Kabinet

Vláda má před sebou rok do konce funkčního období a při této příležitosti na tiskové konferenci zhodnotila plnění programového prohlášení. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda plní 93 procent cílů, které si před třemi lety vytyčila. Z osobních cílů, které vláda nestihne, jmenoval premiér zavedení legislativní daňové brzdy, k čemuž by koalice potřebovala ve sněmovně ústavní většinu, kterou nemá. Tisková konference se konala přesně tři roky poté, co byl Fiala jmenován premiérem.

Všechny služby státu nebudou elektronicky dostupné. U těch málo využívaných se to podle vlády nevyplatí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto předloží sněmovně pozměňovací návrh. A také o dva roky posune účinnost digitální ústavy, tedy práva občanů komunikovat s úřady on-line.

Lidovci rozhodli v pátek odpoledne o novém předsedovi strany. Stal se jím ve druhém kole ministr zemědělství Marek Výborný, který se do funkce vrací po pěti letech. Porazil obhajujícího Mariana Jurečku, s nímž ale dál počítá ve vedení KDU-ČSL. Výborný slíbil kontinuitu, podle něj delegáti volbou dali jasný signál pro pokračování koalice SPOLU. Na prvního místopředsedu kandidoval nejdříve pouze ministr životního prostředí Petr Hladík, v hlasování však neuspěl. V opakované volbě se o post ucházeli Pavel Bělobrádek a Václav Pláteník, přičemž uspěl první jmenovaný. Nominaci pro druhou volbu získal i Hladík, ale nepřijal ji.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě v úterý dopoledne jmenoval ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka a ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (oba STAN). Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) je nyní kompletní. Premiér následně oba uvedl do úřadu. V případě Vlčka premiér očekává, že naváže na práci předchůdce Jozefa Síkely (STAN). Zaměřit by se měl na jadernou energetiku, podporu podnikání či digitalizaci, dodal. Kulhánek by se podle něj vedle digitalizace stavebního řízení měl věnovat komplexní strategii obnovy území po povodních a rozhýbání bytové výstavby.

Premiér Petr Fiala (ODS) byl hostem čtvrtečního Interview ČT24, kde hovořil mimo jiné o pozadí odchodu Ivana Bartoše (Piráti) z vlády. „Pan ministr Bartoš mi nebyl schopen říct další postup v souvislosti s digitalizací a pochopil jsem, že si nechce připustit problémy,“ řekl Fiala k návrhu Bartošova odvolání. Dodal, že jeho rozhodnutí předcházelo důkladné promýšlení, a nešlo tedy o „bouchnutí sazí“. Připustil, že se mu rozhodnutí nečinilo lehce.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odmítla jmenovat kandidáta nacionalistické Slovenské národní strany (SNS) Rudolfa Huliaka ministrem životního prostředí ve vládě vznikající po zářijových parlamentních volbách. Zdůvodnila to kromě jiného tím, že uchazeč podle ní neuznává existenci klimatické krize. SNS podle médií na Huliakově nominaci na post ministra životního prostředí trvá. Robert Fico, předseda Smeru – sociálna demokracia (SD), který je kandidátem na premiéra, představil kandidáty své strany na ministry.

Vláda neplánuje žádné významné změny v konsolidačním balíčku, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání s odbory. Zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) s návrhy kabinetu dlouhodobě nesouhlasí, navíc si stěžují na nedostatečnou komunikaci. Zvažují kvůli tomu i podání stížnosti inspekci práce. Přestože úterní jednání předseda největší odborové centrály Josef Středula ocenil, odboráři dál zůstávají ve stávkové pohotovosti.

Poslanci ve čtvrtek podpořili ve druhém čtení navrhované změny bodového systému řidičů. Vznesli tři desítky pozměňovacích návrhů. Ze zákona by tak například mohla zmizet povinnost dodržovat minimální odstup při předjíždění cyklistů. Sněmovna řešila i návrh zákona, který má podnikatelům v přechodných potížích pomoct předejít úpadku, a předlohu ke zrychlení a zjednodušení procesu veřejných dražeb. V úvodu poslance zaměstnaly písemné interpelace na členy vlády. Od půl třetí odpoledne začaly ústní interpelace. Nejčastěji se dotazy poslanců na členy vlády týkají konsolidačního balíčku, od opozice zněla jeho kritika.

Vláda by mohla letos získat z dividendy ČEZu do státního rozpočtu víc než zatím plánovaných zhruba čtyřicet miliard korun. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jeho záměr je součástí širšího plánu, jak letos dodržet schodek 295 miliard korun. Vláda totiž letos zatím hospodaří s horšími výsledky, než předpokládala. Kromě této dividendy by letos mohly deficitnímu státnímu rozpočtu pomoci i úspory, které by se měly týkat hlavně provozu ministerstev a dalších státních institucí.

Česko letos čeká mírná recese a hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V příštím roce pak přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve čtvrtek ji představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Česko se podle zprávy i nadále bude potýkat s vysokou inflací, letos by se měla držet na úrovni třinácti procent a příští rok klesnout na 4,2 procenta. Fiala zmínil, že vláda chce deficit snižovat zhruba o sedmdesát miliard ročně.

Kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se ve středu setkal s prezidentem Milošem Zemanem. Hlava státu už dříve avizovala, že chce s nominantem vlády probrat všechny okolnosti, které provázejí jeho kandidaturu. Hladík po setkání se Zemanem na tiskové konferenci řekl, že má prezident k němu výhrady, do funkce ho tak zatím nejmenuje.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) předloží ve středu vládě významnou změnu pokut a bodového systému pro řidiče. Od roku 2024 by se mělo bodování zjednodušit, ministr věří, že bude také srozumitelnější. Nově zákon zavádí například pouze tři skupiny trestných bodů, ale také možnost řídit auto od sedmnácti let pod dohledem či řidičský průkaz na zkoušku.

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších čtrnáct dní, rozhodla ve středu vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do EU takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Slovenské ministerstvo vnitra uvítalo, že ČR prodloužila kontroly jen o čtrnáct, nikoliv o třicet dnů.

Příslušníkům bezpečnostních sborů se příští rok zvednou tarify o deset procent, u prvních dvou tarifních tříd o sedmnáct procent. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). O desetinu se od ledna zvednou také platy vojáků z povolání na tarifech. Na jednání také kabinet schválil dary ve vyši 70,7 milionu korun pro Ukrajinu a Afghánistán.

Česká republika bude moci být nejpozději od roku 2025 úplně nezávislá na ruském ropovodu Družba. Nejvyšší orgán konsorcia TAL ve středu při zasedání v Rakousku schválil projekt rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Na tiskové konferenci po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Od příštího roku dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky daň z mimořádných zisků. Zvýší se rovněž limit pro registraci i plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Zákon zaručující takzvaný daňový balíček v pondělí podepsal Miloš Zeman, který rovněž potvrdil novelu energetického zákona. Ta zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, od něhož si vláda Petra Fialy (ODS) slibuje na odvodech vybrat osmdesát miliard korun ročně.

Hospodaření státu skončilo na konci října s deficitem ve výši 286,7 miliardy korun. Saldo se v průběhu měsíce zhoršilo o 15,9 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, takzvaný úsporný tarif či jednorázový příspěvek na dítě.

Nový Zéland zveřejnil návrh zákona, který zavádí placené emisní povolenky v zemědělství. Největším zdrojem skleníkových plynů jsou v této zemi ovce a skot. Pokud začne systém platit, bude Nový Zéland první zemí, kde budou farmáři platit za emisní povolenky pro dobytek, informovala agentura Reuters.

Vláda ve středu schválí návrh, který umožní vyplatit dávku pět tisíc korun na dítě rodinám s hrubým příjmem za loňský rok do jednoho milionu korun, avizoval v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet projednávání návrhu minulou středu o týden odložil. Jurečka to dle svých slov navrhl kvůli dopracování technicko-legislativních připomínek. Některá ministerstva se postavila k materiálu kriticky a upozornila na jeho nesoulad s ústavním pořádkem nebo právem EU.

Pirátský kandidát na ministra zahraničí v nové vládě Jan Lipavský odmítá komentovat úterní schůzku s prezidentem Milošem Zemanem. V Interview ČT24 nechtěl potvrdit informaci Frekvence 1, že ho hlava státu vyzvala k tomu, aby se kandidatury vzdal. Tak prý zní dohoda pětikoalice. Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) na Twitteru uvedl, že nominaci kandidátů na ministry měnit nebude. Sám Lipavský ujistil, že se kandidatury nevzdá.

Do pěti dnů chtějí expertní týmy vznikající vládní koalice uzavřít debaty o programu. Do tří týdnů pak plánují zástupci ODS, lidovců, TOP 09, Pirátů a Starostů uzavřít koaliční smlouvu. Státní rozpočet na příští rok ale předloží nové sněmovně ještě končící Babišova vláda před předáním moci a vznikající kabinet tak plánuje návrh předělat. ODS, která pravděpodobně obsadí post ministra financí, chce schodek z 376,6 miliardy snížit na 250 miliard.

Nastupující prezident Spojených států Joe Biden nominuje jako svého ministra zdravotnictví kalifornského generálního prokurátora Xaviera Becerru. Ten je horlivým zastáncem zdravotního pojištění zvaného Obamacare a jako generální prokurátor Kalifornie proslul řadou žalob vůči krokům prezidenta Donalda Trumpa. Epidemiolog Anthony Fauci bude hlavním Bidenovým poradcem, pokud jde o covid-19.

Nově zvolený prezident USA Joe Biden plánuje jmenovat ministrem zahraničí svého blízkého poradce Antonyho Blinkena a poradcem pro národní bezpečnost Jakea Sullivana. Ministryní financí bude někdejší šéfka Fedu Janet Yellenová, píše list The Wall Street Journal. Bývalý ministr zahraničí John Kerry bude mít v kabinetu na starosti reakci na klimatické změny. Biden chce rovněž do pozice ředitelky tajných služeb dosadit Avril Hainesovou a do čela ministerstva vnitřní bezpečnosti Alejandra Mayorkase. Velvyslankyní USA při OSN by pak měla být zkušená diplomatka Linda Thomasová Greenfieldová.