Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.

Smrt znamená konec lidského života na Zemi a pro řadu lidí i úplný konec existence. A navíc je spojená se ztrátou bližních, s bolestí a vědomím toho, jak neodvratná je. Logicky s sebou proto přináší úzkost a obavy, jež jsou často spojené s depresí, stresem, záchvaty paniky, nadměrnými obavami z nemocí, a mohou přerůst až do obsedantně-kompulzivní poruchy a silných fobií.

Výzkumy ukazují, že tato úzkost často vrcholí kolem dvacátého roku, v polovině života klesá a poté se zvyšuje u lidí ve věku nad 65 let. Postihuje také lidi s nevyléčitelnými nemocemi, jako je rakovina.

Strach ze smrti je sám o sobě fobií. A v poslední době se ukazuje, že fobie se dají poměrně účinně léčit pomocí virtuální reality – když si člověk projde vědomě v reálně bezpečném virtuálním prostředí svými nejhoršími nočními můrami, může to míru jeho obav snížit. Experimentuje se s tím například při strachu z výšek, otevřených prostor nebo zvířat. Teď to vědci pod vedením Zhipeng Lua vyzkoušeli právě u strachu ze smrti.

„Tento druh intervence může být prospěšný pro mnoho lidí a má potenciál pomoci lidem trpícím depresí a úzkostí,“ uvedl Lu.

Jak vypadá smrt

Lidé, kteří si prošli zážitky blízké smrti, například při klinické smrti, popisují tuto zkušenost dosti podobně. Často se objevují popisy jasného světla, jakéhosi tunelu, a další podobné vize. Vědci vytvořili na základě těchto popisů prostředí, které zasadili do virtuální reality.

„Výzkumy ukazují, že lidé, kteří prožili skutečnou zkušenost blízké smrti, zcela změnili svůj pohled na život a začali se chovat k členům své rodiny jinak,“ poznamenal Lu. „Většina z těchto zkušeností má velmi pozitivní vliv. Doufáme, že imerzivní virtuální realita může mít stejný dopad,“ dodal.

Studenti architektury, kteří tvořili skupinu testovaných osob, si prošli třemi scénáři ve virtuální realitě. Nejprve pocítili pocit opuštění těla po autonehodě. Procházeli kanálem světla a prožívali vzpomínky. Nakonec dorazili do malebné, klidné krajiny s bariérou, kterou nemohli překročit.

Setkání se „smrtí“

Po této intervenci podle vědců studenti vykazovali významný pokles stresu i úzkosti ze smrti. Vědcům dokonce řada z nich řekla, že po zážitku začali novým způsobem přemýšlet o životě a vztazích.

Někteří účastníci popsali zážitek z virtuální reality jako relaxační a uvedli, že je motivoval k tomu, aby se soustředili na své blízké a přemýšleli o smrti jiným způsobem. Výsledek nicméně nebyl absolutní. Některé zúčastněné setkání se smrtí vyděsilo – menšina účastníků uvedla, že po sezení pociťovala větší úzkost ze smrti nebo stres.

Pozitivní dopady na této malé skupině jsou pro Lua a jeho tým motivací ve výzkumu pokračovat. Další fáze by podle něj měla spočívat v rozšíření studie na jiné skupiny osob, zejména na ty nevyléčitelně nemocné a na osoby s duševními problémy. Autoři experimentu jsou si současně dobře vědomi toho, že u těchto skupin by se více mohly projevit i výše popsané negativní dopady, proto bude muset být výzkum velmi opatrný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 20 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...