Vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. Nemá informace o možném ohrožení České republiky, uvedl po pondělní schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Kabinet se zabýval i zpřísněním úpravy trestného činu neplacení výživného nebo zrušením nominačního zákona, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Ministři podpořili úpravy státního rozpočtu, schválili nový etický kodex pro členy vlády a vyjádřili se i k dvojici opozičních návrhů.
USA a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu, který v odvetě zaútočil na Izrael a americké cíle v regionu. Na pondělním zasedání Bezpečnostní rady státu vláda rozhodla o vyslání dvou armádních airbusů pro část českých občanů, kteří kvůli bojům a s nimi souvisejícím omezením letů uvázli na Blízkém východě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci upřesnil, že společnost Smartwings do ománského Maskatu vyslala celkem pět letadel primárně určených pro jejich klienty. Babiš řekl, že další repatriace probíhají z Egypta a Jordánska. Vláda rovněž koordinuje repatriační kvóty se Slovenskem, které rovněž vysílá let do Maskatu. Lety nad ostatními zeměmi regionu v tuto chvíli nejsou možné, aktuálně nejbezpečnější je pro tuzemské občany situace v Dubaji, doplnil premiér.
Pokud jde o bezpečnost, je podle Metnara situace na území Česka stabilní, nejsou informace o potencionálním ohrožení. Vláda nicméně z preventivních důvodů přistoupila k posílení policejní ostrahy u Rádia Svobodná Evropa, míst vytipovaných ve spolupráci s židovskou obcí či diplomatických objektů USA, Izraele a Palestiny.
Do situace jsou zapojena všechna krajská ředitelství Policie ČR a cizinecká policie v rámci letišť a cizinců. „Koordinace bezpečnostní situace probíhá ve spolupráci s evropskými partnery,“ uvedl Metnar. „Více budete vidět policisty s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi,“ vzkázal veřejnosti. Systém ohrožení terorismem má čtyři stupně od A do D, přičemž D je nejkritičtější. Česko zůstalo na stupni B, což znamená mírné ohrožení.
Přísnější tresty za zanedbání povinné výživy
Vláda podpořila iniciativu koaličních poslanců v čele s premiérem Babišem, která navrhuje zpřísnit trestněprávní úpravu zanedbání povinné výživy. Od ledna jsou trestné jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Trestnost neplacení alimentů nemá být však dle návrhu tak široká, jak platila do konce loňska. Novelu zpracovalo ministerstvo spravedlnosti, forma poslaneckého návrhu má dle koalice urychlit schvalování.
„Předkladatel považuje tuto liberalizaci za nevhodnou, neboť může mít negativní dopady právě na nezletilé děti,“ stojí v důvodové zprávě předlohy, kterou podepsali také například předsedové klubů ANO Taťána Malá, SPD Radim Fiala a Motoristů Boris Šťastný.
Nyní hrozí až dvouleté vězení lidem, kteří neplatí i z nedbalosti výživné déle než čtyři měsíce a vystaví tím vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Nynější koaliční novela navrací postih u ostatních případů neplacení alimentů, které přesáhne třetinu roku. Podmínkou by ale bylo úmyslné neplnění povinnosti. Soudy by za ně mohly ukládat až roční vězení. K nepodmíněnému trestu by mohly přistoupit jen v zájmu ochrany společnosti nebo pokud by neexistovala naděje, že by pachatele bylo možné napravit jiným trestem.
Předkladatelé navrhli, aby sněmovna přijala předlohu zrychleně už v prvním čtení. Měla by být účinná od července. K novele se nekonalo připomínkové řízení. Vládní legislativci k ní nicméně sepsali pro zákonodárce kladné stanovisko.
Širší změny trestního práva prosadila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) s cílem snížení počtu vězňů i recidivy a úspor státního rozpočtu. Rozšířily se například možnosti ukládání peněžitých a dalších alternativních trestů.
Vláda podpoří úpravy státního rozpočtu
Vládní koalice podpoří v dolní parlamentní komoře čtyři návrhy na úpravu státního rozpočtu na letošní rok. Chce dát víc peněz na sport, na organizace pracující s dětmi a mládeží, na protidrogovou politiku a na zdravotně-humanitární program MEDEVAC, vyjmenoval dále Babiš.
Premiér už minulý týden řekl, že koalice navrhne zvýšit výdaje Národní sportovní agentury (NSA) o 800 milionů, původní návrh naopak předpokládal meziroční snížení jejího rozpočtu o 472 milionů na 7,4 miliardy korun. Premiér uvedl, že další pozměňovací návrh zvýší prostředky na protidrogovou politiku o sto milionů korun, aby se dostaly na loňskou úroveň.
