Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.

Vědci z německého Institutu Maxe Plancka připravili v laboratoři experiment, který měl ověřit něco, co předtím jenom náhodou právě v laboratoři zahlédli: červí věže. Tito červíci jsou malinkatí, takže pokus musel probíhat pod digitálním mikroskopem. Pod něj umístili hnijící ovoce tak, aby se k němu nemohla háďata dostat. A pak už jen s úžasem sledovali, jak se svíjející masa červů spojuje a vyrůstá z ní věž.

Další červi se po ní vydali vzhůru, k nízko visícímu ovoci. „Byla jsem naprosto nadšená, když jsem tyto přírodní věže uviděla poprvé,“ uvedla Serena Dingová, která studii vymyslela a vedla. „Přírodní červí věže byly dlouho jenom v našich představách. Ale se správným vybavením a velkou zvědavostí jsme je objevili, ukryté přímo před našima očima.“

Toto chování vědci znají i od jiných druhů. Prosluly jím zejména některé druhy jihoafrických exotických mravenců, které dokáží z vlastních těl vytvářet i natolik komplikované konstrukce, jako jsou vory nebo mosty. Překonávají tak vodní toky, jež jsou v jejich domovině značně rozšířené:

Háďata jsou ale natolik primitivní organismy, že u nich biologové takové chování nepředpokládali. Nyní se domnívají, že by se mohlo vyskytovat také u dalších druhů jednoduchých organismů, což by chtěli dále prozkoumat.

Může to být důležité už jen proto, že celá řada hlístic funguje jako parazité, potenciálně nebezpeční i pro člověka.

V první fázi pokračujícího výzkumu se němečtí přírodovědci vydali do přírody za jablky a hruškami v okolí univerzity v Kostnici. Hlístice se shromáždily kolem jemných výstupků vyčnívajících z hnijící dužiny ovoce a protáhly svá těla, aby vytvořily věže. A co bylo nejzajímavější: červi na vrcholcích těchto kroutících se staveb se mohou zachytit na tělech přistávajících ovocných mušek a vzlétnout tak do vzduchu.

„Věž z hlístic není jen hromada červů,“ dodává bioložka a hlavní autorka Daniela Perezová. „Je to koordinovaná struktura, superorganismus v pohybu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 23 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...