Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.

Vědci z německého Institutu Maxe Plancka připravili v laboratoři experiment, který měl ověřit něco, co předtím jenom náhodou právě v laboratoři zahlédli: červí věže. Tito červíci jsou malinkatí, takže pokus musel probíhat pod digitálním mikroskopem. Pod něj umístili hnijící ovoce tak, aby se k němu nemohla háďata dostat. A pak už jen s úžasem sledovali, jak se svíjející masa červů spojuje a vyrůstá z ní věž.

Další červi se po ní vydali vzhůru, k nízko visícímu ovoci. „Byla jsem naprosto nadšená, když jsem tyto přírodní věže uviděla poprvé,“ uvedla Serena Dingová, která studii vymyslela a vedla. „Přírodní červí věže byly dlouho jenom v našich představách. Ale se správným vybavením a velkou zvědavostí jsme je objevili, ukryté přímo před našima očima.“

Toto chování vědci znají i od jiných druhů. Prosluly jím zejména některé druhy jihoafrických exotických mravenců, které dokáží z vlastních těl vytvářet i natolik komplikované konstrukce, jako jsou vory nebo mosty. Překonávají tak vodní toky, jež jsou v jejich domovině značně rozšířené:

Háďata jsou ale natolik primitivní organismy, že u nich biologové takové chování nepředpokládali. Nyní se domnívají, že by se mohlo vyskytovat také u dalších druhů jednoduchých organismů, což by chtěli dále prozkoumat.

Může to být důležité už jen proto, že celá řada hlístic funguje jako parazité, potenciálně nebezpeční i pro člověka.

V první fázi pokračujícího výzkumu se němečtí přírodovědci vydali do přírody za jablky a hruškami v okolí univerzity v Kostnici. Hlístice se shromáždily kolem jemných výstupků vyčnívajících z hnijící dužiny ovoce a protáhly svá těla, aby vytvořily věže. A co bylo nejzajímavější: červi na vrcholcích těchto kroutících se staveb se mohou zachytit na tělech přistávajících ovocných mušek a vzlétnout tak do vzduchu.

„Věž z hlístic není jen hromada červů,“ dodává bioložka a hlavní autorka Daniela Perezová. „Je to koordinovaná struktura, superorganismus v pohybu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...