Experiment

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.

Mezinárodní vědecký tým zkoumal, jaký světový jazyk je nejlépe srozumitelný pro umělé inteligence (AI). Autoři očekávali, že na prvním místě se umístí angličtina, ve skutečnosti ale skončila až šestá. První místo zaujala polština.

Lidé, kteří pohrdají schopnostmi ostatních a naopak vyzdvihují ty své, mohou navenek působit jako sebevědomí vůdci. Když se ale ocitnou před úkolem, který vyžaduje týmovou práci, selhávají. Poukázal na to výzkum britských psychologů.

Úřady v Dillí v úterý podnikly experiment, při kterém se nad městem, jehož obyvatele dusí smog, pokusily uměle vyvolat déšť. Letadlo v mracích nad některými čtvrtěmi indické metropole rozptýlilo chemikálie, které mají kromě deště pročistit ovzduší.

Nad řešením úlohy o propojených kvantových částicích by strávil ten nejrychlejší počítač světa několik roků plného výkonu. Americký kvantový počítač to dokázal zvládnout nesrovnatelně rychleji. Podle vědců to otevírá cestu takzvané kvantové nadřazenosti.

Fenomén brainrotu, tedy záplavy primitivního zapomenutelného obsahu na sociálních sítích, neškodí jenom lidem, ale také nelidem – konkrétně velkým jazykovým modelům. Pokud ho konzumují příliš, nejenže hloupnou, ale také se jim horší povaha, ukázala studie.

Pokud český astronaut Aleš Svoboda opravdu poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), tak by se měl zúčastnit třinácti vědeckých a technologických experimentů tuzemských týmů, které podpoří Evropská kosmická agentura (ESA).

Prodejci chemických látek po celém světě moc dobře vědí, jaká rizika by se mohla ukrývat v látkách, které dodávají. Mají proto desítky let nastavené mechanismy, jež slouží k tomu, aby si nemohli „padouši“ objednat například nějakou smrtící biologicko-chemickou zbraň. Teď ale tyto bariéry kvůli vlivu umělých inteligencí padají, ukázalo cvičení biotechnologických expertů, o kterém informoval časopis Science.

V průmyslové zóně v Jeseníku hořela hala, ale cíleně a pod dohledem hasičů. Odborníci z ČVUT v unikátním experimentu zkoumali, jak se bude požár vyvíjet a jaké deformace konstrukci způsobí. V dalších měsících chtějí vyvinout software, díky kterému by si firmy mohly podle vlastních požadavků navrhnout haly bezpečnější.

Skupina českých experimentálních archeologů se připravuje na další expedici na Středozemní moře. Na takzvaném monoxylu tam chtějí plout stovky kilometrů a testovat, jestli podobně mohli překonávat vlny i pravěcí obyvatelé Evropy.

Deprese tak těžké, že se pokusil opakovaně o sebevraždu. Selhání všech existujících metod léčby. A nakonec triumf vědy, která muži dokázala vrátit radost ze života.

Ezoterické a wellness hnutí vyvolává obavy z očkování, aby podpořilo prodej svých produktů. Situace se podle nového výzkumu značně zhoršila po pandemii covidu-19.

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Okolí Chebska každoročně postihnou stovky otřesů, kterým vědci říkají zemětřesné roje. Lidé z nich pociťují jen nepatrnou část, jejich původ ale zůstává záhadou. Příčinu má poodhalit experiment Elisé, během něhož budou sondy rok a půl mapovat ohniska záchvěvů i jejich rozložení. Tři sta těchto přístrojů tak nyní na západě Čech a v Německu rozmisťuje dvanáct týmů seismologů z obou zemí.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.

Dvojice evropských družic vytvořila první umělé zatmění Slunce. Letěla v přesné a efektní formaci, kdy jeden satelit zaclonil hvězdu a druhý ji pak přes tento zákryt pozoroval. Experiment poskytl vědcům celé hodiny zatmění na vyžádání.

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.

Teoreticky by tuleni neměli být schopní orientovat se v temných hlubinách moří zrakem. Přesto to dělají. Biologové teď pomocí inovativního experimentu popsali jak.

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.

Vědci pokládají sépie za jedny z nejinteligentnějších bezobratlých. Pokoušejí se proto rozšifrovat jejich komunikaci. V novém výzkumu oznámili, že dosáhli prvních úspěchů.

Pouhých 100 attosekund. To je přesnost nových atomových hodin na Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Dopravila je tam nákladní loď Dragon a jsou umístěné na vnější plášť evropského modulu Columbus. Na jejich vývoji se podíleli i Češi.