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.