Kabinet

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl do úřadů nově jmenované ministry. Do funkcí je předtím na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel.

V pondělí jmenovaná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) ve Strakově akademii absolvovala první, převážně koordinační jednání. Kabinet na něm jmenoval vedoucí úřadu vlády Tünde Barthu. Tiskovou mluvčí určil Karlu Mráčkovou. Zasedat bude vláda vždy v pondělí, oznámil Babiš.

Prezident Petr Pavel v pondělí v devět hodin ráno jmenoval v navrhovaném složení vládu Andreje Babiše (ANO). Ten předal hlavě státu nominace ministrů do vlády ANO, SPD a Motoristů po svém jmenování minulý týden. Ze zdravotních důvodů mezi nimi chybělo jméno poslance za Motoristy Filipa Turka. Pověření vést ministerstvo životního prostředí místo něj dostal předseda Motoristů a nově jmenovaný šéf diplomacie Petr Macinka.

Nastupující vláda ANO, SPD a Motoristů je připravená státní rozpočet na příští rok upravit tak, aby byl reálný, uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která by se v pondělí 15. prosince měla opětovně stát ministryní financí. V každém případě ale platí, že schodek v příštím roce bude výsledkem práce premiéra v demisi Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS), napsala na síti X. Ministři vlády v demisi ve středu uvedli, že rozpočet přepracovávat nebudou.

V Budapešti vrcholí spor o městský rozpočet. Vedení tvrdí, že docházejí peníze a hrozí kolaps dopravy či veřejných služeb. Primátor Gergely Karácsony tvrdí, že na vině je vláda, která údajně nevrací dlužné částky. Kabinet to odmítá a obviňuje magistrát. Ve čtvrtek ale slíbil pomoc, pokud bude potřeba.

Předseda hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš dostal nominace na ministry od hnutí SPD a Motoristů. V úterý si je s koaličními partnery formálně potvrdí a tento týden je osobně přinese prezidentu Petru Pavlovi. Babiš to řekl ČTK, CNN Prima News a televizi Nova po schůzce s polským prezidentem Karolem Nawrockým v Praze.

Prezident Petr Pavel, který po předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi požaduje, aby veřejnosti vysvětlil, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů ještě před svým jmenováním premiérem, by měl podle Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) Babiše jmenovat už nyní. „Pak by mu začala běžet třicetidenní lhůta, během níž by musel střet zájmů vysvětlit,“ uvedl Vondráček v pořadu Interview ČT24, který moderoval Daniel Takáč. Podle Vondráčka by prezident mohl, pokud by zjistil, že ho Babiš „obelstil“, klást překážky při jmenování ministrů. Dodal také, že způsob, jakým chce Babiš střet zájmů vyřešit, zná, avšak otázkou podle něj zůstává, kolik dalších podmínek bude prezident mít.

Místopředseda ANO Karel Havlíček sdělil, že na úrovni vyjednávacích týmů se subjekty vznikající vlády ohledně programu dohodly. U všech stran ale ještě dojde k debatě na úrovni vedení, což může přinést dílčí změny. „V zásadě jsme ale hotovi,“ uvedl pro ČT. Předseda hnutí Andrej Babiš představí v pondělí prezidentovi Petru Pavlovi minimálně hlavní teze programu. V sobotu ANO, SPD a Motoristé jednali on-line o vědě a digitalizaci.

V Česku vzniká nová vláda. Sestavuje ji vítězné hnutí ANO, které jedná s SPD a Motoristy sobě. Předsedové prvních dvou uskupení, Andrej Babiš a Tomio Okamura přitom čelí obžalobě a soud žádá sněmovnu o jejich vydání. Čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka pak prověřuje policie kvůli příspěvkům na sociálních sítích. Politici vznikající vlády tvrdí, že otázka vydání či nevydání Babiše a Okamury nehraje při koaličních jednáních o vládě žádnou roli. Pokud ale Babiš a Okamura nechtějí před soud ještě během tohoto funkčního období, potřebují podporu všech tří uskupení, protože se současnými vládními stranami (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN) a Piráty počítat nemohou. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Adéla Paclíková, Jan Moláček a Jevhenija Vachničenko.

Končící vláda ve středu schválila akční plán pro řešení dopadů připravované výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Dokument počítá s celkem 35 opatřeními s předpokládanými výdaji za dohromady patnáct miliard korun. Stát z toho poskytne dvanáct miliard. Peníze mají eliminovat rizika spojená se zatížením dopravní infrastruktury, bydlení, zdravotnictví a dalších oblastí v regionu.

