Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.

Vědci z německého Institutu Maxe Plancka připravili v laboratoři experiment, který měl ověřit něco, co předtím jenom náhodou právě v laboratoři zahlédli: červí věže. Tito červíci jsou malinkatí, takže pokus musel probíhat pod digitálním mikroskopem. Pod něj umístili hnijící ovoce tak, aby se k němu nemohla háďata dostat. A pak už jen s úžasem sledovali, jak se svíjející masa červů spojuje a vyrůstá z ní věž.

Další červi se po ní vydali vzhůru, k nízko visícímu ovoci. „Byla jsem naprosto nadšená, když jsem tyto přírodní věže uviděla poprvé,“ uvedla Serena Dingová, která studii vymyslela a vedla. „Přírodní červí věže byly dlouho jenom v našich představách. Ale se správným vybavením a velkou zvědavostí jsme je objevili, ukryté přímo před našima očima.“

Toto chování vědci znají i od jiných druhů. Prosluly jím zejména některé druhy jihoafrických exotických mravenců, které dokáží z vlastních těl vytvářet i natolik komplikované konstrukce, jako jsou vory nebo mosty. Překonávají tak vodní toky, jež jsou v jejich domovině značně rozšířené:

Háďata jsou ale natolik primitivní organismy, že u nich biologové takové chování nepředpokládali. Nyní se domnívají, že by se mohlo vyskytovat také u dalších druhů jednoduchých organismů, což by chtěli dále prozkoumat.

Může to být důležité už jen proto, že celá řada hlístic funguje jako parazité, potenciálně nebezpeční i pro člověka.

V první fázi pokračujícího výzkumu se němečtí přírodovědci vydali do přírody za jablky a hruškami v okolí univerzity v Kostnici. Hlístice se shromáždily kolem jemných výstupků vyčnívajících z hnijící dužiny ovoce a protáhly svá těla, aby vytvořily věže. A co bylo nejzajímavější: červi na vrcholcích těchto kroutících se staveb se mohou zachytit na tělech přistávajících ovocných mušek a vzlétnout tak do vzduchu.

„Věž z hlístic není jen hromada červů,“ dodává bioložka a hlavní autorka Daniela Perezová. „Je to koordinovaná struktura, superorganismus v pohybu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 27 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...