Smrtnost covidu je u lidí s transplantacemi orgánů dvanáct procent. Většina z nich nereaguje na očkování

Nahrávám video
Studio ČT24 - Očkování pacientů po transplantacích
Zdroj: ČT24

Lidem po transplantaci orgánů hrozí vysoké riziko při nákaze covidem, a to i přes plně dokončené očkování. Je to tím, že mají potlačenou imunitu a jejich přirozený obranný systém proti virům a bakteriím se s touto hrozbou nedokáže vypořádat – neumí si vytvořit ani protilátky ani buněčnou imunitu. Řada těchto osob dokonce ani vakcínu dostat nesmí.

Na covid už zemřelo 164 lidí po transplantacích, patří tedy mezi jednu z nejohroženějších skupin, uvedl přednosta Pracoviště laboratorních metod v IKEMu Ilja Stříž.

Standardní reakce zdravého člověka na očkování je vznik kvalitní imunity dva týdny po druhé dávce. „Pacienti po orgánových transplantacích jsou handicapovaní zejména tím, že dostávají vysoké dávky imnunosuprsiv, tedy látek, který dostávají proto, aby jejich tělo nové orgány neodmítlo,“ vysvětlil Stříž.

Už když očkování proti covidu vznikalo, očekávalo se podle Stříže, že reakce těchto pacientů na vakcínu bude výrazně slabší – a přesně to se také pak v praxi potvrdilo. „Momentálně je už řada studií, a potvrzují to i naše data z IKEMu, že po těch dvou dávkách má řada pacientů minimální nebo dokonce nulové množství protilátek a mají i potlačenou buněčnou imunitu,“ přiblížil expert z IKEMu.

Přesto má podle něj smysl nechat se očkovat u těchto pacientů – už jen proto, že u některých z nich se imunitní reakce objeví. „Nemáme zatím parametry, neznáme ty biomarkery, které by nám předem řekly, u kterého z pacientů se imunita objeví a u kterého ne,“ podotkl Stříž. „Už jen kvůli těm, co imunitně odpovídají, to smysl má,“ dodal.

Navíc je podle něj možné, že po očkování se objevují jiné imunitní reakce, které se ale nedají dobře měřit. „Proto se všechny transplantační společnosti shodují na tom, že to očkování smysl má,“ uvedl Stříž. Přesto existuje cesta, jak tyto komplikace obejít: lékaři se snaží co nejrychleji naočkovat už lidi v pořadníku – tedy ještě v době, kdy na orgány čekají, ale ještě neberou léky snižující imunitu. Protože v té době ještě mají imunitu funkční, mohou se nechat účinně vakcinovat, aniž by jim to nějak komplikovalo život.

Lidé, kteří nemohou dostat očkování

Většina lidí s transplantovanými orgány očkování proti covidu dostat může. Podle Stříže je jedno, o jaký druh vakcíny se jedná. Lékaři si zpočátku mysleli, že u pacientů s imunosupresí budou účinnější vektorové vakcíny než moderní mRNA vakcíny, ale studie ukázaly, že na typu příliš nezáleží.

Covid je pro pacienty po transplantaci extrémně nebezpečný, podle Stříže mnohem víc než možné negativní účinky očkování. Celkem bylo covidem-19 infikováno asi čtrnáct set osob po transplantaci, přičemž umřelo 164 osob; úmrtnost této skupiny lidí je tedy v České republice asi dvanáct procent.

Je to podle Stříže dáno nejen imunosupresí. „Je to i tím, že jde často o osoby polymorbidní, tedy trpící více zdravotními problémy,“ uvedl lékař z IKEMu. „Často i těmi, které jsou z hlediska covidu rizikovými, tedy například cukrovkou nebo kardiovaskulárními chorobami.“

V současné době žije v Česku asi osm tisíc osob s transplantovanými orgány, přičemž asi o pěti tisících z nich se stará právě pražský IKEM. Z nich už víc než 80 procent je proti covidu očkovaných. „Měli jsme možnost udělat si menší studii na menší skupině a vyšlo nám, že imunitní odpověď jsme našli asi u čtyřiceti procent z nich,“ říká Stříž.

Třetí dávka vakcíny je rozporuplná

U řady skupin lidí, které mají problémy s imunitou nebo jsou covidem více zranitelné, se delší dobu zvažuje možnost třetí dávky vakcíny – ta by mohla imunitu podpořit a zvýšit tak pravděpodobnost co nejlehčího průběhu onemocnění. Například Izrael už třetí dávku vakcíny Pfizer/ BioNTech plánuje pro všechny seniory, a to ještě letos na podzim.

Podobné úvahy podle Stříže existují také pro osoby po transplantaci. „Existují studie, že u pacientů po transplantaci ledviny, kde dvě dávky nevedly ke vzniku imunity, tak třetí u 40 procent z nich podání další dávky vyvolalo imunitní odpověď,“ popsal.

Jenže jiné studie naznačují rizika: byl popsán minimálně jeden případ, kdy došlo po třetí dávce k odmítnutí orgánu, což je zásadní problém. Proto zatím podle Stříže například američtí experti na transplantace třetí dávku obecně nedoporučují a měla by se zatím podávat jen v přísně sledovaných klinických studiích.

Klíčové podle experta je, aby se ve společnosti nechalo očkovat co nejvíce lidí, kteří mohou a u nichž vakcína zabírá. Sníží se tak množství viru, který společností koluje, a zabrání to tak, aby se nakazili lidé, kteří  sami z účinků vakcín profitovat nemohou, jako jsou právě lidé po transplantacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 11 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 20 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...