Smrtnost covidu je u lidí s transplantacemi orgánů dvanáct procent. Většina z nich nereaguje na očkování

Nahrávám video

Lidem po transplantaci orgánů hrozí vysoké riziko při nákaze covidem, a to i přes plně dokončené očkování. Je to tím, že mají potlačenou imunitu a jejich přirozený obranný systém proti virům a bakteriím se s touto hrozbou nedokáže vypořádat – neumí si vytvořit ani protilátky ani buněčnou imunitu. Řada těchto osob dokonce ani vakcínu dostat nesmí.

Na covid už zemřelo 164 lidí po transplantacích, patří tedy mezi jednu z nejohroženějších skupin, uvedl přednosta Pracoviště laboratorních metod v IKEMu Ilja Stříž.

Standardní reakce zdravého člověka na očkování je vznik kvalitní imunity dva týdny po druhé dávce. „Pacienti po orgánových transplantacích jsou handicapovaní zejména tím, že dostávají vysoké dávky imnunosuprsiv, tedy látek, který dostávají proto, aby jejich tělo nové orgány neodmítlo,“ vysvětlil Stříž.

Už když očkování proti covidu vznikalo, očekávalo se podle Stříže, že reakce těchto pacientů na vakcínu bude výrazně slabší – a přesně to se také pak v praxi potvrdilo. „Momentálně je už řada studií, a potvrzují to i naše data z IKEMu, že po těch dvou dávkách má řada pacientů minimální nebo dokonce nulové množství protilátek a mají i potlačenou buněčnou imunitu,“ přiblížil expert z IKEMu.

Přesto má podle něj smysl nechat se očkovat u těchto pacientů – už jen proto, že u některých z nich se imunitní reakce objeví. „Nemáme zatím parametry, neznáme ty biomarkery, které by nám předem řekly, u kterého z pacientů se imunita objeví a u kterého ne,“ podotkl Stříž. „Už jen kvůli těm, co imunitně odpovídají, to smysl má,“ dodal.

Navíc je podle něj možné, že po očkování se objevují jiné imunitní reakce, které se ale nedají dobře měřit. „Proto se všechny transplantační společnosti shodují na tom, že to očkování smysl má,“ uvedl Stříž. Přesto existuje cesta, jak tyto komplikace obejít: lékaři se snaží co nejrychleji naočkovat už lidi v pořadníku – tedy ještě v době, kdy na orgány čekají, ale ještě neberou léky snižující imunitu. Protože v té době ještě mají imunitu funkční, mohou se nechat účinně vakcinovat, aniž by jim to nějak komplikovalo život.

Lidé, kteří nemohou dostat očkování

Většina lidí s transplantovanými orgány očkování proti covidu dostat může. Podle Stříže je jedno, o jaký druh vakcíny se jedná. Lékaři si zpočátku mysleli, že u pacientů s imunosupresí budou účinnější vektorové vakcíny než moderní mRNA vakcíny, ale studie ukázaly, že na typu příliš nezáleží.

Covid je pro pacienty po transplantaci extrémně nebezpečný, podle Stříže mnohem víc než možné negativní účinky očkování. Celkem bylo covidem-19 infikováno asi čtrnáct set osob po transplantaci, přičemž umřelo 164 osob; úmrtnost této skupiny lidí je tedy v České republice asi dvanáct procent.

Je to podle Stříže dáno nejen imunosupresí. „Je to i tím, že jde často o osoby polymorbidní, tedy trpící více zdravotními problémy,“ uvedl lékař z IKEMu. „Často i těmi, které jsou z hlediska covidu rizikovými, tedy například cukrovkou nebo kardiovaskulárními chorobami.“

V současné době žije v Česku asi osm tisíc osob s transplantovanými orgány, přičemž asi o pěti tisících z nich se stará právě pražský IKEM. Z nich už víc než 80 procent je proti covidu očkovaných. „Měli jsme možnost udělat si menší studii na menší skupině a vyšlo nám, že imunitní odpověď jsme našli asi u čtyřiceti procent z nich,“ říká Stříž.

Třetí dávka vakcíny je rozporuplná

U řady skupin lidí, které mají problémy s imunitou nebo jsou covidem více zranitelné, se delší dobu zvažuje možnost třetí dávky vakcíny – ta by mohla imunitu podpořit a zvýšit tak pravděpodobnost co nejlehčího průběhu onemocnění. Například Izrael už třetí dávku vakcíny Pfizer/ BioNTech plánuje pro všechny seniory, a to ještě letos na podzim.

Podobné úvahy podle Stříže existují také pro osoby po transplantaci. „Existují studie, že u pacientů po transplantaci ledviny, kde dvě dávky nevedly ke vzniku imunity, tak třetí u 40 procent z nich podání další dávky vyvolalo imunitní odpověď,“ popsal.

Jenže jiné studie naznačují rizika: byl popsán minimálně jeden případ, kdy došlo po třetí dávce k odmítnutí orgánu, což je zásadní problém. Proto zatím podle Stříže například američtí experti na transplantace třetí dávku obecně nedoporučují a měla by se zatím podávat jen v přísně sledovaných klinických studiích.

Klíčové podle experta je, aby se ve společnosti nechalo očkovat co nejvíce lidí, kteří mohou a u nichž vakcína zabírá. Sníží se tak množství viru, který společností koluje, a zabrání to tak, aby se nakazili lidé, kteří  sami z účinků vakcín profitovat nemohou, jako jsou právě lidé po transplantacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 20 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 21 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...