Armáda v úterý převzala vládu nad Madagaskarem a rozpustila senát spolu s ústavním soudem, zatímco sněmovna bude nadále zasedat. Nový madagaskarský vůdce, plukovník Michael Randrianirina po převratu oznámil, že si armáda moc podrží na přechodné období osmnácti měsíců až dvou let. Až poté podle něj budou volby, informuje server BBC. Ústavní soud o něco dříve Randrianirinu vyzval, aby se ujal funkce prezidenta a nové volby uspořádal do šedesáti dní, vojáci však předtím oznámili rozpuštění soudu.

Opozice v madagaskarské sněmovně zahájila proces odvolání prezidenta Andryho Rajoeliny. Ten už v neděli opustil zemi na palubě francouzského vojenského letadla a jeho funkci přebírá nový dočasný šéf Senátu. V pondělí Rajoelina prohlásil, že musel odjet na bezpečné místo, aby ochránil svůj život, napsala agentura Reuters. V projevu k národu Rajoelina neupřesnil, kde se nyní nachází.

Ministři končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) probírali na zasedání vlády zmenšení administrativní zátěže. Pět týdnů před sněmovními volbami schválili obsah čtvrtého takzvaného antibyrokratického balíčku, jde o tři desítky návrhů. Po oficiálním zasedání se ministři věnovali přípravě návrhu rozpočtu na příští rok.

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.

Česká vláda za minulý rok ohlásila zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP, a formálně tak po devatenácti letech splnila závazek vůči NATO. Česko ale zatím stále neví, jak vysoké obranné výdaje mu Severoatlantická aliance uzná. Kabinet se loni poprvé pokusil vykázat jako obranné náklady i výdaje z jiných kapitol než je ministerstvo obrany.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oznámil, že podal demisi. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí navrhl na jeho místo první místopředsedkyni vlády Juliji Svyrydenkovou. O rekonstrukci kabinetu, v jehož čele dosud stál Šmyhal, už v minulých týdnech spekulovala ukrajinská média.

Jedna z izraelských ultraortodoxních stran opouští vládní koalici premiéra Benjamina Netanjahua. Sjednocený judaismus Tóry oznámil, že odchází z koalice kvůli dlouhodobému sporu o výjimky z branné povinnosti pro ultraortodoxní studenty židovských škol, informovala agentura Reuters. Kabinetu tak podle všeho v Knesetu zbyde ta nejtěsnější většina.

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.

Vláda uložila ministerstvu spravedlnosti předložit časový sled událostí vedoucích k miliardovému bitcoinovému daru, řekl po jednání kabinetu a Bezpečnostní rady státu (BRS) ve středu pozdě večer premiér Petr Fiala (ODS). Rada konstatovala, že každá bezpečnostní složka státu a Finanční analytický úřad postupovaly podle své zákonné povinnosti. Víc nelze říct kvůli vyšetřování, dodal premiér. Právo ve věci informovat si vyhradil vrchní státní zástupce v Olomouci. Kvůli případu v pondělí skončí ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Změnu schválila vláda. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Kabinet rovněž rozhodl, že zásoby lithia v oblasti Cínovce na Teplicku a Horního Slavkova na Sokolovsku se staly ložiskem strategického významu. Vláda také schválila povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) se dohodla na novém přerozdělení křesel v kabinetu. Ficova strana získá kontrolu nad dvěma dalšími ministerstvy na úkor svých koaličních partnerů Hlas a Slovenská národná strana (SNS), jejichž kluby dříve přišly o poslance.

Opozice považuje rozpočet na letošní rok za nerealisticky sestavený a míní, že ho bude nutné předělat. Vláda podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale nebude muset zákon o státním rozpočtu měnit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Kabinet letos počítá se schodkem 241 miliard, zhruba o třicet miliard nižším než byl loňský deficit.

Vláda má před sebou rok do konce funkčního období a při této příležitosti na tiskové konferenci zhodnotila plnění programového prohlášení. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda plní 93 procent cílů, které si před třemi lety vytyčila. Z osobních cílů, které vláda nestihne, jmenoval premiér zavedení legislativní daňové brzdy, k čemuž by koalice potřebovala ve sněmovně ústavní většinu, kterou nemá. Tisková konference se konala přesně tři roky poté, co byl Fiala jmenován premiérem.