Analytik

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.

Páteční rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka ukázal citlivost energetické soustavy na výkyvy ve výrobě a spotřebě, zvláště pak v létě. Riziko podobných výpadků navíc v poslední době stoupá, důležité jsou proto investice do dalšího posilování sítí, vyplývá z komentářů analytiků pro ČTK.

Pohonné hmoty u tuzemských čerpacích stanic v uplynulém týdnu zrychlily zdražování. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla o 71 haléřů na 34,48 koruny za litr, nafta stála ve středu 33,13 koruny za litr, což bylo o 89 haléřů víc než o týden dřív, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zdražení paliv o desítky haléřů za litr očekávají analytici také v následujícím týdnu, pak by se měl podle nich nárůst nejspíš zastavit.

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 2,4 procenta. Inflace tak zrychlila z 1,8 procenta v dubnu, kdy byla nejnižší za sedm let. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,5 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). O konečné hodnotě bude ČSÚ informovat v úterý 10. června, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdil.

V pátek začala velká výměna zajatců „tisíc za tisíc“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Návrat 390 ukrajinských vojáků a civilistů do své vlasti odpoledne potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stejný počet zajatců se vrátil i do Ruska, uvedla agentura Reuters s odkazem na ruské zdroje. Výměna má trvat celkem tři dny.

Samosprávy neočekávají, že by se před podzimními volbami podařilo prosadit změnu rozpočtového určení daní, která by zvýhodňovala obce, jež vytvářejí příznivé podmínky pro podnikání. Budou jednat s politickými stranami, aby bylo možné takovou změnu přijmout po volbách, řekl předseda Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl (STAN) po jednání se zástupci vlády. Ti uvedli, že nemají k úpravě výhrady, pokud bude neutrální vůči státnímu rozpočtu.

Dopady amerických cel stále analyzují i české firmy. Některé zvažují stažení ze zámořského trhu, jiné naopak přesun části výroby do Spojených států. Podniky i analytici se shodují, že nejistota okolo celní politiky USA může v dalších měsících způsobit tuzemskému průmyslu velké ztráty.

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti stejnému období předchozího roku o sedm procent na 45 412 korun, reálně činil nárůst 4,6 procenta. Medián mezd činil 40 482 korun, oznámil ve středu Český statistický úřad (ČSÚ).

Nově zvolený americký prezident Donald Trump prohlásil, že první den ve funkci podepíše nařízení o zavedení cla ve výši dvaceti pěti procent na veškeré zboží z Mexika a Kanady a zavede také dodatečné desetiprocentní clo na čínské výrobky. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na Trumpovo vyjádření na sociální síti. Trump se ujme nejvyššího úřadu 20. ledna.

Spotřebitelské ceny v srpnu stejně jako v červenci vzrostly meziročně o 2,2 procenta, oznámil v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se ceny zvýšily o tři desetiny procentního bodu, podle statistiků i kvůli zdražení nápojů či tabáku. Analytici předpokládali zvolnění meziroční inflace ke dvěma procentům.

Ceny pohonných hmot v tuzemsku v uplynulém týdnu opět klesly o desítky haléřů. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,85 koruny, před týdnem byl o 33 haléřů dražší. Nafta je v mezitýdenním srovnání levnější o 29 haléřů na litr, řidiči za ni nyní zaplatí v průměru 35,02 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva zlevňují zhruba od poloviny července, podle analytiků bude trend pokračovat.

Zemědělci letos podle Agrární komory ČR (AK ČR) sklidili 6,75 milionu tun obilovin, což je druhá nejhorší úroda za posledních dvanáct let. Sklizeň řepky dosáhla 950 tisíc tun, tedy nejméně od roku 2003. Celkem podle komory přijdou zemědělci na tržbách za obilniny a olejniny o sedm miliard korun. Nepříznivé výsledky podle AK ČR způsobily výkyvy počasí a snížení osevních ploch, řekl na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích prezident komory Jan Doležal.

Spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly o 2,2 procenta, uvedl v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace tak byla o 0,2 procentního bodu vyšší než v červnu, což je více, než očekávali analytici. Ti předpokládali, že v červenci se dvouprocentní meziroční inflace zopakuje. Důvodem mírného nárůstu inflace je zpomalení zlevňování potravin. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,7 procenta, zejména kvůli zdražení dovolených s komplexními službami.

Spotřebitelské ceny v červnu meziročně stouply o rovná dvě procenta, meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, oznámil ve středu ráno Český statistický úřad (ČSÚ). Výrazně meziročně zlevnily některé potraviny, například mouka či mléko. Dosažení dvouprocentního inflačního cíle České národní banky překvapilo analytiky.

Míra nezaměstnanosti v Česku v červnu stagnovala na květnových 3,6 procenta. Bez práce bylo na konci června 272 684 lidí, o 1638 méně než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst je nadále méně než zájemců o práci, proti předchozímu měsíci jich ubylo o 2965 na 263 552. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá sedmý měsíc v řadě, vyplývá z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce. Loni v červnu byla nezaměstnanost o dvě desetiny procentního bodu nižší.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Asi třetině zaměstnanců v Česku firmy nepomohly s vysokou inflací, nedostali navíc žádné peníze ani bonusy. Vyplývá to z průzkumu provedeného mezi zaměstnanci. Také kvůli tomu lidé častěji přemýšlejí o změně práce, v příštím půlroce to plánuje čtvrtina respondentů. Po dlouhodobém propadu reálných výdělků jsou ale teď ekonomové optimističtější. Předpokládají, že letos by reálné mzdy mohly stoupnout. Přichází i evropská směrnice, která si posvítí na nerovnost v odměňování žen a mužů.

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 21,9 miliardy korun, což je proti březnu růst o pětinu a proti loňskému dubnu více než dvojnásobek. Úrokové sazby nových úvěrů klesly na 5,1 procenta z březnových 5,19 procenta. Je to nejnižší hodnota od června 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Maloobchodní tržby v Česku v březnu zrychlily meziroční růst na 6,1 procenta, v únoru po revizi stouply o 2,5 procenta. Tržby se v březnu meziročně zvýšily čtvrtý měsíc po sobě. Meziměsíčně stouply o 1,3 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zpomalení inflace a růst reálných mezd zvyšují podle analytiků chuť Čechů utrácet.

Tuzemská stavební produkce byla v březnu nejslabší za poslední tři roky. Meziročně klesla více než o osm procent, podobně zeslábla ale i ve srovnání s předchozím měsícem. Do minusu se vrátila také průmyslová výroba, která meziročně klesla o necelá tři procenta a meziměsíčně o 1,6 procenta. V únoru přitom průmysl i stavebnictví po dlouhém poklesu rostly. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ale zejména výsledek průmyslu v březnu ovlivnila i vysoká srovnávací základna z loňska.

Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, a to na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022. Většina analytiků pokles sazby v tomto rozsahu očekávala. Rozhodnutí o snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu bylo podle guvernéra ČNB Aleše Michla jednomyslné. Prognóza počítá s dalším snižováním sazeb. ČNB také zlepšila výhled ekonomiky, letos čeká růst HDP o 1,4 procenta.

Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu (MWh) víc. Je to méně, než navrhoval v říjnu. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak za regulovanou část zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Konečné ceny elektřiny by se však podle ERÚ oproti letošku příliš změnit neměly, a to kvůli poklesu tržních cen, u plynu pak mají dokonce klesnout.