Experiment

Skupina předních světových vědců, včetně nobelistů, vyzvala k zastavení výzkumu zaměřeného na vytváření „zrcadlového života“. Obávají se, že tato forma syntetických organismů představuje pro život na Zemi zásadní hrozbu.

Ve věku 91 let zemřel americký psycholog Philip Zimbardo. Byl autorem a účastníkem takzvaného stanfordského vězeňského experimentu, který je dodnes kontroverzní. Zimbardo také založil projekt Heroic Imagination.

Vědci z experimentu ATLAS poprvé studovali kvantovou provázanost na Velkém hadronovém urychlovači v CERN při dosud nejvyšší energii. Na úspěšném pokusu se podílel i český fyzik.

Vědci umožnili umělé inteligenci přímý vstup do nervové soustavy milimetrových červů a nechali ji navádět tvory k chutnému cíli. Ukázali tak zajímavou spolupráci živého mozku a AI.

Spuštění experimentálního reaktoru ITER se opozdí o osm let a prodraží o pět miliard eur (téměř 126 miliard korun), oznámil ředitel projektu Pietro Barabaschi. Zvýšení rozpočtu musí ještě schválit správní rada, která už souhlasila s revidovaným harmonogramem. Nový reaktor by měl otevřít cestu k využití jaderné fúze v energetice.

Vědci vycvičili psy, aby z dechu lidí rozpoznali pach posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Z pětadvaceti psů se to podařilo zlatému retrívrovi a německému ovčákovi. Informoval o tom server Sky News, podle kterého jsou přesto výsledky výzkumu slibné, protože by mohly pomoci při výcviku asistenčních psů.

Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy se v tomto směru podceňují. Jako slibní kandidáti se ukázali čimangové falklandští, ptáci z čeledi sokolovití žijící na jihoamerických Falklandských ostrovech, píše deník The New York Times (NYT).

Jak se v dětství učíme mluvit nebo jak získáváme znalosti o světě kolem nás? Umí člověk nejdřív mluvit, což pomáhá vývoji logického myšlení, anebo je to obráceně, a právě díky schopnosti logického myšlení se učí jazyk? Nový výzkum pomáhá na tuto otázku odpovědět.

Další krok na cestě k potvrzení existence páté základní síly hlásí američtí vědci z fyzikální laboratoře Fermilab nedaleko Chicaga. Od roku 2021, kdy poprvé výsledky oznámili, sesbírali více dat a tvrdí, že dvakrát snížili pravděpodobnost, že jde jenom o statistickou chybu.

Vědci uvedli, že prodloužili život starých myší tím, že propojili jejich cévy s cévami mladých myší. Jde o proces zvaný heterochronická parabióza. Výzkum vyšel v odborném žurnálu Nature Aging.

Polský let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) je už jistý. Polský astronaut bude v kosmu testovat technologie domácích firem či provádět experimenty. Oznámila to kosmická agentura POLSA. Let má konkrétně absolvovat inženýr Slawosz Uznański.

Spojené státy se snaží najít cestu z energetické krize mimo jiné vývojem nových atomových reaktorů. Nový experiment ale vyvolává kontroverze, protože má využívat jako palivo vysoce obohacený uran.

I lidé s těžkým handicapem mohou díky asistentům žít doma. Jenže ani současný nejvyšší příspěvek na péči – ve čtvrtém stupni 19 200 korun měsíčně – na pokrytí nákladů nestačí. Potvrzuje to i projekt, který rok testoval zavedení nového, pátého stupně. O svých zjištěních nyní budou iniciátoři ze společnosti Asistence debatovat s resortem práce a sociálních věcí.

Známý experiment před dvěma sty lety vyzkoušel, jak se světlo pohybuje prostorem. Nová verze pokusu teď ověřila, jak by se světlo pohybovalo, kdyby mu to bylo umožněno jen v určitých časech. Podrobnosti vyšly v časopise Nature Physics.

Fosfor je nezbytným prvkem pro metabolismus a růst rostlin. Právě proto jsou klíčovým hnojivem fosfáty, jež jsou základem moderního zemědělství. Nová studie teď varuje, že pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, nemuselo by se do půdy uvolnit dost fosforu. Nedostatek této důležité živiny by pak mohl vést ke snížení výnosů plodin, zejména v chudších zemích.

Výkonný vysílač na americké Aljašce vyslal 27. prosince do vesmíru rádiové signály, které se mají odrazit od asteroidu. Vědci se tak chtějí tímto způsobem podívat, co se skrývá v jeho nitru.

Klimatické inženýrství v oceánu začíná nabírat jasnějších obrysů. Nový pokus ukázal, jak by se dala chránit klíčová místa planety.

Americké ministerstvo energetiky oznámilo průlom v jaderné energetice. Jedná se sice o výrazný krok vpřed, průmyslové využití jaderné fúze ale bude možné nejdříve za několik desítek let.

Cestování červími dírami je jedním ze základních pilířů sci-fi příběhů. Zkratka prostorem, která propojuje dvě místa na opačném konci vesmíru, je snadnou cestou, jak čtenářům a divákům nabídnout velkolepou podívanou na nejvzdálenější galaxie, mlhoviny nebo planety. Mezinárodní vědecký tým teď oznámil, že dokázal tento jev vymodelovat v pokročilém kvantovém počítači.

Výběr pilota Aleše Svobody do týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) je pro Česko velký úspěch, uvedl ředitel odboru kosmických technologií a družicových systémů ministerstva dopravy Václav Kobera. I přesto, že je Svoboda „jen“ v týmu náhradníků, mohl by se podle něj brzy uplatnit v pomoci při vědeckých experimentech dalších členských států agentury.

Desetiletý experiment má ukázat, jak bezpečně skladovat vyhořelé radioaktivní palivo. Jako těsnící materiál slouží vědcům bentonit. Je to tatáž látka, která se pod názvem kočkolit používá jako stelivo pro tato zvířata. Její vlastnosti a odolnost výzkumníci studují nedaleko slapské přehrady.

Vědci z Trinity College v Dublinu se na základě svého výzkumu domnívají, že by lidské mozky mohly využívat kvantové výpočty. Jejich objev je sice zatím vysoce spekulativní, ale ukazuje, jak málo toho zatím ještě víme o fungování mysli.

Sonda DART americké vesmírné agentury NASA trefila v noci na úterý podle plánu měsíc planetky Didymos. Tento asteroid žádné nebezpečí pro Zemi nepředstavoval, šlo jen o experiment. Zda a jak se podařilo změnit jeho trajektorii, zjistí ale NASA až za několik dnů nebo týdnů. S analýzou některých dat získaných po nárazu sondy DART pomohou i vědci z Česka.

Japonští a američtí fyzici ochladili atomy na teplotu, která je asi třimiliardkrát chladnější než mezihvězdný prostor. Věří, že tím otevřeli cestu do úplně nové části kvantové fyziky. Pokus by mohl v budoucnu vést k vytváření nových materiálů s předem definovanými vlastnostmi.