Smrtnost covidu je u lidí s transplantacemi orgánů dvanáct procent. Většina z nich nereaguje na očkování

Nahrávám video

Lidem po transplantaci orgánů hrozí vysoké riziko při nákaze covidem, a to i přes plně dokončené očkování. Je to tím, že mají potlačenou imunitu a jejich přirozený obranný systém proti virům a bakteriím se s touto hrozbou nedokáže vypořádat – neumí si vytvořit ani protilátky ani buněčnou imunitu. Řada těchto osob dokonce ani vakcínu dostat nesmí.

Na covid už zemřelo 164 lidí po transplantacích, patří tedy mezi jednu z nejohroženějších skupin, uvedl přednosta Pracoviště laboratorních metod v IKEMu Ilja Stříž.

Standardní reakce zdravého člověka na očkování je vznik kvalitní imunity dva týdny po druhé dávce. „Pacienti po orgánových transplantacích jsou handicapovaní zejména tím, že dostávají vysoké dávky imnunosuprsiv, tedy látek, který dostávají proto, aby jejich tělo nové orgány neodmítlo,“ vysvětlil Stříž.

Už když očkování proti covidu vznikalo, očekávalo se podle Stříže, že reakce těchto pacientů na vakcínu bude výrazně slabší – a přesně to se také pak v praxi potvrdilo. „Momentálně je už řada studií, a potvrzují to i naše data z IKEMu, že po těch dvou dávkách má řada pacientů minimální nebo dokonce nulové množství protilátek a mají i potlačenou buněčnou imunitu,“ přiblížil expert z IKEMu.

Přesto má podle něj smysl nechat se očkovat u těchto pacientů – už jen proto, že u některých z nich se imunitní reakce objeví. „Nemáme zatím parametry, neznáme ty biomarkery, které by nám předem řekly, u kterého z pacientů se imunita objeví a u kterého ne,“ podotkl Stříž. „Už jen kvůli těm, co imunitně odpovídají, to smysl má,“ dodal.

Navíc je podle něj možné, že po očkování se objevují jiné imunitní reakce, které se ale nedají dobře měřit. „Proto se všechny transplantační společnosti shodují na tom, že to očkování smysl má,“ uvedl Stříž. Přesto existuje cesta, jak tyto komplikace obejít: lékaři se snaží co nejrychleji naočkovat už lidi v pořadníku – tedy ještě v době, kdy na orgány čekají, ale ještě neberou léky snižující imunitu. Protože v té době ještě mají imunitu funkční, mohou se nechat účinně vakcinovat, aniž by jim to nějak komplikovalo život.

Lidé, kteří nemohou dostat očkování

Většina lidí s transplantovanými orgány očkování proti covidu dostat může. Podle Stříže je jedno, o jaký druh vakcíny se jedná. Lékaři si zpočátku mysleli, že u pacientů s imunosupresí budou účinnější vektorové vakcíny než moderní mRNA vakcíny, ale studie ukázaly, že na typu příliš nezáleží.

Covid je pro pacienty po transplantaci extrémně nebezpečný, podle Stříže mnohem víc než možné negativní účinky očkování. Celkem bylo covidem-19 infikováno asi čtrnáct set osob po transplantaci, přičemž umřelo 164 osob; úmrtnost této skupiny lidí je tedy v České republice asi dvanáct procent.

Je to podle Stříže dáno nejen imunosupresí. „Je to i tím, že jde často o osoby polymorbidní, tedy trpící více zdravotními problémy,“ uvedl lékař z IKEMu. „Často i těmi, které jsou z hlediska covidu rizikovými, tedy například cukrovkou nebo kardiovaskulárními chorobami.“

V současné době žije v Česku asi osm tisíc osob s transplantovanými orgány, přičemž asi o pěti tisících z nich se stará právě pražský IKEM. Z nich už víc než 80 procent je proti covidu očkovaných. „Měli jsme možnost udělat si menší studii na menší skupině a vyšlo nám, že imunitní odpověď jsme našli asi u čtyřiceti procent z nich,“ říká Stříž.

Třetí dávka vakcíny je rozporuplná

U řady skupin lidí, které mají problémy s imunitou nebo jsou covidem více zranitelné, se delší dobu zvažuje možnost třetí dávky vakcíny – ta by mohla imunitu podpořit a zvýšit tak pravděpodobnost co nejlehčího průběhu onemocnění. Například Izrael už třetí dávku vakcíny Pfizer/ BioNTech plánuje pro všechny seniory, a to ještě letos na podzim.

Podobné úvahy podle Stříže existují také pro osoby po transplantaci. „Existují studie, že u pacientů po transplantaci ledviny, kde dvě dávky nevedly ke vzniku imunity, tak třetí u 40 procent z nich podání další dávky vyvolalo imunitní odpověď,“ popsal.

Jenže jiné studie naznačují rizika: byl popsán minimálně jeden případ, kdy došlo po třetí dávce k odmítnutí orgánu, což je zásadní problém. Proto zatím podle Stříže například američtí experti na transplantace třetí dávku obecně nedoporučují a měla by se zatím podávat jen v přísně sledovaných klinických studiích.

Klíčové podle experta je, aby se ve společnosti nechalo očkovat co nejvíce lidí, kteří mohou a u nichž vakcína zabírá. Sníží se tak množství viru, který společností koluje, a zabrání to tak, aby se nakazili lidé, kteří  sami z účinků vakcín profitovat nemohou, jako jsou právě lidé po transplantacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 16 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...