Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
Žurovec nechtěl předjímat, jaký postoj kabinet k cenám paliv zaujme. „O výsledcích budou představitelé vlády informovat na tiskové konferenci po skončení jednání,“ uvedl.
Ministerstvo financí marže prodejců pohonných hmot kontroluje. Dosavadní kontroly ale podle úřadu ukázaly, že marže po vypuknutí konfliktu klesaly. Schillerová v minulosti nevyloučila možnost dalších opatření, pokud ceny paliv dál porostou. Stanovení stropu pro marže prodejců by bylo možné na základě zákona o cenách.
Babiš ve čtvrtek vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě. Schillerová v pátek pro ČT řekla, že v úterý a ve středu ministerstvo zaznamenalo výrazný růst cen pohonných hmot zejména u čerpacích stanic největších řetězců na dálnicích.
Opoziční ODS vyzývala vládu ke snížení spotřební daně na pohonné hmoty, kabinet ale opatření odmítal jako drahé a neefektivní. „Rady opozice, abychom izolovaně snížili spotřební daň na naftu, jsou úplně mimo. Česko je necelé dvě koruny nad evropským minimem, takže bychom při současné oscilaci burzy docílili jen zvýšení schodku o 11 miliard korun,“ uvedla v pátek Schillerová na síti X.
Pro ČT pak ministryně financí uvedla, že v současnosti úpravu DPH na pohonné hmoty nedoporučuje. Do budoucna si ale nechává všechny možnosti otevřené. „Pokud by konflikt eskaloval, nemůžu vyloučit nic,“ upozornila.
K dočasnému snížení spotřební daně na naftu sáhla minulá vláda Petra Fialy (ODS), když pohonné hmoty v roce 2022 zdražovaly kvůli ruské agresi na Ukrajině.
Otázka spotřební daně i DPH
Cenu pohonných hmot ovlivňují kromě ceny ropy a marží prodejců a distributorů také daně. Spotřební daň na nejprodávanější benzin Natural 95 činí 12,84 koruny za litr, na naftu 9,95 koruny za litr. Součástí koncové ceny paliv je i daň z přidané hodnoty (DPH), která je od roku 2013 ve výši 21 procent. Spotřební daň je částečně regulovaná na evropské úrovni. Podle pravidel EU u benzinu nemůže být nižší než 0,359 eura za litr (8,80 koruny za litr) a u nafty než 0,33 eura za litr (8,08 koruny za litr).
O úpravě daní kvůli rostoucím cenám pohonných hmot rozhodlo tento týden Polsko. Premiér Donald Tusk oznámil, že země sníží DPH na pohonné hmoty z dvaceti tří na osm procent. Slovensko kvůli zdražování paliv zavedlo dvojí ceny na naftu, a tak motoristé se zahraniční poznávací značkou musí platit víc. Evropská komise ale následně uvedla, že slovenský postup je diskriminační a odporuje unijnímu právu.
Zvýšené příjmy státu
Analytici připomínají, že současné vysoké ceny pohonných hmot zvyšují příjmy státu oproti období před konfliktem na Blízkém východě o vysoké desítky milionů korun denně. S rostoucí cenou paliv totiž roste i výběr z DPH. Výběr spotřební daně naopak zůstává stejný. Na druhou stranu ovšem státu rostou i náklady státu zejména kvůli dražším energiím.
Ceny paliv zvyšuje konflikt na Blízkém východě, který začal 28. února. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 koruny za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 koruny za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu o téměř osm korun vyšší a dieselu skoro o 15 korun, plyne ze čtvrtečních údajů společnosti CCS.
Růst cen pohonných hmot je přímým důsledkem prudkého zdražování ropy na trhu. Kromě ceny produktů z rafinérií se ovšem výsledná cena paliv u čerpacích stanic skládá ještě ze spotřební daně, DPH a marže obchodníků. Dlouhodobou průměrnou marži obchodníků odhadují analytici mezi 2,5 až 3,5 koruny na litr.
Zdražování paliv tak výrazně zvyšuje i příjmy státu na DPH u pohonných hmot. Podle výpočtů analytiků, kteří do analýzy zahrnuli průměrnou spotřebu z minulosti, jde při současných cenách o vysoké desítky milionů korun denně. Analytik XTB Jiří Tyleček to odhadl na přibližně 54 milionů korun za den, přičemž většinu tvoří vyšší příjmy u nafty. „Samozřejmě toto stát vybírá až na aktuálních cenách, v průběhu minulých týdnů tato částka postupně narůstala,“ upozornil Tyleček.
Podle Tylečka ovšem nelze přímo tvrdit, že stát na současné situaci vydělává. „Státu totiž také narůstají náklady v časech dražších energií,“ připomněl.
K podobným číslům dospěl ve své analýze i analytik Portu Marek Pokorný. Připomněl, že v případě, že by stávající ceny platily celý měsíc, šlo by o miliardy korun. „Pokud budeme kalkulovat s aktuálními cenami a s tím, že se v roce 2026 spotřebuje stejné množství pohonných hmot jako v roce 2025, tak každý měsíc stát na DPH vyinkasuje o 341 milionů korun více v případě benzinu a o 1,46 miliardy korun více v případě nafty v porovnání s cenami pohonných hmot před začátkem konfliktu,“ podotkl Pokorný.
Výsledné příjmy z DPH mohou přitom být ještě vyšší v případě vysoké poptávky motoristů. Provozovatelé čerpacích stanic hlásili zvýšenou spotřebu především v prvních týdnech konfliktu v Perském zálivu.
