Nahoru, do strany, kutálení a korunka, popsali „znakovou řeč“ sépií

Vědci pokládají sépie za jedny z nejinteligentnějších bezobratlých. Pokoušejí se proto rozšifrovat jejich komunikaci. V novém výzkumu oznámili, že dosáhli prvních úspěchů.

Věda ví už delší dobu, že sépie mezi sebou komunikují, a to rychlými a výraznými změnami barvy povrchu svých těl. A existuje také podezření, že za podobným účelem využívají také svá chapadla: mají jich celkem deset, přičemž dvě jsou delší. Autoři nové studie se pokusili prověřit, jestli opravdu něco jako znakový jazyk sépie využívají.

Nahrávám video
Zdroj: BiorXiv/Sophie Cohen-Bodénès, Peter Neri

Mávající sépie znakují i za roh

Vědci umístili několik těchto hlavonožců do nádrže v laboratoři a pozorovali je potom při vzájemné interakci. Natáčeli je na video, jak pohybují svými pažemi, a záznamy pak přehrávali dalším sépiím, aby zjistili, jak budou reagovat. Ukázalo se, že pravidelně – a zdá se i cíleně – využívají celkem čtyři způsoby mávání, které vědci označují jako: nahoru, do strany, kutálení a korunka.

Vědci také zjistili, že sépie na mávání jiných sépií na videu reagovaly tím, že jim mávaly zpět. Většinou přitom odpovídaly na použitý typ komunikace stejným vzorcem. Když ale výzkumníci přehrávali videa vzhůru nohama, byly tyto reakce značně utlumené.

Ukázalo se, že tato komunikace nemusí být jenom vizuální. Vzory mávání chapadly, které sépie používaly, totiž ve vodě vytvářejí vibrace. A to naznačuje, že si sépie mohou tímto způsobem „znakovat i za roh“, když se vzájemně vůbec nevidí.

Autoři to rovnou otestovali: několik takových vibrací v podobě vln nahráli do speciálního přístroje a pak je sépiím posílali. Navíc tato „sdělení“ i různě upravovali a vylepšovali. Zjistili, že hlavonožci na tyto pokusy o komunikaci reagují, ale pouze tehdy, když tyto vlny pocházejí z původních nahrávek.

Sépie jsou podle některých studií vůbec nejinteligentnější bezobratlí tvorové. Jejich inteligence je ale podstatně jiného druhu než u chytrých savců nebo ptáků. Tento výzkum pootevírá dveře k možné komunikaci s pozoruhodnými tvory.

Autoři ve své studii uvádějí, že náznaky o komunikaci sépií jsou sice dost silné, ale je podle nich zapotřebí provést další výzkumy, aby se přesvědčivě prokázalo, že sépie svým máváním sdělují nějaké zprávy. Věří, že v hlubším pochopení by mohly pomoci aplikace strojového učení, které by mohly rozpoznat drobné rozdíly v pohybech chapadel nebo vibracích vody, což by mohlo vést jednou i ke vzniku něčeho, jako lidsko-sépií slovník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvoboda chce vzít do kosmu českotelevizního robota, venuši či lístek na „šalinu“

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.
2. 11. 2026‌‌

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
2. 11. 2026‌‌

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
2. 11. 2026‌‌

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
2. 11. 2026‌‌

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
2. 11. 2026‌‌

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
1. 11. 2026‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.