Nahoru, do strany, kutálení a korunka, popsali „znakovou řeč“ sépií

Vědci pokládají sépie za jedny z nejinteligentnějších bezobratlých. Pokoušejí se proto rozšifrovat jejich komunikaci. V novém výzkumu oznámili, že dosáhli prvních úspěchů.

Věda ví už delší dobu, že sépie mezi sebou komunikují, a to rychlými a výraznými změnami barvy povrchu svých těl. A existuje také podezření, že za podobným účelem využívají také svá chapadla: mají jich celkem deset, přičemž dvě jsou delší. Autoři nové studie se pokusili prověřit, jestli opravdu něco jako znakový jazyk sépie využívají.

Nahrávám video
Komunikace sépií
Zdroj: BiorXiv/Sophie Cohen-Bodénès, Peter Neri

Mávající sépie znakují i za roh

Vědci umístili několik těchto hlavonožců do nádrže v laboratoři a pozorovali je potom při vzájemné interakci. Natáčeli je na video, jak pohybují svými pažemi, a záznamy pak přehrávali dalším sépiím, aby zjistili, jak budou reagovat. Ukázalo se, že pravidelně – a zdá se i cíleně – využívají celkem čtyři způsoby mávání, které vědci označují jako: nahoru, do strany, kutálení a korunka.

Vědci také zjistili, že sépie na mávání jiných sépií na videu reagovaly tím, že jim mávaly zpět. Většinou přitom odpovídaly na použitý typ komunikace stejným vzorcem. Když ale výzkumníci přehrávali videa vzhůru nohama, byly tyto reakce značně utlumené.

Ukázalo se, že tato komunikace nemusí být jenom vizuální. Vzory mávání chapadly, které sépie používaly, totiž ve vodě vytvářejí vibrace. A to naznačuje, že si sépie mohou tímto způsobem „znakovat i za roh“, když se vzájemně vůbec nevidí.

Autoři to rovnou otestovali: několik takových vibrací v podobě vln nahráli do speciálního přístroje a pak je sépiím posílali. Navíc tato „sdělení“ i různě upravovali a vylepšovali. Zjistili, že hlavonožci na tyto pokusy o komunikaci reagují, ale pouze tehdy, když tyto vlny pocházejí z původních nahrávek.

Sépie jsou podle některých studií vůbec nejinteligentnější bezobratlí tvorové. Jejich inteligence je ale podstatně jiného druhu než u chytrých savců nebo ptáků. Tento výzkum pootevírá dveře k možné komunikaci s pozoruhodnými tvory.

Autoři ve své studii uvádějí, že náznaky o komunikaci sépií jsou sice dost silné, ale je podle nich zapotřebí provést další výzkumy, aby se přesvědčivě prokázalo, že sépie svým máváním sdělují nějaké zprávy. Věří, že v hlubším pochopení by mohly pomoci aplikace strojového učení, které by mohly rozpoznat drobné rozdíly v pohybech chapadel nebo vibracích vody, což by mohlo vést jednou i ke vzniku něčeho, jako lidsko-sépií slovník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
před 15 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
před 16 hhodinami

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...