Imunita z očkování proti covidu po čase klesá, říkají britští experti. Řada zemí řeší třetí dávku

Ochrana, kterou vakcíny poskytují proti nákaze koronavirem či vážnému průběhu choroby, pravděpodobně postupem času slábne. V následujících letech je třeba počítat s přeočkováním, uvedla s odvoláním na dokument britské vládní zdravotnické komise SAGE agentura Reuters.

„Je velmi pravděpodobné, že imunita získaná očkováním proti nákaze SARS-CoV-2 a potenciálně těžkému průběhu onemocnění (ale pravděpodobně v menší míře) postupem času slábne,“ uvedla v dokumentu SAGE.

„Je tedy pravděpodobné, že očkovací kampaně proti SARS-CoV-2 budou pokračovat v mnoha následujících letech. V současné době ale nevíme, jaká bude optimální frekvence přeočkování k ochraně zranitelných osob před nemocí covid-19,“ uvedli v textu přední vědci z Královské univerzity v Londýně, Birminghamské univerzity a z úřadu pro veřejné zdraví Public Health England (PHE).

Británie očkuje vakcínami proti koronaviru od společností AstraZeneca, Pfizer/BioNTech a Moderna. Podle vědců se dá očekávat, že ochrana poskytovaná těmito vakcínami zůstane silná vůči vážnému průběhu choroby. Účinnost proti mírné nebo bezpříznakové formě onemocnění ale časem nejspíš klesne. Tuto teorii potvrzují neoficiální data z Británie a Izraele, dodali autoři dokumentu.

Izraelské ministerstvo zdravotnictví nedávno zveřejnilo data o snižující se účinnosti vakcíny proti nákaze koronavirem. Úřad uvedl, že ochrana proti nakažení je nyní po očkování devětatřicetiprocentní, proti vážnému průběhu choroby jednadevadesátiprocentní a proti hospitalizaci osmaosmdesátiprocentní. Firmy Pfizer a BioNTech původně udávaly vyšší než devadesátiprocentní účinnost svého přípravku proti nákaze.

Země chystají třetí dávku

Izrael už oznámil, že osobám starším 60 let nabídne přeočkovaní třetí dávkou vakcíny proti covidu od společností Pfizer a BioNTech. Jako první se nechal přeočkovat izraelský prezident Jicchak Herzog.

Poptávka po třetí posilovací dávce vakcíny byla v celé zemi vysoká, informovaly izraelské zdravotnické organizace v neděli, v první oficiální den zavádění vakcíny pro osoby starší 60 let. Přesto premiér Naftali Bennett vyzval poskytovatele zdravotní péče, aby očkování – dostupné všem osobám starším 60 let, které dostaly druhou dávku před více než pěti měsíci – aplikovali ještě rychleji. Pro zpravodajský portál Times of Israel uvedl, že by se zranitelné osoby měly tentokrát zvládnout přeočkovat do konce měsíce.

Německý ninistr zdravotnictví Jens Spahn chce izraelský plán napodobit a od září hodlá nabízet třetí dávky velmi starým lidem, lidem, kteří v současné době potřebují péči, a lidem s oslabeným imunitním systémem, uvedl bulvární deník Bild am Sonntag s odvoláním na návrh usnesení, které Spahn předložil svým kolegům na zemské úrovni. Lidem, kteří byli plně očkováni jednou z vakcín s virovým vektorem (Oxford/AstraZeneca nebo Johnson & Johnson), by měla být tentokrát jako posilovací dávka podána mRNA vakcína, říká návrh.

Podle Bildu Spahn také navrhne rozšíření nároku na dávky i na mladistvé ve věku 12 až 17 let. Pokud bude toto rozhodnutí přijato, půjde nad rámec současného doporučení německého Stálého výboru pro očkování očkovat pouze nezletilé s již existujícími onemocněními. V sobotu Spahn na Twitteru uvedl, že první dávku vakcíny obdržel každý pátý Němec v tomto věkovém rozmezí.

Třetí dávka je kontroverzní

Odborný časopis Nature ale upozornil, že epidemiologové před třetí dávkou spíše varují. Tato strategie by podle nich mohla v důsledku uškodit úsilí o ukončení pandemie; každá posilovací dávka totiž představuje dávku vakcíny, která by místo toho mohla být určena pro země s nízkými a středními příjmy, kde většina občanů nemá vůbec žádnou ochranu a kde by se mohly objevit nebezpečné varianty koronaviru.

Také statistické údaje zatím neprokazují, že by k záchraně životů bylo zapotřebí dalších dávek, říká Nature – snad s výjimkou lidí s oslabeným imunitním systémem, u nichž se nemusí vytvořit dostatečná protilátková reakce na první očkování. Jde například o pacienty po transplantaci.

Vakcíny proti covidu se do nejchudších zemí světa zřejmě dostanou ve větším množství až v roce 2023. Interní analýza Světové zdravotnické organizace (WHO) odhaduje, že pokud by 11 bohatých zemí, které buď zavádějí posilující vakcíny, nebo o tom letos uvažují, mělo očkovat všechny starší 50 let, spotřebovaly by zhruba 440 milionů dávek. Pokud by totéž udělaly všechny země s vysokými a vyššími středními příjmy, tento odhad se zdvojnásobí.

WHO tvrdí, že tato očkování by byla pro omezení pandemie užitečnější, kdyby odešla do zemí s nízkými a nižšími středními příjmy, kde více než pětaosmdesát procent lidí (přibližně 3,5 miliardy) nedostalo zatím ani jednu dávku. „Prioritou nyní musí být očkování těch, kteří žádnou dávku nedostali,“ řekl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na brífinku 12. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
před 14 hhodinami

Vláda USA hodlá rozvolnit normy pro efektivitu aut, aby ceny vozů klesly

Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo předpis, který má zvrátit normy pro efektivitu automobilů schválené za vlády předchozího prezidenta USA Joea Bidena. Současná vláda si od toho slibuje, že cena vozů pro koncové spotřebitele klesne. Část expertů ale varuje, že změny mohou poškodit postavení amerických automobilek na světovém trhu.
před 16 hhodinami

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
29. 9. 2026‌‌

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
29. 9. 2026‌‌

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
29. 9. 2026‌‌

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.
27. 9. 2026‌‌

AI agenti OpenAI zasáhli do několika webů amerických vládních agentur

Agenti umělé inteligence (AI) firmy OpenAI se pokoušeli získat informace od „vlád, univerzit, veřejných orgánů a dalších institucí“, včetně Komise pro kontrolu cenných papírů, Úřadu pro sčítání lidu a ministerstva školství v USA, uvedla podle britského serveru BBC společnost. Také však tvrdí, že všechny informace, které AI získala, jsou veřejně dostupné.
26. 9. 2026Aktualizováno26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.