Smrtnost covidu je u lidí s transplantacemi orgánů dvanáct procent. Většina z nich nereaguje na očkování

Nahrávám video

Lidem po transplantaci orgánů hrozí vysoké riziko při nákaze covidem, a to i přes plně dokončené očkování. Je to tím, že mají potlačenou imunitu a jejich přirozený obranný systém proti virům a bakteriím se s touto hrozbou nedokáže vypořádat – neumí si vytvořit ani protilátky ani buněčnou imunitu. Řada těchto osob dokonce ani vakcínu dostat nesmí.

Na covid už zemřelo 164 lidí po transplantacích, patří tedy mezi jednu z nejohroženějších skupin, uvedl přednosta Pracoviště laboratorních metod v IKEMu Ilja Stříž.

Standardní reakce zdravého člověka na očkování je vznik kvalitní imunity dva týdny po druhé dávce. „Pacienti po orgánových transplantacích jsou handicapovaní zejména tím, že dostávají vysoké dávky imnunosuprsiv, tedy látek, který dostávají proto, aby jejich tělo nové orgány neodmítlo,“ vysvětlil Stříž.

Už když očkování proti covidu vznikalo, očekávalo se podle Stříže, že reakce těchto pacientů na vakcínu bude výrazně slabší – a přesně to se také pak v praxi potvrdilo. „Momentálně je už řada studií, a potvrzují to i naše data z IKEMu, že po těch dvou dávkách má řada pacientů minimální nebo dokonce nulové množství protilátek a mají i potlačenou buněčnou imunitu,“ přiblížil expert z IKEMu.

Přesto má podle něj smysl nechat se očkovat u těchto pacientů – už jen proto, že u některých z nich se imunitní reakce objeví. „Nemáme zatím parametry, neznáme ty biomarkery, které by nám předem řekly, u kterého z pacientů se imunita objeví a u kterého ne,“ podotkl Stříž. „Už jen kvůli těm, co imunitně odpovídají, to smysl má,“ dodal.

Navíc je podle něj možné, že po očkování se objevují jiné imunitní reakce, které se ale nedají dobře měřit. „Proto se všechny transplantační společnosti shodují na tom, že to očkování smysl má,“ uvedl Stříž. Přesto existuje cesta, jak tyto komplikace obejít: lékaři se snaží co nejrychleji naočkovat už lidi v pořadníku – tedy ještě v době, kdy na orgány čekají, ale ještě neberou léky snižující imunitu. Protože v té době ještě mají imunitu funkční, mohou se nechat účinně vakcinovat, aniž by jim to nějak komplikovalo život.

Lidé, kteří nemohou dostat očkování

Většina lidí s transplantovanými orgány očkování proti covidu dostat může. Podle Stříže je jedno, o jaký druh vakcíny se jedná. Lékaři si zpočátku mysleli, že u pacientů s imunosupresí budou účinnější vektorové vakcíny než moderní mRNA vakcíny, ale studie ukázaly, že na typu příliš nezáleží.

Covid je pro pacienty po transplantaci extrémně nebezpečný, podle Stříže mnohem víc než možné negativní účinky očkování. Celkem bylo covidem-19 infikováno asi čtrnáct set osob po transplantaci, přičemž umřelo 164 osob; úmrtnost této skupiny lidí je tedy v České republice asi dvanáct procent.

Je to podle Stříže dáno nejen imunosupresí. „Je to i tím, že jde často o osoby polymorbidní, tedy trpící více zdravotními problémy,“ uvedl lékař z IKEMu. „Často i těmi, které jsou z hlediska covidu rizikovými, tedy například cukrovkou nebo kardiovaskulárními chorobami.“

V současné době žije v Česku asi osm tisíc osob s transplantovanými orgány, přičemž asi o pěti tisících z nich se stará právě pražský IKEM. Z nich už víc než 80 procent je proti covidu očkovaných. „Měli jsme možnost udělat si menší studii na menší skupině a vyšlo nám, že imunitní odpověď jsme našli asi u čtyřiceti procent z nich,“ říká Stříž.

Třetí dávka vakcíny je rozporuplná

U řady skupin lidí, které mají problémy s imunitou nebo jsou covidem více zranitelné, se delší dobu zvažuje možnost třetí dávky vakcíny – ta by mohla imunitu podpořit a zvýšit tak pravděpodobnost co nejlehčího průběhu onemocnění. Například Izrael už třetí dávku vakcíny Pfizer/ BioNTech plánuje pro všechny seniory, a to ještě letos na podzim.

Podobné úvahy podle Stříže existují také pro osoby po transplantaci. „Existují studie, že u pacientů po transplantaci ledviny, kde dvě dávky nevedly ke vzniku imunity, tak třetí u 40 procent z nich podání další dávky vyvolalo imunitní odpověď,“ popsal.

Jenže jiné studie naznačují rizika: byl popsán minimálně jeden případ, kdy došlo po třetí dávce k odmítnutí orgánu, což je zásadní problém. Proto zatím podle Stříže například američtí experti na transplantace třetí dávku obecně nedoporučují a měla by se zatím podávat jen v přísně sledovaných klinických studiích.

Klíčové podle experta je, aby se ve společnosti nechalo očkovat co nejvíce lidí, kteří mohou a u nichž vakcína zabírá. Sníží se tak množství viru, který společností koluje, a zabrání to tak, aby se nakazili lidé, kteří  sami z účinků vakcín profitovat nemohou, jako jsou právě lidé po transplantacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 5 hhodinami

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 7 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 8 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 9 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 10 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
včera v 16:32

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
včera v 16:31

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
včera v 15:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.