Babiš neupřesnil, jak koalice přesuny peněz pokryje, podle něj to je věcí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Poslanci se budou ve druhém čtení zabývat rozpočtem tento týden. Mohou se přihlásit právě k návrhům na přesun peněz mezi kapitolami rozpočtu. Hlasovat se o nich bude ve třetím čtení příští týden.
Sněmovna v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Příjmy by měly být 2,118 bilionu korun, výdaje 2,428 bilionu a schodek 310 miliard. Loni skončil rozpočet ve schodku 290,7 miliardy.
Vláda schválila návrh na konec nominačního zákona
Kabinet v pondělí schválil návrh koaličních poslanců na zrušení nominačního zákona, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) po jednání vlády podotkl, že tímto krokem ale vláda nerezignuje na principy výběru, které chce zachovat transparentní. Zákon se týká společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železnic.
Nominační zákon vstoupil v platnost v lednu 2020. Tejc řekl, že šlo o nesystémové opatření. Vládní výbor byl podle něj poradní, ale dával doporučení ministrům a zasahoval jim do kompetencí. „Mělo to dopad na rozpočet. Prioritou bude odbornost,“ dodal.
Návrh ve sněmovně dle dřívějších informací nepodpoří opoziční Piráti ani občanští demokraté. V tiskové zprávě zdůraznili, že cílem nominačního zákona bylo omezit politické trafiky, zveřejňovat jména nominantů i zápisy z jednání výboru a posílit kontrolu nad tím, kdo rozhoduje o strategických firmách.
Piráti také za problematický označili způsob předložení návrhu, kdy nejde o vládní návrh s meziresortním připomínkovým řízením, ale o poslaneckou iniciativu.
Kabinet přijal etický kodex pro ministry, řeší i střet zájmů
Vláda po jednání také oznámila, že přijala etický kodex s pravidly pro jednání členů vlády, sdělil Tejc. Inspiroval se podobnými dokumenty v západní Evropě či u Evropské komise. Kodex obsahuje mimo jiné jasný návod, jak se vyvarovat možného střetu zájmů a jednání, které by mohlo vzbuzovat nedůvěru veřejnosti, dodal ministr spravedlnosti.
Kodex dle Tejce přijala vláda na návrh premiéra. „Kodex například říká, že je vhodné a nutné, aby člen vlády v případě možného konfliktu zájmů, který by nebyl v rozporu se zákonem, ale mohl by budit zdání, že by mandát nemusel vykonávat v souladu s etickými pravidly, opustil jednání vlády a neúčastnil se jednání v bodech, které by se ho mohly týkat. Byť by zákon sám o sobě to nezakazoval,“ přiblížil.
Babiš letos v únoru vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, aby tím vyřešil svůj střet zájmů. Veřejným oznámením řešení střetu zájmů podmiňoval po loňských sněmovních volbách prezident Petr Pavel jmenování šéfa ANO premiérem.
Babiš po jednání vlády rovněž řekl, že na ministerstvu obrany se v současnosti uskutečňuje kvůli zakázkám audit. Vláda podle něj chce do budoucna změnit zákon tak, aby zakázky resortu vyšetřovala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) namísto Vojenské policie.
Stanovisko k opozičním návrhům
Negativní stanovisko kabinet zaujmul k návrhu místopředsedy STAN Karla Dvořáka, podle nějž by měl stát kvůli bitcoinové kauze zveřejňovat nově smlouvy se soukromými osobami na transakce, jejichž hodnota je vyšší než půl milionu korun. Nyní na uveřejňování takovýchto smluv v jejich registru platí výjimka bez jakéhokoli limitu.
Proti změně se dle informací na vládním webu postavila ministerstva spravedlnosti, financí a kultury. Podle nich by se zveřejňování vztahovalo i na některé pracovní smlouvy a není prý jasné, zda by mezi zveřejňované údaje měly patřit i jméno zaměstnance a výše jeho odměny.
Úpravy v zemědělství
Kabinet v pondělí schválil i trojici nařízení, které vypracovalo ministerstvo zemědělství. Chovatelé koní podle prvního z nich nově nebudou muset podávat elektronický opis koní v hospodářství a elektronickou deklaraci chovu koní. Ve druhém nařízení resort rozšiřuje podmínky, za kterých poskytne chovatelům prasat dotaci na zvýšení obranyschopnosti v jejich chovu vakcinací. Poslední předpis pak dá ekologicky hospodařícím zelinářům možnost žádat o dotaci na pěstování batátů, informovalo ministerstvo zemědělství.
