Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.

Vědci z německého Institutu Maxe Plancka připravili v laboratoři experiment, který měl ověřit něco, co předtím jenom náhodou právě v laboratoři zahlédli: červí věže. Tito červíci jsou malinkatí, takže pokus musel probíhat pod digitálním mikroskopem. Pod něj umístili hnijící ovoce tak, aby se k němu nemohla háďata dostat. A pak už jen s úžasem sledovali, jak se svíjející masa červů spojuje a vyrůstá z ní věž.

Další červi se po ní vydali vzhůru, k nízko visícímu ovoci. „Byla jsem naprosto nadšená, když jsem tyto přírodní věže uviděla poprvé,“ uvedla Serena Dingová, která studii vymyslela a vedla. „Přírodní červí věže byly dlouho jenom v našich představách. Ale se správným vybavením a velkou zvědavostí jsme je objevili, ukryté přímo před našima očima.“

Toto chování vědci znají i od jiných druhů. Prosluly jím zejména některé druhy jihoafrických exotických mravenců, které dokáží z vlastních těl vytvářet i natolik komplikované konstrukce, jako jsou vory nebo mosty. Překonávají tak vodní toky, jež jsou v jejich domovině značně rozšířené:

Háďata jsou ale natolik primitivní organismy, že u nich biologové takové chování nepředpokládali. Nyní se domnívají, že by se mohlo vyskytovat také u dalších druhů jednoduchých organismů, což by chtěli dále prozkoumat.

Může to být důležité už jen proto, že celá řada hlístic funguje jako parazité, potenciálně nebezpeční i pro člověka.

V první fázi pokračujícího výzkumu se němečtí přírodovědci vydali do přírody za jablky a hruškami v okolí univerzity v Kostnici. Hlístice se shromáždily kolem jemných výstupků vyčnívajících z hnijící dužiny ovoce a protáhly svá těla, aby vytvořily věže. A co bylo nejzajímavější: červi na vrcholcích těchto kroutících se staveb se mohou zachytit na tělech přistávajících ovocných mušek a vzlétnout tak do vzduchu.

„Věž z hlístic není jen hromada červů,“ dodává bioložka a hlavní autorka Daniela Perezová. „Je to koordinovaná struktura, superorganismus v pohybu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...