Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.

Smrt znamená konec lidského života na Zemi a pro řadu lidí i úplný konec existence. A navíc je spojená se ztrátou bližních, s bolestí a vědomím toho, jak neodvratná je. Logicky s sebou proto přináší úzkost a obavy, jež jsou často spojené s depresí, stresem, záchvaty paniky, nadměrnými obavami z nemocí, a mohou přerůst až do obsedantně-kompulzivní poruchy a silných fobií.

Výzkumy ukazují, že tato úzkost často vrcholí kolem dvacátého roku, v polovině života klesá a poté se zvyšuje u lidí ve věku nad 65 let. Postihuje také lidi s nevyléčitelnými nemocemi, jako je rakovina.

Strach ze smrti je sám o sobě fobií. A v poslední době se ukazuje, že fobie se dají poměrně účinně léčit pomocí virtuální reality – když si člověk projde vědomě v reálně bezpečném virtuálním prostředí svými nejhoršími nočními můrami, může to míru jeho obav snížit. Experimentuje se s tím například při strachu z výšek, otevřených prostor nebo zvířat. Teď to vědci pod vedením Zhipeng Lua vyzkoušeli právě u strachu ze smrti.

„Tento druh intervence může být prospěšný pro mnoho lidí a má potenciál pomoci lidem trpícím depresí a úzkostí,“ uvedl Lu.

Jak vypadá smrt

Lidé, kteří si prošli zážitky blízké smrti, například při klinické smrti, popisují tuto zkušenost dosti podobně. Často se objevují popisy jasného světla, jakéhosi tunelu, a další podobné vize. Vědci vytvořili na základě těchto popisů prostředí, které zasadili do virtuální reality.

„Výzkumy ukazují, že lidé, kteří prožili skutečnou zkušenost blízké smrti, zcela změnili svůj pohled na život a začali se chovat k členům své rodiny jinak,“ poznamenal Lu. „Většina z těchto zkušeností má velmi pozitivní vliv. Doufáme, že imerzivní virtuální realita může mít stejný dopad,“ dodal.

Studenti architektury, kteří tvořili skupinu testovaných osob, si prošli třemi scénáři ve virtuální realitě. Nejprve pocítili pocit opuštění těla po autonehodě. Procházeli kanálem světla a prožívali vzpomínky. Nakonec dorazili do malebné, klidné krajiny s bariérou, kterou nemohli překročit.

Setkání se „smrtí“

Po této intervenci podle vědců studenti vykazovali významný pokles stresu i úzkosti ze smrti. Vědcům dokonce řada z nich řekla, že po zážitku začali novým způsobem přemýšlet o životě a vztazích.

Někteří účastníci popsali zážitek z virtuální reality jako relaxační a uvedli, že je motivoval k tomu, aby se soustředili na své blízké a přemýšleli o smrti jiným způsobem. Výsledek nicméně nebyl absolutní. Některé zúčastněné setkání se smrtí vyděsilo – menšina účastníků uvedla, že po sezení pociťovala větší úzkost ze smrti nebo stres.

Pozitivní dopady na této malé skupině jsou pro Lua a jeho tým motivací ve výzkumu pokračovat. Další fáze by podle něj měla spočívat v rozšíření studie na jiné skupiny osob, zejména na ty nevyléčitelně nemocné a na osoby s duševními problémy. Autoři experimentu jsou si současně dobře vědomi toho, že u těchto skupin by se více mohly projevit i výše popsané negativní dopady, proto bude muset být výzkum velmi opatrný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 5 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...