Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.

Vědci z německého Institutu Maxe Plancka připravili v laboratoři experiment, který měl ověřit něco, co předtím jenom náhodou právě v laboratoři zahlédli: červí věže. Tito červíci jsou malinkatí, takže pokus musel probíhat pod digitálním mikroskopem. Pod něj umístili hnijící ovoce tak, aby se k němu nemohla háďata dostat. A pak už jen s úžasem sledovali, jak se svíjející masa červů spojuje a vyrůstá z ní věž.

Další červi se po ní vydali vzhůru, k nízko visícímu ovoci. „Byla jsem naprosto nadšená, když jsem tyto přírodní věže uviděla poprvé,“ uvedla Serena Dingová, která studii vymyslela a vedla. „Přírodní červí věže byly dlouho jenom v našich představách. Ale se správným vybavením a velkou zvědavostí jsme je objevili, ukryté přímo před našima očima.“

Toto chování vědci znají i od jiných druhů. Prosluly jím zejména některé druhy jihoafrických exotických mravenců, které dokáží z vlastních těl vytvářet i natolik komplikované konstrukce, jako jsou vory nebo mosty. Překonávají tak vodní toky, jež jsou v jejich domovině značně rozšířené:

Háďata jsou ale natolik primitivní organismy, že u nich biologové takové chování nepředpokládali. Nyní se domnívají, že by se mohlo vyskytovat také u dalších druhů jednoduchých organismů, což by chtěli dále prozkoumat.

Může to být důležité už jen proto, že celá řada hlístic funguje jako parazité, potenciálně nebezpeční i pro člověka.

V první fázi pokračujícího výzkumu se němečtí přírodovědci vydali do přírody za jablky a hruškami v okolí univerzity v Kostnici. Hlístice se shromáždily kolem jemných výstupků vyčnívajících z hnijící dužiny ovoce a protáhly svá těla, aby vytvořily věže. A co bylo nejzajímavější: červi na vrcholcích těchto kroutících se staveb se mohou zachytit na tělech přistávajících ovocných mušek a vzlétnout tak do vzduchu.

„Věž z hlístic není jen hromada červů,“ dodává bioložka a hlavní autorka Daniela Perezová. „Je to koordinovaná struktura, superorganismus v pohybu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.